Oprava textu Zprávy ČNB o měnovém
vývoji za rok 1992 (výtisk č. 225)
Opravte si, prosím, na straně č. 19 ve třetím
odstavci shora text v uvedeném materiálu takto:
"Podíl čisté zadluženosti státu
u bankovního systému (bez zahraničních
půjček) na hrubém domácím produktu
v b.c., se podle odhadu SBČS zvýšil z 5,3%
v roce 1991 na 9,8% v roce 1992".
Obsah:
A. HOSPODÁŘSKÝ A MĚNOVÝ
VÝVOJ V ČSFR
I. Vývoj ekonomiky ČSFR za rok 1992
II. Měnová politika
Vývoj peněžní zásoby
Obyvatelstvo
Podniky
Úvěry
Platební bilance
Platební bilance v konvertibilních měnách
Platební bilance v nekonvertibilních měnách
Stát
III. Finanční a mezibankovní devizový trh
Peněžní trh
Kapitálový trh
Mezibankovní devizový trh
IV. Bankovní dohled v roce 1992
V. Bankovní soustava k 31. 12. 1992
B. STATISTICKÉ PŘÍLOHY
Příloha č. 1 Vývoj ekonomiky ČSFR
v r. 1992
Příloha č. 2 Vybrané měsíční
údaje o vývoji ekonomiky ČSFR v r. 1992
Příloha č. 3 Vývoj obchodní
bilance za jednotlivá čtvrtletí a rok 1992
Srovnání obchodní bilance jednotlivých
čtvrtletí a roku 1992 se stejným obdobím
r. 1991
Příloha č. 4 Podíly tržních
a netržních ekonomik na celkovém vývozu
a dovozu; indexy vývozu, dovozu a obratu zboží
1992/1991
Příloha č. 5 Peněžní příjmy
a výdaje obyvatelstva za ČSFR
Příloha č. 6 Měnový přehled
1990 - 1992
Příloha č. 7 Kalendář měnové
politiky v roce 1992
Příloha č. 8 Průměrné
úrokové míry z úvěrů
a vkladů
Příloha č. 9 Platební bilance v konvertibilních
měnách
Příloha č. 10 Vývoj devizových
rezerv
Příloha č. 11 Vývoj kursu DEM a USD
v CSK
Shrnutí
Československá ekonomika vstupovala do roku 1992
za situace, kdy bylo v podstatě dosaženo základní
měnové rovnováhy a důvěra obyvatelstva
v měnu vzrostla. Posílení rovnovážných
tendencí zaznamenané v druhé polovině
roku 1991 vytvářelo předpoklady příznivého
vývoje v dalším období. Přetrvávaly
však problémy v produkční výkonnosti
a bylo zřejmé, že adaptace na tržní
prostředí probíhá pomaleji a obtížněji
než se původně předpokládalo.
Podstatnou vnější okolností byly v roce
1992 ztížené podmínky čs. exportu,
vyvolané trvající ekonomickou recesí
v západní Evropě, pokračujícím
hospodářským rozpadem v SNS a krizí
v. dalších zemích východní Evropy.
Byla uplatněna i určitá obranná opatření
zemí západní Evropy vůči výrobkům
čs. průmyslu, např. byly obnoveny kvantitativní
restrikce na vývoz oceli do některých zemi
ES ve čtvrtém čtvrtletí.
Výkonností nedosáhla čs. ekonomika
v roce 1992 očekávaných výsledků.
Transformační proces byl zpomalen zejména
soustředěním pozornosti na změnu státoprávního
uspořádání čs. federace. I
tak ale pokles tvorby hrubého domácího produktu
postupně zpomaloval a ke konci roku byly zřetelné
některé příznaky oživení.
HDP byl ve srovnání s rokem 1991 nižší
celkově o 7,1 procenta, ve druhém pololetí
92 byl však již HDP o 0,5 procenta vyšší,
než ve stejném období roku 1991.
Pokles výkonnosti ekonomiky byl předpokládán
jako nezbytný průvodní jev transformačních
procesů. Zmírnění tohoto poklesu až
ke známkám oživení, bylo zřetelné
ve druhé polovině roku. Rostla spotřebitelská
poptávka domácností, vyvolaná zejména
růstem reálných mezd (ve srovnání
s rokem 1991 stouply o 9,3%) a celkovým růstem příjmů
obyvatelstva (reálně o 5,0%). Ve druhém pololetí
stoupla také poptávka po investicích. Růst
agregátní poptávky se zřetelně
projevil v rychlém vzestupu stavební výroby
a v posledním čtvrtletí roku 1992 i v růstu
průmyslové výroby. Pozoruhodný byl
rozvoj soukromého sektoru již nejenom v maloobchodním
prodeji (na němž se podílí 65 procenty),
ale i ve stavebnictví, službách, dopravě
a průmyslu. Celkově se podíl soukromého
sektoru na tvorbě HDP proti minulému roku zhruba
zdvojnásobil.
