Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Jednorázový přídavek na nezaopatřené děti (dále jen "přídavek") poskytuje stát jako výpomoc v souvislosti se zvýšením nákladů na výživu a výchovu nezaopatřených dětí.

(1) Nárok na přídavek má dítě narozené před 1. srpnem 1993, kterému náleží na měsíc červenec 1993 státní vyrovnávací příspěvekl, pokud měsíční průměr jeho vlastního příjmu spolu s příjmem osob s ním společně posuzovaných podle zákona o životním minimu² nebyl v období duben až červen 1993 vyšší než

1)

Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č.206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č.245/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona České národní rady č.10/1993 Sb. a zákona České národní rady č.37/1993 Sb.

2)

§ 4 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

a) 1,25 násobek životního minima³, nebo

b) dvojnásobek životního minima³, jde-li o dítě, na které náleží v červenci 1993 výchovné k důchodům⁴ nebo jde-li o dítě, o které pečuje osamělý rodič.

(2) Nárok na přídavek má též dítě narozené před 1. srpnem 1993, kterému náleží na měsíc červenec 1993 příspěvek na úhradu potřeb dítěte poskytovaný podle zákona o pěstounské péči;⁵ příjem dítěte a osob s ním společně posuzovaných² se v tomto případě nezjišťuje.

(3) Osamělým rodičem se rozumí rodič svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, který nežije s druhem (družkou),a též rodič, jehož manžel vykonává vojenskou základní (náhradní) službu, popřípadě civilní službu místo této služby. Osamělost rodiče se zkoumá ke dni 1. července 1993 nebo ke dni narození dítěte, jde-li o dítě narozené v době od 2. do 31. července 1993.

(4) Na přídavek má nárok pouze dítě, které má k 1. červenci 1993 trvalý pobyt na území České republiky. Trvalý pobyt na území České republiky u dítěte narozeného v době od 2. do 31. července 1993 se zkoumá ke dni jeho narození.

(5) Přídavek náleží podle tohoto zákona pouze jednou; vznikne-li nárok na přídavek z více důvodů v různých výších, náleží přídavek vyšší.

3)

§ 3 zákona č.463/1991 Sb., o životním minimu. Nařízení vlády č.81/1993 Sb., o zvýšení částek životního minima.

4)

§ 71 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

5)

§ 5 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č.118/1992 Sb.(úplné znění č.452/1992 Sb.).

(1) Příjmem se pro účely nároku na přídavek rozumí příjem

podle zákona o životním minimu⁶, s výjimkou státního

vyrovnávacího příspěvku. Za příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti se však považuje měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti⁷ stanovený na duben až červen 1993.

(2) Částky životního minima, počet osob společně posuzovaných a věk dítěte se zjišťují k 1.červenci 1993. Dítě narozené od 2. do 31. července 1993 se považuje pro účely tohoto zákona za dítě narozené 1. července 1993.

(1) Výše přídavku činí

a) 1020 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku,

b) 1130 Kč, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku,

c) 1360 Kč, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku,

d) 1470 Kč, jde-li o dítě od 15 do 26 let věku.

(2) Jde-li o dítě, na které v červenci 1993 náleží výchovné k důchodům, činí výše přídavku 1470 Kč.

6)

§ 5 zákona č.463/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č.10/1993 Sb. a zákona č.84/1993 Sb.

7)

§ 14 odst.2 zákona ČNR č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. /1993 Sb.

(1) Přídavek se vyplatí v srpnu 1993. Nárok na výplatu přídavku zaniká 31.prosince 1993.

(2) Přídavek vyplatí příjemci státního vyrovnávacího příplatku bez žádosti plátce, který byl v červenci 1993 příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku⁸.

(3) Jde-li o dítě uvedené v § 2 odst.2, vyplatí na žádost osoby, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu, přídavek plátce, který by byl příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku na toto dítě.

(4) Plátcům přídavku se náklady na přídavek uhrazují ze státního rozpočtu prostřednictvím zvláštního účtu určeného pro úhradu nákladů na státní vyrovnávací příspěvek⁹, a to stejným způsobem jako u úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek.

