Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý
zaslal odpověď na interpelaci poslance Zdeňka
Vorlíčka dopisem ze dne 13. srpna 1993.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na
interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
V Praze dne 13. srpna 1993 | |
Č.j. 27811/93/5140/1000 |
Vážený pane poslanče,
prostřednictvím předsedy Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky p. Milana
Uhdeho jsem obdržel Vás dopis v záležitosti
protekcionismu vůči vývozům českého
zboží.
Vzhledem k tomu, že se jedná o závažnou
problematiku, považuji za vhodné Vás v příloze
tohoto dopisu šířeji informovat o současné
úpravě obchodních vztahů České
republiky se zeměmi ES, ESVO a Visegrádské
čtyřky.
Z informace vyplvá, že není možné
obecně konstatovat sílící protekcionismus
ES, ESVO a zemí Středoevropské dohody o zóně
volného obchodu vůči českým
výrobkům. Pokud v jednotlivých případech
k takovýmto tendencím dochází, jsou
neprodleně posuzovány a jsou přijímána
opatření k jejich zamezení nebo ke zmírnění
jejich dopadu na české subjekty.
Dovoluji si Vás ujistit, vážený pane
poslanče, že MPO věnuje předmětné
problematice trvalou pozornost.
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
Doc. Ing. Zdeněk Vorlíček CSc.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Praha
Příloha k č.j. 27811/93/5140/1000
Přístup zboží z ČR na trhy členských
států ES je upraven Prozatímní dohodou
o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících
mezi ČSFR a ES, která byla uzavřena 16. 12.
1991 a vstoupila v platnost 1. 3. 1992. Sukcese ČR do této
dohody byla provedena tzv. Dodatkovým protokolem, který
byl parafován 16. 7. 1993.
Prozatímní dohoda je výrazně asymetrická
ve prospěch ČR, tzn. že úlevy poskytnuté
ze strany ES jsou větší a budou realizovány
v daleko kratších termínech než je tomu
u koncesí, které poskytla ČR na dovozy zboží
z ES. Tento asymetrický charakter prozatímní
dohody byl ještě posílen koncesemi, které
ES poskytla ČR na základě jednání
summitu ES v Kodani ve dnech 21.-22. června 1993.
Dovozy drtivé většiny českých
průmyslových výrobků do ES
nepodléhají žádným množstevním
omezením ani clům. Pro některé citlivější
průmyslové výrobky existují tzv. celní
kvóty a celní stropy. Tyto celní kvóty
a stropy však nepředstavují omezení
pro české vývozy, nebo až do výše
celních kvót a celních stropů se vývozy
realizují bezcelně a teprve po dosažení
kvót a stropů podléhají vývozy
clům, které však pro rok 1993 jsou sníženy
na 70% základní výše.
U ocelářských výrobků
došlo v průběhu roku 1992 v důsledku
liberalizace k výraznému nárůstu čs.
vývozů proti roku 1991 (skoro na dvojnásobek)
a na základě toho přijala ES v srpnu 1992
ochranná opatření (stanoveny kvóty
pro zbytek roku 1992) u vybraných ocelářských
výrobků. Pro řešení situace v
dovozech - z ČR a SR pro období let 1993-5 byly,
formou Rozhodnutí Společného výboru
ČR/SR - ES stanoveny pro obě republiky pro celkem
7 druhů ocelářských výrobků
kvóty. Pro ČR se kvóty vztahují na
5 druhů výrobků.
Za základ při stanovení těchto kvót
byla vzata úroveň čs. vývozů
v roce 1991, která byla pro rok 1993 zvýšena
o 35%. Až do výše těchto kvót podléhá
dovoz z ČR clům sníženým na 60%
základní úrovně pro rok 1993. Teprve
při dovozech nad tyto kvóty se aplikuje tzv. dodatkové
clo ve výši 25%, resp. 30% podle druhu výrobku.
Pro roky 1994 a 1995 se kvóty budou dále zvyšovat
o 17-40% a současně se budou snižovat cla tak,
že k 31. 12. 1995 budou zrušena na dovoz všech
ocelářských výrobků z ČR.
U textilních výrobků jsou množstevní
kvóty stanoveny pouze pro 25 kategorií pro období
let 1993-97. Je nutno podotknouti, že od roku 1987, kdy se
prováděla původní dohoda o textilu,
nebyly tyto kvóty (tehdy ovšem ještě pro
44 kategorií textilních výrobků) nikdy
čs. vývozci a výrobci vyčerpány
na 100%: v roce 1992 se čerpání jednotlivých
kvót pohybovalo mezi 18 až 97%. Cla jsou u textilních
výrobků snižována ročně
o jednu sedminu a k 31. 12. 1996 budou zrušena úplně.
