"§ 145b

(1) V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila nebo znovu zahájila (dále jen "zahájila") samostatnou výdělečnou činnost, vzniká její nemocenské pojištění dnem zahájení této činnosti, nejdříve však dnem, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat, a trvá až do 31.prosince kalendářního roku, v němž tuto činnost zahájila, pokud pojištění nezanikne podle § 145d.

(2) Pojištění osoby samostatně výdělečně činné, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, vznikne podle odstavce 1, jestliže

a) se přihlásila k pojištění,41) nebo

b) její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení42) (dále jen "příjem") dosáhl za kalendářní rok v průměru na jeden kalendářní měsíc aspoň částky rovnající se minimální mzdě; minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy za měsíc pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,43) která je platná 1. ledna kalendářního roku, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila svou činnost. Při stanovení tohoto průměru se nepřihlíží ke kalendářním měsícům

41)

§ 48 odst.2 věta první zákona České národní rady č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. /1993 Sb.

42)

§ 7 odst.3 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

43)

§ 2 odst.1 písm.b) nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č.53/1992 Sb., o minimální mzdě.

před měsícem, v němž byla zahájena samostatná výdělečná činnost, a ke kalendářním měsícům, v nichž po celý měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách

(civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc).

(3) Nebyla-li osoba samostatně výdělečně činná, která byla účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo byla poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, pojištěna podle tohoto zákona, vznikne její pojištění dnem následujícím po dni zániku nemocenského pojištění z jiného důvodu nebo po dni zániku nároku na invalidní důchod nebo na výplatu starobního důchodu a trvá až do 31. prosince kalendářního roku, v němž k tomuto zániku došlo, pokud pojištění nezanikne podle § 145d.

§ 145c

(1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce pojištěna, pokud se v § 145b nestanoví jinak, dosáhl-li její příjem v předchozím kalendářním roce aspoň částky dvanáctinásobku minimální mzdy; tato částka se sníží o částku minimální mzdy za každý kalendářní měsíc uvedený v § 145b odst.2 písm.b) věta druhá. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy za měsíc pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,43) která je platná 1.ledna kalendářního roku, v němž se posuzuje účast na pojištění. Pokud však osoba samostatně výdělečně činná, která nesplňuje podmínku stanovené výše příjmu, se neodhlásila z pojištění, je nadále pojištěna podle tohoto zákona.

(2) Nedosáhl-li příjem osoby samostatně výdělečně činné v předchozím kalendářním roce částky uvedené v odstavci 1 a osoba samostatně výdělečně činná se odhlásila z pojištění, zaniká její pojištění posledním dnem kalendářního měsíce, za který bylo nebo mělo být zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti30) (dále jen "pojistné"), ne však dříve, než se odhlásila z pojištění.

(3) Zaniklo-li pojištění osoby samostatně výdělečně činné podle odstavce 2, vzniká znovu dnem 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž její příjem dosáhl částky uvedené v odstavci 1, pokud samostatná výdělečná činnost byla od zániku pojištění do tohoto data dále vykonávána.

§ 145d

(1) Pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká

a) dnem zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,

b) dnem, od kterého přestala samostatnou výdělečnou činnost vykonávat soustavně, pokud jde o osoby uvedené v § 2 odst.3 písm.d) a f),

c) dnem, od kterého byl osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti44), nebo

d) dnem, od kterého se odhlásila z pojištění z důvodu přerušení samostatné výdělečné činnosti na dobu aspoň dvou kalendářních měsíců po dni odhlášení se, ne však dříve než dnem, ve kterém se z pojištění odhlásila.

(2) Dnem zániku pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká i pojištění její spolupracující osoby.".

5. § 145e a § 145f se vypouštějí.

44)

Například § 58 odst.2 zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), § 7 zákona České národní rady

č.128/1990 Sb., § 9 zákona České národní rady č.209/1990 Sb.

6. § 145h zní:

"§ 145h

Osoba samostatně výdělečně činná má nárok na dávku

nemocenského pojištění, pokud zaplatila pojistné splatné za dobu před vznikem nároku na dávku a splňuje ostatní podmínky stanovené pro nárok na ni. Podmínka zaplacení pojistného podle předchozí věty je splněna, pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatí pojistné nejpozději do 12 měsíců ode dne, od kterého by jinak vznikl nárok na dávku, popřípadě jde-li o osoby uvedené v § 145b odst.2 písm.b), do tří měsíců ode dne splatnosti pojistného.".

7. § 145k odst.2 zní:

"(2) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které se podle zvláštního zákona46) neplatí zálohy na pojistné, a kalendářní dny následující po kalendářních měsících, v nichž zaniklo pojištění osoby samostatně výdělečně činné. Vznikla-li pracovní neschopnost osoby samostatně výdělečně činné, která byla pojištěna aspoň po část předcházejícího kalendářního roku, po dni, kdy osoba samostatně výdělečně činná předložila příslušné okresní správě sociálního zabezpečení přehled o úhrnu záloh na pojistné pro stanovení výše pojistného podle zvláštního zákona47) (dále jen "přehled"), je vyměřovacím základem vyměřovací základ pro

46)

§ 14 odst.6 zákona č.589/1992 Sb., ve znění zákona č. /1993 Sb.