V roce 1992 dále pokračovala změna orientace
čs. zahraničního obchodu od trhů zemí
bývalého východního bloku k tržním
ekonomikám zejména vyspělých evropských
zemí. Předstih dovozů (ve srovnání
s rokem 1991 vzrostly o 21,6%) před vývozy (vzrostly
o 7,3%), zejména patrný v posledním čtvrtletí,
vedl k deficitu obchodní bilance, který podle předběžných
údajů dosáhl za rok 1992 výše
1 871 mil. USD (52,9 mld Kčs).
Vývoj obchodní bilance byl kompenzován poměrně
značným přílivem přímých
zahraničních investic a bilancí služeb
- značný příjem deviz vyplynul zejména
z turistického ruchu. Celkově skončil běžný
účet platební bilance v roce 1992 s přebytkem
225,6 mil. USD.
Zásadní událostí ve druhé polovině
roku bylo státoprávní rozdělení
čs. federace na dva samostatné státy. Z rozboru
programových prohlášení vlád
České a Slovenské republiky po volbách
v červnu 1992 vyplynuly zásadní rozdíly
v hospodářských politikách i v tempu
ekonomických reforem. Řešeni státoprávních
otázek vyvolalo řadu expektací a nejistot,
které ke konci roku vyústily v pokles vzájemné
obchodní výměny a poruchy na peněžním
trhu. Rozděleni federace i jejího majetku bylo provedeno
na základě ústavního zákona
a byly tak zachovány základní předpoklady
plynulého pokračování podstatných
ekonomických vazeb mezi Českou a Slovenskou republikou.
Makroekonomická rovnováha zůstala po celý
rok 1992 zachována: kurs Kčs ve vztahu k volně
směnitelným měnám byl i nadále
vůči koši měn stabilní, a to
při značném pokroku v liberalizaci vnitřní
směnitelnosti. Roční míra inflace,
měřená indexem spotřebitelských
cen dosáhla 11,5 procenta. Přitom spotřebitelské
ceny stouply v období leden - září
pouze o 6,4 procent a teprve v souvislosti s některými
daňovými úpravami a vlivem očekávání
měnových důsledků zavedení
nové daňové soustavy a rozdělení
ČSFR koncem roku vzrostly na konečnou hodnotu. Základní
cíle měnové politiky centrální
banky byly ale v souhrnu v roce 1992 dosaženy.
Tyto výsledky byly nesporně ovlivněny působením
měnové politiky i v předcházejícím
období. Od poloviny roku 1991 byla postupně měnová
politika uvolňována a pro rok 1992 ztratila již
restriktivní charakter. V celém tomto období
si zachovala vliv na vývoj cen i na poptávku po
devizách, což se projevilo ve vývoji platební
bilance a inflace. Navíc bylo již možné
provést zásadní změnu ve způsobu
řízení měnového vývoje
- centrální banka zrušila v roce 1992 poslední
administrativní nástroje měnové politiky
- úrokové a úvěrové stropy
- a prosazovala měnovou politiku pouze nástroji
nepřímými.
MMF akceptoval dosažené výsledky v měnovém
vývoji roku 1992. Členství v této
mezinárodní organizaci přešlo po zániku
čs. federace bez přerušení na oba nástupnické
stály.
Byla rozdělena také bilance Státní
banky československé, jejíž aktiva a
pasíva převzaly nástupnické centrální
banky samostatných republik - Česká národní
banka a Národní banka Slovenska.
Vstup čs. ekonomiky do roku 1992 byl provázen
ztíženými podmínkami
Základní tendencí, se kterou vstupovala čs.ekonomika
do roku 1992, byla hluboká ztráta dynamiky ekonomického
výkonu, nevyhnutelná při provádění
systémových změn. Navíc se zhoršilo
i vnější prostředí vlivem zpomalení
ekonomického růstu v západní Evropě,
využívání ochranné doložky
na import ocelářských výrobků
některými státy ES, omezenými odbytovými
možnostmi v zemích bývalé RVHP, embargem
na obchod s Jugoslávií apod.
V průběhu roku 1992 se stále zřetelněji
projevovaly pozitivní trendy
Pokles výkonnosti čs. ekonomiky se v r.1992 zastavil
a v některých směrech již došlo
k jejímu oživení. Signálem tohoto oživení
byl v průběhu celého roku růst spotřebitelské
poptávky domácností a dále růst
investiční poptávky zejména ve 2.
pololetí 1992. Růst poptávky se projevil
příznivě především ve
vývoji stavební výroby (nárůst
od února 1992) a v zastavení poklesu průmyslové
výroby a jejím růstu v posledním čtvrtletí
roku 1992. Výsledkem bylo zastavení poklesu HDP
ve 3. čtvrtletí a jeho růst ve 4.čtvrtletí
1992. Pozitivně je možno hodnotit i podíl soukromého
sektoru na dosažených výsledcích, na
stavební výrobě cca 37%, na průmyslové
výrobě cca 12% a na maloobchodním prodeji
až 65%. Dosažený index spotřebitelských
cen odpovídal předpokladu ČNB a byl nejnižší
v rámci všech států procházejících
transformací ekonomiky.
