Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Od splátky důchodu splatné po 31. říjnu 1993 se důchody přiznané před 1.listopadem 1993 zvyšují o pevnou částku, která činí měsíčně

a) 300 Kč, jde-li o důchody starobní, invalidní nebo za výsluhu let,

b) 180 Kč, jde-li o důchody vdovské,

c) 150 Kč, jde-li o důchody částečné invalidní nebo sirotčí oboustranně osiřelého dítěte,

d) 90 Kč, jde-li o sirotčí důchody jednostranně osiřelého dítěte,

e) polovinu částek uvedených v písmenech a) až d), jde-li o důchod upravený pro souběh s jiným důchodem nebo s příjmem z výdělečné činnosti.

(2) Důchody starobní, invalidní, částečné invalidní, za výsluhu let, vdovské a sirotčí přiznané od 1.listopadu 1993 do 31.prosince 1993 se zvyšují ode dne přiznání o částky uvedené v odstavci 1.

Důchody starobní, invalidní, částečné invalidní, za výsluhu let, vdovské a sirotčí přiznané od 1. ledna 1994 do 31.prosince 1994 se zvyšují ode dne přiznání o 30% měsíční výše důchodu, na kterou vznikl občanu nárok ke dni přiznání důchodu.

(1) Výše vdoveckého důchodu činí podle § 48a zákona o sociálním zabezpečení¹⁾ 930 Kč měsíčně.

(2) Vdovecké důchody vyplácené ke dni účinnosti tohoto zákona se upraví podle odstavce 1 od splátky důchodu splatné po 31.říjnu 1993.

1)

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č.1/1991 Sb., zákona č.46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č.482/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č.37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb.

Zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu

(1) Hranice důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, činí podle § 54 odst.1 a § 68 odst.1 zákona o sociálním zabezpečení¹⁾ 1940 Kč měsíčně a podle § 54 odst.2 a § 68 odst.2 zákona o sociálním zabezpečení¹⁾ 3220 Kč měsíčně.

(2) Důchody vyplácené ke dni účinnosti tohoto zákona, které byly upraveny jako jediný zdroj příjmu, se zvýší bez žádosti od splátky důchodu splatné po 31. říjnu 1993.

(3) Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí oboustranně osiřelých dětí, které dosud nebyly upraveny jako jediný zdroj příjmu a nedosahují výše stanovené v odstavci 1, se upraví na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po 31. říjnu 1993.

(1) Výše sociálního důchodu podle § 52 odst.2 zákona

o sociálním zabezpečení¹⁾ činí nejvýše 1940 Kč měsíčně u jednotlivce a nejvýše 3220 Kč měsíčně, je-li na takový důchod odkázán též rodinný příslušník.

(2) Sociální důchody podle § 52 odst.2 zákona o sociálním zabezpečení mohou být přiznány nebo zvýšeny až do částek uvedených v odstavci 1 na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po 31. říjnu 1993.

Nejvyšší výměry úhrnu vyplácených důchodů (dávek) uvedené v § 56 odst.2, 4 a 5, § 64 odst.5, § 70 odst.2 a § 139 odst.1 zákona o sociálním zabezpečení¹⁾ se zvyšují o 300 Kč.

(1) Zvýšení důchodu náleží i nad nejvyšší výměry důchodu nebo úhrnu důchodů a nad nejvyšší výměry stanovené pro souběh důchodu nebo úhrnu důchodů a zvýšení důchodu pro bezmocnost; výše důchodu nebo úhrnu důchodů včetně zvýšení důchodu pro bezmocnost nesmí však po zvýšení podle tohoto zákona přesáhnout částku 4500 Kč měsíčně.

(2) Pro zvýšení důchodů podle § 1 až 3 platí obdobně ustanovení § 2 odst.4, § 5 odst.1 a 3, § 6 až 8 zákona č.46/1991 Sb., o zvyšování důchodů.

(3) Vdovské a sirotčí důchody se podle § 1 a 2 nezvyšují, jestliže byly vyměřeny z důchodů zvýšených podle tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1993.

Obecná část:

I. Zvýšení důchodů provedená od r. 1988

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, platí od října 1988. Od té doby tak platí prakticky beze změny pravidla pro způsob výběru započitatelných výdělků a jejich redukce i formule pro výpočet důchodu. Vliv mzdového vývoje se tak v důsledku neindexování výdělků a stanovených maximálních hranic promítá do růstu nově přiznávaných důchodů jen částečně a se zpožděním. Tato statičnost systému bude odstraněna až zavedením nového dynamického systému, jehož zásady budou předloženy vládě ve III. čtvrtletí t. r.