47)

§ 15 odst.1 zákona č.589/1992 Sb., ve znění zákona č. /1993 Sb.

pojistné za předcházející kalendářní rok; to platí obdobně i pro osobu samostatně výdělečně činnou uvedenou v § 145b odst.2 písm.b), i když pracovní neschopnost vznikla před podáním přehledu. Vznikla-li však pracovní neschopnost v období od 1.ledna do předložení přehledu, je vyměřovacím základem úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy na pojistné; to platí též, vznikla-li pracovní neschopnost v kalendářním roce, v němž vzniklo pojištění osoby samostatně výdělečně činné. Zjištěný denní vyměřovací základ se nemění, i když osoba samostatně výdělečně činná doplácí dlužné pojistné.".

8. V § 145k odst.4 se vypouštějí ve větě první slova ",pokud v této době pojištění trvalo aspoň tři kalendářní měsíce" a věta druhá.

9. V § 145k se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

"(6) Vzniklo-li podle § 145b odst.2 písm.b) pojištění osoby výdělečně činné, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, je rozhodným obdobím doba od zahájení samostatné výdělečné činnosti do konce kalendářního roku, v němž tuto činnost zahájila, vznikla-li pracovní neschopnost v tomto kalendářním roce.".

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.

10. V § 145r odst.2 se slova "v § 145e" nahrazují slovy "v § 145o".

Čl. IV

Přechodná ustanovení

(1) Zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné") podle čl.I tohoto zákona se platí poprvé na měsíc červen 1993, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla nemocensky pojištěna před 1. lednem 1993, platí zálohy na pojistné poprvé v den jejich splatnosti následující po dni podání daňového přiznání za rok 1992, ne však dříve než na měsíc červen 1993. Měsíčním vyměřovacím základem pro stanovení záloh na pojistné je nejméně 35% z částky rovnající se průměru, který z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti za rok 1992 po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc roku 1992; přitom se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž nemocenské pojištění trvalo aspoň po část měsíce.

(3) Pojistné, a to včetně dlužného pojistného, které osoba samostatně výdělečně činná zaplatila podle právní úpravy účinné v době od 1.ledna 1993 do 30. dubna 1993 na jednotlivé kalendářní měsíce roku 1993, se považuje za zálohy na pojistné. Ustanovení předchozí věty neplatí pro osoby samostatně výdělečně činné, které zahájily samostatnou výdělečnou činnost v době od 1.ledna 1993 do 30.dubna 1993, popřípadě pro osoby samostatně výdělečně činné, u kterých se má podle čl.IX odst.3 věty druhé zákona České národní rady č.37/1993 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů, za to, že tuto činnost zahájily dnem 1.ledna 1993; vyměřovací základ těchto osob za rok 1993 se stanoví,pokud o to požádají při podání výpisu z daňového přiznání za rok 1993, z poměrné části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti za rok 1993 po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, na které byly placeny zálohy na pojistné.

(4) Vyměřovací základ podle právní úpravy účinné v době od 1.ledna 1993 do 30.dubna 1993, z něhož bylo zaplaceno pojistné, se považuje za měsíční vyměřovací základ.

(5) Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1.lednem 1993 zaplatila pojistné v souladu s předpisy platnými před 1. lednem 1993 i na období po 31. prosinci 1992, je povinna doplatit za červen 1993 a následující měsíce případné dlužné zálohy na pojistné podle tohoto zákona nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který bylo pojistné ještě takto zaplaceno.

(6) Pojistné, které osoba samostatně výdělečně činná dluží za období před 1. květnem 1993 a které mělo být stanoveno podle předpisů platných od 1. ledna 1993, se považuje za dlužné zálohy na pojistné podle tohoto zákona.

(7) Osoba samostatně výdělečně činná, která je podle čl.IX odst.3 zákona České národní rady č.37/1993 Sb. povinna zaplatit pojistné do 30. června 1993 podle předpisů platných před 1. květnem 1993 a která tuto povinnost nesplnila do 30. dubna 1993 včetně, je povinna namísto tohoto pojistného zaplatit do 30. června 1993 za dobu od 1.ledna 1993 zálohy na pojistné podle tohoto zákona.

(8) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla před 1.květnem 1993 vyňata z nemocenského pojištění na základě § 145d zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č.37/1993 Sb., se může přihlásit k nemocenskému pojištění do 31.května 1993, jinak její nemocenské pojištění zanikne k 31.květnu 1993. Do dne, kdy se přihlásí k nemocenskému pojištění, nejdéle však do 31.května 1993, je vyňata z nemocenského pojištění.Ochranná lhůta zde však neplyne. Pokud taková osoba samostatně výdělečně činná nezačala do 31.prosince 1993 opětovně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, nevztahuje se na ni odstavec 3.

(9) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního anebo invalidního důchodu a která zahájila samostatnou výdělečnou činnost v roce 1992 po 30. září, se může do 31.května 1993 odhlásit z nemocenského pojištění, jestliže její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení nedosáhl v roce 1992 v průměru na jeden kalendářní měsíc z měsíců po zahájení samostatné výdělečné činnosti (včetně tohoto měsíce) částky 2.200 Kč. Pojistné zaplacené za dobu před zánikem nemocenského pojištění podle věty první se nepovažuje za zálohy na pojistné; vyměřovacím základem, z něhož se zjišťuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění, na které vznikne nárok po 30.dubnu 1993, je úhrn vyměřovacích základů pro stanovení pojistného podle právní úpravy platné před 1. květnem 1993.

