Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 14. ledna 1993 v Praze.

Za bezvadnost: JUDr. Kopřivová

kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi českou republikou a Maďarskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná v Praze dne 14. ledna 1993.

Poslanecká sněmovna Parlamentu české republiky souhlasí s Dohodou mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsanou v Praze dne 14. ledna 1993.

Sjednáváním dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic potvrzují smluvní strany svůj zájem na rozvíjení vzájemně výhodných forem hospodářských vztahů, zejména na vytvoření příznivého ekonomicko - právního klimatu pro přímou majetkovou účast investorů na území druhého smluvního státu. Pro českou ekonomiku je příliv zahraničního kapitálu nezbytný. Cílem těchto dohod je podnítit zájem zahraničních investorů o zakládání podniků se zahraniční majetkovou účastí na území České republiky.

Právní řád České republiky poskytuje zahraničním investorům významné záruky z hlediska jejich činnosti na našem státním území: nedotknutelnost majetku, rovné zacházení, převod výnosů. Přesto investoři požadují na svých domovských státech, aby sjednávaly ještě dohody o ochraně investic. Hlavním důvodem tohoto postupu je argument, že vnitrostátní právní úprava může být velmi rychle a naprosto neočekávaně změněna v neprospěch zahraničních investorů, zatímco dohoda o ochraně a podpoře investic představuje garanci na mezinárodní úrovni, zajišťující stejné podmínky pro investice a zacházení s nimi i v případě, že by ke změně právního řádu v zemi přijímající investici skutečně došlo.

Dalším důvodem pro sjednávání dohod o ochraně investic je i možnost sjednat výhodnější podmínky, než které jim poskytuje vnitrostátní právo.

Sjednaná Dohoda mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic zakotvuje obvyklé záruky poskytované investorům druhých smluvních stran v obdobných dohodách:

1. Každá smluvní strana poskytne investicím druhé smluvní strany zacházení podle doložky nejvyšších výhod. Podle této doložky má investor záruku, že dostane pro svoji podnikatelskou činnost na území druhé smluvní strany stejně výhodné podmínky zacházení, jaké již byly poskytnuty kterémukoliv investorovi z třetího státu.

2. Na základě přijaté zásady národního režimu, poskytne každá smluvní strana investicím a investorům druhé smluvní strany nikoliv horší zacházení, než jaké poskytuje svým vlastním investorům a investicím, tj. tuzemským podnikům a podnikatelům.

3. Smluvní strany se zavazují, že umožní investorům druhé smluvní strany převody plateb spojených s investicemi ve volně směnitelné měně. Poskytnutí této záruky v České a Slovenské Federativní Republice prošlo určitým vývojem. Zpočátku československá strana vyvíjela snahu omezovat volné převody plateb souvisejících s investicemi, tato snaha se však nesetkala s pochopením u žádného smluvního státu. Ke změně stanoviska došlo v roce 1990 v souvislosti se zavedením vnitřní směnitelnosti a bylo schváleno usnesením vlády ČSFR č. 496 ze dne 19. 7. 1990.

4. Smluvní strany vzájemně poskytují záruky, že investice investorů druhé smluvní strany nebudou vyvlastněny, zestátněny, že jejich vlastnické právo nebude ani jinak dotčeno. Výjimku z této zásady mohou tvořit pouze případy, kdy k vyvlastnění dochází v důležitém obecném zájmu v souladu se zákonem a investor obdrží za svůj majetek, který byl takto dotčen, náhradu v plné výši, která je převoditelná do druhého smluvního státu.

5. Součástí Dohody je i stanovení zásad pro případ řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany nebo sporů mezi smluvními stranami. Vychází se přitom z toho, že eventuální spory mají být přednostně urovnány konzultacemi a teprve v případě nemožnosti takového vyřešení sporu budou řešeny rozhodcem nebo mezinárodním rozhodčím soudem.

6. Zpětná účinnost sjednané Dohody je na přání maďarské strany stanovena k 1. lednu 1973, t. j. k datu, odkdy Maďarská republika začala povolovat investice v zahraničí. Záruky zakotvené v Dohodě a nároky z ní vyplývající se tedy budou vztahovat i na investice uskutečněné před její platností, pokud byly uskutečněny po 1. lednu 1973. Sjednaný termín zpětné účinnosti české straně plně vyhovuje.

