Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších zákonů, se mění a doplňuje takto:

1. Za § 128a se vkládá nový § 129, který včetně nadpisu zní:

/1/ Kdo v souvislosti s převodem majetku státu nebo územního samosprávného celku na jinou osobu v úmyslu jinému způsobit škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch sjedná kupujícímu přednost nebo zvýhodnění, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

/2/ Stejně bude potrestán, kdo za okolností uvedených v odstavci 1 získá neoprávněný prospěch.

/3/ Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba odpovědná za posouzeni nabídky kupujícího,

b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo opatří-li jinému značný prospěch,

c) získá-li činem uvedeným v odstavci 2 značný prospěch.

2. Za § 156 se vkládá nový § 156a, který včetně nadpisu zní:

Kdo v úmyslu působit na výkon služby osoby, která podle právního předpisu odpovídá a bezpečnost cestujících při hromadné přepravě osob, použij, vůči ní násilí, vyhrožuje jí usmrcením nebo ublížením na zdraví nebo ji jinak omezuje v plnění služebních povinností, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem."

3. V § 158 odst. 1 se za slevo "škodu" vkládají slova "nebo vážnou újmu na právech" a za slova "neoprávněný prospěch" se vkládají slova "nebo jiné protiprávní zvýhodnění".

4. § 181a odst. 2 zní:

"/2/ Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tím, že poruší předpisy o provozu jaderného reaktoru nebo o skladování, ukládání, dopravě, dovozu nebo vývozu jaderných materiálů,

b) působí-li na životním prostředí značnou újmu."

5. Za § 198 se vkládá nový § 198a, který včetně nadpisu zní:

Kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že ho omezí ve výkonu jeho základních práva nebo svobody nebo mu jeho výkon ztíží, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok."

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

K bodu 1:

V Listině základních práv a svobod se stanoví, že vlastnictví nesmí být zneužíváno na újmu práv druhých nebo rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. V současné době probíhající převody státního (národního) majetku nesmírné hodnoty do soukromého vlastnictví umožňují beztrestné obohacování některých účastníků privatizačního procesu na úkor státu a občanů, kteří se podíleli na jeho tvorbě.

Zákon č. 92/1991 Sb., a podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, umožňuje převod privatizovaného majetku nejen formou veřejné dražby, ale též na základě smlouvy uzavřené s kupujícím.

K přímým převodem bývalého národního majetku na soukromé osoby dochází též při transformaci bytového fondu a jiného majetku, který je ve vlastnictví obcí podle zákona č. 172/1991 Sb. Hospodaření s majetkem obce patří do samostatné působnosti obce (§ 1) a do pravomoci obecního zastupitelstva (§ 36a zákona o obcích v úplném zněn č. 410/1992 Sb.). Ústava ČR předpokládá, že vedle obcí vzniknou též země nebo kraje, které nepochybně též budou mít vlastní majetek a právo s ním hospodařit. Navrhuje se proto, aby se skutková podstata vztahovala jak na majetek státu, tak na majetek obcí územních celků, které musí podle Ústavy ČR vzniknout.

Je notoricky známo, že při převodech bývalého národního majetku na soukromé osoby dochází k jeho kriminálnímu zkracování, proto je třeba, aby trestní zákon poskytoval ochranu i před touto farmou nezákonné činnosti. Trestnost pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě byla sice zavedena opožděně, po skončení hlavní viny tzv. privatizace, stala se však trvalou součástí trestního práva, neboť převádění státního majetku do soukromých rukou není časově omezeno (§ 128a, b, c tr. z.).

Proti zavedení sankce za zjevné a veřejností kritizované majetkové machinace se namítá, že na rozdíl od veřejných soutěží a dražeb jsou přímé smluvní převody státního majetku na soukromě osoby přechodným jevem a že dočasně platná trestní norma nepatří do zákona s dlouhodobou platností. Tato námitka je v podstatě schvalováním tohoto společensky nebezpečného jevu, neboť i ve státech s tradiční tržní ekonomikou se trvale, a to i v současné době, provádí privatizace státního majetku značného rozsahu.

K bodu 2:

Při hromadné přepravě osob často dochází k útokům proti osobám odpovědným za bezpečnost cestujících a k narušování veřejného pořádku. Proti pachatelům jsou používána opatření, která neodpovídají společenské nebezpečnosti páchaných deliktů.