Vyplácené důchody se zvyšují podle zvláštních předpisů. Od roku 1988 došlo ke zvýšení příjmů důchodců celkem osmkrát:

1. V říjnu 1988 byly zvýšeny vyplácené důchody pevnou částkou diferencovanou podle období přiznání důchodu v rozmezí 40 - 140 Kčs měsíčně. 2. Od července 1990 náležel důchodcům státní vyrovnávací příspě vek ve výši 140 Kčs měsíčně.

3. V říjnu 1990 byly zvýšeny důchody přiznané před 1.10.1988 procentem diferencovaným podle období přiznání důchodu o 4 - 10%.

4. V březnu 1991 (již podle zákona č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů) byly zvýšeny vyplácené důchody procentem diferencova ným podle období přiznání důchodu o 8 - 11%, přičemž byla stanovena i minimální výše zvýšení (u starobních důchodů 190 Kčs měsíčně).

5. Od května 1991 byl zvýšen státní vyrovnávací příspěvek důchodcům na 220 Kčs měsíčně.

6. V červenci 1991 byly důchody zvýšeny o jednotnou pevnou částku (pro starobní důchody činila 110 Kčs měsíčně). Zvýšení o 190 Kčs od března 1991 a o 110 Kčs od července 1991 náležela i k důchodům nově přiznaným v roce 1991.

7. V červnu 1992 byly vyplácené důchody zvýšeny pevnou částkou diferencovanou podle období přiznání v rozmezí 30 - 290 Kčs měsíčně. Starobní důchody nově přiznané v roce 1992 byly zvyšovány o 290 Kčs. Zvýšení bylo provedeno v době, kdy životní náklady od předchozího zvýšení stouply pouze o 8,8%.

8. V březnu 1993 byly vyplácené důchody zvýšeny jednotnou pro centní sazbou o 10% a důchody nově přiznávané jsou zvyšovány o 22%.

Kromě toho byly současně se zvyšováním vyplácených důchodů zvyšovány i hranice nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu. V letech 1990 a 1991 podstatně výrazněji než ostatní důchody, v roce 1992 a zejména v březnu 1993 o nižší částky než činilo průměrné zvýšení ostatních důchodů.

Podrobný přehled o zvyšování důchodů je v příloze č. 2 a o nákladech na jednotlivé úpravy v příloze č. 3.

II. Cíle zvyšování důchodů v uplynulém období

Provedená zvýšení měla za cíl zajistit, aby příjmy důchodců se vyvíjely přiměřeně příjmům ostatních skupin obyvatelstva, a aby v co nejkratších lhůtách došlo ke zvýšení příjmů důchodců při větších růstech cen v důsledku jejich postupné liberalizace, a to při zabránění inflačnímu působení růstu výdajů na důchody. Přitom zvyšování sledovala tyto priority:

1. Postupně minimalizovat rozdíly mezi důchody přiznanými v různých obdobích, které vznikly v důsledku úprav prováděných před rokem 1989. Podle tohoto principu byly provedeny úpravy uvedené v části I č. 3, 4 a 7. Od poloviny roku 1992 jsou tak rozdíly v zásadě odstraněny a k celému bloku vyplácených důchodů lze přistupovat jednotným způsobem. Je to patrné z přílohy č. 4.

2. Zachovat v maximální míře reálnou úroveň nižších důchodů. Toho bylo dosahováno v letech 1990 - 1992 upřednostňováním sociál ních přístupů při zvyšování důchodů (o pevné částky - č. 2, 5, 6, se stanovením minimálního zvýšení - č. 4, výraznějším zvyšováním starších v průměru nižších důchodů). Tento princip byl důležitý zejména v době rychlejšího růstu cen.

3. Zajistit přiměřený relativní růst nadprůměrných důchodů v sou ladu s růstem průměrné mzdy. Tato zásada zajišťovala, že růst průměrných důchodů jen mírně předstihoval růst mezd. V letech 1990 - 1992 tak nevyhnutelný pokles reálné hodnoty důchodů (v rozmezí 16 - 23 bodů) byl nižší než pokles reálné mzdy. Šestnáctibodový pokles reálné hodnoty důchodů byl dosažen po zvýšení důchodů v červenci 1991 a poté opětovně po zvýšení v červnu 1992. Vývoj je patrný z přílohy č. 6.