Poptávka domácností stále stoupala
Poptávka domácností měla v
průběhu roku 1992 vzrůstající
trend především vlivem růstu příjmů
obyvatelstva (které v průběhu roku vzrostly
o cca 17%) a s tím související změny
sklonu k spotřebě. Nezanedbatelným vlivem
v závěru roku byly i expektace obyvatelstva na rozpad
ČSFR a novou daňovou soustavu zaváděnou
od 1. 1. 1993. Měřeno maloobchodním prodejem
v s.c. vzrostla poptávka domácností proti
roku 1991 o více než 17%. Na vývoj maloobchodního
prodeje působil i přínos cestovního
ruchu, který dosáhl 37 mld Kčs a proti roku
1991 vzrostl o 54%. Na celkovém maloobchodním prodeji
se podílel cca 8%.
Poptávka veřejného sektoru mírně
klesala
Proti roku 1991 klesla poptávka veřejného
sektoru (školství, zdravotnictví, kultura,
bezpečnost). Sledováno v b.c. vzrostla veřejná
spotřeba o cca 11%. Podle vlastních propočtů
veřejné spotřeby ve s.c. došlo k jejímu
poklesu o cca 3%.
Investiční poptávka zaznamenala oživení
Oživení investiční poptávky
se promítlo v trvalém vnitroročním
nárůstu investičních prací
a dodávek, které k 30.9.1992 poprvé překročily
ve s.c. úroveň srovnatelného období
1991 (o 0,1%) a meziročně vzrostly o 17,9% (podle
předběžných údajů). K
rychlému růstu investic došlo zejména
ve 4.čtvrtletí r. 1992, kdy objem investičních
prací a dodávek vzrostl proti 4.čtvrtletí
1991 o 54,5% a proti 3.čtvrtletí 1992 o 104%. Na
oživení trhu investic působila zejména
pokračující výstavba velkých
staveb (ve SR Vodní dílo Gabčíkovo
a VSŽ Košice, v ČR výstavba ČEZ
Praha, ČKD Praha, Ředitelství dálnic
Praha). Z hlediska odvětvové struktury rostla investiční
poptávka především v průmyslu
polygrafickém, výrobě kovů, výrobě
a rozvodu elektřiny, plynu, páry a teplé
vody, výrobě nápojů a potravin a v
peněžnictví a pojišťovnictví.
Na druhé straně pokles investiční
poptávky byl zaznamenán v dopravě, školství,
zemědělství a bytové výstavbě.
V roce 1992 poklesl celkový počet nově zahajovaných
bytů o cca 10%; pokles vykázaly zejména družstevní
a podniková výstavba (o cca 60%), soukromá
výstavba (individuální výstavba a
výstavba soukromých podnikatelů) zaznamenala
mírný nárůst o 3,7%. Přitom
podíl soukromé bytové výstavby neustále
roste a v roce 1992 představoval již tři čtvrtiny
z celkového počtu zahajovaných bytů.
Zahraniční poptávka zaznamenala růst
V roce 1992 zaznamenala zahraniční poptávka
nárůst. Objem celkového vývozu dle
platební bilance SBČS v roce 1992 byl vyšší
oproti skutečnosti 1991 o 7,3%. Ke snížení
vývozu došlo pouze do států s nekonvertibilní
měnou, do států s konvertibilní měnou
došlo proti roku 1991 k nárůstu +35,2%. Na
výsledek vývozu působil na jedné straně
pokles hospodářské aktivity v zemích
bývalého SSSR, Polska a Maďarska; např.
v roce 1992 se vývoz ve zbožové struktuře
snížil do zemí bývalého SSSR
proti roku 1991 o 44,9%, do Maďarska a Polska o 22%. Na druhé
straně vývoz do zemí ES vzrostl ve stejném
období o 19,8%. Ke změnám došlo i ve
struktuře vývozu. Nejvýrazněji vývoz
vzrosti v komoditách s nižší přidanou
hodnotou (železo, ocel, příze, dřevo,
kůže ap.) a podíl těchto komodit na
celkovém vývozu stoupl za leden až prosinec
1992 proti stejnému období 1991 z 30,5% na 35,5%.
Naproti tomu podíl vývozu strojů a zařízení
poklesl ve stejném období z 28% na 22,8%.
Relativně příznivý vývoj
hrubého domácího produktu vyústil
v zastavení poklesu od 3.čtvrtletí
Postupný růst agregátní poptávky
se projevil v tvorbě hrubého domácího
produktu (HDP ve s.c.). Proti roku 1991 poklesl v roce 1992
HDP ve s.c. o cca 7% (v roce 1991 proti roku 1990 o 16,5%). HDP
v průběhu roku 1992 plynule rostl a v samotném
4.čtvrtletí již vytvořený HDP
překročil objem HDP vytvořený ve 4.čtvrtletí
1991 o cca 3%.