U zemědělských a potravinářských
výrobků existují celní kvóty
pro 21 druhů výrobků, pro které byly
kvóty od 1/7/93 zvýšeny a dalších
10% (předtím o 20% od 1/1/93) a současně
byly cla a vyrovnávací dávky sníženy
o 60% již k 1/7/93 namísto od 1/1/94. Nutno poznamenat,
že tyto výrobky představují v čs.
vývozu do ES pouze 7% celkového vývozu.
Výšeuvedené tři skupiny výrobků
(textil, ocel, zemědělské výr.), které
jsou při vývozu do ES určitým způsobem
limitovány představují pouze menší
část celkového vývozu ČR do
ES (v roce 1992 činil podíl těchto výrobků
31,2%), větší a rozhodující část
českého vývozu do ES je plně liberalizována.
Při vývozu z ČR do ES je tedy tvrzení
o sílícím protekcionismu ES poněkud
nadnesené. Spíše je tomu naopak, ES svým
způsobem představují po Slovensku partnera
s druhým nejliberálnějším režimem
pro přístup českého zboží.
Pokud jde o Dohodu mezi státy ESVO a ČR, tato vytváří
oblast volného obchodu mezi smluvními stranami,
přičemž koncese v Dohodě uvedené
jsou časově asymetricky výhodné pro
ČR. Navzdory Dohodou zvýhodněnému
přístupu českého zboží
na trhy zemí ESVO se vyskytují protekcionistické
přístupy, bránící dovozům
některých českých výrobků
do Rakouska. Rakousko je přitom druhým nejvýznamnějším
obchodním partnerem ČR mezi vyspělými
zeměmi, navíc s velmi aktivní obchodní
bilancí vůči ČR. Rakousko v posledním
období uplatňuje množstevní omezení
dovozů z ČR /ale též jiných postsocialistických
zemí/ u cementu, průmyslových hnojiv a vyhlásilo
antidumpingové řízení na dovoz zemědělských
strojů a traktorů a hodlá je vyhlásit
na dovoz PVC, europalet a oceli. Primárním důvodem
těchto opatření jsou relativně velmi
nízké ceny z ČR dovážených
produktů při relativně velmi prudkém
nárůstu objemu těchto dovozů. K této
situaci skutečně v období roku 1990 a 1991
docházelo. S rakouskou stranou vedeme jednáni po
linii bilaterální stejně jako po linii ESVO
nebo GATT, s cílem odstranit tato omezení čs.
vývozů. Nutno říci, že pod vlivem
změněných podmínek již došlo
ke zvýšení cen vyvážených
produktů, celkový objem vývozu těchto
položek ale klesl v případech antidumpingových
řízení se zatím české
straně daří prokazovat, že za dumpingové
ceny nevyváží. I když šetření
má svá objektivní pravidla, nelze pouštět
ze zřetele, že uplatnění antidumpingových
cel je do značné míry též aktem
politickým. V případě Rakouska se
jedná o malý trh, který zejména nyní,
za hospodářské recese, nemá potřebnou
absorpční schopnost. Zvýšené
objemy "levných" dovozů záporně
ovlivňují místní výrobu, vytvářejí
sociální tlaky a odpor k tzv. sociálnímu
dumpingu. Jedním z opatření proti zamezení
"levných" vývozů, k nimž docházelo
v rozporu se zájmy výrobců či smluvních
vývozců, je zařazení vývozu
některých citlivých položek do licenčního
režimu /zemědělské stroje, traktory,
průmyslová hnojiva/.
Přijetím příslušných zákonných
norem /antidumpingový zákon/ si ČR vytvoří
možnost přistupovat k opatřením na ochranu
svého trhu v souladu s obecně platnými a
uznávanými normami zakotvenými v mezinárodních
dohodách, jejichž je ČR členem před
levným /např. prokazatelně dotovaným/
zbožím z vyspělých zemí /v budoucnu
zřejmě též ze zemí s přechodovou
ekonomikou/.
