Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání,
se mění a doplňuje takto:
1. Za § 1 se vkládá § 1a, který
zní:
Tohoto zákona nelze použít na uspořádání
majetkových poměrů územního
samosprávného celku nebo jiné právnické
osoby zřízené zákonem, jestliže
stát převzal její dluhy nebo se za ně
zaručil.".
2. § 4 odst. 1 zni:
"/1/ Návrh na prohlášení konkursu
je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoli
z jeho věřitelů anebo další osoba,
pokud tak stanoví zvláštní zákon.".
3. Za § 5 se vkládají nové § 5a
- § 5f, která včetně nadpisu zní:
/1/ Ochranou lhůtu povolí soud na návrh dlužníka.
/2/ Dlužník může navrhnout povolení
ochranné lhůty do 15 dnů od doručení
návrhu na prohlášení konkursu soudem,
který podal věřitel nebo jiná osoba
než dlužník. Podává-li návrh
na prohlášení konkursu dlužník,
může s tímto návrhem spojit návrh
na povoleni ochranné lhůty, později může
tento návrh podat do 15 dnů od zahájení
řízení.
/3/ Návrh na povolení ochranné lhůty
musí kromě obecních náležitostí
podání obsahovat i údaje, které se
zapisují do obchodního rejstříku,
seznam nemovitostí dlužníka včetně
zástavních práv a seznam věřitelů
s uvedením výše jejich pohledávek.
§ 5b
/1/ Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže je
návrh podán včas oprávněnou
osobou a obsahuje předepsané náležitosti;
jinak návrh zamítne. Rozhodnuti vydá do 10
dnů od doručení návrhu.
/2/ Usnesení o povolení ochranné lhůty
doručí soud dlužníku a věřitelům
uvedeným v návrhu. Zašle je také soudu,
který vede obchodní rejstřík, v němž
je dlužník zapsán, a katastrálním
úřadům, které evidují dlužníkovy
nemovitosti, je-li dlužníkem státní
podnik nebo jiná státní organizace popřípadě
organizace založená nebo zřízená
obcí, soud zašle usnesení o povolení
ochranné lhůty těm, kteří jsou
zakladateli nebo zřizovateli dlužníka podle
zvláštních předpisů. Kromě
toho je vyvěsí na úřední desce
soudu téhož dne, kdy bylo vydáno, a zveřejní
je v Obchodním věstníku.
/3/ Věřitelé uvedení v návrhu
na ochrannou lhůtu a další věřitelé,
kteří se k řízení přihlásili
v průběhu ochranné lhůty, mají
postavení konkursních věřitelů
(§ 7); dojde-li k prohlášení konkursu,
je třeba jim usnesení o tom doručit.
/4/ Současně s povolením ochranné
lhůty svolá soud schůzi věřitelů
(§ 10), popřípadě ustanoví věřitelům
opatrovníka (§ 11a). Schůze věřitelů
zvolí věřitelský výbor. Závady
v doručení někomu z věřitelů
při svolávání schůze nebrání
platnosti volby, jestliže usnesení soudu o svolání
věřitelů bylo vyvěšeno na úřední
desce soudu a zveřejněno v Obchodním věstníku.
Ochranná lhůta začíná běžet
dnem, kdy usnesení o jejím povolení bylo
vyvěšeno na úřední desce soudu
a trvá tři měsíce. Na návrh
dlužníka podaný v průběhu ochranné
lhůty ji může soud prodloužit nejdéle
o další tři měsíce, jestliže
s tím souhlasí věřitelský výbor.
