Ministr průmyslu a obchodu Vladirnír Dlouhý
zaslal odpověď na interpelaci poslance Tomáše
Sojky dopisem ze dne 16. června 1993.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na
interpelaci poslance Tomáše Sojky. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
V Praze dne 26. června 1993 | |
Č.j.: 23 446/93/2110/1000 |
Vážený pane poslanče,
podle čl. 53 odst. 2 ústavního zákona
ČNR č. 1/1993 Sb., Ústavy České
republiky a ve smyslu 89 odst. 2 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, Vám zasílám odpověď
na Vaši písemnou interpelaci ve věci zápočtů
pohledávek a závazků a Průmyslového
zápočtového ústavu.
V poslední době se vede na stránkách
tisku i v odborné veřejnosti značná
polemika okolo akce vzájemných zápočtů
pohledávek a závazků. Jako součást
tohoto polemického proudu chápu i Vaši interpelaci.
Domnívám se, že řada kritických
připomínek je zapříčiněna
zřejmě ne zcela správným pochopením
smyslu celé akce. Zápočty samozřejmě
neodstraní, ani nemohou odstranit, příčiny
platební neschopnosti. Je třeba je chápat
jako jeden z nástrojů, který hodlá
stát využít k maximální možné
eliminaci zejména druhotné platební neschopnosti.
Za pomoci zápočtů pohledávek a závazků
by mělo dojít k zprůhlednění
situace v ekonomice s cílem zabezpečení funkčnosti
všech běžných systémů a
nástrojů tržní ekonomiky.
V uvedeném smyslu a s přihlédnutím
k uvedeným cílům inicioval resort průmyslu
a obchodu konkrétní realizaci zápočtů.
V rámci vyhodnocení veřejné soutěže
bylo realizací celé akce pověřeno
Sdružení akciových společností
Průmyslový zápočtový ústav
Hradec Králové, Credittax Praha a Credit - Management
Praha. Právě toto "Sdružení"
nejvhodnějším způsobem a v nejkratším
čase garantuje naplnění představ o
výsledku akce.
Jedním z rozhodujících předpokladů
úspěšnosti akce je co nejširší
účast právnických osob, co největší
objem přihlášených závazků
a pohledávek. Za tímto účelem byla
koncipována široká prezentace zápočtů,
v tomto smyslu byl a je vyvíjen i určitý
tlak z naší strany na mikroekonomickou sféru,
na podnikatelské subjekty.
Vážený pane poslanče, přílohu
mého dopisu tvoří podrobné zodpovězení
veškerých Vašich otázek uvedených
v rámci interpelace. Věřím, že
Vás uvedené odpovědi uspokojí a že
Vás přesvědčí o racionalitě
a účelnosti akce, jejímž smyslem je
snížení druhotné platební neschopnosti
a současně zabránění nadměrným
konkurzním řízením.
S pozdravem Vladimír Dlouhý
Příloha
Vážený pan
Ing. Tomáš Sojka
poslanec
Poslanecká sněmovna Parlamentu
České republiky
Praha
Odpověd na písemnou interpelaci poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky p. Ing. Tomáše Sojky ve věci zápočtů
pohledávek a závazků a Průmyslového
zápočtového ústavu
1/ Kdo je zřizovatelem tohoto "Průmyslového
zápočtového ústavu" a v jakém
hospodářském režimu pracuje?
Průmyslový zápočtový ústav
a.s. se sídlem v Hradci Králové byla založena
zakladatelskou smlouvou ze dne 4. prosince 1991 podle § 25
zákona č. 104/90 Sb. o akciových společnostech.
Základní jmění a.s. činí
1 000.000,- K a jednotlivými akcionáři jsou
soukromé fyzické osoby. Předmětem
činnosti a.s. je zejména poskytování
služeb průmyslovým a jiným podnikům
a organizacím se zaměřením na provádění
zápočtů vícestranných vzájemných
pohledávek a závazků. Tyto služby jsou
poskytovány buď společností, nebo ve
spolupráci s třetími osobami.
2/ Zda proběhlo výběrové řízení,
s jakými kritérií, popř. kdo rozhodl
o tom, že to bude tento ústav; který provede
zápočet v tomto kole?
Výběrové řízení bylo
vyhlášeno prostřednictvím tisku (Hospodářské
noviny ze dne 27. 4. 1993 - str. 1 - oznámení o
vyhlášení soutěže, str. 3 - čl.
"podmínky soutěže o provedeni zápočtů
"). Do 30. 4. 1993 měly subjekty podat přihlášky
na MPO ČR do sekr. nám. ministra Ing. Sabely,CSc.
v zapečetěných obálkách. Soutěž
byla vyhlášena na základě rozhodnutí
koordinační pracovní skupiny na úrovni
náměstků ministrů (MH ČR, MPO
ČR, MF ČR, MZE ČR, MD ČR, MSNMP ČR)
a zástupců dalších institucí
(ČNB, FNM ČR, Unie ZS ČR, SP ČR a
ÚV ČR).