(10) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu a která zahájila samostatnou výdělečnou činnost v roce 1993 před 30. dubnem, se může do 31.prosince 1993 odhlásit z nemocenského pojištění.

(11) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla aspoň ještě dne 1. ledna 1993 nemocensky pojištěna již z jiného důvodu nebo poživatelem starobního nebo invalidního důchodu a která podle úpravy platné před 1. květnem 1993 nebyla nemocensky pojištěna jako osoba samostatně výdělečně činná, se může do 31. května 1993 přihlásit k nemocenskému pojištění, pokud v období do 30. dubna 1993 zaniklo její nemocenské pojištění z jiného důvodu nebo zanikl nárok na invalidní důchod nebo na výplatu starobního důchodu. Nemocenské pojištění vzniká dnem následujícím po dni zániku nemocenského pojištění z jiného důvodu nebo nároku či výplaty takového důchodu. Zálohy na pojistné za dobu od vzniku nemocenského pojištění zaplatí ve výši podle tohoto zákona (čl. I), a to nejpozději do 31. května 1993.

(12) Za příjem osoby samostatně výdělečně činné se v roce 1992 považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti podléhající dani z příjmů obyvatelstva nebo dani z příjmů z literární a umělecké činnosti1) po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

(13) Do příjmu dosaženého osobou samostatně výdělečně činnou v roce 1992 se nezahrnuje podnikatelská odměna2) společníka společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti.

(14) Ustanovení § 26 odst.4, 5 a 7 zákona České národní rady č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č.10/1993 Sb., se nepoužije na období po 30.dubnu 1993.

(15) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby.

(16) Výše penále ukládaného za dobu před 1.květnem 1993 se řídí předpisy platnými před 1.květnem 1993. Pokud skutečnosti rozhodné pro uložení pokuty nastaly před 1.květnem 1993, postupuje se podle předpisů platných před 1.květnem 1993.

1)

Zákon č. 389/1990 Sb., o daních z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.

Zákon č.36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č.160/1968 Sb. a zákona č.578/1991 Sb.

2)

§ 7 odst.2 zákona č. 389/1990 Sb.

Čl. V

Zrušovací ustanovení

V § 15 odst.1 věta druhá zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č.37/1993 Sb., se vypouští část věty za středníkem.

Čl. VI

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1993.

D ů v o d o v á z p r á v a

Obecná část

Dne 20.11.1992 schválila Česká národní rada zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Namísto dosavadního nepřehledného daňového systému se tím spolu s již schváleným zákonem o dani z příjmů zavedl systém odpovídající tržní ekonomice a přitom jednoduchý a transparentní. Od 1.1.1993, kdy všechny tyto právní úpravy nabyly účinnosti, je mnohem jasnější, kdo, kolik a na jaké účely odvádí pojistné.

Třebaže právní úprava placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je částečně poznamenána i kompetenčními spory a následným rozpadem federace (musela být připravena ve velmi krátkém časovém úseku), lze již - i za krátké období od její účinnosti - konstatovat, že vůči převážné většině poplatníků pojistného (zejména zaměstnavatelům a zaměstnancům) se přijatý záměr ukázal jako správný. Kritika se objevuje pouze ze strany osob samostatně výdělečně činných, které poukazují na své neúměrné celkové "odvodové" zatížení. Tato kritika vychází především z toho, že předchozí právní úprava placení pojistného na sociální zabezpečení u těchto osob nebyla vázána na jejich skutečné příjmy a byla pro ně značně odvodově výhodná.

Při daňové reformě však byla uplatněna zásada, že celkové zatížení všech ekonomických subjektů má být srovnatelné tak, aby byly vytvořeny rovné podmínky v podnikání. Proto je plně odůvodněná i vazba pojistného na skutečné příjmy osob samostatně výdělečně činných. Kritika ze strany osob samostatně výdělečně činných je tak odůvodněná pouze v těch případech, kdy se skutečný příjem v době placení pojistného oproti příjmu v rozhodném období prokazatelně snížil a dále v některých případech při zahájení činnosti.

Přehled o celkovém odvodovém zatížení (daň z příjmů a pojistné) v závislosti na výši příjmu pro typickou situaci osob samostatně výdělečně činných - ženatý s dvěma dětmi podává příloha důvodové zprávy.

Předkládaný návrh na změny zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který se převážně týká jen pojistného osob samostatně výdělečně činných, vychází z těchto principů:

- výši pojistného osob samostatně výdělečně činných za příslušné období vázat z časového hlediska bezprostředně na výši příjmů dosažených osobou samostatně výdělečně činnou v tomto období a zavést systém záloh na pojistné,

- bezdůvodně nezatěžovat při zahájení samostatné výdělečné činnosti placením pojistného ty osoby samostatně výdělečně činné, které mají nízké příjmy a které jsou nemocensky pojištěny již z jiného důvodu nebo jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu,

- nezatěžovat placením pojistného osoby samostatně výdělečně činné po dobu trvání některých sociálních událostí (nemoc, mateřství atd.),

- snížit po přechodné období roku 1993 vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných s ohledem na "skokové" zvýšení odvodového zatížení těchto osob v roce 1993 oproti roku 1992.

V návaznosti na změny navrhované v pojistném na sociální zabezpečení, placeném osobami samostatně výdělečně činnými, se navrhuje provést odpovídající změny i v úpravě jejich nemocenského pojištění v zákoně č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Tyto změny se týkají především podmínek pro vznik nemocenského pojištění, způsobů jeho skončení a stanovení příjmu (tzv. denního vyměřovacího základu) pro výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství.