Po dobu trvání ochranné lhůty
a) nelze prohlásit konkurs a v konkursním řízení
se soud omezí jen na procesní úkony potřebné
z hlediska průběhu ochranné lhůty;
b) věřitelé nemohou vůči dlužníkovi
vymáhat uspokojeni svých pohledávek výkonem
rozhodnutí s výjimkou pohledávek z pracovního
poměru a s výjimkou pohledávek z titulu daní,
poplatků, cel a pojistného na sociální
a zdravotní pojištění, již zahájená
řízení se přerušují;
c) soud může rozhodnout na návrh věřitelského
výboru nebo opatrovníka, aby některé
právní úkony dlužník nečinil
vůbec nebo jen po předchozím souhlasu věřitelského
výboru nebo opatrovníka věřitelů;
právní úkony uskutečněné
v rozporu s tímto rozhodnutím soudu jsou vůči
věřitelům neúčinné;
d) dlužníkem provedené právní
úkony, kterými by byly zkracovány zájmy
věřitelů na uspokojení jejich pohledávek,
jsou vůči věřitelům neúčinné;
e) dlužník je povinen soustavně usilovat o
překonání úpadku a informovat věřitelský
výbor popřípadě opatrovníka
o přijatých opatřeních, a v případě
potřeby si vyžádat jejich součinnost.
/1/ Ochranná lhůta skončí před
uplynutím doby podle § 5c zastavením konkursního
řízení.
/2/ Skončením ochranné lhůty zanikají
její účinky podle § 5d písm.
a) a e). Účinky podle § 5d písm. b/,
c/ a d/ trvají až do prohlášení
konkursu nebo zastavení konkursního řízení.
Pokud podal návrh na prohlášení konkursu
dlužník, zanikají skončením ochranné
lhůty účinky podle § 5d písm.
b).
/3/ Po skončení ochranné lhůty pokračuje
soud v konkursním řízení.
Podá-li dlužník v průběhu ochranné
lhůty návrh na vyrovnáni, postupuje se podle
ustanovení části třetí tohoto
zákona. Ochranná lhůta však neskonči
dříve, než soud o tomto návrhu rozhodne
(§ 50).".
4. V § 10 se vypouští odstavec 4.
5. § 11 zní:
/1/ Pokud počet konkursních věřitelů
přesahuje patnáct, jsou povinni ustavit věřitelský
výbor. Při nižším počtu
konkursních věřitelů mohou konkursní
věřitelé zvolit namísto věřitelského
výboru svého zástupce; ustanovení
o oprávněních a povinnostech věřitelského
výboru platí pro tohoto zástupce obdobně.
/2/ Věřitelský výbor má nejméně
tři a nejvýše devět členů;
o počtu členů rozhoduje schůze konkursních
věřitelů.
Každý člen věřitelského
výboru má svého náhradníka.
/3/ Členy věřitelského výboru
a jejich náhradníky mohou být jen konkursní
věřitelé; pokud je členem nebo náhradníkem
právnická osoba, oznámí soudu, kdo
za ni bude ve věřitelském výboru jednat.
/4/ Členy věřitelského výboru
a jejich náhradníky volí schůze konkursních
věřitelů a potvrzuje soud. Jestliže
některý z členů nemůže
svou funkci vykonávat nebo se jí vzdá anebo
se nemůže jednání věřitelského
výboru zúčastnit, nastupuje místo
něho náhradník. Soud může nařídit
doplňující volbu.
/5/ Věřitelský výbor volí ze
svého středu předsedu a místopředsedu,
dohlíží na činnost správce a
plní úkoly stanovené tímto zákonem
nebo uložené mu soudem. Je oprávněn
podávat soudu návrhy, týkající
se průběhu řízení.
/6/ Věřitelský výbor se schází
z vlastní iniciativy anebo jej svolá soud. Rozhoduje
většinou hlasů svých členů;
nepřítomné členy zastupují
náhradnici.
/7/ Členové a náhradnici věřitelského
výboru mají nárok na náhradu nutných
výdajů, spojených s výkonem funkce
a na přiměřenou odměnu, jejíž
výši urči soud; tyto nároky jsou pohledávkami
za podstatou podle § 31 odst. 2.".
6. Za § 11 se vkládá § 11a, který
zní:
Dokud není ustaven věřitelský výbor
anebo zvolen zástupce věřitelů schůzí
konkursních věřitelů, může
soud ustanovit věřitelům opatrovníka
[§ 29 zákona č. 99/1963 Sb.], je-li
to třeba k ochraně jejich práv. Oprávnění
a povinnosti opatrovníka zanikají, ustavením
věřitelského výbor nebo zvolením
zástupce věřitelů podle § 11
odst. 1.".