(1) Spory o přídavek rozhodují soudy.

8)

§ 4 odst.2 a 5 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č.206/1990 Sb.

9)

Vyhláška ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.

(2) Pokud se pro účely jiných právních předpisů zjišťuje výše příjmu, k přídavku se nepřihlíží.

(3) Přídavek nelze postihnout výkonem rozhodnutí.

(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro poskytování přídavku předpisy platné pro státní vyrovnávací příspěvek.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1993.

Obecná část

Životní potřeby rodin s dětmi jsou částečně kryty poskytováním sociálních dávek. Na úhradu nákladů na výživu a výchovu dětí stát přispívá zejména poskytováním přídavků na děti (výchovného) a od roku 1990 též poskytováním státního vyrovnávacího příspěvku. Přitom od dubna 1993 se státní vyrovnávací příspěvek vyplácí jen do rodin, v nichž příjmy nepřesahují dvojnásobek životního minima; tím dochází k výraznější podpoře státu u rodin s nižšími příjmy.

V souvislosti s růstem životních nákladů se navrhuje další posilnění příjmů rodin s nezaopatřenými dětmi, a to opět adresnou formou, se zaměřením na děti žijící v rodinách s nižšími příjmy.

Rok 1992 byl charakteristický především postupným odstraňováním disproporcí v cenách nájemného a služeb spojených s bydlením. V říjnu a listopadu došlo ke zrychlení běžného inflačního vývoje zejména u potravinářského zboží. Výsledný index životních nákladů zaměstnaneckých domácností dosáhl průměrné hodnoty proti stavu v roce 1991 úrovně 111,4 a v prosinci 1992 proti prosinci 1991 hodnoty 112,9. Po zavedení systému daně z přidané hodnoty a v důsledku dalších cenových vlivů došlo v lednu 1993 k cenovému skoku v jehož důsledku se životní náklady zaměstnaneckých domácností zvýšily proti prosinci 1992 o 8,5%, v únoru o 1,2% proti lednu a v březnu o 0,5% proti únoru. V průběhu roku 1993 lze očekávat další růst životních nákladů. Podle odhadu MPSV ČR v důsledku běžné inflace a vlivem deregulace cen lze koncem roku očekávat, že index životních nákladů (podle rozsahu provedených deregulačních opatření) dosáhne úrovně 112 - 115 proti prosinci 1992.

Reálné čisté peněžní příjmy rodin s dětmi podle údajů statistiky rodinných účtů vzrostly v roce 1992 proti předchozímu roku (poprvé po roce 1989) o 4,6%. Přesto byly ve srovnání s rokem 1990 nižší o 19,5%. U domácností s ekonomicky aktivním členem bez dětí činil tento pokles ve stejném období 17,0% a u domácností nepracujících důchodců 15,0%. U příjmově srovnatelné skupiny domácností důchodců byla provedena na rozdíl od domácností s dětmi řada opatření pro zmírnění poklesu reálné úrovně jejich příjmů.

Vývoj peněžních příjmů u rodin s dětmi v roce 1993 bude závislý především na vývoji příjmů z ekonomické aktivity. Pro rodiny s dětmi s příjmem vyšším než je dvojnásobek životního minima není již vyplácen státní vyrovnávací příspěvek. Při předpokládaném 12% zvýšení životních nákladů ke konci roku 1993 proti prosinci 1992, a při nezměněném příjmu domácností v intervalu do 1,25 násobku životního minima poklesne u neúplných rodin s jedním dítětem reálný měsíční příjem na domácnost měsíčně o cca 340 Kč až 480 Kč, u úplných rodin s 1 dítětem o 500 Kč až 690 Kč, u úplných rodin se 2 dětmi v rozsahu 610 až 870 Kč a u úplných rodin se 3 dětmi v rozsahu 740 až 1080 Kč.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se navrhuje vyplatit na nezaopatřené děti v rodinách s nízkými příjmy jednorázový přídavek. Při posuzování příjmové situace dítěte se vychází ze zákona o životním minimu, který zohledňuje též strukturu domácnosti, t.j. počet společně posuzovaných osob a věk dětí. Výhodnější kritérium výše příjmu ve vztahu k životnímu minimu se navrhuje u dětí, na které náleží výchovné (děti poživatelů důchodů),u dětí,o které pečuje osamělý rodič a dále u dětí, na které je poskytován příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči.