V souvislosti se změnami v placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými a v úpravě jejich nemocenského pojištění se navrhují i odpovídající změny v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jde zejména o změny týkající se přihlašování těchto osob k nemocenskému pojištění a odhlašování se z něj a jejich součinnost s orgány sociálního zabezpečení při odvodu pojistného.

Předpokládá se, že na základě dalších zkušeností, získaných s prováděním nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných a s placením pojistného těmito osobami, resp. na základě vyhodnocení jejich celkového odvodového zatížení budou v dalších časových etapách navrženy další změny právní úpravy.

Zvláštní část

K čl.I

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je považována za příjem započitatelný do vyměřovacího základu (a to jako jediná z náhrad škody poskytovaných v souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání), ovšem jen v případě, že pracovník, kterému tato náhrada náleží, zůstal i po pracovním úrazu (nemoci z povolání) v zaměstnání u téhož zaměstnavatele. Pokud změnil zaměstnavatele a náhradu této škody mu poskytuje jeho bývalý zaměstnavatel, pak se tato náhrada do vyměřovacího základu nezahrnuje. To platí i v případech, kdy není nadále zaměstnán a pobírá důchod. Vzniká tak nerovné posuzování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, což je oprávněně kritizováno. Tento nesoulad se navrhovanou změnou odstraňuje. Tato úprava nebude mít negativní dopad do oblasti důchodového zabezpečení, neboť náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti bude i nadále započitatelným příjmem pro stanovení výše důchodu, třebaže se z ní pojistné nebude platit.

Snižuje se minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného, a to z 45% na 35% dosaženého příjmu (po odpočtu výdajů). Důvodem je zmírnit nárůst odvodového zatížení osob samostatně výdělečně činných oproti roku 1992. Jde o přechodné opatření, u něhož se předpokládá nové posouzení koncem tohoto roku.

Podle dosavadní úpravy platily osoby samostatně výdělečně činné pojistné měsíčně z vyměřovacího základu, který si určily samy, s tím, že byl omezen maximální a minimální hranicí. Vzhledem k tomu, že se navrhuje platit pojistné formou záloh a ročně je vyúčtovávat, upravuje se vyměřovací základ pro stanovení pojistného a zpřesňuje se rozhodné období pro zjištění tohoto základu. Vyměřovací základ pro pojistné si může osoba samostatně výdělečně činná i nadále určovat sama. Nadále bude platit stejná minimální hranice vyměřovacího základu za kalendářní rok (tj. šestinásobek minimální mzdy), avšak s těmito změnami:

a) tato hranice se nově nebude již týkat těch osob samostatně výdělečně činných, které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu anebo které jsou zároveň nemocensky pojištěny jako zaměstnanci, resp. jako příslušníci ozbrojených sil. U těchto osob se vyměřovací základ stanoví ze skutečně dosaženého příjmu, to znamená, že může činit měsíčně méně než polovinu minimální mzdy,

b) stanovená minimální hranice ročního vyměřovacího základu se bude snižovat ve stanovených případech (tj. z důvodu pracovní neschopnosti či karantény osoby samostatně výdělečně činné, pobírání peněžité pomoci v mateřství a služby v ozbrojených silách nebo civilní služby).

Maximální hranice vyměřovacího základu za kalendářní měsíc činí nadále 40.500 Kč (tj. 486.000 Kč ročně).

Navrhuje se platit pojistné formou záloh a doplatku, tj. přejít na stejný systém jako je u placení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Výši vyměřovacího základu pro stanovení výše zálohy na pojistné si bude osoba samostatně výdělečně činná určovat sama s tím, že bude omezena pouze minimální hranicí tohoto vyměřovacího základu. Tato hranice bude u každé osoby samostatně výdělečně činné jiná, neboť se odvozuje z výše vyměřovacího základu rozhodného pro stanovení výše pojistného za předcházející kalendářní rok. Aby ty osoby samostatně výdělečně činné, které mají nižší příjmy než měly v předcházejícím kalendářním roce, nebyly neúměrně finančně zatěžovány, mají možnost požádat o snížení zálohy na pojistné. V roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila činnost, určí si výši vyměřovacího základu pro stanovení zálohy na pojistné zcela libovolně, ovšem s tím, že tento základ nesmí být nižší než polovina minimální měsíční mzdy.

Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc trvaly stanovené kvalifikované důvody. Tyto důvody jsou totožné s důvody, při jejichž existenci se snižuje minimální hranice ročního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného, tj. pracovní neschopnost, karanténa, pobírání peněžité pomoci v mateřství a pod. Touto úpravou se přizpůsobuje placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými úpravě platné pro zaměstnance. Osoby samostatně výdělečně činné, u kterých nemocenské pojištění nevzniká automaticky dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti (tj. poživatelé starobního nebo invalidního důchodu, osoby účastné nemocenského pojištění zaměstnanců či příslušníků ozbrojených sil), nemusí po zahájení podnikání platit zálohy na pojistné. Pokud však u nich nemocenské pojištění zpětně vznikne, zaplatí pojistné zpětně za dobu od jeho vzniku.

Pokud jde o termín splatnosti záloh na pojistné, přebírá se dosavadní úprava termínů pro splatnost pojistného.