7. V § 14 se vypouští odstavec 1, písm.
j/ s poznámkou č. 3.
8. V § 18 odst. 1 se v prvé větě na
konci připojují slova: "a za součinnosti
věřitelského výboru.".
9. § 18 odst. 3 zní:
"/3/ Součástí soupisu je odhad provedený
soudním znalcem podle cenových předpisů
platných ke dni provedení soupisu [Např.
vyhláška ministerstva financí České
republiky č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků,
trvalých porostů, úhrad za zřízení
práva osobního užívání
pozemků a náhrada za dočasné užívání
pozemků, ve znění pozdějších
předpisů.]. Souhlasí-li s tím
věřitelský výbor, může
se soud spokojit s oceněním provedeným úpadcem
nebo správcem.".
10. § 26 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:
"S touto dohodou musí před jejím předložením
soudu projevit souhlas věřitelský výbor.".
11. § 27 odst. 2 zní:
"/2/ Prodej mimo dražbu uskuteční správce
se souhlasem soudu a věřitelského výboru
a po slyšení úpadce za podmínek stanovených
soudem. Věci lze prodat mimo dražbu i pod odhadní
cenu. Obdobě lze převést i úpadcovy
sporné nebo obtížně vymahatelné
pohledávky.".
12. V § 27 odst. 4 se na konci připojuje tato věta:
"Věřitelský výbor s tím
musí projevit předem souhlas.".
13. Za § 27 se vkládá nový § 27a,
který zní:
Se souhlasem soudu a věřitelského výboru
může správce zpeněžit věci,
práva a jiné majetkové hodnoty, které
slouží provozováni podniku, jednou smlouvou;
jinak se pro tuto smlouvu přiměřeně
použij i ustanovení obchodního zákoníku
[§ 476 a násl. zákona č. 513/1991
Sb., obchodní zákoník.]. Výtěžek
tohoto prodeje je součástí celkového
výtěžku zpeněžení konkursní
podstaty a nemůže sloužit pouze ke kryti závazků,
souvisejících s prodávaným podnikem.".
14. V § 29 odst. 3 se slova "popřípadě
i" nahrazují slovem "a".
15. § 67 včetně nadpisu zní:
/1/ Pro konkursní řízení, v němž
dlužníkem v úpadku je státní
podnik, jiná státní organizace nebo i jiná
právnická osoba, na jejichž podnikání
se majetkově účastní stát,
a jestliže tato osoba byla uveřejněna v seznamu
zpracovaném ministerstvem pro správu národního
majetku a jeho privatizaci České republiky (dá
1 jen ' ministerstvo ") publikovaném v Obchodním
věstníku, platí zvláštní
režim.
/2/ Návrh na prohlášení konkursu dlužníka
zašle soud ministerstvu. Ministerstvo může do
15 dnů od doručení tohoto sdělení
navrhnout soudu povolení ochranné lhůty;
tím není dotčeno právo dlužníka
podle § 5a.
/3/ Soud povolí ochrannou lhůtu na návrh
ministerstva, jestliže je návrh podán včas,
obsahuje předepsané náležitosti (§
5a odst. 3) jestliže v něm ministerstvo doloží,
že dlužník byl určen k privatizaci podle
zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách
převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění
pozdějších předpisů. Návrh
na ochrannou lhůtu podáván ministerstvem
nemusí obsahovat seznam dlužníkových
věřitelů a jejich pohledávek a seznam
dlužníkových nemovitostí, tyto náležitosti
je povinen doplnit dlužník na výzvu soudu do
15 dnů. Usnesení o povolení ochranné
lhůty soud doručí kromě osob uvedených
v § 5b odst. 2 i ministerstvu. Pro běh a trvání
ochranné lhůty platí § 5c.
/4/ Pokud byl na majetek nebo akcie dlužníka již
před podáním návrhu na prohlášení
konkursu schválen privatizační projekt a
ministerstvo doloží tuto skutečnost v návrhu
na povolení ochranné lhůty, prodlužuje
se ochranná lhůta podle odstavce 3 do doby přechodu
privatizovaného majetku na nového nabyvatele nebo
do doby uplynutí 2 měsíců od předání
alespoň 34% akcií konkrétním nabyvatelům,
pokud k těmto skutečnostem nedošlo již
před jejím uplynutím. Prodloužená
lhůta končí nejpozději uplynutím
6 měsíců od podání návrhu
na prohlášení konkursu.