III. Zákon o zvyšování důchodů

V lednu 1991 na počátku procesu liberalizace cen byl přijat zákon č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů. Tento zákon poprvé obsahoval kritéria růstu životních nákladů (10%) nebo růstu průměrné mzdy (5%), při jejichž naplnění od posledního zvýšení mělo dojít neprodleně k dalšímu zvýšení důchodů. Podle tohoto zákona došlo ke zvýšení důchodů čtyřikrát.

Od března 1993 platí novela zákona č. 46/1991 Sb., podle níž je jediným kritériem růst životních nákladů. Zákon však obsahuje jen tzv. "startovací mechanismus", tedy určuje, kdy má neprodleně ke zvýšení důchodů dojít, neurčuje však ani přesný termín zvýšení ani jeho způsob či rozsah. Tím však zákon vyhovuje podmínkám transformujícího se hospodářství, kdy ještě vztahy mezi růstem cen, mezd, produktivitou práce, tvorbou hrubého domácího produktu či příjmy důchodového pojištění nejsou ustálené. S tzv. automatickým systémem zvyšování důchodů se proto počítá až v novém systému důchodového pojištění od roku 1995.

IV. Vývoj životních nákladů a reálných důchodů od června 1992

Po zvýšení důchodů v červnu 1992 činil průměrný starobní důchod 2 262 Kčs měsíčně (+ 220 Kčs státního vyrovnávacího příspěvku). Jeho reálná hodnota ve srovnání s obdobím před počátkem liberalizace cen činila cca 84%. Tuto úroveň lze považovat za výchozí pro další úvahy o vývoji důchodů, neboť důchodci považovali takové snížení kupní síly svých příjmů za přiměřené stavu transformující se ekonomiky.

Od června 1992 do konce roku se životní náklady důchodců zvýšily o 9,4%, do března 1993 o 20,0%. Obdobný byl i růst spotřebitelských cen (do prosince 1992 o 8,6% a do března 1993 o 20,1%). Zvýšení důchodů v březnu 1993 o 10% tak nezabránilo poklesu reálné hodnoty důchodu ve srovnání s červnem 1992 (na 92%), neboť reagovalo v zásadě jen na růst životních nákladů od června do prosince loňského roku. Přitom od 2. poloviny roku 1992 se dynamika růstu mezd prudce zvýšila a vývoj příjmů aktivních tak začal poprvé po roce 1989 výrazně předstihovat růst příjmů důchodců. Průměrný starobní důchod dosáhl po zvýšení v březnu výše 2 492 Kč měsíčně (+ 220 státního vyrovnávacího příspěvku).

Lze reálně očekávat, že životní náklady se od března 1993 do října 1993 zvýší o dalších cca 3,5% (příloha č. 5). Reálná hodnota důchodů tak poklesne v říjnu 1993 ve srovnání s její úrovní v červnu 1992 na 89%; ve srovnání s její úrovní v červenci 1992 (kdy fakticky došlo k naplnění kritéria 10% růstu životních nákladů od předchozího zvýšení) na 90%.

Z legislativních, technicko-organizačních i rozpočtových důvodů lze důchody opětovně zvýšit nejdříve od listopadu 1993.

Druhé zvýšení důchodů v roce 1993 by mělo zajistit, aby reálná hodnota průměrné výše důchodů znovu dosáhla její úrovně po zvýšení v červnu 1992. Proto se navrhuje důchody zvýšit v průměru o 12%. Podrobnější údaje jsou uvedeny v příloze č. 6. Současně musí být rozhodnuto i o zvýšení důchodů, které budou nově přiznávány v roce 1994 tak, aby nezaostávaly za důchody vyplácenými.

V. Navrhované principy zvýšení důchodů

Vzhledem k tomu, že zvýšení důchodů reaguje především na růst cen v důsledku zavedení daně z přidané hodnoty na počátku roku 1993, navrhuje se - obdobně jako při zvyšování důchodů v roce 1991 - zvýšit důchody o pevnou částku. Takové zvýšení nejlépe odpovídá růstu životních nákladů na tzv. nesubstituovatelné životní potřeby důchodců, jimiž jsou především výdaje na potraviny a bydlení. Přitom se předpokládá, že v příštím roce bude pokračovat jen mírný růst životních nákladů a případné zvýšení důchodů v roce 1994 by tedy bylo opět provedeno procentním způsobem.