Stejně jako ostatní plátci pojistného (tj. zaměstnavatelé), musí i osoba samostatně výdělečně činná doložit správnost odvodu pojistného údaji, které uvede na příslušném tiskopise. Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné za celý kalendářní rok (měsíčně platí pouze zálohy na pojistné) a předkládá příslušný tiskopis jen jedenkrát ročně (v termínu závislém na podání daňového přiznání). Finanční úřady nemají povinnost sdělovat okresním správám sociálního zabezpečení údaje o příjmech osob samostatně výdělečně činných. Protože je třeba zajistit informování těchto správ o těchto údajích, neboť jsou rozhodné i pro stanovení výše pojistného a záloh na pojistné, navrhuje se stanovit pro osoby samostatně výdělečně činné povinnost předložit okresní správě sociálního zabezpečení spolu s příslušným tiskopisem i opis daňového přiznání, popřípadě jeho části. Tuto povinnost budou mít i osoby, které sice v předchozím kalendářním roce vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost, ale nebyly účastny nemocenského pojištění.

V oblasti pojistného na sociální zabezpečení se dosud penále platí za celé jednotlivé kalendářní měsíce, ve kterých trval (aspoň po část měsíce) důvod pro jeho uložení. Naproti tomu v oblasti pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a v oblasti daní se penále platí za každý kalendářní den. Z důvodu sjednocení úpravy placení penále ve všech těchto oblastech se navrhuje platit penále za opožděné placení pojistného na sociální zabezpečení, resp. záloh na toto pojistné, jakož i za jejich placení v nižší výši, za jednotlivé kalendářní dny, a to ve výši O,3% dlužné částky, která je stejná jako sazba pro penále z důvodu opožděného placení daní.

V souvislosti s tím, že penále se navrhuje platit za jednotlivé kalendářní dny, je třeba upustit od možnosti ukládat zaměstnavateli pokuty za opožděné či nesprávné placení pojistného, které bylo zaplaceno ještě v tom kalendářním měsíci, ve kterém je pojistné splatné. Dosud byla výše pokut pro osoby samostatně výdělečně činné omezena částkou 10.000 Kč v jednom kalendářním roce. Tzn. že pokud byla pokuta v této výši osobě samostatně výdělečně činné uložena za to, že ve stanovené lhůtě nepředložila příslušné okresní správě sociálního zabezpečení tiskopis příslušný pro odvod pojistného, pak v případě, že tato osoba neohlásila dodatečné změny v údajích na příslušném tiskopisu, jí již nemohla být žádná pokuta uložena. Tento stav se nyní napravuje tím, že za každé jednotlivé porušení povinností souvisejících s placením pojistného může být osobě samostatně výdělečně činné uložena pokuta až do výše 10.000 Kč. Tím se i v oblasti pokut sjednocuje postavení všech plátců pojistného (jak osob samostatně výdělečně činných, tak i zaměstnavatelů).

Nově se upravuje zúčtování pojistného mezi organizacemi, které si "refundují" příjmy započitatelné do vyměřovacího základu. Dosud se tyto příjmy nezvyšovaly o částku pojistného, kterou byl povinen odvádět zaměstnavatel, který takový příjem vyplácel. Jde zejména o náhradu mzdy, mzdové vyrovnání a mzdu nebo plat uvolněných funkcionářů odborových orgánů. Napříště se s refundovaným příjmem bude poukazovat i pojistné, které z tohoto příjmu je organizace povinna za sebe odvést. Stejně se bude postupovat i u veřejně prospěšných prací.

K čl. II

Úpravu řízení ve věcech, týkajících se pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb V tomto zákoně jsou upraveny rovněž i povinnosti, které nemocensky pojištěné osoby (tedy i osoby samostatně výdělečně činné) mají v sociálním zabezpečení. V návaznosti na změny navrhované v hmotněprávní úpravě pojistného je nutno provést i odpovídající změny v řízení o pojistném a v povinnostech osob samostatně výdělečně činných.

Změny v řízení o pojistném jsou povětšinou formálního charakteru, neboť jejich cílem je vztáhnout úpravu, která platila pro rozhodování o pojistném, i na rozhodování o zálohách na pojistném. T.zv. výkaz nedoplatku pojistného, který byl dosud považován za formu rozhodnutí příslušné OSSZ se všemi důsledky, se navrhuje považovat pouze za "nástroj" k vymáhání dlužného pojistného či záloh na pojistné, resp. penále.

Podle § 24 zákona č. 337/1992 Sb. jsou finanční úřady i vůči orgánům sociálního zabezpečení vázány povinností mlčenlivosti o skutečnostech, které jsou jim známy z daňového řízení apod. Této povinnosti je může písemně zprostit pouze daňový poplatník. Proto se navrhuje, aby okresní správa sociálního zabezpečení měla sama možnost požádat finanční úřad o sdělení údajů potřebných pro stanovení správné výše pojistného, resp. záloh na pojistné a aby finanční úřad byl povinen ve stanovené lhůtě této žádosti vyhovět, pokud bude doložena souhlasem daňového poplatníka; této možnosti bude využíváno u osob samostatně výdělečně činných.