/5/ Pokud dojde ke schváleni privatizačního
projektu na majetek nebo akcie dlužníka v ochranné
lhůtě podle odstavce 3 a ministerstvo tuto skutečnost
soudu doloží, prodlužuje se ochranná lhůta
do doby přechodu privatizovaného majetku na nového
nabyvatele nebo do doby uplynuti 2 měsíců
od předání alespoň 34 akcii konkrétním
nabyvatelům, nejdéle však do uplynutí
6 měsíců od schválení privatizačního
projektu.
/6/ Ustanovení odstavců 4 a 5 platí i pro
ochrannou lhůtu povolenou na návrh dlužníka.
/7/ Pokud přejde podle schváleného privatizačního
projektu majetek dlužníka na Fond národního
majetku České republiky (dále jen "Fond")
a současně při zrušení podniku
bez likvidace je založena obchodní společnost,
soud povolí na návrh této obchodní
společnosti ochrannou lhůtu v trváni 6 měsíců
od podání návrhu na prohlášeni
konkursu. Tuto lhůtu může navrhnout i ministerstvo
pro návrh ministerstva se ustanovení odstavců
2 a 3 použije přiměřeně.
/8/ Přechod části majetku dlužníka
na Fond nebrání prohlášení konkursu
nebo povolení vyrovnání. Konkursu nebo vyrovnání
se však nemohou účastnit věřitelé,
jejichž pohledávky se zcela vztahují k této
části majetku; pokud se k ní vztahují
jen z části, jejich pohledávky se poměrně
krátí.
/9/ Konkurs nelze prohlásit u dlužníka, u něhož
bylo podle privatizačního projektu alespoň
50 akcií zařazeno do nabídky kupónové
privatizace, a to od doby zveřejnění dlužníka
v seznamu akciových společností, které
budou v dané privatizační vlně privatizovány
s použitím investičních kupónů
[Nařízení vlády České
a Slovenské Federativní Republiky č. 383/1991
Sb., o vydávání a použití investičních
kupónů, ve znění nařízení
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky č. 69/1992 Sb.], do uplynutí 2 měsíců
od předání akcií dlužníka
držitelům investičních kupónů
a investičním privatizačním fondům.
Po tuto dobu se přerušuje běh lhůt k
podání návrhů na povolení ochranné
lhůty, jakož i běh ochranné lhůty.
Účinky podle § 5d trvají i po dobu přerušení
lhůt.
/10/ Dlužník je povinen neprodleně příslušnému
soudu sdělit skutečnosti, které jsou podle
odstavců 4 až 9 podstatné pro prodloužen
i a ukončení ochranné lhůty, a skutečnosti,
které brání prohlášení
konkursu podle odstavce 9. Ve sdělení o přechodu
části majetku dlužníka na Fond uvede
dlužník tento majetek a závazky, které
se k němu vztahují.
/11/ V době ochranné lhůty povolené
podle odstavce 2, 4, 5 a 7 nemůže soud nařídit
omezení dlužníka, která by bránila
realizaci schváleného privatizačního
projektu.".
16. Za § 67 se vkládají nové §
67a až § 67d, které včetně nadpisů
zní:
"Zvláštní ustanovení o vedoucích
pracovnících dlužníka
§ 67a
/1/ Pracovní nároky (§ 31 odst. 3) vedoucích
pracovníků, jejichž pracovní poměr
vzniká jmenováním [§ 27 odst. 4 a
5 zákoníku práce.] (dále jen vedoucí
pracovníci", které vznikly po prohlášení
konkursu, lze v průběhu konkursu (§ 31 odst.
1) uspokojit pouze do výše 10 000,- Kč měsíčně;
v odůvodněných případech může
soud na návrh správce podstaty přiznat i
vyšší částku.