Při průměrném zvýšení o 12% se navrhuje provést zvýšení důchodů takto:

1. Od listopadové splátky důchodu se důchody starobní, invalidní a za výsluhu let přiznané před 1.1.1994 zvýší o 300 Kč měsíčně, důchody vdovské a vdovecké o 180 Kč měsíčně, důchody částečné invalidní o 150 Kč měsíčně a důchody sirotčí o 90 Kč (resp. o 150 Kč oboustranným sirotkům). U důchodů upravených z titulu jediného zdroje příjmu se zvýší částka důchodu bez zvýšení z titulu jediného zdroje příjmu.

2. Hranice nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, se zvyšují o 100 Kč (tj. o 5%) z 1 840 Kč na 1 940 Kč měsíčně pro jednotlivce a o 160 Kč (tj. o 5%) z 3 060 Kč na 3 220 Kč měsíčně pro dvojici. Na stejné částky (1 940 Kč, resp. 3 220 Kč) je možné upravit i důchody sociální.

3. Důchody starobní, invalidní, částečné invalidní, za výsluhu let, vdovské a sirotčí přiznané od 1.1.1994 do 31.12.1994 se zvyšují o 30% částky důchodu stanovené podle zákona č. 100/1988 Sb.

4. Při souběhu nároku na více důchodů se posuzuje nárok na zvýše ní u každého důchodu samostatně.

5. Nejvyšší výměry stanovené pro souběh důchodů nebo úhrnu důcho dů a zvýšení důchodu pro bezmocnost se zvyšují o 300 Kč měsíč ně, tj. z 2 800 Kč (resp. 2 900, 3 250, 3 800 Kč) na 3 100 Kč (resp. 3 200, 3 550, 4 100 Kč) měsíčně.

6. Zvýšení důchodu (vypláceného i nově přiznaného) náleží i nad nejvyšší výměry důchodu nebo úhrn důchodů a nad nejvyšší výmě ry stanovené pro souběh dvou nebo více důchodů nebo úhrnu důchodů a zvýšení důchodu pro bezmocnost. Výše důchodu nebo úhrnu důchodů včetně zvýšení důchodu pro bezmocnost nesmí však po zvýšení přesáhnout 4 500 Kč měsíčně.

Navrhované zvýšení bude mít opět především sociální charakter. Zvýšení o pevnou částku znamená, že nižší důchody budou de facto zvýšeny o vyšší procento (např. u důchodu ve výši 1 800 Kč bude zvýšení představovat 17%), průměrné důchody budou zvýšeny o 12% a nejvyšší důchody jen o 7%. Absolutní diference mezi důchody přitom zůstane zachována. Důchody "odvozené" se navrhuje zvýšit o částky odpovídající způsobu jejich výpočtu. Např. důchod vdovský činí 60% důchodu zemřelého, a proto i navržená částka zvýšení 180 Kč odpovídá tomuto principu (60% ze 300 = 180), důchod sirotčí = 30% zemřelého atd.

Nově navrhovaný systém důchodového pojištění nepočítá s institutem hranic nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu. Situace těchto důchodců by měla být řešena tak jako u ostatních občanů institutem životního minima. Životní minimum bylo zvýšeno k 1.3.1993 a s jeho další úpravou se počítá až v I. pololetí 1994. Proto se navrhuje zvýšit hranice nízkých důchodů pouze o 5% tak, jak to odpovídá očekávanému růstu životních nákladů od března do listopadu 1993 s tím, že při úpravě životního minima v příštím roce by došlo ke sjednocení hranic nízkých důchodů a výše životního minima důchodců.

Navrhovaným zvýšením nově přiznávaných důchodů v roce 1994 dojde k minimalizaci rozdílů mezi těmito důchody a důchody přiznanými dříve. Rozdíly při srovnatelných výdělcích by v zásadě neměly přesáhnout 1% mzdy.

Maximální hranice pro souběh se navrhuje zvýšit o 300 Kč měsíčně. Nejvyšší důchod bude činit 4 500 Kč měsíčně a maximální příjem důchodce včetně státního vyrovnávacího příspěvku 4 720 Kč měsíčně, což odpovídá přibližně očekávané úrovni čisté průměrné mzdy koncem roku 1993.