Sjednaná Dohoda mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic má povahu prezidentské smlouvy. Nevyžaduje změny v právním řádu České republiky a nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána.

Platnost Dohody byla sjednána na dobu 10 let s tím, že v případě ukončení její platnosti platí sjednané podmínky pro zřízené investice po dobu dalších 10-ti let.

Dohoda byla sjednána v jazyce anglickém, česká strana pořídila její překlad do českého jazyka.

Dohoda nebude mít dopad na státní rozpočet.

V souladu s článkem 49 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústavou České republiky, je nezbytné dohodu po projednáni ve vládě ČR předložit k vyslovení souhlasu a poté k ratifikaci prezidentem republiky.

První dohodu o ochraně a podpoře investic podepsala Česká a Slovenská Federativní Republika v dubnu r. 1989. Do jejího zániku bylo takovýchto dohod podepsáno 21. Šestnáct z nich - dohoda s Belgicko - lucemburskou hospodářskou unií, Čínou, Dánskem, Finskem, Francií, Kanadou, Nizozemskem, Norskem, Rakouskem, Řeckou republikou, Spojenými státy americkým, Spolkovou republikou Německo, Španělskem, Švédskem, Švýcarskem, Velkou Británií a Severním Irskem - vstoupilo již v platnost. V platnost dosud nevstoupily dohody s Italskou republikou, Austrálií, Korejskou republikou, Thajským královstvím a Tureckou republikou.

Česká republika jako jeden z nástupnických států České a Slovenské Federativní Republiky uplatňuje v souladu s mezinárodním právem sukcesi do platných dohod. Pokud jde o dohody, které dosud nenabyly platnosti, požádalo ministerstvo financí ministerstvo zahraničních věcí, aby s druhými smluvními stranami projednalo možnosti vstupu České republiky i do těchto smluv.

V Praze dne června 1993

Česká republika a maďarská republika (dále jen "smluvní strany"),

vedeny přáním zintenzívnit hospodářskou spolupráci k vzájemnému prospěchu obou států,

hodlajíce vytvořit a udržovat příznivé podmínky pro investice investorů jednoho státu na území druhého státu a

vědomy si, že podpora a vzájemná ochrana investic v souladu s touto Dohodou podněcuje podnikatelskou iniciativu v této oblasti,

se dohodly na následujícím:

Pro účely této Dohody:

1. Pojem "investice" označuje každou majetkovou hodnotu investovanou v souladu s hospodářskými aktivitami investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s právním řádem druhé smluvní strany a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:

a) movitý a nemovitý majetek, jakož i všechna věcná práva, jako jsou hypotéky, zástavy, záruky a podobná práva;

b) akcie, obligace, vklady společností nebo jakékoli jiné formy účasti na společnostech;

c) peněžní pohledávky nebo nároků a jakoukoli činnost mající hospodářskou hodnotu související s investicí;

d) práva z oblasti duševního vlastnictví včetně autorských práv, práva z obchodních značek, patentů, průmyslových vzorů, technických postupů, know-how, obchodních tajemství, obchodních jmen a gooddwill, spojených s investicí;

e) práva vyplývající ze zákona nebo ze smluvního ujednání, licence nebo povolení vydané podle zákona, četně koncesí k průzkumu, těžbě; kultivaci nebo využití přírodních zdrojů.

Jakákoliv změna formy, ve které jsou hodnoty investovány, nemá vliv na jejich postavení jako investice.

2. Pojem "investor" znamená jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která investuje na území druhé smluvní stran.

a) Pojem "fyzická osoba" znamená jakoukoli fyzickou osobu mající státní občanství některé ze smluvních stran v souladu s jejím právním řádem,

b) Pojem "právnická osoba" znamená s ohledem na obě smluvní strany jakoukoli společnost zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu s jejím právním řádem a uznanou za právnickou osobu. Z případě Maďarské republiky tento pojem zahrnuje rovněž jakékoli jiné společenství osob nemající právní subjektivitu, ale považované podle jejích zákonů za společnost.