/2/ Pracovní nároky vedoucích pracovníků
podle odstavce 1 přesahující částku
tam uvedenou, jakož i jejich pracovní nároky
podle § 32 odst. 2 písm. a) se uspokojují jako
ostatní pohledávky /§ 32 odst. 2 písm.
c)/.
/3/ Při vyrovnání mají pracovní
nároky vedoucích pracovníků povahu
přednostních pohledávek jen do vše uvedené
v odstavci 1.
/4/ Nároky osob, které nejsou u dlužníka
v pracovním poměru, ale vykonávají
pro dlužníka práce, příslušející
jinak vedoucím pracovníkům se při
konkursu nebo vyrovnání uspokojují jako ostatní
pohledávky bez jakéhokoli zvýhodnění.
/1/ Vedoucí pracovníci dlužníka a osoby
jim blízké nesmějí při konkursu
nebo vyrovnání nabývat vlastnictví
k věcem, jejichž vlastníkem byl při
zahájení řízení dlužník,
a to ani v případě, že k jejich zpeněžení
došlo dražbou. Tyto věci nesmí být
na ně převedeny ani ve lhůtě tří
let od skončení konkursu nebo vyrovnání.
První úkony, uskutečněné v
rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
/2/ Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na společníky
dlužníka je-li jím veřejná obchodní
společnost, komanditní společnost a společnost
s ručením omezeným, pokud společníci
vykonávají funkci vedoucího pracovníka
podle odstavce 1. Totéž platí pro společníky
akciových společností, pokud působí
v jejich orgánech anebo vlastní akcie odpovídající
více jak desetině základního jmění
společnosti. V odůvodněných případech
může však soud rozhodnout o výjimce.
Zvláštní ustanovení o podnikatelích
v zemědělské výrobě
Je-li dlužníkem provozovatel zemědělské
prvovýroby, činí ochranná lhůta
/§ 5c/ šest měsíců: právo
dlužníka navrhnout její prodlouženi tím
není dotčeno.
Soud nemůže prohlásit konkurs ohledně
dlužníka, který je samostatně hospodařícím
rolníkem [Zákon č. 219/1991 Sb., kterým
se mění a doplňuje zák. č.
105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.],
do 31. 12. 1994, pokud s tím dlužník neprojeví
souhlas.".
17. V § 68 se pod číselné označení
paragrafu doplňuje nadpis, který zní: "Vztah
k restitučním nárokům.".
18. V § 69 se pod číselné označení
paragrafu doplňuje nadpis, který zní: "Konkursy
s cizím prvkem."
19. V § 69 se v odst. 1 i v odst. 2 slova "Česká
a Slovenská Federativní Republika" nahrazuji
slovy "Česká republika."
20. Nad číselné označení §
70 se doplňuje nadpis, který zní: "Přechodná
a závěrečná ustanoveni".
/1/ Ustanovení tohoto zákona se použijí
i pro řízení zahájená přede
dnem jeho účinnosti, pokud zákon nestanoví
jinak; právní účinky úkonů,
které v řízení nastaly před
účinností tohoto zákona, zůstávají
zachovány.
/2/ Pokud dosud nedošlo k prohlášení konkursu,
může být návrh na ochrannou lhůtu
také podán do 15 dnů ode dne účinnosti
tohoto zákona.
/3/ Byl-li již podán návrh na prohlášení.
konkursu v případech, kdy konkurs podle tohoto zákona
není přípustný, soud řízení
zastaví. Pokud již byl prohlášen konkurs,
soud jej zruší obdobně podle § 44.
/4/ Nedošlo-li k ustaveni věřitelského
výboru v případech, kdy podle tohoto zákona
je to třeba, soud svolá schůzi věřitelů
k jeho ustavení, a to 30 dnů od účinnosti
tohoto zákona.
/5/ Ustanovení § 5b odst. 4 se použije přiměřeně
pro schůze konkursních věřitelů
svolané mimo ochrannou lhůtu.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů
České republiky vyhlásil úplné
znění zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu
a vyrovnání jak vyplývá ze změn
a doplnění provedených tímto zákonem.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Obecná část
Právní úprava důsledků bankrotu
je pro společnost založenou na tržním
hospodářství prospěšná
i nezbytná. Řeší tyto úpadky
poměrným uspokojením věřitelů,
zbavuje ekonomiku neúspěšných podnikatelů
a ovlivňuje celkové chování ekonomických
subjektů, které se snaží vyhnout nepříznivým
důsledkům, jež jsou s ní spojeny.