VI. Ekonomický dopad

Očekává se, že koncem roku 1993 bude v České republice vypláceno 3 061 tis. důchodů. Průměrná výše příjmu nepracujícího starobního důchodce, tj. výše jeho důchodu včetně státního vyrovnávacího příspěvku, dosáhne koncem roku 1993 částky 2 730 Kč měsíčně, tj. cca 61% průměrné čisté mzdy pracujících. Navrhovaným zvýšením by se zvýšila na 3 030 Kč měsíčně, tj. na cca 68% průměrné čisté mzdy.

Výdaje na navrhované zvýšení důchodů budou činit 800 mil.Kč měsíčně. Na zvýšení důchodů od listopadové splátky tak bude v roce 1993 zapotřebí 1,6 mld Kč. Vedle toho bude třeba v roce 1993 vynaložit na administrativní realizaci úpravy důchodů u plátce důchodů cca 30 mil. Kč. Další výdaje na navrhované zvýšení budou v resortech ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti na úpravu dávek vyplácených těmito resorty ve výši cca 20,3 mil. Kč měsíčně (z toho u ministerstva obrany 8,5 mil. Kč, u ministerstva vnitra 10 mil. Kč a u ministerstva spravedlnosti 0,8 mil. Kč); v roce 1993 budou tedy tyto výdaje činit 40,6 mil. Kč. Všechny tyto výdaje mohou být plně kryty v rámci schváleného rozpočtu kapitoly 313 MPSV na dávky sociálního zabezpečení a politiku zaměstnanosti. V důsledku druhého zvýšení důchodů v roce 1993 vzrostou výdaje na důchody v roce 1994 oproti současnému právnímu stavu o cca 10 mld Kč.

Zvláštní část:

K § 1:

Okruh důchodů, které budou podle tohoto ustanovení zvýšeny zahrnuje obdobně jako u předchozích zvýšení všechny důchody, které mají vazbu na růst mezd a na odpracovanou dobu zaměstnání. S ohledem na vyrovnanost celého souboru vyplácených důchodů je umožněn, stejně jako u předchozího zvýšení provedeného v březnu t.r., jednotný přístup ke zvyšování důchodů, bez nutnosti zvýšení diferencovat podle období přiznání důchodů. Proto se navrhuje zvýšit všechny přiznané důchody od listopadové splátky jednotně o 300 Kč, jde-li o důchody starobní, invalidní a za výsluhu let a jde-li o důchody vdovské, částečné invalidní a sirotčí o částky odpovídající procentní výši, v jaké se od uvedených důchodů tyto důchody odvozují. Také důchody, které budou přiznány v listopadu a prosinci letošního roku, t.j. po předpokládané účinnosti navrhované úpravy, budou zvýšeny o uvedené částky.

K § 2:

S účinností od 1. ledna 1994 musí být rovněž řešeno zvýšení důchodů pro všechny důchody přiznané v roce 1994. Pro výpočet důchodu se započítává pět výdělkově nejlepších let z období posledních deseti let před odchodem do důchodu. Proto se ve výši důchodu nemůže vůbec projevit mzdový nárůst, k němuž došlo v roce odchodu do důchodu a jen jednou pětinou se může projevit nárůst z roku předcházejícího. Navrhuje se proto zvýšit důchody starobní, invalidní, částečné invalidní, za výsluhu let, vdovské a sirotčí o 30% částky důchodu vypočteného podle zákona o sociálním zabezpečení. Přitom se zamezí tomu, aby nedocházelo k nežádoucí diferenciaci mezi novými a dříve přiznanými důchody.

K § 3:

Výše vyplácených i nově přiznávaných vdoveckých důchodů se zvyšuje jednotně o 180 Kč měsíčně, a to ze 750 na 930 Kč měsíčně. Touto úpravou se udrží dosavadní relace výše tohoto důchodu k výši ostatních vyplácených důchodů. V novém systému sociálního pojištění se přitom předpokládá, že vdovecké důchody budou postaveny na roveň důchodů vdovských.

K § 4:

Zároveň se zvýšením vyplácených důchodů se navrhuje zvýšit hranice nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu,o 5%, t.j. o 100 Kč z 1840 Kč na 1940 Kč měsíčně pro jednotlivce a o 160 Kč z 3060 Kč na 3220 Kč měsíčně pro dvojici.