Podíl soukromého sektoru na tvorbě HDP
vzrostl
Soukromý sektor se začal v podstatě
rozvíjet v roce 1991. V roce 1991 byla zahájena
malá privatizace zaměřená především
na obchod, služby a drobné podnikání,
která se však pouze minimálně dotkla
průmyslové výroby. Ačkoliv efekt privatizačního
procesu z hlediska zvýšení efektivnosti čs.
ekonomiky byl v roce 1991 minimální, jeho význam
pro zviditelnění probíhajících
změn vlastnických vztahů byl významný.
O skutečném podílu soukromého sektoru
na kvalitativní i kvantitativní změně
nabídky lze hovořit až od roku 1992. Podíl
soukromého sektoru na konci roku 1992 činil na stavební
výrobě cca 30%, na průmyslové výrobě
cca 12% a na maloobchodním prodeji až 65% (nejsou
zde zahrnuty a.s. zařazené do 1.vlny kuponové
privatizace, jejichž akcie budou předány vlastníkům
až v r.1993).
Pokles průmyslové produkce se zpomalil a v závěru
roku zastavil
Proti roku 1991 poklesla průmyslová výroba
ve s.c. o 14% (organizace nad 25 pracovníků). Pokles
průmyslové výroby se v průběhu
roku zpomaloval a z vývoje ve 4.čtvrtletí
je možno usuzovat na první známky oživení.
Ve 4.čtvrtletí se objem průmyslové
produkce přiblížil úrovni 4.čtvrtletí
1991 a v samotném prosinci 1992 byla úroveň
prosince 1991 překročena o 4%.
Strukturální změny v průmyslu nedoznaly
zásadní obrat
Zpomalení poklesu průmyslové výroby
a náznaky oživení nebylo provázeno podstatnými
strukturálními změnami. Relativně
lepších výsledků (i když pod úrovní
roku 1991) bylo přitom v r.1992 dosahováno v odvětvích
dobývání surovin a jejich prvotního
zpracování (koksárenství, zprac.
ropy, zpracov. kameniva a zemin) a dále v průmyslu
potravin a pochutin. V těchto odvětvích byla
také patrna změna struktury odbytu ve prospěch
vývozu. Největší pokles zaznamenala
odvětví výroby elektrických a optických
přístrojů.
Růst stavební výroby měl trvalou
tendenci
Meziroční nárůst celkové stavební
výroby (tj. včetně malých podniků
do 25 pracovníků) dosáhl v r.1992 ve s.c.
12,6%; zejména zde působil dynamický rozvoj
u menších, převážně soukromých
podniků. Stavební výroba ve s.c. v průběhu
roku rostla plynule a nezaznamenala ani očekávaný
sezonní pokles ve 4.čtvrtletí. Dokonce v
samotném prosinci v porovnání se stejným
obdobím m.r. došlo k nejvyššímu měsíčnímu
nárůstu stavební výroby (o 22,8%).
Šlo zřejmě mimo běžného
nárůstu na reakci stavebních podniků
na nově připravované daňové
zákony platné od 1.1.1993 Z hlediska struktury největší
nárůst (0 100%) zaznamenaly stavební práce
prováděné v zahraničí, avšak
jejich podíl na stavební výrobě představuje
pouze 8%. Ve struktuře stavební výroby vzrostly
stavební práce na nové výstavbě,
rekonstrukcích a modernizacích (zejména v
SR) a poklesl objem prací na opravách a údržbě
(rovněž v SR).
Vývoj zemědělské výroby
nebyl příznivý
Vývoj v zemědělství v průběhu
celého roku nebyl příznivý. Negativně
se zde odrazil proces transformace a nepříznivé
klimatické podmínky v roce 1992. Vlivem sucha se
podstatně snížila sklizeň obilovin a
to o 14,5%. Pokles sklizně spolu s poklesem spotřebitelské
poptávky po masných výrobcích se odrazil
ve snižování stavu skotu, které se za
11 měsíců roku (poslední známý
stav) snížily o cca 600 tis. Hrubá zemědělský
produkce ve s.c. klesla za rok 1992 proti roku 1991 0 6,5%. Proces
adaptace zemědělství na změněné
podmínky související s transformačními
procesy (růst cen vstupů a pokles dotací
do zemědělské výroby, transformace
vlastnických vztahů) je pomalý a nedostatečný.
Důchodová situace zemědělských
podniků se zhoršila - ztráta za rok 1992 dosahuje
podle odhadu 26 mld Kčs a je proti roku 1991 dvojnásobně
vyšší.