K datu uzávěrky soutěže bylo evidováno
5 přihlášek:
1/ Společný projekt akciových společnosti
PZÚ Hr. Králové, Credittax Praha, Creditt
- Management Praha.
2/ KSK, s.r.o. Brno
3/ INORGA Consulting, s. r.o Ostrava
4/ CS - CON, s.r.o Praha
5/ TTP Elitex, Jablonec n./Nisou
Od 30. 4. 1993 do 10. 5. 1993 probíhalo posuzování
předložených přihlášek -
projektů. Vyhodnocování prováděli
odborní pracovníci MPO ČR za spolupráce
FNM ČR. Kromě jiného byl zpracován
zcela nestranný "stručný výtah
z jednotlivých přihlášek pro vyhodnocení
soutěže".Za regulérní přihlášky
do soutěže (tzn. takové, které alespoň
částečně vyhovovaly podmínkám
soutěže) byly přijaty přihlášky
ad 1) až 4), přihlášku ad 5) nebylo možno
považovat za seriózní nabídku služeb.
V týdnu od 3. 5. 1993 do 7. 5. 1993 byl pracovní
skupinou MPO ČR a FNM ČR zpracován protokol
o vyhodnocení veřejné soutěže
(doporučení prac. skupiny), ve kterém bylo
konstatováno, že vyhlášeným podmínkám
soutěže, příp. dalším kritériím,
nejlépe vyhovuje společný projekt PZÚ,
Credittax, Credit Management. Součástí tohoto
protokolu bylo podrobné zdůvodnění
doporučovaného výběru (v celkem 14
bodech včetně objektivních výhod doporučeného
projektu ve srovnání s ostatními přihláškami).
Doporučení společně signovali nám.
min. průmyslu a obchodu Ing. Sabela, CSc. a místopředseda
FNM ČR Ing. Princ, CSc.
Tento dokument společně s jednotlivými přihláškami
a dalšími informacemi (např. již zmíněným
"stručným výtahem.:.") se stal
podkladem pro rozhodnutí společné koordinační
skupiny na úrovni náměstků ministrů
a dalších institucí na jednání
této skupiny dne 10.5. 1993. Konečné rozhodnuti
o výsledku výběrového řízení
je podepsáno všemi zúčastněnými
(tzn. nám. ministrů MH ČR, MPO ČR,
MF ČR, MSNMP ČR, MZE ČR, MD ČR a zástupci
ČNB, FNM ČR, Unie ZS ČR, SP ČR, ÚV
ČR).
Ihned po tomto rozhodnutí byla zahájena prezentace
akce (samozřejmě včetně oznámení
vítězného subjektu -sdružení)
po linii sdělovacích prostředků i
po linii hospodářské.
3/ Kdo rozhodl o výši odměny za provedený
zápočet, má-li být téměř
povinný a týkající se takového
rozsahu pohledávek?
Návrh na výši smluvní odměny
vycházel ze společné přihlášky
sdružení firem Průmyslový zápočtový
ústav, a.s., Credit Management a.s. a Credittax a.s. do
soutěže o provádění vzájemných
závazků a pohledávek na území
České republiky.
Akciová společnost Průmyslový zápočtový
ústav, a.s. realizovala v období od 26. 3. 1992
do 30. 4. 1993 ve spolupráci s firmou FIZAKO spol. s.r.o.
Bratislava 7 kol zápočtů u podnikatelských
subjektů na území české i Slovenské
republiky a základní sazba smluvní odměny
za tyto služby činila 2,3 $ ze skutečně
započtených částek závazků
a pohledávek. V období let 1991 - 1993 prováděly
tuto činnost i firmy Credittax a.s. a Credit Management
a.s. s obdobnou výší smluvní odměny.
4/ Zda jste zvážil přiměřenost
odměny s ohledem na poměrně jednoduchý
program a minimální náklady se zápočtem
spojených?
Unikátní řídicí a obslužný
program tohoto systému umožňuje vstup všech
právnických subjektů na území
české i Slovenské republiky bez ohledu na
formu vlastnictví. Kapacita řídícího
systému činí v současné době
100 000 právnických subjektů s možností
okamžitě ji zvýšit na 200 000 či
300 000. Podle vyjádření statistických
orgánů je v současné době registrováno
na území obou republik cca 70 - 80 tisíc
právnických subjektů.
Sběr a zpracování dat na území
České republiky zabezpečuje 10 středisek
sběru dat Průmyslového zápočtového
ústavu a.s., 3 střediska Credittaxu a.s. a 1 středisko
Credit Management a.s., které jsou plošně rozmístěny
po území české republiky. Kromě
těchto středisek je dále využíváno
další rozvětvené dealerské sítě.