Za protekcionismus, nikoliv však diskriminaci pouze českých
vývozů, lze považovat omezený přístup
na trhy USA, Kanady a Norska v případě některých
textilních výrobků. S těmito zeměmi
ČR /stejně jako další vývozci/
sjednává autolimitační dohody, konkretizující
kategorie výrobků, dovážených
v tomto režimu, množství a další
podmínky, jimiž je dovoz regulován. V této
souvislosti lze za přínos považovat plnou liberalizaci
dovozu oceli po ukončení platnosti poslední
autolimitační dohody, tj. od 31. 3. 1992. Ve výčtu
protekcionistických opatření, uplatňovaných
USA vůči ČR a dalším dodavatelům
lze uvést také omezení dovozu určitých
druhů sýrů.
Antidumpingová uplatněná Kanadou řízení
proti dovozu oceli z ČR /a z jiných zemí/,
která svými výsledky postihují naše
vývozy, nelze považovat za protekcionismus.
Mezi zeměmi Visegrádské skupiny byla dne
21. 12. 1992 podepsána Středoevropská dohoda
o volném obchodu, uplatňovaná prozatímně
od 1. 3. 1993.
Tato Dohoda je výrazem snahy České republiky
o zapojování do integračních procesů
v Evropě a má za cíl postupně odstranit
překážky vzájemného obchodu mezi
zúčastněnými státy v souladu
s ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu.
Nejpozději k 1. lednu 2001 budou (až na výjimku
v případě dovozu automobilů do polské
republiky) odstraněny všechny tarifní a netarifní
překážky u obchodu průmyslovými
výrobky. Vzhledem ke specifické povaze zemědělského
sektoru se úplná liberalizace obchodu zemědělskými
výrobky a produkty nepředpokládá.
Dohoda však zakládá postupné uvolňování
i v této oblasti.
Při projednávání Dohody byl kladen
důraz na globální vyváženost
poskytovaných koncesí a to vzhledem k tomu, že
ČR resp. SR mají nižší průměrnou
celní incidenci (70) než Maďarsko (12%) a Polsko
(16%). Odstraňování celních překážek
bude tedy u těchto partnerů probíhat dynamičtěji
než v ČR. U cca 20-25% obchodu s PR a MR s průmyslovými
výrobky byla již k 1. 3. 1993 cla odstraněna.
Vedle toho intenzivně probíhají jednání
ve smyslu Společné deklarace z Krakova o zkrácení
přechodného období z 8 na 5 let.
Spolu s Celní unií ČR-SR jsou tedy v tomto
regionu vytvořeny dobré předpoklady pro rozvoj
obchodu na mnohostranně výhodné bázi
a pro české výrobky vytvořeny na trzích
v Polsku a Maďarsku srovnatelné podmínky, jako
má zboží dodávané na tyto trhy
ze států ES.
Je však skutečností, že i u těchto
partnerů se projevují u některých
položek vysoké celní sazby, stanovené
na domácí výrobky, které mohou způsobovat
problémy českým vývozcům. Mezi
takové položky patří např. i
uváděné vysoké celní zatížení
na dovážené autobusy Karosa do Polské
republiky. Tyto výjimky nebylo možné v zájmu
dosažení kompromisu a globální vyváženosti
koncesí při sjednávání Dohody
vyloučit.
V posledním období sílí určité
ochranářské tendence ze strany partnerů.
Polská republika k 5. červenci 1993 upravila některé
celní tarify (a to zvýšením i snížením).
Současně s ohledem na ochranu platební bilance
dále udržuje při dovozu 6% příplatek
(nyní ve formě dodatkového cla). Obě
tyto skutečnosti nyní MPO analyzuje a v případě,
že se prokáže narušení Středoevropské
dohody, bude Česká republika protestovat včetně
projednání ve Společném výboru
CEFTY.
Z maďarské strany byla přijata opatření
na dočasné omezení dovozu cementu a hutních
materiálů. Omezení dovozu cementu od 31.
3. 1993 na 1 rok se ČR prakticky nedotklo, přesto
však z principiálních důvodů
byla záležitost projednána na úrovni
představitelů výroby i v rámci pracovní
skupiny CEFTA a byl zaslán písemný protest.
Daleko výrazněji zasahuje českou stranu omezení
dovozu hutních materiálů do MR od 1. 7. 1993
na 1 rok. Česká strana považuje tento přístup
za diskriminační a pro neústupnost maďarské
strany je připravován dopis ministra vnějších
ekonomických vztahů MR se žádostí
o zrušení či výrazné snížení
tohoto omezení. V případě negativní
odpovědi bude projednána tato otázka na Společném
výboru ministrů CEFTA.