Pro osoby samostatně výdělečně činné nezakládají předpisy o sociálním zabezpečení povinnost vést zvláštní záznamy či evidenci pro účely sociálního zabezpečení. Je tomu tak proto, že výše pojistného na sociální zabezpečení je závislá na výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a evidence těchto příjmů, resp. výdajů na tuto činnost se řídí již jinými právními předpisy, např. zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Proto se navrhuje, aby orgány sociálního zabezpečení mohly nahlížet i do této evidence za účelem ověření údajů pro stanovení výše pojistného. Jde o obdobné oprávnění, které mají i vůči jiným plátcům pojistného, tj. vůči zaměstnavatelům.

V návaznosti na změny, týkající se vzniku a zániku nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, se nově upravují i situace, kdy tyto osoby mají povinnost přihlašovat se a odhlašovat se z nemocenského pojištění; osmidenní lhůty pro splnění těchto povinností se nemění.

Dále se navrhuje, aby maximální výše pokuty platila pro každou pokutu, a nikoliv pro úhrn všech pokut v jednom kalendářním roce, t.j. obdobně jako při ukládání pokut osobám samostatně výdělečně činným za porušení povinností stanovených zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

K čl. III

V souvislosti se změnami navrhovanými v placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými se navrhují i změny, týkající se jejich účasti na nemocenském pojištění, nároku na dávky nemocenského pojištění a stanovení těchto dávek.

Nově se upravuje vznik nemocenského pojištění v souvislosti se zahájením samostatné výdělečné činnosti u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, anebo pobírají starobní nebo invalidní důchod. Taková osoba může kdykoliv v období po zahájení samaostatné výdělečné činnosti do 31.12. toho roku, v němž tuto činnost zahájila, dobrovolně vstoupit do pojištění. Pokud do pojištění vstoupí, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši minimálně 396 Kč měsíčně. Jestliže taková osoba samostatně výdělečně činná v uvedeném období do pojištění dobrovolně nevstoupí, avšak její skutečný " čistý" příjem dosáhne v roce, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, aspoň stanovené částky, její nemocenské pojištění vznikne povinně, a to zpětně ode dne zahájení činnosti. V takovém případě je osoba samostatně výdělečně činná povinna se k pojištění dodatečně přihlásit a pojistné zpětně zaplatit, a to ve lhůtě do osmi dnů po dni podání daňového přiznání za rok, v němž zahájila činnost. Stanovenou částkou příjmu se rozumí příjem, který činí v průměru na jeden kalendářní měsíc aspoň částku rovnající se minimální mzdě platné k prvnímu dni kalendářního roku, ve kterém zahájila samostatnou výdělečnou činnost.

Dosavadní právní úprava podmínek pro trvání pojištění osob samostatně výdělečně činných v jednotlivých kalendářních letech v době po zahájení samostatné výdělečné činnosti se v zásadě přejímá. Ke změně dochází pouze v tom, že podá-li osoba samostatně výdělečně činná odhlášku z pojištění z důvodu, že nedosáhla stanoveného příjmu, pak její pojištění zanikne, zatímco podle dřívější úpravy šlo o "vynětí" z pojištění. Institut "vynětí z pojištění", který měl většinou za následek zánik nároku na dávky nemocenského pojištění, jakož i to, že neplynula ochranná lhůta, se v nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných obecně ruší. Proto i další situace, ve kterých byla osoba samostatně výdělečně činná vyjímána z pojištění, jsou nově konstruovány jako situace, při nichž dochází k zániku pojištění. Přitom se navrhuje podstatně zkrátit období přerušení samostatné výdělečné činnosti, při kterém se osoba samostatně výdělečně činná může odhlásit z pojištění (stačí období pouze dvou kalendářních měsíců namísto dosavadních 6 měsíců, resp. 12 měsíců) a nevyžadovat uvádění důvodů přerušení této činnosti.

V podmínkách nároku na dávky nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných dochází ke změnám vyplývajícím ze zavedení záloh na pojistné a ze zrušení institutu "vynětí z pojištění".

Zjišťování denního vyměřovacího základu pro stanovení nemocenského (a tím i peněžité pomoci v mateřství) se upravuje v návaznosti na navrhovanou změnu v placení pojistného formou záloh. Proto je třeba rozlišovat situace, kdy sociální událost (pracovní neschopnost, mateřská dovolená) vznikla v době před podáním daňového přiznání (kdy výše skutečného příjmu osoby samostatně výdělečně činné ještě není známa) a po jeho podání.

K čl. IV a VI

Navrhuje se, aby nová úprava nabyla účinnosti dnem 1.5.1993. Protože však zálohy na pojistné (stejně jako dosud pojistné) platí osoby samostatně výdělečně činné nadále dopředu, je možno novou úpravu aplikovat až na ty zálohy, které se platí na měsíc červen 1993, neboť termín jejich splatnosti připadá na 20.5.1993, tj. na první termín splatnosti záloh na pojistné, který následuje po nabytí účinnosti nové právní úpravy.

Nová právní úprava nabude účinnosti v průběhu kalendářního roku. Přechod na zálohové placení pojistného u osob samostatně výdělečně činných a jeho následné vyúčtovávání ve vazbě na skutečné příjmy z podnikání podrobené dani z příjmu za rok 1993, si vyžaduje, aby rozhodným obdobím pro zúčtování zaplacených záloh na pojistném byl celý rok 1993. Protože po část tohoto roku (v období 1.1. do 30.4.1993) platí jiný způsob placení pojistného, je nutné, aby i částky zaplacené na pojistném za toto období byly považovány za zálohy na pojistné.