Stav zásob od počátku roku trvale klesal
Stav zásob celkem u st.hospodářských
organizací řízených ústředně
včetně akciových společností
v průběhu roku trvale klesal a podle předběžných
údajů stavy zásob u těchto organizací
ke konci roku 1992 poklesly proti stavu k 1.1.1992 o 23 mld Kčs
tj. o 3,2%. Naproti tomu vzrostly stavy zásob podle provedených
odhadů a průzkumů u soukromých podniků
takže za celý úhrn organizací došlo
k 31.12.1992 k poklesu zásob proti stavu k 1.1.1992 o 12
mld Kčs, tj. o 1,6%.
Počet uchazečů o zaměstnání
stále klesal
Vývoj na trhu práce se v průběhu
roku vyznačoval poklesem nezaměstnanosti, který
se zastavil až v měsíci prosinci. Počet
uchazečů o zaměstnání dosáhl
ke konci roku cca 395,1 tis., míra nezaměstnanosti
mírně překročila 5% hranici s podstatnými
rozdíly mezi republikami (v ČR 2,57% a v SR 10,38%).
Nezaměstnanost byla v průběhu roku 1992 ovlivňována
zpřísněním podmínek pro přiznání
podpor v nezaměstnanosti, netržním chováním
podnikového managementu v předprivatizačním
období, ale i aktivní politikou zaměstnanosti.
Z hlediska regionálního rozložení byla
nejvyšší nezaměstnanost v ČR v
okresech severomoravského, jihomoravského a severočeského
kraje, ve SR byla nejvyšší nezaměstnanost
ve východoslovenském kraji. Celkový počet
volných pracovních míst dosáhl v ČSFR
počtu 96 tis. Na 1 volné pracovní místo
připadalo v ČSFR cca 4,1 nezaměstnaných.
Nízká míra nezaměstnanosti, vykazovaná
v roce 1992, byla ovlivněna poměrně značnou
přezaměstnaností, která je odhadována
na cca 350 tis. osob a to převážně v
oblasti průmyslu a zemědělství.
Spotřebitelské ceny byly v průběhu
roku stabilizovány, k rychlejšímu růstu
došlo až v závěru roku
Spotřebitelské ceny vzrostly v roce 1992
proti konci roku 1991 o 11,5%; cenový růst odpovídal
predikci SBČS, která předpokládala
meziroční růst spotřebitelských
cen o 10-12%. Růst cen od počátku roku 1992
byl diferencovaný. Nejvýrazněji vzrostly
ceny služeb (o 16,3%) a ceny ve veřejném stravování
(o 14,6%), mírněji rostly ceny potravin (o 11,2%)
a ceny nepotravinářského zboží
(o 9,6%). Mírný růst cen až do srpna
(v průměru o 0,5 až 0,6% měsíčně)
se od září do listopadu výrazně
zrychlil (v září ceny vzrostly o 1,8%, v
říjnu i listopadu o 2%), v prosinci se cenový
růst (o 0,8%) přiblížil průměrnému
růstu v počátečním období
roku 1992. Zrychlení dynamiky cenového růstu
od září do listopadu ovlivnilo zvýšení
sazby daně z obratu u tabákových výrobků,
alkoholických nápojů a benzínu, zvýšení
poplatků za vodné a stočné a cen vnitrostátních
poštovních výkonů.
ČR | 0,9 | 0,7 | 0,6 | 0,6 | 0,5 | 0,4 | 1,1 | 0,6 | 1,9 | 1,9 | 2,2 | 0,6 | 12,7 |
SR | 1,2 | 0,2 | 0 | 0,1 | 0,2 | 0,2 | -0,2 | 0,6 | 1,6 | 2,1 | 1,7 | 1 | 9,1 |
ČSFR | 1 | 0,5 | 0,4 | 0,5 | 0,4 | 0,3 | 0,8 | 0,6 | 1,8 | 2 | 2 | 0,8 | 11,5 |
Ceny ve výrobní sféře byly v podstatě
stabilizovány
Ceny ve výrobní sféře rostly
v roce 1992 mírnějším tempem než
spotřebitelské ceny (především
v návaznosti na jejich rychlejší růst
v r. 1991). Ceny průmyslových výrobců
vzrostly o 8,4% a to při výrazném růstu
cen zejména v konfekčním průmyslu
(o 22,4%) a v potravinářském průmyslu
(o 18,7%). Ceny stavebních prací se zvýšily
o 7,3% a ceny materiálů a výrobků
spotřebovaných ve stavebnictví o 8,4%. Ceny
zemědělských výrobků vzrostly
ke konci roku 1992 proti konci roku 1991 o 9,6%, přičemž
rychleji rostly ceny rostlinných výrobků
o 13,2% než živočišných výrobků
o 8,6%.
Životní náklady se zvýšily
Růst spotřebitelských cen se odrazil v růstu
životních nákladů, které
se v roce 1992 zvýšily v domácnostech zaměstnanců
o 12,1%, družstevních rolníků o 10,5%
a důchodců o 11,7%. Trend růstu životních
nákladů v průběhu roku 1992 odpovídal
trendu růstu spotřebitelských cen, k výraznějšímu
zrychlení dynamiky růstu v rámci roku došlo
až v září až listopadu.