Jednorázový přídavek se navrhuje vyplatit na každé dítě žijící v domácnosti s nízkými příjmy ve výši částky životního minima stanovené jako potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb podle věku dítěte, t.j. na dítě do 6 let 1020 Kč, na dítě od 6 do 10 let 1130 Kč, na dítě od 10 do 15 let 1360 Kč a na dítě nad 15 let 1470 Kč; u dětí, na které se vyplácí výchovné (děti poživatelů důchodů), se navrhuje vyplatit dávku v jednotné výši 1470 Kč.

Čistým měsíčním příjmem pro určení nároku na přídavek se rozumí čistý průměrný měsíční příjem v uplynulém kalendářním čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že příspěvek bude vyplacen v srpnu, bude rozhodným příjmem příjem za 2.čtvrtletí 1993. Příjem je definován jako příjem stanovený v zákoně o životním minimu, s výjimkou státního vyrovnávacího příspěvku; za příjem osob samostatně výdělečně činných se (obdobně jako pro nárok na státní vyrovnávací příspěvek) považuje měsíční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení. Pro posouzení nároku na přídavek bude využito údajů o prokázaném příjmu rodiny pro účely výplaty státního vyrovnávacího příspěvku na 3. čtvrtletí 1993.

Zvláštní část

K § 1:

Účelem dávky je posilnit jednorázově příjmy rodin s nezopatřenými dětmi v souvislosti se zvýšením nákladů na jejich výživu a výchovu.

K § 2:

Nárok na přídavek se podmiňuje nárokem na státní vyrovnávací příspěvek, neboť okruh příjemců státního vyrovnávacího příspěvku je z hlediska výše příjmů širší a potřebné údaje jsou již u příjemců této dávky doloženy. Za období rozhodné z hlediska příjmů bylo zvoleno druhé kalendářní čtvrtletí roku 1993, tedy období, které je rozhodné pro nárok na výplatu státního vyrovnávacího příspěvku pro třetí čtvrtletí roku 1993, s cílem využít již zjištěných údajů i pro tyto účely. Zjišťování skutečností rozhodných pro nárok na přídavek podle již doložených údajů pro státní vyrovnávací příspěvek je důvodem vazby nároku na přídavek na splnění podmínek nároku na státní vyrovnávací příspěvek v červenci 1993. Mezi tyto děti patří i děti narozené v červenci, neboť státní vyrovnávací příspěvek náleží na celý kalendářní měsíc i na děti narozené např. 31. července. Proto se navrhuje přiznat jednorázový přídavek i dětem narozeným v červenci 1993.

U dětí, na které náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, se přídavek poskytne bez ohledu na příjmy v rodině a skutečnost, jestli splňují z hlediska výše příjmů podmínky nároku na státní vyrovnávací příspěvek, a to vzhledem ke skutečnosti, že tyto děti jsou vychovávány osobami, které k nim nemají vyživovací povinnost.

Výhodnější kriteria pro splnění podmínek nároku na jednorázový přídavek byla zvolena dále u poživatelů výchovného a u dětí žijících pouze s jedním (osamělým) rodičem. Důvodem odchylné právní úpravy u uvedených skupin dětí je obecně dlouhodobě nepříznivější sociální situace těchto rodin. U výchovného je důvodem též nepřiměřená administrativní zátěž plátce výchovného, která by byla spojena se zkoumáním příjmů, neboť vzhledem k odchylné právní úpravě pro poskytování státního vyrovnávacího příspěvku s výchovným se příjem u těchto osob nezkoumá, pouze je příjemce dávky povinen oznámit plátci, přesáhl-li příjem dvojnásobek životního minima. Tím nejsou údaje o příjmech známy a musely by být zjišťovány jen pro účely této dávky.