Přes tyto v podstatě kladné ekonomické
stránky byla možnost praktického využití
naší právní úpravy podle zák.
č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání,
velmi omezena. Podle § 67 tohoto zákona bylo po dobu
jednoho roku možné prohlásit konkurs ohledně
státního podniku nebo obchodní společnosti
s výlučnou majetkovou účastí
státu pouze pro předlužení dlužníka,
nikoli též pro jeho insolvenci. Protože k předluženi
/převaha pasiv nad aktivy/ dochází jen v
mezních případech, bylo možné
tento zákon použít jen sporadicky. Důvodem
této přechodné, časově termínované
úpravy bylo nebezpečí, že při
rozsahu sekundární insolvence státních
podniků by ničím neomezená účinnost
tohoto zákona mohla vést k jakési "řetězové
reakci", při niž by úpadek jednoho podniku
vyvolával úpadky další. Kromě
negativních ekonomických dopadů by taková
vlna úpadků ohrozila i proces privatizace, protože
by probíhala v konkurenci s nim.
V době, kdy končil přechodný omezující
režim, zavedený zák. č. 328/1991 Sb.,
/tj. k 1. 10. 1992/, nebyl stav, který jej vyvolal, dosud
překonán; kromě toho by vlna bankrotů,
která hrozila, časově spadala do doby rozděleni
státu, což by nepochybně přinesl o další
komplikace. Proto byl omezující režim prodloužen
zákonem č. 471/1992 Sb., o šest měsíců.
Omezení podle zák. č. 471/1992 Sb. končí
dnem 22. dubna 1993. Jejich další prodlužování
není na místě, protože v důsledku
toho by nedocházelo ani k pozitivnímu působení
právní úpravy bankrotů, které
v současné době již převládají
nad jejími vlivy negativními. Nicméně
je vhodné, aby tyto negativní vlivy byly minimalizovány.
Tento cíl sleduje novela zák. č. 328/1991
Sb., o konkursu a vyrovnání.
Hlavní změna, kterou novela zavádí,
spočívá v zavedení tzv. ochranné
lhůty v období mezi podáním návrhu
na konkurs a jeho prohlášením. Během
ní má podnikatelský subjekt /především
státní podnik/ poslední možnost, aby
dosáhl konsolidace svých finančních
poměrů a aby překonal stav úpadku.
Současně se tím vytváří
i určitý prostor pro zakladatele dlužníka,
aby vůči němu podnikl přiměřená
opatření.
Novela přináší ještě další
změny. Nejdůležitější z
nich spočívají v řešení
vztahu mezi konkursním řízením a privatizačním
procesem a v omezení možností vedoucích
pracovníků úpadce /zastávajících
managerské funkce/ při konkursním řízení.
Novela dále respektuje zvláštní povahu
podnikání v zemědělství tím,
že prodlužuje ochrannou lhůtu u provozovatelů
zemědělské prvovýroby a tím,
že odkládá možnost prohlášení
konkursu u samostatně hospodařících
rolníků, pokud s prohlášením
konkursu nesouhlasí.
Tyto a další navrhované změny jsou podrobně
ji zdůvodněny ve zvláštní části
důvodové zprávy.
Novela zákona o konkursu a vyrovnáni byla současně
vedena snahou, aby co nejméně zasáhla do
struktury tohoto zákona. Jde o zákon, který
se v praxi teprve začíná uplatňovat;
jeho zásadní změna by za této situace
mohla mít spíše negativní stav.
K bodu 1
Řešeni úpadku je možné provést
různými způsoby. Zákon č. 328/1991
Sb., upravuje dva z nich, konkurs a vyrovnání. Pravidla,
kterými se řídí tyto dva způsoby
řešení úpadku, se však nehodí
pro všechny subjekty, buď pro jejich zvláštní
povahu, anebo proto, že jsou použitelná jen s
nepřiměřenými potížemi.