Zvýšení hranic nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, se provádí pouze o 5%, což odpovídá očekávanému růstu životních nákladů od března do listopadu 1993 s tím, že u poživatelů těchto důchodů by měla být jejich sociální situace řešena především prostřednictvím životního minima, s jehož další úpravou se počítá v I. pololetí 1994 a kdy by mělo dojít ke sjednocení hranic nízkých důchodů a výše životního minima.

U důchodů, které už byly upraveny jako jediný zdroj příjmu, lze provést zvýšení hranic bez žádosti a tak snížit administrativní náročnost navrhované úpravy. V ostatních případech však je z hlediska technického možné provést úpravu jen na základě žádosti.

K § 5:

Obdobně jako se zvyšují hranice nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce, upravuje se i výše sociálního důchodu. Jde-li o jednotlivce, může činit výše sociálního důchodu nejvýše 1940 Kč měsíčně a je-li na takový důchod odkázán též rodinný příslušník, může činit nejvýše 3220 Kč měsíčně. Úpravu sociálních důchodů, které jsou fakultativní dávkou, bude možno, s ohledem na stanovené podmínky pro poskytování této dávky, provést jen na žádost.

K § 6:

V případech souběhu důchodů (nejčastěji jde o souběh starobního nebo invalidního důchodu s důchodem vdovským) dochází k rozdílnému posuzování jednotlivých případů podle toho, zda souběh nastane před zvýšením důchodů nebo až po jejich zvýšení. V případech, kdy dojde k souběhu důchodů před jejich zvýšením, lze zvýšení přiznat i nad stanovené hranice nejvyšších výměr důchodů, protože jak předchozí úpravy, tak i předkládaná úprava s ohledem na smysl zvýšení umožňuje nad tyto hranice zvýšení přiznat. Dojde-li k souběhu po zvýšení důchodů vyplácených samostatně, platí pro něj nejvyšší výměry stanovené pro souběh důchodů; zvýšený důchod se tak v případě souběhu důchodu s jiným důchodem omezí s ohledem na stanovené hranice. Uvedená situace je dána výší hranic stanovených jako nejvyšší výměry důchodů pro případ jejich souběhu a je důsledkem zaostávání základního důchodového systému za úpravami důchodů prováděnými v souvislosti s růstem životních nákladů. K úplnému odstranění uvedeného problému by mělo dojít přijetím nového důchodového systému. Ke zmírnění negativních důsledků se v současné době navrhuje předkládanou úpravou zvýšit stanovené hranice o 300 Kč. Obdobná úprava se navrhuje i pro zvýšení důchodu pro bezmocnost.

K § 7:

Navrhuje se poskytnout zvýšení i nad dosavadní nejvyšší výměry důchodů stanovené předpisy sociálního zabezpečení. Částka 4200 Kč, která je stanovena jako hranice, kterou nesmí přesáhnout úhrn důchodu a zvýšení, se zvyšuje na 4500 Kč.

Pro zvýšení důchodů podle předloženého návrhu bude platit obdobně úprava obsažená v zákoně č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, pokud vymezuje, co se rozumí rokem přiznání důchodu, jakým způsobem se posuzuje nárok na zvýšení při souběhu nároků na více důchodů, jak se určí částka zvýšení, je-li důchod, k němuž zvýšení náleží, upraven pro souběh s jiným důchodem nebo s příjmem z výdělečné činnosti a pod.

1. Základní ukazatele o důchodovém zabezpečení v letech 1990 - 1992

2. Přehled o úpravách důchodů od roku 1969

3. Přehled nákladů na zvyšování důchodů od roku 1990

4. Průměrné výše starobních důchodů vyplácených k 31.3.1992 podle období přiznání (graf)

5. Vývoj životních nákladů důchodců

6. Vývoj reálné hodnoty průměrné výše starobních důchodů

7. Přehled částek zvýšení

8. Vývoj průměrné mzdy a odpovídajícího vyměřovacího základu pro důchod

Základní ukazatele o důchodovém zabezpečení

JZ - j důchod je jediný zdroj příjmu pro jednotlivce

JZ - dv důchod je jediný zdroj příjmu pro dvojici

Pozn: Měsíc, v němž došlo k zvýšení důchodů je podtržen

IZN-D = index životních nákladů důchodců

měsíc, v němž došlo ke zvýšení důchodů, je podtržen

PŘEHLED ČÁSTEK ZVÝŠENÍ

S = starobní důchod

I = invalidní důchod

V = vdovský důchod

Ič = invalidní částečný důchod