Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy dopisem ze dne 21. června 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážný pane poslanče,

dne 26. 5. 1993 mi pan předseda Poslanecké sněmovny pod č.j.: 2281/93 zaslal Vaši interpelaci, týkající se činnosti Zdravotnického ústavu speciálních služeb, který je dislokován v objektu Policejní akademie MV ČR.

Zdravotnický ústav speciálních služeb vznikl k 30, 6. 1991 ze zdravotnického odboru Ústavu rychlého nasazení rozkazem ministra vnitra ČSFR jako specializované pracoviště pro jednotky FMV vyžadující specifické zdravotnické zabezpečení jejich činnosti, a to jak při výcviku, tak v akcích na území celé ČSFR(kromě Útvaru rychlého nasazení to byla Federální ochranná služba a Sbor hradní policie).

Kancelář prezidenta republiky byla převzata do lékařské a rehabilitační péče Zdravotnického ústavu speciálních služeb dnem 1. 5: 1991 na žádost prezidenta ČSFR pana Václava Havla ze dne 23. 4. 1991, kterou schválil ministr vnitra ČSFR pan Ján Langoš (viz příloha č. 1), Vámi zmiňovaní pacienti (paní čáslavská, pan Schwarzenberg, pan Křižan a jiní) byli tehdy řádnými pacienty tohoto ústavu. K 31. 12. 1992 byla ukončena dohoda mezi resortem MV a Kanceláří prezidenta republiky o zdravotnickém zabezpečení členů kolegia prezidenta (viz příloha č. 2).

Počet pracovníků zajištujících celý chod ústavu, tzn. včetně hospodářskotechnických pracovníků v období do 31. 3. 1993 nikdy nepřesáhl počet 37 pracovníků. Zároveň chci upozornit, že ústav zabezpečoval kromě uvedených součástí (tedy Útvaru rychlého nasazení, celou Ochrannou službu včetně Služby ochrany budov, Sbor hradní policie, kancelář prezidenta republiky) i Úřad pro narkotika a Národní ústřednu Interpolu.

Zdravotnický ústav speciálních služeb je vybaven zdravotnickou technikou a technickými prostředky srovnatelnými s obdobnými zdravotnickými zařízeními.

Specifika ústavu spočívají mimo jiné také i ve faktu, že jím zabezpečované součásti a pracovníci ve zvláště exponovaných funkcích či prostředí vyžadující odpovídající péči, zaměřenou na prodloužení aktivní části pracovního života, snížení opotřebování jejich organismu, zmenšení či zamezení vzniku trvalých následků úrazů, zkrácení doby léčby a tím i pracovní neschopnosti a celou řadu preventivních a profylaktických opatření. Zároveň ústav zajišťuje denně pět až šest akcí po celém území ČR (do 31, 12 1992 po území ČSFR), a to jak jednodenní, dvou a více denní a v několika případech i několikatýdenní.

Zdravotnický personál musí po zdravotní stránce zabezpečovat akce v kteroukoli denní i noční dobu, v jakémkoli počasí, na kterémkoli místě ČR. Lékař musí samostatně kvalifikovaně rozhodnout a poskytnout odpovídající lékařskou péči v akci bez jakéhokoliv možnosti konziliárního vyšetření.

Charakter a úkoly ústavu jsou proto odlišné od ostatních zdravotnických zařízení resortu MV i státní zdravotní správy. Z těchto důvodů je ústav zařazen v úseku náměstka ministra vnitra ČR pro policejní a státní správu, personalistiku a vzdělávání.

Není pravdou konstatování, že pan ministr MUDr. Petr Čermák, Csc. nebyl seznámen s existencí ústavu. Mimo osobní zájem o činnost ústavu jím byly schváleny a podepsány tabulky složení a počtů Zdravotnického ústavu speciálních služeb platné od 1. 10. 1992. V prosinci 1992 byl MUDr. Šteinovi ministrem vnitra ČSFR MUDr. Čermákem vysloveno poděkování za budování a rozvoj speciálních zdravotnických služeb resortu MV.

Rovněž nepravdivé je i tvrzení, že "ústavu byl přidělen téměř celý blok prostředního internátu v objektu na Lhotce o 11 podlažích a cca 150 místnostech". Do 31. 3. 1993 ústavu bylo přiděleno dvě a půl patra a místnost v suterénu, používané pro radiodiagnostiku.

S přechodem na pojišťovenský systém k 1. 1. 1993 a následnou ekonomizací zdravotnických služeb bylo vedením resortu MV ČR rozhodnuto, aby Zdravotní ústav speciálních služeb převzal do své péče zaměstnance a posluchače Policejní akademie a Jazykového institutu ke dni 1. 4. 1993, které do té doby zabezpečovalo zdravotnické zařízení pro Policejní akademii (především VŠ SNB). Toto zařízení mělo nejdříve 23, později 19 zdravotnických pracovníků. Zde bych chtěl podotknout, že po zrušení VŠ SNB (v roce 1990), kdy nebyli žádní posluchači a pouze redukovaný počet zaměstnanců VŠ SNB, personální obsazení zdravotnického zařízení VŠ SNB zůstalo v nezmenšeném počtu. Zdravotnický ústav speciálních služeb právě vzhledem k ekonomizaci provozu převzal pouhých sedm tabulkových míst (z výše uvedeného zdravotnického zařízení) s tím, že nejen spektrum poskytovaných služeb zachová, ale naopak ještě rozšíří. Na dokreslení uvádím, že ordinační hodiny na zdravotnických obvodech byly stanoveny pouze od 7.00 do 11.00 hodin, tzn. čtyři hodiny denně na rozdíl od současného stavu, kdy ředitel ústavu stanovil ordinační hodiny po celou pracovní dobu, tj. od 7.00 do 15.30 hodin.

Pro úplnost chci uvést , že o péči v Zdravotnickém ústavu speciálních služeb je velký zájem v resortu MV ČR, což svědčí patrně o kvalitě práce ústavu a je pouze na škodu, že z kapacitních důvodů je nutné pacienty odmítat, přestože se na některých úsecích pracuje 10 až 12 hodin denně.

Pokud jde o tvrzení, že na ústav doplácejí daňoví poplatníci, omezím se pouze na konstatování, že od 1. 1. 1993 zahájila svoji činnost Zdravotní pojišťovna MV ČR, kam se odvádí zdravotní pojištění pojištěnců, pro které se snaží ústav snaží odvádět co nejkvalitnější práci.

Pokud jde o ředitele ústavu MUDr. Šteina, pak z jeho osobního spisu by mohlo vyplývat, že, v roce 1989 byl členem celoútvarového výboru KSČ F-9 na federálním ministerstvu vnitra. Ovšem z dochované stranické dokumentace jednoznačně vyplývá, že MUDr. Štein nikdy uvedeného OÚV KSČ nebyl (viz příloha č. 3). Lze tedy konstatovat, že v případě MUDr. Šteina nemohlo dojít k porušení "lustračního" zákona.

Vážený pane poslanče, závěrem bych chtěl poznamenat, že Vaše interpelace je pouze nepodstatnou modifikací anonymního podání (podepsaného jménem Jiří Jelínek), které bylo v měsíci dubnu tohoto roku doručeno panu poslanci Šumanovi, předsedovi Výboru pro právní ochranu a bezpečnost Parlamentu ČR (viz příloha č. 4).

Příloha č. 1 k č.j.SP-1347/93

Věc: Zdrav. zabezpečení kolegia prezidenta ČSFR

V příloze zasílám dopis prezidenta ČSFR ve kterém žádá ministra vnitra ČSFR o zdravotnické zabezpečení členů svého kolegia.

Ministr vnitra ČSFR vyslovil s požadavkem souhlas s termínem zabezpečení od 1: 5: 1991.

