Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník zaslal odpověď na interpelaci poslance Karla Hrdého dopisem ze dne 25. srpna 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Karla Hrdého. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

obdržel jsem Vaši interpelaci ve věci úrovně celní služby v České republice. S politováním musím konstatovat, že nejste zcela správně informován o činnosti celní správy, což se odráží v tvrzeních uvedených ve Vaší interpelaci. Dovoluji si Vám proto zcela konkrétně sdělit následující.

1) Zákon č.451/1991 Sb., tzv. lustrační zákon, byl v celní správě, která byla až do konce roku 1992 v působnosti federace, uplatněn v termínech tímto zákonem stanovených. Rovněž celní zákon č.13/1993 Sb. obsahuje některá ustanovení, která mají vazbu na tzv. lustrační zákon. Konkrétně § 14 celního zákona stanoví, že pro výkon příslušných funkcí (od generálního ředitele až po vedoucího směny) musí celník kromě obecných předpokladů splňovat další předpoklady stanovené zákonem č.451/1991 Sb. Mohu Vás ubezpečit, vážený pane poslanče, že v souladu s oběma právními předpisy došlo k obměně na vedoucích funkcích v celní správě a že v současné době není do těchto vedoucích funkcí jmenován nikdo, kdo by nesplňoval předpoklady stanovené tzv. lustračním zákonem.

2) Ve Vaší interpelaci uvádíte, že se v nedávné době objevily celní úniky odhadované ve výši 5 mld Kč, avšak neuvádíte. zdroj, ze kterého jste čerpal. Pokud Vaše tvrzení o vysokých celních únicích vychází z informací zveřejněných ve sdělovacích prostředcích, které tendenčně zkreslily zprávu ministerstva státní kontroly, považuji za potřebné tyto informace upřesnit. Pro úplnost cituji ze zprávy ministerstva státní kontroly: "Mnoha fyzickými a právnickými osobami nejsou plněny zákonné povinnosti úhrady vyměřeného cla a daní. Celkový rozsah nedoplatků tj. v zákonných lhůtách neuhrazených plateb cla a daní se v průběhu roku 1993 postupně zvyšuje a ke konci dubna t.r. dosáhl výše 7,3 mld Kč". I formulace "... se v průběhu roku 1993 postupně zvyšuje..."je značně zavádějící, neboť od 1.1.1993 jsou celní orgány správci daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a vyrovnávacích dávek při dovozu. Do konce roku 1992 se u nedoplatků jednalo pouze o clo a dovozní přirážku, v roce 1993 pak o všechny tyto nedoplatky společně - proto onen aritmetický nárůst, nikoliv však "zhoršování stavu oproti roku 1992", nebo je dán porovnáváním nesouměřitelných čísel. Částka 7,3 mld v sobě obsahuje 2,5 mld cla, 4,4 mld DPH a pouze zbytek tvoří ostatní nedoplatky, nikoliv daňově úniky. Východisko z tohoto problému obsahují příslušná ustanovení nového celního zákona o zajištění celního dluhu a jejich důsledná aplikace celními orgány. Přesné údaje o výši nedoplatků za předchozí období sdělila ministerstvu státní kontroly sama celní správa a nejedná se tedy ani o jeho kontrolní zjištěni. Údaje ministerstva státní kontroly v jeho kontrolní zprávě ještě před tím, než byly předány do vlády, ministerstvo financí rozporovalo jako údaje nesprávné, neboť autor kontrolní zprávy bez dostatečné odborné způsobilosti zapříčinil záměnu pojmů jako únik cla, prominutí cla, nedoplatky atd. a mohu potvrdit, že se nejednalo ani o poškozeni příjmové stránky státního rozpočtu ani o únik 7 mld Kč, ale o přesně podchycené a celní správou evidované nedoplatky, zapříčiněné zejména platební neschopností, likvidací podniků, ale m.j. i využitím nových ustanovení celního zákona č.13/1993 Sb. o úrocích z prodlení ve výši 140 diskontní sazby, která se v mezidobí stala pro mnohé: plátce výhodnější, než úroky za půjčky u bankovních institucí. Jsem proto rád, že Generální ředitelství cel velice aktivně řeší celou tuto problematiku celních a daňových nedoplatků, i zamezování možným únikům, včetně přípravy novelizace celního zákona v těchto oblastech. Pokud se týká spolupráce celních orgánů s Pohraniční policii při zajišťování dovozu zboží pře s tzv.zelenou hranici mohu konstatovat, že je na dobré úrovni. Celní zákon kromě "klasických" funkcí celní správy svěřuje celním orgánům také, tak jak je to běžné ve všech vyspělých demokratických státech s tržní ekonomikou, funkci ekonomické ochrany státu. Při této činnosti, která je v současné době zaměřena zejména na ochranu právě této tzv. zelené hranice, spolupracují celní orgány i s Pohraniční policií. Tato spolupráce se v konkrétní formě projevuje vzájemným předáváním získaných poznatků, resp. v zajišťování společných hlídek při střežení státní hranice. Obě složky si rovněž vzájemně předávají k dalšímu řízení případy, kdy orgány Pohraniční policie zajistí zboží, které uniklo celnímu dohledu, nebo kdy celní orgány zadrží osoby podezřelé z nelegálního přestupu státních hranic.