Proto je navrhováno, aby se řešení úpadku
některých subjektů neřídilo
tímto zákonem, ale aby mu byly věnovány
zvláštní úpravy.
K bodu 2
Pokud jde o stanovení definice úpadku a úpravu
návrhu na prohlášení konkursu dochází
jen k dílčím změnám.
Pro konkurs a vyrovnání se i nadále vyžaduje
existence více věřitelů /nikoli jen
jednoho s vysokou pohledávkou/; patří přímo
k podstatě těchto institucí, že při
nich jde o řešení zájmového střetu
více věřitelů, protože jediný
z věřitelů může svých
práv daleko efektivněji dosáhnout běžnými
exekučními prostředky.
Jako důvody úpadku zůstávají
nadále jak insolvence, tak předlužení.
I když k předlužení dlužníka
obvykle dochází později, než k jeho
insolvenci, nemusí tomu tak být vždy /např.
u podnikatelů poskytujících pouze služby,
u nepodnikatelských subjektů apod./. Kromě
toho je použití předlužení velmi
praktické v případech, kdy návrh na
konkurs podává dlužník, resp. jeho likvidátor,
jestliže nelze likvidaci provést podle obchodního
zákoníku.
Delší doba, po kterou má trvat dlužníkova
insolvence, není ani nadále vymezena v zákoně
určitým obdobím (např. 3 měsíce).
Vzhledem k tomu, že její délka bude záležet
na okolnostech konkrétních případů,
posoudí ji soud ve svém rozhodnutí.
K bodu 3
Zavedení ochranné lhůty po podání
návrhu na prohlášení konkursu je nejdůležitější
změnou, kterou novela zavádí. Sleduje se
jí vytvořit časový prostor pro možnost
vyřešit dlužníkovu situaci jinak než
soudním řízením. Úprava ochranné
lhůty spočívá v těchto zásadách:
a/ k běhu ochranné lhůty nedochází
automaticky, ale na návrh dlužníka. Tohoto
návrhu je třeba proto, že dlužník
hned na počátku musí sdělit určité
údaje, bez nichž by další postup nebyl
možný /např. označení věřitelů
a jejich pohledávek/. Kromě toho se při ochranné
lhůtě vyžaduje od dlužníka určitá
aktivita, jejímž projevem je i jeho iniciativa,
b/ ochranná lhůta trvá zásadně
tři měsíce. Jen zcela výjimečně
může být za podmínek stanovených
zákonem prodloužena o další tři
měsíce. Vzhledem k účelu ochranné
lhůty je tato doba dostatečná,
c/ na řešení dlužníkovy situace
se podílejí /zejména prostřednictvím
věřitelského výboru/ i věřitelé.
Vzhledem k tomu, že věřitelé na začátku
řízeni nejsou známi, musí věřitele
označit dlužník v návrhu. Kromě
toho se mohou sami přihlásit, jsou-li dlužníkem
opominuti /ať už z nedbalosti nebo úmyslně/,
d/ ochranná lhůta se veřejně vyhlašuje
/mimo jiné i oznámením v Obchodním
věstníku/. Kromě vytvoření
možnosti pro věřitele, aby se sami přihlásiti,
sleduje se tím i určité varování
k opatrnosti, určené obchodním partnerům
dlužníka,
e/ během ochranné lhůty dochází
k určitým omezením dlužníka i
věřitelů, kteří sledují,
aby její cíl mohl být splněn. Věřitelé
zatím nemohou samostatně vymáhat své
pohledávky a dlužníku jsou pod sankcí
neúčinnosti zakázány právní
úkony, jimiž by poškozoval věřitele,
f/ po ochranné lhůtě je buď situace
dlužníka vyřešena a není důvodu
v řízení pokračovat. Pokud k jejímu
vyřešení nedojde, proběhne konkursní
řízení. Dlužník může
v jejím průběhu nabídnout věřitelům
i vyrovnání.
K bodům 4, 5, 6. 8. 9, 10, 11 12, 14:
Změny, uvedené v těchto bodech, sledují,
aby postavení věřitelů v průběhu
bylo posíleno. Většina z těchto změn
vyžaduje proto souhlas jejich orgánu k některým
důležitým úkonům a jednání
během řízení.