Systém dále zabezpečuje úzkou návaznost
na 9 středisek sběru dat a dealerskou síť
firmy FIZAKO Bratislava, které jsou plošně
rozmístěny na území Slovenské
republiky.
Již z této stručné charakteristiky řídícího
a obslužného systému ve spojení s použitou
výkonnou výpočetní technikou je formulace
poměrně jednoduchý program a minimální
náklady se zápočtem spojené poněkud
zavádějící.
Ze zkušeností jednotlivých firem v uplynulém
období je dále zřejmé, že ten,
kdo chce řešit problematiku platební neschopnosti
podnikatelských subjektů na území
jedné či z druhé republiky, musí již
dopředu počítat s tím, že řada
těchto subjektů využije nabízených
služeb a sjednanou smluvní odměnu zaplatí
se značným zpožděním nebo dokonce
se stane tato odměna zatím nedobytnou. Vymáhání
těchto pohledávek je následně velmi
složité a je zcela zákonitě spojeno
s dalšími náklady.
5/ Zda toto rozhodnutí není v kolizi se zákonem
o ochraně proti monopolnímu postavení?
Právním otevřením možnosti uplatnění
bankrotu v dubnu letošního roku byl učiněn
zásadní krok v postupu hospodářské
transformace. Uplatnění tohoto zákona je
obecně považováno za legitimní nástroj
restrukturalizace ekonomiky.
Zároveň je však z národohospodářského
hlediska nanejvýš účelné v počátcích
platnosti tohoto zákona uplatnit další, mimosoudní
nástroje k tomu, aby bylo minimalizováno zatížení
soudů a sníženo riziko negativních národohospodářských
efektů tohoto ozdravného procesu. Plné uplatnění
zákona o konkursu a vyrovnání bez určitých
korekcí, resp. opatření vně platné
legislativy, by mohlo mít za následek to, že
objektivně "ekonomicky nezdravé" a neperspektivní
podniky s sebou stáhnou subjekty, které by ve zdravém
ekonomickém prostředí nebyly nebezpečím
konkursu vůbec ohroženy.
Efekt navržených mimosoudních opatření
by měl být v:
- zabránění dominového efektu nebo-li
řetězu navazujících bankrotů
- zmírnění dopadů na zaměstnanost
nebo-li zabránění výraznějšího
vzestupu celkové nezaměstnanosti
- zprůhlednění celé ekonomiky a vytvoření
reálné reálné základny pro
působení systémových ekonomických
nástrojů.
Základními nástroji jsou:
1. zápočty pohledávek a závazků
2. kapitalizace úvěrů a pohledávek
3. odkoupení pohledávek
4. odpis pohledávek do nákladů
K zabezpečení zápočtu pohledávek
a závazků, jak již bylo uvedeno, byla prostřednictvím
tisku vyhlášena veřejná soutěž
za účelem výběru subjektu, který
by byl schopen ve velmi krátké časové
lhůtě realizovat organizační zabezpečení
a konkrétní provedení zápočtů
pohledávek a závazků v co nejširším
okruhu právnických subjektů v ekonomice.
Provedením zápočtů, jak již bylo
rovněž uvedeno, bylo koordinační skupinou
na úrovni nám. ministrů a zástupců
dalších institucí pověřeno sdružení
firem PZÚ a.s., Credittax, a.s., a Credit - Management,
a.s.
Vzhledem k významu celé akce, krátkému
časovému horizontu realizace této akce a
očekávaným efektům nepovažuji
toto rozhodnutí za kolizní se zákonem o ochraně
proti monopolnímu postavení. Důležitým
momentem je dále i skutečnost, že výše
uvedené sdružení používá
k zabezpečení této akce, pokud je to vhodné
a účelné i služeb ostatních subjektů
provádějících na území
České republiky zápočty závazků
a pohledávek. Přitom je třeba zdůraznit,
že má-li akce mít požadovaný efekt
je možno ji realizovat pouze v rámci jednoho programu.
6/ Jak budou použity zápočtem získané
prostředky?
V prvním kroku budou takto získané prostředky
použity k úhradě nákladů, spojených
s realizací této akce.
Jedná se zejména o:
- úhradu smluvních odměn střediskům
sběru dat a ostatní dealerské sítě.
- úhradu nákladů vynaložených
na reklamu této akce
- úhradu smluvních odměn za centrální
zpracování dat v České republice
- úhradu nákladů na údržbu stávajícího
software a hardware řídícího a obslužného
programu.
- úhradu nákladů na nákup techniky
k přenosu dat k zabezpečení bezporuchového
a časově co nejkratšího jetí
projektu
- úhradu ostatních nezbytně nutných
nákladů spojených s realizací projektu
V druhém kroku budou z těchto získaných
prostředků vráceny jednotlivým členům
sdružení finanční prostředky,
které tito členové vloží do uzavření
otevřených řetězců vzájemných
závazků a pohledávek s cílem maximalizace
efektu ve snížení platební neschopnosti
a minimalizace požadavků na dodatečné
finanční prostředky státu.
