Ministr spravedlnosti Jiří Novák zaslal odpověď
na interpelaci poslance Jiřího Drápely dopisem
ze dne 23. července 1993.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci
poslance Jiřího Drápely. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
MINISTR SPRAVEDLNOSTI
ČESKÉ REPUBLIKY
V Praze dne 22. července 1993 | |
M - 582/93 |
Vážený pane poslanče,
k Vaší interpelaci ze dne 25. 6. 1993, týkající
se odškodnění pana Františka Řezníčka,
podávám následující vysvětlení:
Rozhodnutím Okresního soudu v Kroměříži
ze dne 9. 8. 1990 sp. zn. Rt 48/90 byl pan František Řezníček
zcela rehabilitován. Žádost o odškodnění
podle § 26 zákona o soudní rehabilitaci podali
jeho dědici, pozůstalá dcera Drahomíra
Novosadová a syn Jiří Řezníček.
Ministerstvo spravedlnosti žádost dědiců
podle § 9 zákona č. 58/1969 Sb. předběžně
projednalo a přiznalo odškodnění v celkové
částce 21.366 Kč. Pro každého
z dědiců pak částku 10.683 Kč.
Při stanovení odškodnění vycházelo
Ministerstvo spravedlnosti z potvrzení Vězeňské
služby České republiky o délce vykonaného
trestu poškozeným Františkem Řezníčkem.
Z tohoto potvrzení zjistilo, že poškozený
vykonal uložený trest odnětí svobody
v trváni 4 měsíců v době od
9. 9. 1952 do 9. 1. 1953 a dále od 9. 1. 1953 vykonal náhradní
trest, který mu byl uložen v trvání
5 měsíců za nezaplacený peněžitý
trest. Tento náhradní trest podle evidenční
karty Vězeňské služby České
republiky vykonával do 4. 5. 1953, kdy byl propuštěn
na amnestii. Na základě těchto údajů
bylo dědicům poškozeného přiznáno
odškodnění za vykonaný trest v celkové
délce 7 měsíců a 26 dnů, tj.
od 9. 9. 1952 do 4. 5. 1953.
Žadatelům bylo odškodnění poukázáno
a v dopise, který jim Ministerstvo spravedlnosti o vyřízeni
odškodnění zaslalo, jim poskytlo poučení
o možnosti uplatnění svých nároků
v soudním řízení, pokud nebudou s
takovým odškodněním souhlasit. Žadatelé
s přiznaným odškodněním nesouhlasili
a své nároky uplatnili žalobou u soudu. Sporným
nárokem se stalo odškodnění za dobu
výkonu trestu 1 měsíce a 5 dnů. Žadatelka
Drahomíra Novosadová, uvedla, že sice její
otec byl 4. 5. 1953 propuštěn na amnestii, ale pak
opět nastoupil výkon zbývajícího
trestu a trest ukončil dne 13. 7. 1953. Uvedený
nárok opírá o výpis rejstříku
trestů GP ČR čj. 3159/66, o kterém
se ve své interpelaci zmiňujete a na jehož
základě žádáte o přezkoumání
celé záležitosti.
Ministerstvo spravedlnosti v rámci předběžného
pro jednání nároku má možnost
provést odškodnění pouze v případech,
kdy nároky jsou co do základu i výše
nesporné. Ohledně sporných nároků
přísluší rozhodování soudu.
V daném případě se proto nejedná
o nesprávné rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti
ve věci odškodnění. Ministerstvo provedlo
odškodnění pouze za dobu výkonu trestu
odnětí svobody, která je nesporná.
Ohledné sporného nároku na odškodnění
odkázalo žadatele na soudní řízení.
Potvrzení v rejstříku trestů GP ČR
je v tomto směru neúplné a nepřesné.
Z toho potvrzení vyplývá jen, že hlavní
trest byl ukončen 9. 1. 1953 a vedlejší 13.
7. 1953. Pokud by ve výkonu trestu bylo pokračováno
od 9. 1. 1953 do 13. 7. 1953, neodpovídal by výkon
ani uloženému náhradnímu trestu 5 měsíců
a pokud byl poškozený propuštěn na amnestii
dne 9. 5. 1953, jak vyplývá z potvrzení Vězeňské
služby České republiky i sdělení
žadatelky, pak není v potvrzení Generální
prokuratury ČR uvedena další doba nástupu
po propuštění poškozeného.
Tento sporný nárok by mohl vyřešit pouze
soud. Ovšem za situace, kdy původní trestní
spis je skartován a náklady vynaložené
na další dokazování nároku u
soudu by mohly převýšit i sám nárok,
provedlo Ministerstvo spravedlnosti v zájmu smírného
vyřešení případu i odškodnění
tohoto nároku a přiznalo každému z dědiců
odškodnění za výkon trestu odnětí
svobody v trvání 1 měsíce a 5 dnů
částkou 1.546 Kč.
S pozdravem
Vážený pan
Jiří Drápela
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky