V preambuli je třeba vyjádřit,
že stát a jeho orgány nezískají
důvěru lidu, pokud nedojde k nápravě
křivd způsobených totalitním režimem
v období do 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 i nezákonným
zrušením spolků, společenských
organizací a jiných občanských sdružení
a zabráním jejich majetku.
Zásada č. 1
Stanoví se neplatnost všech
rozhodnutí orgánů státní správy
vydaných v období od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989,
kterými byly zrušeny spolky, společenské
organizace a jiná občanská sdružení
(dále jen "spolky") a zabrán jejich
majetek státem.
Účelem zákona
je zajistit navrácení nemovitého majetku
subjektům, na něž doposud nepamatoval žádný
z restitučních zákonů. Jde o zájem
společnosti umožnit obnoveni činnosti nejrůznějším
spolkům, společenským organizacím
a jiným občanským sdružením.
Je nepochybné, že právě takovéto
spolky pomáhaly odhalovat talentované jedince a
vytvářely základní podmínky
pro svou kulturní a ekonomickou činnost výstavbou
vlastních kulturních, či lidových
domů apod.
Zásada č. 2
Majetek odňatý podle
rozhodnutí orgánů státní správy
podle tohoto zákona se navrací spolkům, kterým
byl odňat.
V zájmu urychlení
restitučního řízení zákon
nepřipouští zohledňovat různé
způsoby nabytí vlastnictví nynějšími
vlastníky. Navrhuje se uplatnit zásadu, že
i ten, kdo koupí kradenou věc, je povinen ji vrátit
okradenému.
Zásada č. 3
Spolky, které po 17. 11.
1989 obnovily činnost způsobem, který je
předepsán zákonem o sdružování
občanů (zák. č. 83/l990 Sb., se považují
za právní nástupce spolků, zrušených
v době nesvobody.
Otázka nástupnictví
je řešena v souladu s platným právním
řádem - § 19 zák. č. 83/1990
Sb., o sdružování občanů, ve
znění pozdějších předpisů.
Zásada č. 4
Stanoví se povinnost toho,
kdo v den účinnosti zákona vlastní
majetek spolků, jej vydat, a to na základě
písemné výzvy oprávněného
nejpozději však do 6 měsíců.
Jedná se o procesní
ustanovení vnášející do zamýšlené
restituce řád. Stanovení písemné
formy se jeví nezbytné zejména pro případ
soudního sporu. Stanovená lhůta je optimální.
Zásada č. 5
O vydání majetku
se sepisuje dohoda. Při prodlení platí povinná
strana poplatek z prodlení ve výši Kčs
200,- za každý d prodlení. Poplatek z prodlení
je příjmem obce.
Sepsání dohody navazuje
na zásadu č. 4, týkající se
písemné výzvy oprávněného
a na zásadu č. 9, podle níž je dohoda
podkladem pro zápis změny vlastníka v evidenci
nemovitostí.
Navrhované penále
by mělo přispět k urychlení řízení
a k dodržování stanovené lhůty.
Zásada č. 6
Pokud povinná osoba nabyla
majetek úplatně, má právo žádat
od., státu vrácení zaplacené kupní
ceny. Podrobnosti upraví ministerstvo financí právním
předpisem.
Stanoví se zásada,
že nikdo nemá práva se obohacovat na úkor
jiného, a to ani stát. Problematika uplatňování
nároků z bezdůvodného obohacení
se přenáší na stát. Bude věcí
okresních úřadů, aby se s věcí
v konečné fázi vypořádaly a
aby toto břemeno nenesl restituent.
Zásada č. 7
Majetek se vrací ve stavu
v jakém se nachází v době, kdy nabyl
účinnosti tento zákon. Za znehodnocení
majetku se náhrada neposkytuje a k případnému
zhodnocení majetku se nepřihlíží.
Zásada sleduje zjednodušení
restitučního řízení.
Zásada č. 8
Za majetek, který byl odňat
a v době účinnosti tohoto zákona již
neexistuje, se finanční náhrada neposkytuje.
Za majetek, který změnil podstatu tak, že nemůže
sloužit původnímu účelu, poskytne
povinná osoba oprávněnému náhradu
za tento majetek podle obecných předpisů.
Zásada pamatuje na případy,
kdy nebude možné dosáhnout účelu
tohoto zákona, tj. navrácení odňatého
majetku.
Zásada č. 9
Podkladem pro zápis změny
vlastníka v evidenci nemovitostí u příslušného
střediska geodézie je dohoda o vydání
nemovitého majetku.
Zásada umožňuje
rychlý průběh restitucí.
Zásada č. 10
Spory o vydání majetku
podle tohoto zákona řeší soudy. Poplatek
z žaiob navrhovatel neplatí. Stejně tak nepodléhají
úkony prováděné podíe tohoto
zákona správním nebo jiným poplatkům.
Jde o obecná ustanovení,
která jsou v souladu se vsemi již vydanými
zákony upravujícími zmírnění
majetkových křivd.
| Jiří Karas v. r. | Jiří Stadler v. r. |