Peněžní příjmy a výdaje
obyvatelstva vč. drobných podnikatelů nezapsaných
v podnikovém rejstříku
Ve srovnání s rokem 1991 růst nominálních
peněžních výdajů předstihl
růst nominálních peněžních
příjmů o 2,9 procentních bodů.
Přesto ale nadále peněžní příjmy
převyšovaly výdaje (v roce 1992 o 39,9 mld
Kčs). Z uvedeného přírůstku
nerealizované kupní síly za rok 1992 připadalo
33,7 mld. Kčs na zvýšení vkladů
(zde zahrnuty úroky z vkladů ve výši
19,8 mld Kčs u spořitelen) a 6,2 mld Kčs
byl růst hotovostí. Ve skupině příjmů
nejrychleji rostly ostatní příjmy (o 37,6%).
Ve výdajích rostly zejména výdaje
za služby (o 36,0%; v roce 1991 zaznamenaly růst 15,7%);
nákupy v maloobchodě vzrostly oproti předešlému
roku o 14,7%. Vyšší výdaje obyvatelstva
za nákupy a služby ve srovnání s předešlým
rokem byly ovlivněny kromě vývoje příjmů
a z toho rezultující změny sklonu k spotřebě,
i expektacemi obyvatelstva (v posledních měsících
roku) na novou daňovou soustavu od 1. 1. 1993 (zvýšené
nákupy spotřebního zboží apod.)
a rozdělení ČSFR.
Růst reálných příjmů
o 5,0%
Reálné peněžní příjmy
obyvatelstva za rok 1992 vzrostly proti stejnému období
roku 1991 o 5,0%.
Nominální i reálné mzdy rostly
Průměrná nominální mzda
se v r. 1992 zvýšila proti roku 1991 o 20,8%,
takže při pomalejším vzestupu životních
nákladů došlo k růstu reálné
mzdy o 9,3%. Růst reálné mzdy v r. 1992 tak
částečně kompenzoval její hluboký
pokles v r. 1991 o 24%. V průmyslu nominální
mzdy vzrostly podle předběžných údajů
za rok 1992 proti roku 1991 o 20,1%, ve stavebnictví dosáhl
růst 21,4%. Předstih produktivity práce před
růstem mezd byl v roce 1992 zajištěn ve stavebnictví
(produktivita práce vzrostla ve srovnání
s rokem 1991 na 125,4%), zatímco v průmyslu pří
růstu mezd došlo k poklesu produktivity práce
(97,7% ve srovnání s rokem 1991).
Zahraniční obchod ČSFR a faktory ovlivňující
jeho vývoj v roce 1992
Zahraniční obchod ČSFR se v porovnání
s rokem 1991 vyznačuje mírným růstem
vývozu a značným nárůstem dovozů
kulminujícím ve IV. čtvrtletí. Na
pasívním saldu se v rozhodující míře
podílí nárůstem dovozů Česká
republika. Charakteristickým rysem zahraničního
obchodu v uplynulém roce je již téměř
plný přechod na platby v konvertibilních
měnách, které představují 98%
v zahraničním obratu ČSFR (v r. 1991 80 %).
Příznačným je i další
prohloubení orientace na státy s tržní
ekonomikou při poklesu obchodu s ostatními zeměmi
a navazující změny ve zbožové
struktuře (pokles vývozu strojů a nárůst
polotovarů a surovin, v dovozu naopak zvýšení
dovozu strojů a pokles paliv).
V průběhu roku se ve vývoji zahraničního
obchodu projevila řada vnějších vlivů,
zejména snížení odbytu do států
bývalého Sovětského svazu v důsledku
nedostatku volně směnitelných měn,
dále embargo v obchodě s bývalou Jugoslávií
i pokračující hospodářská
recese ve vyspělých kapitalistických státech.
Ke zvýšení obchodní výměny
naopak přispěla obchodní dohoda mezi ČSFR
a Evropským společenstvím zvýhodňující
asymetricky, zejména v celních sazbách a
v odstranění vývozních kvót,
čs. vývozy před dovozy, což se promítlo
především v nárůstu vývozu
ocelářské produkce za 1. pololetí.
Zavedení ochranářských opatření
ze strany Evropských společenství ve 2. pololetí
působilo na snížení dynamiky ocelářského
vývozu (vývoz oceli a železa do těchto
zemí se proti 1. pololetí snížil o 37%)
a ovlivnilo tak jeho celoroční výsledek proti
roku 1991 (nárůst o 23%, absolutně o 3,3
mld Kčs).