Ve třetím kroku takto získané finanční
prostředky budou použity k zabezpečení
zákonných odvodů do státního
rozpočtu. Tato skutečnost je zvláště
důležitá uvážíme-li, že
předmětem odvodů do SR nejsou skutečně
zinkasované prostředky na účet sdružení,
ale fakturovaná výše smluvní odměny.
Při velmi reálném předpokladu, že
smluvní odměnu zaplatí někteří
klienti se značným zpožděním
a nebo vůbec, vzniknou další relativně
vysoké náklady spojené s vymáháním
těchto pohledávek.
Zbylé prostředky jsou předmětem dělby
jednotlivých členů sdružení ve
smyslu společenské smlouvy o sdružení
a jejich dodatků.
V souvislosti s často prezentovanou (i v tisku) otázkou
neúměrné výše provize považuji
za nezbytné uvést nikoli nepodstatné otázky
možného národohospodářského
efektu, podle mého názoru originálnosti řešení,
vysokých potenciálních možností
programu, rychlosti řešení, dále tu
skutečnost, že provize bude účtována
zásadně ex post na základě skutečně
započtených částek, atd.
7/ Jaká opatření jste provedl na obranu proti
zneužiti postavení ministerských úředníků
v této transakci a jejich příjmů z
ní?
Tuto otázku považuji - jako jedinou z Vašich
otázek - za a priori zavádějící
a mírně řečeno neseriózní.
Jsem jednoznačně přesvědčen
o tom, a utvrzuje mne v tom i osobní znalost zainteresovaných
pracovníků a jejich dosavadní kredit, že
jejich jedinou a naprostou rozhodující motivací
je snaha o řešení tíživého
problému současné ekonomické reality
- snaha o odstranění platební neschopnosti.
Opakuji, že Vaši spekulaci odmítám.
8/ zda ministerstvo průmyslu a obchodu skutečně
uvažuje o odvolání ředitelů řízených
organizací, pokud se tohoto zápočtu nezúčastní?
Potenciální možnost maximálního
efektu zápočtů pohledávek a závazků
má velmi zjednodušeně řečeno,
dvě základní navzájem se doplňující
podmínky:
1/ Možnost provádět zápočty jedním
místem, započítávat z jednoho centra
(tj. mimochodem i důvod určité "monopolizace",
za kterou jsme neustále a, domnívám se, že
neprávem a bez znalosti podrobností, kritizováni.
2/ Co nejširší okruh vstupujících
subjektů - klientů, co nejvíce přihlášených
pohledávek a závazků.
Právě snaha o splnění uvedených
podmínek, snaha o pozitivní národohospodářský
výsledek celé akce, vede k vyvíjení
dosti značného tlaku z našich pozic na hospodářské
subjekty s cílen maximální účasti.
Účast v akci v současných podmínkách
nelze v žádném případě
nařídit, což je nutno respektovat a což
respektujeme. Jde spíše o to, aby se masivní
prezentací podařilo přesvědčit
hospodářské subjekty o účelnosti
nejen z makroekonomické, ale i z mikroekonomické
pozice.
V tomto směru je realizována i celá současná
poměrně široká kampaň k účasti
v zápočtové operaci. Bylo např. prezentováno,
že účast v zápočtech bude jednou,
zdůrazňuji jednou, ne jedinou, z podmínek
případného následujícího
posuzování subjektu v ochranné lhůtě
a použití dalších potenciálních
mimosoudních nástrojů státu (viz již
výše uvedená kapitalizace úvěrů
a pohledávek, odpis pohledávek do nákladů,
odkup pohledávek). Za tímto názorem stojím
a podporuj i ho, neboť zápočty by měly
sloužit k očištění současných
nepřehledných vztahů mezi podniky a účast
v zápočtech je otevřena každému
právnickému subjektu.
Pokud se však někde, zřejmě ve sdělovacích
prostředcích, objevil názor, že neúčast
v zápočtech bude záminkou k odvolání
ředitelů, nemohu s tímto "principem",
či takto deklarovaným postupem souhlasit. Tento
postup uplatněn nebude a ani nemůže být.
V tomto smyslu jsem již v rámci porady vedením
MPO ČR dal podřízeným pracovníkům
jednoznačný pokyn.
Jsem však přesvědčen, že Vámi
uvedená myšlenka, či princip, nebyl takto prezentován
pracovníky MPO ČR a že, pokud se to v tisku
takto objevilo, šlo o nesprávné pochopení,
resp. o možnou nepřesnou interpretaci ze strany sdělovacích
prostředků.