Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Návrh zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů

Zásada č. 1

Rozhodčí řízení slouží k vyřizování všech sporů v obchodních věcech. V důsledku toho název: Zákon o rozhodčím řízení v obchodních věcech a o výkonu rozhodčích nálezů.

Účel zákona se vymezuje takto: K usnadnění rozvoje a průběhu obchodních vztahů slouží rozhodčí řízení, jež má umožnit jeho účastníkům rychlé a odborným požadavkům odpovídající vyřizování sporů.

Odůvodnění: V zájmu pružného řešení sporů v obchodních vztazích zásada rozšiřuje možnost použití rozhodčího řízení na všechny spory v obchodních věcech, tedy nikoliv jen v mezinárodním obchodním styku, jak tomu bylo dosud. Tím se vyhovuje obecnému požadavku na pracovní odlehčení obchodním soudům. Věcné rozšíření se musí projevit též v názvu zákona i ve vymezení účelu zákonné úpravy.

Zásada č. 2

Strany se mohou dohodnout, že ve sporech týkajících se obchodních věcí, ve kterých by jinak byl příslušný soud, má mezi nimi rozhodovat jeden nebo více rozhodců (rozhodčí smlouva).

Odůvodnění: Základem pravomoci rozhodců při řešení sporů v obchodních vztazích je rozhodčí smlouva, která musí nově a přesně vyjádřit předmět této smlouvy procesní povahy. Význam této smlouvy spočívá v tom, že přenáší výkon státní soudní moci z obecných soudů na rozhodce. Půjde zejména o spory z obchodních závazkových vztahů, které jsou vymezeny v § 261 obchodního zákoníku.

Zásada č. 3

Slova "československý občan" a slova "československého práva" obsažená v § 5 zákona č. 98/1963 Sb. se nahrazují slovy "občan České republiky" a "práva České republiky".

Odůvodnění: Tyto změny vyplývají z nového státoprávního uspořádání našeho státu.

Zásada č. 4

K rozhodování a přezkoumání rozhodčích nálezů je podle tohoto zákona příslušný krajský soud, v jehož obvodu se rozhodčí řízení koná nebo konalo, je-li toto místo v tuzemsku, jinak je příslušný soud, který by byl pro věc příslušný, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy.

Odůvodnění: Podle platné úpravy obsažené v občanském soudním řádu, rozhodují o zrušení rozhodčího nálezu a o neplatnosti rozhodčí smlouvy krajské soudy. Této úpravě je nutné přizpůsobit znění první věty obsažené v § 26 dosavadního zákona č. 9$/1963 Sb.. Právní úprava obsažená v další větě za středníkem řeší otázku věcné příslušnosti obecných soudů pro ostatní případy jejich kontrolní činnosti, zejména vyřizování žalob o neplatnost smíru uzavřeného před rozhodci.

Zásada č. 5

Název Rozhodčího soudu, který působí při Československé obchodní a průmyslové komoře v Praze jako stálý rozhodčí soud, se mění na Rozhodčí soud pro obchodní spory, (dále jen "Rozhodčí soud"). Rozhodčí soud je nezávislým orgánem pro rozhodování sporů v obchodních věcech nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení. Rozhodčí soud je právnickou osobou se sídlem v Praze. V čele Rozhodčího soudu je předsednictvo volené konferencí rozhodčím zapsaných na listině rozhodců, vedené u tohoto soudu na dobu 5 let.

Předsednictvo Rozhodčího soudu se skládá z předsedy, 2 místopředsedů a dalších 6 členů. Předsednictvo volí předsedu a místopředsedy. Jménem rozhodčího soudu jednají navenek ve všech věcech předseda nebo některý z místopředsedů.

Předsednictvo Rozhodčího soudu vydává Statut a Řád tohoto soudu, jimiž upravuje působnost, organizační uspořádání Rozhodčího soudu a řízení před ním včetně nákladů řízení.

Odůvodnění: V této zásadě se především upravuje název dosavadního Rozhodčího soudu při Československé obchodní a průmyslové komoře a jeho působnost, které jsou dosud upraveny zákonem o hospodářských stycích se zahraničím (47 a 48 zák. č. 42/1980 Sb.). Identita Rozhodčího soudu se zajišťuje ze zákona změnou jeho názvu a zvýrazněním jeho samostatné existence a nezávislosti výslovným konstatováním existujícího stavu. Odpovídajícím způsobem se upravuje postavení předsednictva Rozhodčího soudu a jeho volba. Bližší úprava působnosti, organizačního uspořádání a řízení před Rozhodčím soudem včetně nákladů řízení se řeší zmocněním předsednictva k vydání potřebné úpravy.

Zásada č. 6

Rozhodčí smlouvy (doložky) odkazující na pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu při Československé obchodní a průmyslové komoře, popř. Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory se považují nadále za rozhodčí smlouvy (doložky) uzavřené ve prospěch Rozhodčího soudu.

Tento Rozhodčí soud je, pokud jde o Českou republiku, rozhodčím soudem ve smyslu Úmluvy o řešení občanskoprávních sporů vznikajících ze vztahů hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v rozhodčím řízení.

Do nabytí účinnosti Řádu Rozhodčího soudu vydaného podle zásady č. 5 použijí se na činnost Rozhodčího soudu a na řízení před ním ustanovení Řádu Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory.

Působnost předsednictva Rozhodčího soudu vykonává dosavadní předsednictvo Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory až do doby zvolení předsednictva Rozhodčího soudu podle zásady č. 5. Ke zvolení předsednictva Rozhodčího soudu svolá dosavadní předsednictvo konferenci rozhodců do 3 měsíců od nabytí účinnosti novely zákona č. 98/1963 Sb.

Odůvodnění: Tato zásada obsahuje přechodná ustanovení nutná k zajištění kontinuity rozhodčích smluv (doložek) v zájmu jejich nenapadnutelnosti " jakož i působnost Rozhodčího soudu podle dosud platné Úmluvy o řešení občansko-právních sporů vznikajících ze vztahů hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v rozhodčím řízení ze dne 26. 5. 1972 (vyhláška č. 115/1974 Sb.). Dále se zajišťuje až do doby vydání nového Řádu použitelnost dosavadního Řádu, jakož i činnost dosavadního předsednictva Rozhodčího soudu až do volby předsednictva nového.

Finanční dopad

Navrhovaná zákonná úprava neklade nároky na pracovní síly ani na prostředky ze státního rozpočtu. Rozhodčí soud pracuje na komerční bázi a je finančně soběstačný.