I. náměstek ředitele SPRSZ FMV

mjr. MUDr. Ladislav ZGABUR

V Praze dne 23. dubna 1991

Vážený pane ministře,

na základě našeho předběžného ujednání Vás žádám, abyste laskavě zvážil možnost zařadit k 1. květnu 1991 členy kolegia prezidenta do lékařské rehabilitační péče Zdravotnického ústavu speciálních služeb FMV řízeného MUDr. Karlem Šteinem. Jde o tyto pracovníky KPR: Karel Schwarzenberg, Věra Čáslavská, Eda Kriseová, Martin Bútora, Ladislav Kantor, Jiří Křižan, Miroslav Kusý, Miroslav Masák, Petr Oslzlý, Pavel Tigrid, Saša Vondra, Michael Žantovský. V případě potřeby bychom služeb Vašeho Zdravotnického ústavu rádi využili i pro některé další pracovníky.

Ve všech jednáních v této záležitosti, s Vámi, pane ministře, i s ředitelem MUDr. Šteinem bude zastupovat KPR ředitel Sekce pro vnitřní politiku Jiří Křižan.

Děkuji a zůstávám s přátelským pozdravem Václav Havel

Vážený pan Langoš

federální ministr vnitra

Praha

Příloha č. 2 k č.j. SP-1347/93

V Praze dne 8. ledna 1993

č.j. 40/93

Vážený pane náměstku,

informaci, kterou mi poskytuje svém dopise č.j. B-32/93 ze dne 4. 1: 1993 beru s politováním na vědomí. Péče, kterou pracovníkům Kanceláře prezidenta ústav poskytoval, byla vynikající a bude nám chybět. Vyřiďte, prosím, vedení ústavu a zaměstnancům náš dík.

Vážený pane řediteli, v příloze Vám postupuji kopii dopisu pana Luboše DOBROVSKÉHO, vedoucího Kanceláře prezidenta ČR a připojuji i své uznání činnosti vašeho ústavu.

S pozdravem Martin Fendrych

Vážený pan

MUDr. Karel ŠTEIN

ředitel Zdravotnického ústavu

speciálních služeb

Praha

Praha

Věc: sdělení k žádosti

Sděluji, že na výboru naší ZO KSČ při CÚV KSČ F-9 byla projednána Vaše žádost o zdůvodnění volby s. Karla Šteina za člena OÚV KSČ F-9.

K uvedené žádosti sděluji, že při volbě jmenovaného bylo přihlíženo k doporučení Předsednictva Hlavního výboru KSČ na Federálním ministerstvu vnitra i ke stanovisku s. Šteina.

Soudruh Štein byl zvolen 12. listopadu 1988 za kandidáta CÚV KSČ na FMV F-9. K jeho uvedení jako člena CÚV KSČ došlo zřejmě administrativním nedopatřením při zpracování písemného usnesení z konference CÚV KSČ F-9 a předkládání písemné zprávy na HV KSČ.

Za výbor ZO KSČ

L. Sedlák

K napsání tohoto dopisu, nedal popud Mečiar ani Šabata, ani odvolaný ředitel inspekce ministra vnitra ČR. Má za cíl jen dokreslit poměry na MN na úseku zdravotnictví.

Ve vašem televizním vystoupení dne 9. března a v denním tisku v poslední době /Práce, Mladá fronta, Rudé právo, Špígl/ se jako červená nit line kritika na nedostatek financování policie.

Kde jsou možné zdroje? "

Zdravotní zabezpečení příslušníků policie je dosud organizováno tak, že pro toto zabezpečení slouží síť zdravotnických obvodů praktických i zubních lékařů. na vyšším stupni pak jsou to polikliniky na Míčánkách a v Krakovské ulici a dále pak Ústřední nemocnice na Míčánkách. tento systém je doplněn lázeňskou péčí v komplexu Ostrava a Myslivna v Karlových varech i v jiných lázeňských místech a sít rekreačních zařízení včetně zahraničních.

Bylo by možno tvrdit, že o zdraví policie je dostatečně postaráno. Za tento úsek odpovídá náměstek ministra vnitra Kopřiva.

Ve čtrnáctideníku Rudá krávo č. 7/92 byl uveřejněn článek o působení "Mafie" na Policejní akademii v Praze 4 Lhotce. Tam je uvedeno, že zdravotní zařízení na Lhotce slouží k ošetřování funkcionářů FMV, a že tuto činnost nikdo nekontroluje /str. 22/. Tento údaj necenzurovaných novin je nepřesný.

Jaká je skutečnost.

Bývalý ministr vnitra Langoš, nechal v areálu /druhá budova ubytoven/ zřídit specielní zdravotnický ústav pro příslušníky Útvaru rychlého nasazení ale i pro papaláše z hradu. Hlavními návštěvníky byli paní Čáslavská a páni Schwarzenberg, Křižan, Fendrych a jiní. O tyto papalášské návštěvníky se staral zdravotnický tým, který měl až 49 zdravotnického personálu. Za milionové částky byl tento ústav vybaven špičkovou technikou a za další miliony dostal dopravní prostředky, které stojí nevyužity pod okny areálu.

Uvedené údaje je možno zjistit v inventárních dokladech.

V čele tohoto ústavu byl MUDr. Štein. V září 1992 byli na poradě vedoucích pracovníků ve zdravotnictví ne FMV tito informováni, že MUDr. Štein podal žádost k uvolnění za služebního poměru, protože jako bývalý funkcionář Celoútvarového výboru KSČ podléhá zákonu o lustracích.

Co se s touto žádostí stalo ví jen pan Langoš, Ruml, Fendrych.

Pan ministr Langoš, v rozporu s lustračním zákonem, měl MUDr. Šteinovi udělit výjimku. MUDr. Štein byl "zakonzervován". Zřejmě nebyl s touto situací seznámen ani ministr Čermák, který zřejmě nabyl seznámen ani s existencí tohoto zadrav. zařízení na Lhotce.

Odkonzervování MUDr. Šteina nastalo po převzetí ministerstva vnitra panem Rumlem a zejména, když náměstkem se stal pan Fendrych.

MUDr. Štein dostal křídla. Zřídil za aktivní podpory jmenovaných "Zdravotní ústav speciálních služeb" , v areálu policejní akademie. Z vyšších zájmů byl tomuto ústavu přidělen téměř celý blok prostředního internátu na Lhotce o 11 podlažích a cca 150 místnostech. Zrušil dosavadní zdravotnické zařízení pro policejní akademii a z 95% zlikvidoval zdravotnický personál, který je bez zařazení. A samozřejmě Fendrych "řídí" jako náměstek i tento speciální zdravotní ústav.

K posouzení se nabízí, je stávající zdravotní zabezpečení tak jek bylo uvedeno dostačující? Když ano, tak proč se s značnými finančními prostředky, velkoryse na úkor daňových poplatníků buduje další zařízení.

Dále o jaké vyšší zájmy se jedná při budování tohoto zařízení? Předávací komise se těmito vyššími zájmy ohánějí při protokolárním předávání.

O jaké speciální služby se má jednat, když lékařské služby na poliklinikách a v nemocnici jsou na vysoké profesionální úrovni.

A zejména kdo to všechno bude platit?

Ze zmínku stojí, že jak panu Rumlovi, tak panu Fendrychovi nevadí, že úzce spolupracují s bývalým funkcionářem KSČ, členem výboru CÚV KSČ, když jim musí být známo, že do Celoútvarového výboru KSČ se volili aktivní a zasloužilí členové KSČ.

Pane poslanče, hledáte dírku odkud utíkají peníze, které by měly být určeny pro výkon služby. Zeptejte se pan Rumla a Fendrycha co stál, stojí a bude stát z daní poplatníků Ústav speciálních služeb /zdravotních/ v jedenácti podlažích o cca 150 místnostech v areálu Policejní akademie v Praze na Lhotce.

S pozdravem Jiří Jelínek

Praha 4 - Lhotka

na vědomí poslaneckým klubům

dennímu tisku