Vzhledem k tomu, že se jedná o státní dávku, mají na ni nárok, obdobně jako u ostatních státních dávek, jen občané s trvalým pobytem na území České republiky.

K § 3:

Při stanovení okruhu příjmů se vychází obdobně jako u státního vyrovnávacího příspěvku z příjmů podle zákona o životním minimu, zahrnujících v zásadě veškeré zejména pravidelné příjmy, neboť dávka by měla být poskytnuta jen rodinám s dětmi s celkovými nízkými příjmy. Výjimkou je státní vyrovnávací příspěvek,který se pro tyto účely do příjmů nezapočítává, neboť je rovněž dávkou poskytovanou z důvodu nízkých příjmů. U osob samostatně výdělečně činných se stejně jako při posuzování nároku na státní vyrovnávací příspěvek příjmem rozumí vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení na příslušný kalendářní měsíc. Většina rozhodných skutečností (věk dítěte, životní minimum, společně posuzované osoby) se zajištuje k datu 1.července 1993, tedy k témuž datu, k němuž se zjišťují tytéž skutečnosti pro posuzování nároku na státní vyrovnávací příspěvek.

K § 4:

Výše přídavku je odstupňována v závislosti na věku dítěte, kterého dosáhne k 1.červenci 1993.Datum 1.července 1993 bylo zvoleno vzhledem ke skutečnosti, že i pro nárok na státní vyrovnávací příspěvek na 3.čtvrtletí roku 1993 je rozhodný věk dosažený k tomuto datu. Důvodem různé výše dávky jsou rozdílné náklady na dítě podle věku. Za výši byla zvolena částka životního minima stanovená jako potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.

Odchylná výše přídavku, a to v jednotné částce 1470 Kč, bez ohledu na věk dítěte, byla stanovena u dětí, na které náleží výchovné; důvodem je nejen obecně obtížnější hmotná situace většiny důchodců, ale též technická náročnost posouzení nároku na dávku v případě, že by byla stanovena i v těchto případech čtyři věková pásma; zkoumání věku by přineslo nepřiměřené finanční náklady a bylo by časově natolik náročné, že by u této skupiny osob neumožnilo včasné vyplacení dávky.

K § 5 až 7:

Vzhledem k záměru využít k výplatě dávky systému výplaty státního vyrovnávacího příspěvku se v rámci obecného řešení neumožňuje samostatné poskytnutí přídavku, nýbrž bude vyplacen spolu se státním vyrovnávacím příspěvkem osobám, jimž se vyplácí státní vyrovnávací příspěvek na nezaopatřené děti, pokud splní podmínku výše příjmu uvedenou v § 2. Výjimkou jsou děti, na které náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte poskytovaný podle zákona o pěstounské péči; pokud jim nenáleží státní vyrovnávací příspěvek (pouze část dětí, na které se poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči), poskytne se přídavek na žádost.

Nárok na výplatu přídavku zanikne 31. prosince 1993, neboť situace nedostatečného příjmu by měla být řešena neprodleně.

Při zjišťování příjmů pro účely jiných právních předpisů se k přídavku nepřihlíží, neboť se jedná o jednorázovou účelovou dávku.

Ekonomický dopad

Z hlediska diferenciace příjmů bude přídavek při příjmu do 1,25 násobku životního minima náležet 21% dětí, t.j. cca 543 tis. dětí, v průměrné výši 1222 Kč; náklady na tuto hlavní skupinu dětí činí 664 mil. Kč. Náklady na přídavek u dětí žijících v neúplných rodinách a dětí na něž náleží výchovné pro skupinu dětí z rodin s příjmem od 1,25 do dvojnásobku životního minima spolu s náklady na přídavek na děti, na něž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle předpisů o pěstounské

péči, činí dalších 285 mil. Kč. Celkové náklady na přídavek činí 949 mil. Kč a jsou zajištěny ve schváleném rozpočtu kapitoly 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí na rok 1993.