Osoby odpovědné za bezpečnost cestujících nejsou veřejnými činiteli, protože nemají zákonem stanovenou pravomoc. Delikty proti nim páchané se však svou povahou blíží trestným činům proti pořádku ve věcech veřejných, proto se navrhuje zařazení speciální skutkové podstaty za § 156 jako § 156a. Skutková podstata je formulována tak, že se na ni nevztahuje § 157 o zvýšené ochraně osoby, která vystoupila na podporu nebo ochranu odpovědné osoby. Rovněž nižší trestní sazba odpovídá skutečnosti, že osoba odpovědná za bezpečnost v dopravě není veřejným činitelem.

K bodu 3:

Specifickým případem zneužití pravomoci veřejného činitele podle § 158 je nezákonné omezování základních práv a svobod. Platné znění tohoto paragrafu podmiňuje uplatnění trestní odpovědnosti způsobením škody nebo opatřením neoprávněného prospěchu.

Soudní judikatura a doktrína vykládají pojem "škoda" jako majetkovou i nemajetkovou újmu. Po novelizaci trestního zákona zákonem č. 175/1990 Sb. se však s účinností od 1. července 19917 škodou rozumí jen škoda materiální (§ 89 odst. 14). Novelizací zákonem č. 557/1991 Sb. byl kromě toho upraven postup při stanovení výše škody, a to tak, že se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení v předešlý stav (§ 89 odst. 15 tr.z.).

Zákonný výklad pojm. "škoda" se samozřejmě vztahuje i na trestný čin podle § 18. Protože okolností podmiňující použít vyšší trestní sazby je způsobení "značné škody" (§ 158 odst. 2, písm. c/), rozumí se škodou podle odst. 1 škoda nikoli nepatrná až větší, tj. ve výši nejméně poloviny až desetinásobku nejnižší měsíční mzdy stanovené vl. nař. č. 53/1992 Sb. ve znění vl. nař. č. 615/1992 Sb. (tj. 1.100 Kč až 22.000 Kč).

Zákonnou definicí škody došlo ke zrušení trestní odpovědnosti veřejných činitelů v případech, kdy jejich úmysl nesměřoval ke způsobení škody někomu jinému. Navrhuje se proto doplnit ustanovení odst. 1 § 158 tak, aby trestně postižitelné bylo též způsobení vážné újmy na právech. Pojem újma na právech je převzat z Listiny základních práv a svobod (čl. 3 odst. 3). Navrhovaná úprava koresponduje současně navrhovanému § 198a (bod 4) a nedotýká se platného § 209 tr.z. o omezování cizích práv, ani jiných skutkových podstat, jejichž předmětem je ochrana základních práv a svobod.

V § 158 odst. 1 se za podmínku trestnosti považuje - vedle způsobení škody - též opatření neoprávněného prospěchu. Protože zákonná definice škody se vztahuje též na určení výše prospěchu, tj. materiálního prospěchu, je třeba toto ustanovení doplnit tak, aby zahrnovalo opatření i jiného než majetkového prospěchu. Doporučuje se to vyjádřit doplněním o slova "nebo jiné protiprávní zvýhodnění".

K bodu 4:

Provoz jaderných zařízení představuje jeden z nejnebezpečnějších zdrojů ohrožení životního prostředí. Selhání lidského činitele pří jejich obsluze je hrozbou, která v současně době znepokojuje širokou veřejnost ve všech civilizovaných zemích.

Zájem na zajištění všestranné nezávadnosti provozu jaderných zařízení a jejich udržování v bezpečném stavu vyžaduje stanovit vyšší sazbu za úmyslné porušování právních předpisů, které upravují nejen podmínky pro chod jaderných reaktorů, ale též skladování, ukládání, dopravu, dovoz a vývoz jaderných materiálů.

K bodu 5:

V čl. 3 odst. 3 Listiny základních práv a svobod se uvádí, že nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Je proto třeba stanovením trestní sankce vyjádřit vůli zákonodárce trvale prosazovat nedotknutelnost a nezadatelnost lidských práv.

Navržená skutková podstata má umožnit, aby jakékoli nepřípustné zásahy do uplatňování základních práv a svobod byly postihovány před soudem jako trestné činy, pokud takové protiprávní zásahy nepředstavují jiný, přísněji trestný čin (např. omezování svobody vyznání), nebo jinými znaky definované skutkové podstaty (např. omezování osobní svobody, porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, porušování tajemství dopravovaných zpráv, maření voleb, podněcování k národnostní a rasové nenávisti, hanobení národa, rasy a přesvědčení).

Způsobí-li někomu vážnou újmu na právech veřejný činitel, zneuživ své pravomoci, dopustí se trestného činu podle § 158 (viz bod 2 návrhu).

Navržená úprava posiluje soustavu záruk účinného použití zákonných prostředků proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod podle čl. 23 Listiny.

V Praze dne 28. dubna 1993