K vypuštění § 10 odst. 4 dochází
proto, aby se řízení mohla účastnit
i Konsolidační banka, pokud na ni přejdou
dlužníkovy pohledávky.
Aby věřitelé mohli reálně svá
zvýšená procesní oprávnění
vykonávat, aniž by pro každý případ
musila být vždy znovu svolána jejich schůze
/při jejich vysokém počtu je to obtížné/,
zavádí novela věřitelský výbor
jako obligatorní orgán /dosud byl jen fakultativní/
a řeší i další případy
nutného zastoupeni věřitelů.
Věřitelskému výboru se svěřují
důležitá oprávnění již
v průběhu ochranné lhůty. Kromě
toho zasahuje podstatným způsobem i do vlastního
průběhu konkursního řízení.
Další změny v těchto ustanovení
jsou vyvolány potřebou souladu s cenovými
předpisy.
K bodu 7
Vzhledem k tomu, že vztah konkursního řízení
a privatizace je upraven nově, vypouští se
ustanovení podle něhož se prohlášením
konkursu přerušoval postup v privatizaci.
K bodu 13
Tímto ustanovením se umožňuje, aby jako
celek byla prodána aktiva podniku provozovaného
dlužníkem, tím se umožní jeho provoz
bez přerušení. Jde o úpravu speciální
k úpravě smlouvy o prodeji podniku podle obchodního
zákoníku, při níž se vyžaduje,
aby současně s aktivy převzal kupující
i závazky. Kdyby tomu tak bylo i při konkursu, byli
by zvýhodněni věřitelé, jejichž
pohledávka vznikla při provozu podniku, proti ostatním
věřitelům. Tím by byla porušena
základní zásada i smysl konkursního
řízení, spočívající
v rovnoměrném uspokojení všech věřitelů.
K bodu 15
Smyslem nové úpravy vztahu mezi konkursem a privatizací
je dosáhnout toho, aby byl respektován smysl obou
těchto procesů. Zvláštní ochrany
požívá kupónová privatizace,
během jejíž určité fáze
je konkurs nepřípustný. Jinak osnova konkrétně
řeší jednotlivé situace, k nimž
může při střetu konkursu a privatizačního
řízeni dojít. Prodloužení lhůt,
k nimž dochází je odůvodněno
tím, aby mohli noví nabyvatelé učinit
opatření, jimiž by čelili konkursu.
K bodu 16
Omezení vedoucích pracovníků dlužníka
sleduje, aby tito pracovníci nemohli zneužívat
svých speciálních znalost o dlužníkově
situaci a dále, aby měli zájem na rychlém
řešení úpadkové situace. Ustanovení
o tom, že jejich mzdové nároky lze uspokojovat
v průběhu konkursu pouze do výše 10
000 Kč ovšem neznamená, že by tím
zanikaly jejich vyšší nebo jiné pracovněprávní
nároky; další nároky však nebudou
uspokojovány přednostně, ale jako ostatní
pohledávky při rozvrhu.
Zvláštní úprava je věnována
i provozovatelům zemědělské prvovýroby
a samostatně hospodařícím rolníkům.
Tato zvláštní úprava vychází
především ze zohlednění výrobních
cyklů v této výrobě, z nejistoty cen
a výnosů v zemědělství. Kromě
toho má umožnit samostatně hospodařícím
rolníkům, kteří začínají
hospodařit, aby mohli překonat počáteční
potíže.
K bodu 17 - 20
Jde o textové úpravy, které jsou nutné
proto, že vsunutá ustanovení byla označena
marginálními rubrikami.
K Čl. II - V:
Kromě obvyklých přechodných a závěrečných
ustanoveni je zde zobecněn režim schůze věřitelů
v ochranné lhůtě i pro jiné případy;
důvodem jsou praktická hlediska.
Přes menší rozsah změn je navrhována
republikace zákona, neboť lze očekávat
jeho poměrně širokou aplikaci, při níž
by nemělo docházet k pochybnostem o platném
textu zákona.