3. Pojem "výnosy" znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, ne avšak výlučně, zisky, úroky, přírůstky kapitálu, podíly, dividendy, licenční nebo poplatky.

1. každá smluvní strana bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory z druhé smluvní strany, aby investovali na jejím území a bude takové investice připouštět a to v souladu se svým právním řádem.

2. Investice investorů jedné nebo druhé strany budou mít vždy zajištěno řádné a spravedlivé zacházení a budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní strany.

1. Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé než jaké poskytuje investicím nebo výnosům svých vlastních investorů nebo investicím nebo výnosům investorů jakéhokoli třetího státu, je-li výhodnější.

2. Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo dispozici s jejich investicí, zacházení, které je řádné a spravedlivé a ne méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoliv třetího státu, je-li vhodnější.

3. Ustanovení odstavce 1 a 2 tohoto článku nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany takové zacházení, výhody nebo výsady, které může jedna smluvní strana poskytovat podle:

a) celní unie nebo zóny volného obchodu nebo měnové unie nebo podobné mezinárodní dohody, vedoucí k takovým uniím nebo institucím, nebo jiných forem regionální spolupráce, jejichž členem smluvní strana je nebo může být; nebo

b) mezinárodní dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo převážně zdanění.

1. Jestliže investice investorů jedné nebo druhé smluvní strany utrpí škody následkem války, ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu, nepokojů, povstání, vzpoury nebo jiných podobných událostí na území druhé smluvní strany, poskytne jim tato smluvní strana zacházení, pokud jde o restituci, náhradu škody, vyrovnání nebo jiné vypořádání, ne méně příznivé, než jaké poskytne tato smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům třetího státu.

2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku, investoři jedné smluvní strany, kteří při událostech uvedených v předcházejícím odstavci utrpěli škody na území druhé smluvní strany spočívající v:

a) zabavení jejich majetku ozbrojenými silami nebo úředními orgány druhé smluvní strany,

b) zničení jejich majetku ozbrojenými silami nebo úředními orgány druhé smluvní strany, které nebylo způsobeno bojovými akcemi nebo nebylo vyvoláno nezbytností situace, bude poskytnuta spravedlivá a přiměřená náhrada za škody utrpěné během zabírání nebo v důsledku zničení majetku. Výsledné platby budou bez prodlení volně převoditelné ve volně směnitelné měně.

1. Investice investorů jedné nebo druhé smluvní strany nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen "vyvlastnění") na území druhé smluvní strany s výjimkou veřejného zájmu. Vyvlastnění bude provedeno podle zákona, na nediskriminačním základě a bude doprovázeno opatřeními k zaplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady. Taková náhrada se bude rovnat tržní hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před vyvlastněním nebo než se zamýšlené vyvlastnění stalo veřejně známým, bude zahrnovat úroky od data vyvlastnění, bude uskutečněna bez prodlení, bude okamžitě realizovatelná a volně převoditelná zvolně směnitelné měně.

2. Dotčen investor má právo požádat o neodkladné přezkoumání svého případu a o ohodnocení své investice soudním nebo jiným nezávislým orgánem smluvní strany v souladu s principy obsaženými v tomto článku.

3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se vztahuje i na případy, kdy smluvní strana vyvlastní aktiva společnosti, která byla zaregistrována nebo zřízena v souladu s platným právním řádem v jakékoli části jejího vlastního území a v níž investoři druhé smluvní strany vlastní podíly.

1. Smluvní strany zajistí převod plateb spojených s investicemi nebo výnosy. Převody budou provedeny ve volně směnitelné měně bez omezení a zbytečných prodlení. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně:

a) kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice;

b) zisky, úroky, dividend a jiné běžné příjmy;

c) částky na splacení půjček;

d) licenční nebo jiné poplatky;

e) výnosy z prodeje nebo likvidace investice;

f) příjmy fyzických osob podle právního řádu té smluvní strany, kde je investice uskutečněna.

2. Pro účely této Dohody budou jako přepočítací kursy použity oficiální kursy pro běžné transakce platné k datu převodu, pokud nebude dohodnuto jinak.