Přechodná ustanovení reagují i na změny týkající se účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního či invalidního důchodu. Takovým osobám, třebaže začaly vykonávat samostatnou výdělečnou činnost již před 1.5.1993, resp. i před 1.1.1993, je umožněno, aby se odhlásily z nemocenského pojištění. Obdobně je pamatováno i na osoby samostatně výdělečně činné, kterým povinně nevzniklo před 1.5.1993 nemocenské pojištění z důvodu nesplnění podmínky dosažení stanoveného výdělku, a jedná se o "bývalé" poživatele starobního či invalidního důchodu, resp. o "bývalé" zaměstnance. Umožňuje se jim dobrovolně do pojištění vstoupit již po 30.4.1993.

Vzhledem ke změně výše procentní sazby penále a období, za které se ukládá, se stanoví, že novou úpravu nelze používat zpětně na případy, kdy se penále ukládá za dobu před nabytím účinnosti nové právní úpravy. Stejný postup byl zvolen i pro ukládání pokut.

K čl. V

Vzhledem k změně navrhované v ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) č. 4 zákona o pojistném a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (čl. I), podle níž se náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti již nebude považovat za příjem započitatelný do vyměřovacího základu, se úprava obsažená v § 15 odst. 1 větě druhé zákona č. 54/1956 Sb. v platném znění stala nadbytečnou.

Ekonomický dopad

Z finančního hlediska je nejzávažnějším opatřením přechodné snížení vyměřovacího základu pro pojistné u osob samostatně výdělečně činných v roce 1993 ze 45% na 35% dosažených příjmů (po odpočtu výdajů). S ohledem na očekávané příjmy z pojistného od této skupiny osob do státního rozpočtu (ve výši 7,2 mld Kč v roce 1993) se navrhované snížení projeví v nižším výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o cca 1,6 mld Kč.

Současně se tato úprava projeví ve snížení vyměřovacího základu pro výpočet dávek, a tedy bezprostředně ve snížení dávek nemocenského pojištění a v budoucnu i ve snížení dávek důchodového zabezpečení. V důsledku nižších plateb pojistného dojde také ke zvýšení základů pro daň z příjmů, a tedy v roce 1994 k určitému zvýšení příjmů státního rozpočtu.

Celkové odvodové zatížení osob samostatně výdělečně činných se tak sníží se záměrem výrazně zvýhodnit tyto osoby oproti ostatním podnikatelským subjektům.

Další navržené úpravy, zejména zálohové placení pojistného i v sociálním zabezpečení s vyúčtováním po podání daňového přiznání, neplacení záloh na pojistné po dobu některých sociálních událostí (pracovní neschopnost, mateřská dovolená apod.), zrušení povinnosti pojištění pro některé skupiny samostatně výdělečně činných osob ihned od zahájení činnosti a zrušení minimálního vyměřovacího základu pro některé tyto skupiny osob, se projeví snížením výběru pojistného, které však bude částečně kompenzováno zvýšením sazby penále na 0,3% dlužné částky na každý den prodlení (tj. obdobně jako u daní z příjmů).

Celkový dopad navrhovaných opatření v sociálním zabezpečení na státní rozpočet v roce 1993 se tak odhaduje na 1.64 mld Kč.


Pojistné a daň z příjmu osoby samostatně výdělečně činné v roce 1993 (ženatý, dvě děti, manželka pracuje)

Vyměřovací základ pojistného je 35 % příjmu

v Kč


Roční příjem
Vym. základ soc. pojišť
Pojistné na soc. p(36%)
Vym. základ na zdrav. p.
Pojistné na zdrav. p. (13,5%)
Pojistné celkem
Zaklad daně
Daň z příjmů
Daň+pojistné v Kč
Daň+pojistné v %
Čistý příjem
123 456=3+5 789=6+8 10,011=1-9
26 40013 2004 752 26 4003 5648 316 008 316 31,518 084
30 00013 2004 752 26 4003 5648 316 008 316 27,721 684
40 00014 0005 040 26 4003 5648 604 008 604 21,531 396
50 00017 5006 300 26 4003 5649 864 009 864 19,740 136
60 00021 0007 560 26 4003 56411 124 10 4001 56012 684 21,147 316
70 00024 5008 820 26 4003 56412 384 19 2002 88015 264 21,854 736
80 00028 00010 080 28 0003 78013 860 27 7004 15518 015 22,561 985
90 00031 50011 340 31 5004 25315 593 36 0005 40020 993 23,369 008
100 00035 00012 600 35 0004 72517 325 44 2006 63023 955 24,076 045
110 00038 50013 860 38 5005 19819 058 52 5007 87526 933 24,583 068
120 00042 00015 120 42 0005 67020 790 60 8009 16029 950 25,090 050
200 00070 00025 200 70 0009 45034 650 126 90022 72557 375 28,7142 625
300 000105 00037 800 105 00014 17551 975 209 60045 47297 447 32,5202 553
400 000140 00050 400 140 00018 90069 300 292 30071 936141 236 35,3258 764
500 000175 00063 000 175 00023 62586 625 374 90098 368184 993 37,0315 007
600 000210 00075 600 210 00028 350103 950 457 600124 832228 782 38,1371 218
700 000245 00088 200 245 00033 075121 275 540 300151 320272 595 38,9427 405
1 800 000280 000100 800 280 00037 800138 600 623 000184 400323 000 40,4477 000
900 000315 000113 400 315 00042 525155 925 705 600217 440373 365 41,5526 635
1 000 000350 000126 009 350 00047 250173 250 788 300250 520423 770 42,4576 230
1 100 000385 000138 500 385 00051 975190 575 871 000283 600474 175 43,1625 825
1 200 000420 000151 200 420 00056 700207 900 953 700316 680524 580 43,7675 420
1 340 000455 000163 800 455 00061 425225 225 1 036 300349 720574 945 44,2725 055
1 400 000486 000174 960 486 00065 610240 570 1 121 000386 470627 040 44,8772 960
1 500 000486 000174 960 486 00065 610240 570 1 221 000433 470574 040 44,9825 960
1 600 000486 000174 960 486 00065 610240 570 1 321 000480 470721 040 45,1878 960
1 700 000486 000174 960 486 00065 610240 570 1 421 000527 470768 040 45,2931 960
1 800 000486 000174 960 486 00065 610240 570 1 521 000574 470815 040 45,3984 960
1 900 000486 000174 960 486 00065 610240 570 1 621 000621 470862 040 45,41 037 960
2 000 000486 000174 960 486 00065 610240 570 1 721 000658 470909 040 45,51 090 960