Do pasíva obchodní bilance ČSFR se promítl
kladně vývoj směnných relací
100,5 (podle údajů FSÚ) mezi vývozními
cenami (index 94,8) a dovozními cenami (index 94,3), přičemž
úspory dovozu byly o něco vyšší
než cenové ztráty u vývozu. V případě,
že by nedošlo ke snížení dovozních
cen, bylo by vzniklé pasívum obchodní bilance
ještě vyšší. Cenové i hmotné
úspory v dovozu se vztahovaly především
k objemově významným položkám
ropě a zemnímu plynu. Dosažené úspory
byly však nahrazeny dovozem jiného zboží,
zejména strojů a přepravních zařízení.
Pokles cen ropy představuje proti r. 1991 úsporu
cca 180 mil. USD při dodávce 11,042 mil, tun ropy
ropovodem Družba (v roce 1991 bylo dodáno jen o málo
vyšší množství 11,249 mil. tun ropy
vč. 1,9 mil. tun ropovodem Adria). Cenová úspora
u dovozu plynu za volně směnitelné měny
je nízká (cca 3 mil. USD), podstatnější
je hmotná úspora 117 mil. USD, ve které se
promítlo snížení dovozu plynu o 1,3
mld m3. Pokles dovozu plynu za volně směnitelné
měny byl částečně kompenzován
nárůstem dovozu plynu za nekonvertibilní
měny ze 4 mld m3 v roce 1991 na 4,4 mld m3
v roce 1992. Zvýšení dodávek plynu pro
rok 1992 odpovídá obsahu dohody s Ruskou federací
o výši ročních splátek vládního
úvěru formou dodávek zemního plynu.
Mezi vnitřní faktory ovlivňující
v roce 1992 zahraniční obchod patří
i zvýšení ochrany struktury čs. zboží
v jednotlivých průmyslových oborech, které
se účelově promítlo do výše
dovozních cel v novém čs. celním sazebníku
platném od 1. 1. 1992. Ke zvýšení cel
došlo u položek, kde byl zájem podpořit
čs. výrobu. Celní zatížení
se zvýšilo především u dovozu zemědělských
a potravinářských výrobků v
průměru z 5,3% na 7,3%.
V nárůstu dynamiky dovozů se v průběhu
roku odrážela zvyšující se poptávka
po přepravních zařízeních a
strojním vybavení a ve IV. čtvrtletí
pak i připravované zavedení daně z
přidané hodnoty se snahou předzásobení
se levnějším dovozem u některých
druhů zboží. Část prosincové
realizace se týkala i spekulativních dovozů
ovlivněných rozdělením ČSFR
s nejistotou v očekávaném měnovém
vývoji.
Celková obchodní bilance za rok 1992 je pasivní
Schodek celkové obchodní bilance dosáhl podle
údajů ČNB částky - 1871,2 mil.
USD (- 52,9 mld Kčs) a promítl se ve snížení
aktiva běžného účtu platební
bilance. Mírné obchodní aktivum vzniklé
za 1. pololetí přešlo začátkem
2. pololetí do pasíva, které v průběhu
III. čtvrtletí narůstalo a tento nárůst
se zrychlil zejména ve IV. čtvrtletí. V porovnání
s r. 1991 vývoz vzrostl o 7,3%, dovoz o 24%.
Saldo obchodní bilance v konvertibilních měnách
je pasívní
Podle předběžných údajů
ČNB saldo zahraničního obchodu v konvertibilních
měnách skončilo za r. 1992 pasívem
- 1575,6 mil. USD (-44,6 mld Kčs). Proti r. 1991 se vývoz
zvýšil o 35,2%, dovoz o 46,3% a pasívní
saldo se zhoršilo o -1128,2 mil. USD. Vývoj obchodní
bilance za jednotlivá čtvrtletí byl následující:
Teritoriální struktura zahraničního
obchodu v roce 1992.
Zvýšení obchodní výměny
se státy s tržní ekonomikou představuje
podle cel statistiky proti r. 1991 u vývozu 21 %, u dovozu
26 %. Z VKS se obchodní výměna zvýšila
nejvýrazněji se SRN u vývozu o 20%, u dovozu
o 26% a SRN se stala největším obchodním
partnerem ČSFR i ČR. Značné nárůsty
proti r. 1991, zejména na straně dovozů (letadla),
byly realizovány s USA a Francií. Podíi tržních
ekonomik se zvýšil u vývozu na 74%, u dovozu
na 68%.
Naopak se státy s netržní ekonomikou došlo
k poklesu u vývozu o 36%, u dovozu o 14%. Se státy
bývalého Sovětského svazu obchodní
výměna klesla u vývozu o 45%, u dovozu o
10%. Tento bývalý největší obchodní
partner tak zaujal 2. místo (po SRN v čs. zahraničním
obchodě. Obchodní vztahy se státy bývalého
Sovětského svazu probíhaly na bázi
VSM při využívání bártrových
obchodů. Zúčtování s Ruskem
na zvláštních volnoměnových účtech,
které měly vzájemně započítávat
dovoz ropy a plynu s čs. vývozy, umožnilo sice
uskutečnit čs. export, ne však v předpokládané
míře. Oproti dohodě byla z Ruska dodána
v rámci tohoto okruhu zúčtování
pouze zhruba třetina objemu zboží. Výpadek
způsobily především dodávky ropy,
kdy ruští dodavatelé požadovali platbu
v efektivní VSM a ne ve zbožové protihodnotě
(proto se tyto dodávky realizovaly mimo zápočty,
za efektivní VSM). Pokles obchodní výměny
nastal i s ostatními státy netržních
ekonomik mimo Maďarska, kde mírně vzrostl vývoz
o 0,6% proti r. 1991.
