Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Pavla Hirše na místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane ministře!

Dne 15. dubna 1992 ČNR přijala zákon na ochranu zvířat proti týrání, který vstoupil v platnost dne 27. května téhož roku, tedy před 10ti měsíci. S politováním musím konstatovat, že tento zákon není plněn jak ze strany ministerstva zemědělství (prováděcí vyhlášky, tak vlády (jmenování Ústřední komise). Ministerstvo zemědělství dosud nepředložilo vládě návrh na ustanovení Ústřední komise, jmenování jejich členů a předsedy tak, jak mu to ukládá zákon, ačkoliv návrhy na personální obsazení od příslušných ústředních orgánů státní správy včetně důvodové zprávy, mělo připraveny v polovině září minulého roku. Podobná je situace s prováděcími vyhláškami o důvodech usmrcení zvířat, o nebezpečných druzích zvířat, o chovu a využití pokusných zvířat. V praxi to mimo jiné znamená, že porážka hospodářských zvířat a pokusy na zvířatech probíhají v rozporu se zákonem a podnikům nebo jiným organizacím hrozí pokuta až 200 tis. Kč. Ředitelé pracovišť, kde jsou používána laboratorní zvířata se písemné obracejí na Úřad vlády nebo Ministerstvo zemědělství se žádostmi o akreditaci uživatelských zařízení pro pokusná zvířata. Jejich žádostem nemůže být vyhověno, protože udělování akreditace je v působností Ústřední komise. Vznikla situace, kdy všechna pracoviště zabývající se výrobou a zkoušením léků a biopreparátů, testací zdravotní nezávadnosti veškerých výrobků včetně potravin a chemických látek, ochranou veřejného zdraví, zejména na úseku hygieny a epidemiologie, jednají vědomě protizákonně a to v zájmu zajištění chodu národního hospodářství včetně zemědělství, ochrany zdraví lidí, ochrany přírody a krajiny, bezpečnosti a obrany státu. Negativním ekonomickým důsledkem nerespektování zákona jsou též obtíže s přidělováním zahraničních výzkumných grantů vědeckým pracovištím v projektech, kde se počítá s prací na pokusných zvířatech. Některé vědecké týmy a výsledky na evropské úrovni se pravděpodobně v průběhu tohoto roku rozpadnou, mimo jiné i proto, že bez akreditace a osvědčení pro pracovníky nemají šanci získat finanční prostředky z programů Evropského společenství. V těch případech, kdy byly granty přiděleny, stalo se tak v důsledku protiprávního postupu, kdy pracoviště deklarovala požadovanou způsobilost svou a svých pracovníků vyjádřením vlastní tak zvané etické komise a tím neoprávněně atrahovala do působnosti Ústřední komise.

Protože prakticky neexistuje kontrola, dováží ne technologie a zařízení, zejména pro hospodářská zvířata, která nevyhovují platným evropským normám, jež zatím sice nerespektujeme, ale v dohledné době budou platit i u nás. Zarážející je skutečnost, že se tak z části děje za peníze (řádově stamilióny), které Ministerstvo zemědělství ČR poskytlo fyzickým nebo právnickým osobám formou dotací. Následky jsou podle zákona jasné a budou mít pro řadu vlastníků tragické dopady. Prokáže-li se, že k poškozování zvířat dochází v důsledku nevhodné technologie, bude chovatel povinen ji upravit nebo změnit na vlastní náklady.

Problematický je rovněž výkon dozoru nad dodržováním zákona. Na konci listopadu loňského roku sice proběhlo školení pracovník okresních a městských veterinárních správ, kteří po úspěšném vykonání testu získali prozatímní osvědčení do doby ustavení Ústřední komise pro výkon dozoru nad dodržováním zákona ČNR č. 246/92 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Každý okres nebo městská veterinární správa má 1 - 2 oprávněné veterinární lékaře pro výkon dozoru nad dodržováním zákona. Je to zoufale málo a navíc bude asi nutno po ustanovení Ústřední komise toto školení zopakovat tak, aby celý postup byl v souladu se zákonem, nechceme-li setrvat v nevyhovujícím provizoriu.

Neexistencí Ústřední komise je zcela blokována možnost získat osvědčení, které vyžaduje platný zákon pro práci s laboratorními zvířaty.Proto není možné schválit osnovy postgraduálního kurzu pro získání osvědčení včetně formy a obsahu zkoušky. Takové kurzy má připraveny Vysoká škola veterinární a farmaceutická v Brně a Vysoká škola zemědělská v Praze ve spolupráci se Společností pro vědu o laboratorních zvířatech. Z obdobného důvodu zatím nelze zavést do výuky vysokých škol biologického směru předmět, zabývající se etikou práce se zvířaty přesto, že některé školy mají připraveny osnovy a část studijních materiálů. Týká se to zejména hospodářských zvířat, aby se studenti zemědělství a veterinárního lékařství seznámili s našimi i evropskými právními normami a praxí v tomto oboru odpovídající.

Důvodem k neplnění platného zákona nemůže být novela navržená vládou tak, jak je uvedena ve Sněmovním tisku 236. Ať již poslanecká sněmovna navrženou novelu schválí nebo odmítne, žádám o bezodkladné plnění zákona stávajícího a podrobné písemné vysvětlení, proč nebyla zřízena Ústřední komise, jaká je situace s prováděcími vyhláškami, zejména s vyhláškou o chovu a užití pokusných zvířat. Realizace zákona v praxi má zcela jistě positivní hospodářský význam. Etický přístup ke zvířatům se příznivě odrazí v ekonomické sféře zejména v jakosti potravin živočišného původu a kvalitě řady průmyslových výrobků nejen Farmaceutického průmyslu, jejichž zdravotní nezávadnost je třeba testovat. Bez jeho plnění bychom nemohli přistoupit k Evropským konvencím o ochraně hospodářských zvířat, jatečných zvířat, pokusných zvířat, oblíbených zvířat a ochraně zvířat při mezinárodní dopravě.

Uvedené důvody a jejich důsledky jasně ukazují na nezbytnost ponechat stávající znění zákona, které Ústřední komisi definují jako nezávislý mezirezortní orgán státní správy, jejíhož předsedu a členy jmenuje vláda ČR z odborníků, navržených příslušnými státními orgány, Společností pro vědu o laboratorních zvířatech a občanskými sdruženími, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat.

V Praze dne 23. března 1993.