1. Jestliže jedna smluvní strana nebo jí zmocněná agentura provede platbu svému vlastnímu investorovi z důvodu záruky na kterou poskytla ve vztahu k investici na území druhé smluvní strany, uzná druhá smluvní strana:

a) postoupení každého práva nebo nároku investora na smluvní stranu nebo jí zmocněnou agenturu, ať k postoupení došlo podle zákona nebo na základě právního jednání v této zemi, jakož i,

b) že smluvní strana nebo jí zmocněná agentura je z titulu postoupení práv oprávněna uplatňovat práva a vznášet nároky tohoto investora a převzít závazky vztahující se k investici

2. Postoupená práva nebo nároky nepřekročí míru původních práv nebo nároků investora.

1. Jakýkoli spor, který může vzniknout mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou v souvislosti s investicí na území této druhé smluvní strany, bude předmětem jednání mezi stranami ve sporu.

2. Jestliže spor mezi investorem jedné smluvní strany s druhou smluvní stranou nebude takto urovnán v době šesti měsíců, investor oprávněn předložit spor buď:

a) mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID s přihlédnutím k použitelným ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Washingtonu D. C. 18. března 1965 v případě, že obě smluvní strany jsou stranami této úmluvy; nebo

b) rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc, ustanovenému podle rozhodčích pravidel komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL). Strany ve sporu se mohou písemně dohodnout na změnách těchto pravidel. Rozhodčí nález bude konečný a závazný pro obě stran ve sporu.

1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této Dohody, mohou být, pokud to bude možné, vyřešeny konzultacemi nebo jednáními.

2. Pokud spor nemůže být takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu: souladu s ustanoveními tohoto článku.

3. Rozhodčí soud bude ustanoven pro každý jednotlivý případ následujícím způsobem. Každá smluvní strana určí, jednoho rozhodce ve lhůtě do dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení. Tito dva rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován předsedou soudu (dále jen "předseda"). Předseda bude jmenován do tří měsíců ode dne jmenování obou rozhodců.

4. Pokud v některé ze lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebylo provedeno nezbytné jmenování, může být požádán předseda mezinárodního soudního dvora, aby provedl jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat toto pověření, bude o jmenování požádán místopředseda. Je-li také místopředseda občanem některé smluvní strany nebo nemůže vykonat toto pověření, bude o provedení nezbytného jmenování požádán nejstarší člen mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany.

5. Rozhodčí soud přijímá svá rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné. Každá smluvní strana uhradí pouze náklady svého rozhodce a své účasti v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní náklady budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud určí vlastní jednací pravidla.

1. V případě, že je některá otázka řešena současně touto Dohodou a jinou mezinárodní dohodou, jejíž jsou obě smluvní strany stranami, nic v této Dohodě nebrání, aby jakákoli smluvní strana nebo jakýkoli její investor, který vlastní investice na území druhé smluvní strany využil jakýchkoli předpisů, které jsou pro něho příznivější.

2. Jestliže zacházení poskytnuté jednou smluvní stranou investorům druhé smluvní strany v souladu s jejím právním řádem nebo jinými zvláštními smluvními ustanoveními je příznivější, než které je poskytováno touto Dohodou, bude využito toto příznivější zacházení.

Ustanovení této Dohody se použijí na investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany po 1. lednu 1993.

Článek 12

Vstup v platnost, trvání a ukončení

1. Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně splnění ústavních požadavků pro vstup této Dohody v platnost. Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem druhé notifikace.

2. Tato Dohoda zůstane v platnosti po dobu 10 let a její platnost bude pokračovat, pokud jeden rok před uplynutím počátečního nebo jakéhokoli následujícího období jedna smluvní strana písemně neoznámí druhé smluvní straně svůj úmysl ukončit platnost Dohody.

3. Pro investice uskutečněné před ukončením této Dohody, zůstanou ustanovení této Dohody účinná po dobu 10 let od data ukončení platnosti.

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocnění, podepsali tuto Dohodu.

Dáno v Praze dne 1. ledna 1993 ve dvojím vyhotovení v jazyce anglickém.