Zbožová struktura čs. vývozu a dovozu
Ve zbožové struktuře vývozu pokračovaly
trendy roku 1991 projevující se v poklesu vývozu
strojů a přepravních zařízení
při růstu výrobků s nižším
stupněm zpracování, polotovarů, surovin
a paliv. Obchodní dohoda s Evropským společenstvím
umožnila zvýšení vývozu proti roku
1991 u některých položek (např. u válcovaného
železa o cca 180 mil. USD). Celkem (vč. ostatních
zemí) se vývoz skupiny ocel a železo zvýšil
proti roku 1991 o cca 7%, t.j. 103 mil. USD. K podstatnému
zvýšení vývozu došlo i u cementu,
vápna, kovových výrobků i výrobků
z nekovových nerostů, které pomohly kompenzovat
pokles vývozu (cca 500 mil. USD) strojů a přepravních
zařízení.
Ve zbožové struktuře dovozu je proti r. 1991
pozitivní za ČSFR enormní nárůst
dovozů strojů a přepravních zařízení
o 3 8% (ČR o 49%). Za nimi výší podílu
na celkovém dovozu následuje dovoz paliv s meziročním
snížením o 12%. Dynamický vývoj
sféry služeb se projevil ve zvýšené
dovozní poptávce po přepravních zařízeních
např. autobusů, vozidel se speciálním
určením (chladicí vozy), kamionů,
letadel. Růst dovozu investic v různých průmyslových
odvětvích má spíše obslužný
charakter (čerpadla, nářadí, zařízení
k ohřevu a chlazení vč. pekárenských
pecí) a jeho zaměření na modernizaci
výrobní základny jednotlivých odvětví
průmyslu nemá zatím, mimo mírného
zvýšení dovozu potravinářských
polygrafických a stavebních strojů, výraznější
charakter.
V oblasti dovozu spotřebního zboží se
proti roku 1991 zvýšil podíl dovozu pro osobní
spotřebu obyvatelstva, soustřeďující
se do nárůstu dovozu potravin, nápojů,
tabáku, kosmetiky, chemických prostředků,
kancelářských potřeb, elektr. spotřebičů,
textilních výrobků a podobně, který
působil na snížení individuálních
dovozů neobchodního zboží čs.
občanů (pokles o cca 28%).
Malá privatizace se dostala do konečné
fáze
Malá privatizace, jejímž cílem
bylo vytvořit malý a střední podnikatelský
stav, se dostala do konečné fáze. Do konce
roku 1992 bylo prodáno cca 2 tis. provozních jednotek
za 46 mld Kčs. Ve struktuře převažovaly
prodejny, provozovny služeb a restaurační zařízení.
Noví majitelé prováděli v získaných
provozovnách rekonstrukce, zaváděli nový
sortiment a služby a tím zlepšovali služby
obyvatelstvu. Důležitým faktorem bylo i to,
že celá řada dříve ztrátových
provozoven se stala prosperujícími.
Byla ukončena první vlna velké privatizace
Rozhodujícím krokem v transformaci čs. ekonomiky
bylo zahájení a úspěšné
dokončení 1.vlny velké privatizace.
Z celkové hodnoty majetku určeného pro 1.vlnu
kuponové privatizace v objemu 299 mld Kčs bylo privatizováno
278 mld Kčs, tj. 93%. Z celkového počtu 1491
a. s. bylo zcela prodáno po ukončení 5.kola
1.vlny velké privatizace 291 a.s., tj. téměř
20%. 1.vlny kuponové privatizace se zúčastnilo
celkem 8,5 mil. občanů.Většina držitelů
investičních kuponů (71%) se rozhodla účastnit
se kuponové privatizace prostřednictvím privatizačních
fondů. Z celkového počtu 429 privatizačních
fondů získalo 20 největších přibližně
50% všech investičních bodů svěřených
fondům. Výsledky 1. vlny kuponové privatizace
lze považovat za velmi úspěšné.
Vedle kuponové metody byly v rámci velké
privatizace využívány standardní metody,
kterými jsou přímé prodeje, veřejné
soutěže a veřejné dražby. Ke konci
roku 1992 získal Fond národního majetku (FNM)
ČR prodejem akcií a majetku prostředky ve
výši 26,8 mld Kčs a FNM SR 6,6 mld Kčs.