sl. 2 = sl. 1*35% (min. z 13 200, max. z 486 000)

sl. 4 = sl 1*35% (min. z 26 400, max. z 486 000)

sl. 7 = sl. 1 - sl.6 - 20 400 - 2*9 000

st.10 = (sl.9/sl.l)*100




Pojistné a daň z příjmu osoby samostatně výdělečně činné v roce 1993 (ženatý, dvě dětí, manželka pracuje)

Vyměřovací základ pojistného je 45% příjmu

v Kč


Roční příjem
Vym. základ soc. pojišť.
Pojistné na soc.p.(36%)
Vym. základ zdrav. poj.
Pojistné na zdr.p.(13.5%)
Pojistné celkem
Základ daně
Daň z příjmů
Daň+pojistné v Kč
Daň+pojistné v %
Čistý příjem
123 456=3+5 789=6+8 1011=1-9
26 40013 2004 752 26 4003 5648 316 008 316 31,518 084
30 00013 5004 860 26 4003 5648 424 008 424 28,121 576
40 00018 0006 480 26 4003 56410 044 0010 044 25,129 956
50 00022 5008 100 26 4003 56411 664 4011 664 23,338 336
60 00027 0009 120 27 0003 64513 365 8 2001 23014 595 24,345 405
70 00031 50011 340 31 5004 25315 593 15 0002 40017 993 25,752 008
80 00036 90012 960 36 0004 86017 820 23 7003 55521 375 26,758 625
90 00040 50014 580 40 5005 45820 048 31 5004 72524 773 27,565 228
100 00045 00016 200 45 0006 07522 275 39 3005 89528 170 28,271 830
110 00049 50017 820 49 5006 68324 503 47 0007 05031 553 28,778 448
120 00054 00019 440 54 9007 29026 730 54 8008 22034 950 29,185 050
200 00090 00032 400 90 00012 15044 550 117 00020 40064 950 32,5135 050
300 000135 00048 600 135 00018 22566 825 194 70040 704107 529 35,8192 471
400 000180 00064 800 180 00024 30089 100 272 50065 600154 700 38,7245 300
500 000225 00081 000 225 00030 375111 375 350 20090 464201 839 40,4298 161
600 000270 00097 200 20 00036 450133 650 427 900115 328248 978 41,5351 022
700 000315 000113 400 315 00042 525155 925 505 600140 192296 117 42,3403 883
800 000360 000129 600 360 00048 600178 200 583 400168 560346 760 43,3453 240
900 000405 000145 800 405 00054 675200 475 661 100199 640400 115 44,5499 885
1 000 000450 000162 000 450 00060 750222 750 738 800230 720453 470 45,3546 534
1 100 000486 000174 960 495 00066 825241 785 819 800263 120504 905 45,9595 095
1 200 000485 000174 960 540 00072 900247 860 913 700300 680548 540 45,7651 460
1 300 000486 000174 960 540 00072 900247 860 1 013 700340 680588 540 45,3711 450
1 400 000486 000174 960 540 00072 900247 860 1 113 700383 039630 899 45,1769 101
1 500 000486 090174 960 540 00072 900247 860 1 213 700430 039677 899 45,2822 101
1 600 000486 000174 960 540 00072 900247 860 1 313 700477 039724 899 45,3875 101
1 600 000486 000174 960 540 00072 900247 860 1 413 700524 039771 889 45,4928 101
1 800 000486 000174 960 540 00072 900247 860 1 513 700571 039818 899 45,5981 101
1 900 000486 000174 960 540 00072 900247 860 1 613 700618 039865 899 45,61 034 301
2 000 000486 000174 960 540 00072 900247 860 1 713 700665 039912 899 45,61 087 101

sl. 2 = sl.1*45% (min. z 13 200, max. z 486 000)

sl. 4 = sl.1*45% (min. z 26 400, max. z 540 000)

sl. 7 = sl.l - sl.6 - 20 400 - 2*9 000

sl.10 = (sl.9/sl.1)*100


V Praze dne 14. dubna 1993

předseda vlády

doc. Ing. Václav K l a u s, CSc.

ministr práce a sociálních věcí

Ing. Jindřich V o d i č k a


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP