Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci poslance Miroslava Řezníčka dopisem ze dne 28. května 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Miroslava Řezníčka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

v souladu s čl. 53 odst. 2 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb. a § 89 odst. 2 zákona ČNR č. 35/1989., o jednacím řádu ČNR, odpovídám na Vaši písemnou interpelaci ze dne 20. 4. 1993 ve věci rušení referátů kultury okresních úřadů v souvislosti se vzorovou organizační strukturou.

Úvodem považuji za nutné připomenout, že podle § 9 zákona ČNR č. 403/1992 Sb. stanoví organizaci okresního úřadu jeho přednosta, s tím, že jednotlivé referáty zřizuje a zrušuje se souhlasem ministerstva vnitra. Organizační struktura jednotlivých okresních úřadů byla dosud různorodá, v řadě případů bez přímých vazeb na příslušná ministerstva. Na základě připomínek některých ministerstev, ale i samotných přednostů okresních úřadů, proto ministerstvo vnitra vypracovalo vzorovou organizační strukturu.

Hlavním cílem tohoto dokumentu, který je v podstatě doporučením, je sjednotit vnitřní uspořádání tak, aby referáty, případně jejich oddělení, vykonávaly ucelený rozsah státní správy s přímou vazbou na centrální orgány. Sjednocení organizační struktury má také přispět k odstranění vysokých rozdílů v průměrné mzdě na jednoho pracovníka a dále i k lepší orientaci občanů na těchto úřadech.

Návrh vzorové organizační struktury byl projednáván s přednosty okresních úřadů i jednotlivými ministerstvy. Při jeho zpracování byly využity i výsledky jednorázového šetření obsazení jednotlivých referátů. Přitom bylo zjištěno, že stávající referáty kultury mají v průměru 4,8 pracovníka, včetně vedoucího. S ohledem na nízký počet pracovníků a omezený rozsah správní činnosti bylo nutné přijmout určité řešení, při zachování přímých vazeb na ministerstvo kultury. Po několika jednáních i výměně dopisů mezi mnou a panem ministrem Kabátem byl zvolen určitý kompromis. I když vzorová organizační struktura s referátem kultury nepočítá (příslušné oddělení je součástí referátu regionálního rozvoje), bylo dohodnuto, že odůvodněné návrhy na zřízení samostatného referátu budou akceptovány. Současný stav je takový, že samostatné referáty kultury byly zřízeny na 26 okresních úřadech. V případě potřeby nebude ministerstvo vnitra ale bránit zřizování dalších.

Předložení takového návrhu je ovšem věcí přednosty okresního úřadu, který odpovídá za kvalitní výkon státní správy na jednotlivých úsecích příslušným ministerstvům. Její rozsah na úseku kultury v současné době vymezuje sedm zákonů a jedna vyhláška. Jejich seznam přikládám. Rozhodujícími ukazateli pro posouzení jeho náročnosti jsou ale skutečný počet a struktura podání.

Kvalitu výkonu státní správy ovlivňuje, podle mého názoru, především její personální zabezpečení, t. j. kvalita a počet příslušných odborných pracovníků. Personální zabezpečení je v pravomoci přednostů okresních úřadů, přičemž ministerstvo vnitra může k oprávněným požadavkům na posílení přihlédnout jen při stanovení celkového počtu pracovníků a limitů osobních a věcných výdajů.

Tolik k bodu 1 a částečně i k bodu 2 Vaší interpelace. K zabezpečení skutečného výkonu státní správy se nemohu totiž konkrétně vyjádřit, protože podle § 17 zákona ČNR č. 403/1992 Sb. odpovídá za jeho řízení ministerstvo kultury, které se také v minulém roce a v prvním pololetí letošního roku zúčastnilo kontrol činnosti vybraných okresních úřadů a pověřených obecních úřadů, organizovaných ministerstvem vnitra. Zprávu o výsledcích těchto kontrol vždy projednává vláda a na základě zjištěných nedostatků přijímá, na návrh jednotlivých ministrů, potřebná opatření. Na doplnění uvádím, že v případě zjištění závažných nedostatků má každý ministr možnost navrhnout uplatnění sankcí vůči přednostovi, například snížení osobního ohodnocení, případně i odvolání z funkce. Touto poznámkou odpovídám na Váš dotaz v bodě 3.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan poslanec

PhDr. Miroslav Řezníček

357 53 Libavské Údolí

Zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči

Zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 281/1991 Sb.

Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění zákona č. 84/1968 Sb., zákona č. 127/1968 Sb. a zákona č. 86/1990 Sb.

Zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních, ve znění zákona č. 403/1992 Sb.

Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon).

Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 51/1963 Sb., o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů

Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečování církví a náboženských společností státem, ve znění zákona č. 16/1990 Sb. a zákona č. 522/1992 Sb.

Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích