Ministr vnitra Jan Ruml zaslal
odpověď na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy
dopisem ze dne 21. června 1993.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď ministra vnitra Jana
Rumla na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
| V Praze dne 21. 6. 1993 | |
| Č.j.: SP-1347/93 | |
| Počet listů: 4 | |
| Počet příloh: 4/7 | |
| ' |
Vážný pane
poslanče,
dne 26. 5. 1993 mi pan předseda
Poslanecké sněmovny pod č.j.: 2281/93 zaslal
Vaši interpelaci, týkající se činnosti
Zdravotnického ústavu speciálních
služeb, který je dislokován v objektu Policejní
akademie MV ČR.
Zdravotnický ústav
speciálních služeb vznikl k 30, 6. 1991 ze
zdravotnického odboru Ústavu rychlého nasazení
rozkazem ministra vnitra ČSFR jako specializované
pracoviště pro jednotky FMV vyžadující
specifické zdravotnické zabezpečení
jejich činnosti, a to jak při výcviku, tak
v akcích na území celé ČSFR(kromě
Útvaru rychlého nasazení to byla Federální
ochranná služba a Sbor hradní policie).
Kancelář prezidenta
republiky byla převzata do lékařské
a rehabilitační péče Zdravotnického
ústavu speciálních služeb dnem 1. 5:
1991 na žádost prezidenta ČSFR pana Václava
Havla ze dne 23. 4. 1991, kterou schválil ministr vnitra
ČSFR pan Ján Langoš (viz příloha
č. 1), Vámi zmiňovaní pacienti (paní
čáslavská, pan Schwarzenberg, pan Křižan
a jiní) byli tehdy
řádnými pacienty tohoto ústavu. K
31. 12. 1992 byla ukončena dohoda mezi resortem MV a Kanceláří
prezidenta republiky o zdravotnickém zabezpečení
členů kolegia prezidenta (viz příloha
č. 2).
Počet pracovníků
zajištujících celý chod ústavu,
tzn. včetně hospodářskotechnických
pracovníků v období do 31. 3. 1993 nikdy
nepřesáhl počet 37 pracovníků.
Zároveň chci upozornit, že ústav zabezpečoval
kromě uvedených součástí (tedy
Útvaru rychlého nasazení, celou Ochrannou
službu včetně Služby ochrany budov,
Sbor hradní policie, kancelář prezidenta
republiky) i Úřad pro narkotika a Národní
ústřednu Interpolu.
Zdravotnický ústav
speciálních služeb je vybaven zdravotnickou
technikou a technickými prostředky srovnatelnými
s obdobnými zdravotnickými zařízeními.
Specifika ústavu spočívají
mimo jiné také i ve faktu, že jím zabezpečované
součásti a pracovníci ve zvláště
exponovaných funkcích či prostředí
vyžadující odpovídající
péči, zaměřenou na prodloužení
aktivní části pracovního života,
snížení opotřebování jejich
organismu, zmenšení či zamezení vzniku
trvalých následků úrazů, zkrácení
doby léčby a tím i pracovní neschopnosti
a celou řadu preventivních a profylaktických
opatření. Zároveň ústav zajišťuje
denně pět až šest akcí po celém
území ČR (do 31, 12 1992
po území ČSFR), a to jak jednodenní,
dvou a více denní a v několika případech
i několikatýdenní.
Zdravotnický personál
musí po zdravotní stránce zabezpečovat
akce v kteroukoli denní i noční dobu, v jakémkoli
počasí, na kterémkoli místě
ČR. Lékař musí samostatně kvalifikovaně
rozhodnout a poskytnout odpovídající lékařskou
péči v akci bez jakéhokoliv možnosti
konziliárního vyšetření.
Charakter a úkoly ústavu
jsou proto odlišné od ostatních zdravotnických
zařízení resortu MV i státní
zdravotní správy. Z těchto důvodů
je ústav zařazen v úseku náměstka
ministra vnitra ČR pro policejní a státní
správu, personalistiku a vzdělávání.
Není pravdou konstatování,
že pan ministr MUDr. Petr Čermák, Csc. nebyl
seznámen s existencí ústavu. Mimo osobní
zájem o činnost ústavu jím byly schváleny
a podepsány tabulky složení a počtů
Zdravotnického ústavu speciálních
služeb platné od 1. 10. 1992. V prosinci 1992 byl
MUDr. Šteinovi ministrem vnitra ČSFR MUDr. Čermákem
vysloveno poděkování za budování
a rozvoj speciálních zdravotnických
služeb resortu MV.
Rovněž nepravdivé
je i tvrzení, že "ústavu byl přidělen
téměř celý blok prostředního
internátu v objektu na Lhotce o 11 podlažích
a cca 150 místnostech". Do 31. 3. 1993 ústavu
bylo přiděleno dvě a půl patra a místnost
v suterénu, používané pro radiodiagnostiku.
S přechodem na pojišťovenský
systém k 1. 1. 1993 a následnou ekonomizací
zdravotnických služeb bylo vedením resortu
MV ČR rozhodnuto, aby Zdravotní ústav speciálních
služeb převzal do své péče zaměstnance
a posluchače Policejní akademie a Jazykového
institutu ke dni 1. 4. 1993, které do té doby zabezpečovalo
zdravotnické zařízení pro Policejní
akademii (především VŠ SNB). Toto zařízení
mělo nejdříve 23, později 19 zdravotnických
pracovníků. Zde bych chtěl podotknout, že
po zrušení VŠ
SNB (v roce 1990), kdy nebyli žádní posluchači
a pouze redukovaný počet zaměstnanců
VŠ SNB, personální obsazení zdravotnického
zařízení VŠ SNB zůstalo v nezmenšeném
počtu. Zdravotnický ústav speciálních
služeb právě vzhledem k ekonomizaci provozu
převzal pouhých sedm tabulkových míst
(z výše uvedeného zdravotnického zařízení)
s tím, že nejen spektrum poskytovaných služeb
zachová, ale naopak ještě rozšíří.
Na dokreslení uvádím, že ordinační
hodiny na zdravotnických obvodech byly stanoveny pouze
od 7.00 do 11.00 hodin, tzn. čtyři hodiny denně
na rozdíl od současného stavu, kdy ředitel
ústavu stanovil ordinační hodiny po celou
pracovní dobu, tj. od 7.00 do 15.30 hodin.
Pro úplnost chci uvést
, že o péči v Zdravotnickém ústavu
speciálních služeb je velký zájem
v resortu MV ČR, což svědčí patrně
o kvalitě práce ústavu a je pouze na škodu,
že z kapacitních důvodů je nutné
pacienty odmítat, přestože se na některých
úsecích pracuje 10 až 12 hodin denně.
Pokud jde o tvrzení, že
na ústav doplácejí daňoví poplatníci,
omezím se pouze na konstatování, že
od 1. 1. 1993 zahájila svoji činnost Zdravotní
pojišťovna MV ČR, kam se odvádí
zdravotní pojištění pojištěnců,
pro které se snaží ústav snaží
odvádět co nejkvalitnější práci.
Pokud jde o ředitele ústavu
MUDr. Šteina, pak z jeho osobního spisu by mohlo vyplývat,
že, v roce 1989 byl členem celoútvarového
výboru KSČ F-9 na federálním ministerstvu
vnitra. Ovšem z dochované stranické dokumentace
jednoznačně vyplývá, že MUDr.
Štein nikdy uvedeného OÚV KSČ nebyl
(viz příloha č. 3). Lze tedy konstatovat,
že v případě MUDr. Šteina nemohlo
dojít k porušení "lustračního"
zákona.
Vážený pane
poslanče, závěrem bych chtěl poznamenat,
že Vaše interpelace je pouze nepodstatnou modifikací
anonymního podání (podepsaného jménem
Jiří Jelínek), které bylo v měsíci
dubnu tohoto roku doručeno panu poslanci Šumanovi,
předsedovi Výboru pro právní ochranu
a bezpečnost Parlamentu ČR (viz příloha
č. 4).
| S pozdravem Jan Ruml | |
| Vážený pan | |
| Oldřich VRCHA | |
| Poslanec Poslanecké sněmovny | |
| Parlament České republiky | |
| PRAHA |
Příloha č.
1 k č.j.SP-1347/93
| K čj. KR-1397/91. | |
| Ředitel zdravotnického odboru | |
| ÚFMT RN | |
| mjr. MUDr. Karel. ŠTEIN | |
| Praha |
Věc: Zdrav. zabezpečení
kolegia prezidenta ČSFR
V příloze zasílám
dopis prezidenta ČSFR ve kterém žádá
ministra vnitra ČSFR o zdravotnické zabezpečení
členů svého kolegia.
Ministr vnitra ČSFR vyslovil
s požadavkem souhlas s termínem zabezpečení
od 1: 5: 1991.
I. náměstek ředitele SPRSZ FMV
mjr. MUDr. Ladislav ZGABUR
V Praze dne 23. dubna 1991
Vážený pane
ministře,
na základě našeho
předběžného ujednání
Vás žádám, abyste laskavě zvážil
možnost zařadit k 1. květnu 1991 členy
kolegia prezidenta do lékařské rehabilitační
péče Zdravotnického ústavu speciálních
služeb FMV řízeného MUDr. Karlem Šteinem.
Jde o tyto pracovníky KPR: Karel Schwarzenberg, Věra
Čáslavská, Eda Kriseová, Martin Bútora,
Ladislav Kantor, Jiří Křižan, Miroslav
Kusý, Miroslav Masák,
Petr Oslzlý, Pavel Tigrid, Saša Vondra, Michael Žantovský.
V případě potřeby bychom služeb
Vašeho Zdravotnického ústavu rádi využili
i pro některé další pracovníky.
Ve všech jednáních
v této záležitosti, s Vámi, pane ministře,
i s ředitelem MUDr. Šteinem bude zastupovat KPR ředitel
Sekce pro vnitřní politiku Jiří Křižan.
Děkuji a zůstávám
s přátelským pozdravem Václav Havel
Vážený pan Langoš
federální ministr vnitra
Praha
Příloha č.
2 k č.j. SP-1347/93
V Praze dne 8. ledna 1993
č.j. 40/93
Vážený pane
náměstku,
informaci, kterou mi poskytuje
svém dopise č.j. B-32/93 ze dne 4. 1: 1993 beru
s politováním na vědomí. Péče,
kterou pracovníkům Kanceláře prezidenta
ústav poskytoval, byla vynikající a bude
nám chybět. Vyřiďte, prosím,
vedení ústavu a zaměstnancům náš
dík.
| S pozdravem. | |
| Luboš Dobrovský.:. | |
| vedoucí Kanceláře prezidenta ČR | |
| Vážený pan | |
| Martin Fendrych | |
| náměstek ministra vnitra ČR | |
| Praha |
| V Praze dne 14. ledna 1993 | |
| č.j.: B-33/93 | |
| Příloha : 1/1 | |
Vážený pane
řediteli, v příloze Vám postupuji
kopii dopisu pana Luboše DOBROVSKÉHO, vedoucího
Kanceláře prezidenta ČR a připojuji
i své uznání činnosti vašeho
ústavu.
S pozdravem Martin Fendrych
Vážený pan
MUDr. Karel ŠTEIN
ředitel Zdravotnického ústavu
speciálních služeb
Praha
| Příloha č. 3 k č.j, SP-1347/93 | |
| V Praze dne 16. prosince 1988 | |
| Vedoucí tajemník HV KSČ | |
| s. Václav Správka |
Praha
Věc: sdělení
k žádosti
Sděluji, že na výboru
naší ZO KSČ při CÚV KSČ
F-9 byla projednána Vaše žádost o zdůvodnění
volby s. Karla Šteina za člena OÚV KSČ
F-9.
K uvedené žádosti
sděluji, že při volbě jmenovaného
bylo přihlíženo k doporučení
Předsednictva Hlavního výboru KSČ
na Federálním ministerstvu vnitra i ke stanovisku
s. Šteina.
Soudruh Štein byl zvolen
12. listopadu 1988 za kandidáta CÚV KSČ na
FMV F-9. K jeho uvedení jako člena CÚV KSČ
došlo zřejmě administrativním nedopatřením
při zpracování písemného usnesení
z konference CÚV KSČ F-9 a předkládání
písemné zprávy na HV KSČ.
Za výbor ZO KSČ
L. Sedlák
| Příloha č. 4 k č.j. SP-1347/93 | |
| poslanec Šuman | |
| předseda branného a bezpečnostního výboru | |
| poslanecké sněmovny Praha. |
K napsání tohoto dopisu, nedal popud Mečiar
ani Šabata, ani odvolaný ředitel inspekce ministra
vnitra ČR. Má za cíl jen dokreslit poměry
na MN na úseku zdravotnictví.
Ve vašem televizním
vystoupení dne 9. března a v denním tisku
v poslední době /Práce, Mladá fronta,
Rudé právo, Špígl/ se jako červená
nit line kritika na nedostatek financování policie.
Kde jsou možné zdroje?
"
Zdravotní zabezpečení
příslušníků policie je dosud
organizováno tak, že pro toto zabezpečení
slouží síť zdravotnických obvodů
praktických i zubních lékařů.
na vyšším stupni pak jsou to polikliniky na Míčánkách
a v Krakovské ulici a dále pak Ústřední
nemocnice na Míčánkách. tento systém
je doplněn lázeňskou péčí
v komplexu Ostrava a Myslivna v Karlových varech i v jiných
lázeňských místech a sít rekreačních
zařízení včetně
zahraničních.
Bylo by možno tvrdit, že
o zdraví policie je dostatečně postaráno.
Za tento úsek odpovídá náměstek
ministra vnitra Kopřiva.
Ve čtrnáctideníku
Rudá krávo č. 7/92 byl uveřejněn
článek o působení "Mafie"
na Policejní akademii v Praze 4 Lhotce. Tam je uvedeno,
že zdravotní zařízení na Lhotce
slouží k ošetřování funkcionářů
FMV, a že tuto činnost nikdo nekontroluje /str. 22/.
Tento údaj necenzurovaných novin je nepřesný.
Jaká je skutečnost.
Bývalý ministr vnitra Langoš, nechal v areálu
/druhá budova ubytoven/
zřídit specielní zdravotnický ústav
pro příslušníky Útvaru rychlého
nasazení ale i pro papaláše z hradu. Hlavními
návštěvníky byli paní Čáslavská
a páni Schwarzenberg, Křižan, Fendrych a jiní.
O tyto papalášské návštěvníky
se staral zdravotnický
tým, který měl až 49 zdravotnického
personálu. Za milionové částky byl
tento ústav vybaven špičkovou technikou a za
další miliony dostal dopravní prostředky,
které stojí nevyužity pod okny areálu.
Uvedené údaje je
možno zjistit v inventárních dokladech.
V čele tohoto ústavu
byl MUDr. Štein. V září 1992 byli na
poradě vedoucích pracovníků ve zdravotnictví
ne FMV tito informováni, že MUDr. Štein podal
žádost k uvolnění za služebního
poměru, protože jako bývalý funkcionář
Celoútvarového výboru KSČ podléhá
zákonu o lustracích.
Co se s touto žádostí
stalo ví jen pan Langoš, Ruml, Fendrych.
Pan ministr Langoš, v rozporu
s lustračním zákonem, měl MUDr. Šteinovi
udělit výjimku. MUDr. Štein byl "zakonzervován".
Zřejmě nebyl s touto situací seznámen
ani ministr Čermák, který zřejmě
nabyl seznámen ani s existencí tohoto zadrav. zařízení
na Lhotce.
Odkonzervování MUDr.
Šteina nastalo po převzetí ministerstva vnitra
panem Rumlem a zejména, když náměstkem
se stal pan Fendrych.
MUDr. Štein dostal křídla.
Zřídil za aktivní podpory jmenovaných
"Zdravotní ústav speciálních
služeb" , v areálu policejní akademie.
Z vyšších zájmů byl tomuto ústavu
přidělen téměř celý
blok prostředního internátu na Lhotce o 11
podlažích a cca 150 místnostech. Zrušil
dosavadní zdravotnické
zařízení pro policejní akademii a
z 95% zlikvidoval zdravotnický personál, který
je bez zařazení. A samozřejmě Fendrych
"řídí" jako náměstek
i tento speciální zdravotní ústav.
K posouzení se nabízí,
je stávající zdravotní zabezpečení
tak jek bylo uvedeno dostačující? Když
ano, tak proč se s značnými finančními
prostředky, velkoryse na úkor daňových
poplatníků buduje další zařízení.
Dále o jaké vyšší
zájmy se jedná při budování
tohoto zařízení? Předávací
komise se těmito vyššími zájmy
ohánějí při protokolárním
předávání.
O jaké speciální
služby se má jednat, když lékařské
služby na poliklinikách a v nemocnici jsou na vysoké
profesionální úrovni.
A zejména kdo to všechno bude platit?
Ze zmínku stojí,
že jak panu Rumlovi, tak panu Fendrychovi nevadí,
že úzce spolupracují s bývalým
funkcionářem KSČ, členem výboru
CÚV KSČ, když jim musí být známo,
že do Celoútvarového výboru KSČ
se volili aktivní a zasloužilí členové
KSČ.
Pane poslanče, hledáte
dírku odkud utíkají peníze, které
by měly být určeny pro výkon služby.
Zeptejte se pan Rumla a Fendrycha co stál, stojí
a bude stát z daní poplatníků Ústav
speciálních služeb /zdravotních/ v jedenácti
podlažích o cca 150 místnostech v areálu
Policejní akademie v Praze na Lhotce.
S pozdravem Jiří Jelínek
Praha 4 - Lhotka
na vědomí poslaneckým klubům