3) Nemohu souhlasit také s Vaším tvrzením, že clo nebylo poslancům vyměřováno do té doby, než proběhla, jak ve Vaší interpelaci uvádíte "aféra s poslanci, pašeráky". Institut "osvobození od celní kontroly" je v celním zákoně č.13/1993 Sb. upraven zcela jiným způsobem než tomu bylo v celním zákoně č. 44/1974 Sb., který byl celním zákonem č.13/1993 Sb. zrušen. Vzhledem k rozdílným názorům na rozsah osvobození od celní kontroly, resp. osvobození od celní prohlídky, bylo nejdříve nutné vyjasnit stanoviska celní správy a Parlamentu a teprve potom případně doměřit a vybrat clo a další platby vybírané při dovozu. Tento postup se měl samozřejmě týkat všech skupin osob, kterým celní zákon č.44/1974 Sb. a vyhláška č.43/1991 Sb. přiznávaly osvobození od celní prohlídky, nejen poslanců zákonodárných sborů. Tento postup byl zvolen. s ohledem na možnosti celní správy. Výpočetní technika je v celní správě zaváděna postupně a všechny následné kontroly je proto nutno v současné době provést fyzicky. Z těchto důvodů měla být nejdříve vyjasněna stanoviska a teprve následně měly být jednotlivé dovozy prověřeny. Generální ředitelství cel od počátku zastávalo názor, že poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu nejsou ani podle mezinárodního práva ani podle jakéhokoliv zákona platného v České republice osvobozeni od celní kontroly.

Aby byly odstraněny rozpory v názorech Parlamentu a Generálního ředitelství cel, zaslal generální ředitel GŘC počátkem března dopis vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu se stanoviskem k uplatňování nároku na osvobození od celní kontroly a z toho vyplývající osvobození od dovozního cla, daně z přidané hodnoty, případně spotřebních daní při dovozu zboží poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu. Vedoucí legislativního odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu sněmovny se stanoviskem Generálního ředitelství cel nesouhlasil.

Vzhledem k tomu, že ani jednání zástupců legislativního odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu a Generálního ředitelství cel nevedlo k nalezení řešení této otázky, požádal jsem dopisem ze dne 27.4.1993, č.j. GŘC/31-830/93/68 předsedu ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o zaujetí stanoviska k problému vztahu poslanecké imunity k ustanovení § 49 písm.a) celního zákona č.13/1993 Sb., tedy k tomu, zda zboží dovážené, vyvážené a tranzitované poslanci je osvobozeno od celní kontroly se všemi důsledky z tohoto osvobození plynoucími. Ústavně právní výbor projednal tuto věc dne 7. května 1993 s jednoznačným stanoviskem obsaženým v usnesení č.63, že "... současná právní úprava neumožňuje jiný výklad, než že vývoz, dovoz a tranzit zboží poslanci celní kontrole nepodléhá ". Členové výboru však považovali tento stav za nesprávný a vyjádřili stanovisko, že je třeba jej změnit, což,. mělo být řešeno následným projednáním návrhů a přijetím změny - novely celního zákona č.13/1993 Sb. v této věci. Nikoliv vinou ministerstva financí nebo Generálního ředitelství cel však došlo k úniku informací na veřejnost a zveličení celé záležitosti ve sdělovacích prostředcích. V této vypjaté atmosféře mne požádal pan předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu o vypracování seznamu poslanců, kteří podle záznamů celní správy přivezli určité zboží, u něhož se dovolávali práva, aby nebylo procleno. Tento seznam byl panu předsedovi předán. Vzhledem k tomu, že příslušné evidence celních orgánů nejsou zpracovávány výpočetní technikou a vyhledání všech případů je časově velmi náročné, nebyl žádný další seznam zpracováván. Generální ředitelství cel žádný seznam nezveřejňovalo. Bylo věcí Parlamentu zda bude tento seznam zveřejněn. Veškerá agenda související s doměřením příslušného cla a dalších plateb byla soustředěna na celně právní odbor Generálního ředitelství cel, kde jsou postupně rušena původní rozhodnutí o propuštění zboží a vydávána rozhodnutí nová, tzn. clo a další platby jsou vyměřovány a vybírány. Jak jsem již uvedl výše, ten to postup se netýká pouze poslanců, ale všech osob, kterým bylo celními orgány v minulosti na základě jiného možného výklad u právních předpisů propuštěno zboží s osvobozením od cla.

Závěrem mi dovolte, abych Vám odpověděl i na v interpelaci vyřčené otázky týkající otevírání nových hraničních celních přechodů, i když na ně nežádáte moji odpověď. Ministerstvo financí je gestorem za zřizování, změnu charakteru nebo uzavírání hraničních celních přechodů podle usnesení vlády České republiky č.773 ze dne 30.12.1992, ale k faktickému předání agendy došlo až v dubnu 1993 dopisem ministerstva vnitra ze dne 15.3.199 3, č.j. OSS-62/SH-93. Do této doby byla tato problematika v kompetenci ministerstva vnitra. Současně je nutno vzít v úvahu, že zřizování hraničních celních přechodů není záležitostí pouze jednoho státu, ale je věcí mezinárodní smlouvy. Při těchto jednáních musí být vzaty v úvahu zájmy a názory obou stran a výsledek je potom určitým kompromisem.

Dovoluji si poznamenat, že od dubna 1993 do srpna 1993 ministerstvo financí - Generální ředitelství cel

- zabezpečilo ustavení nové smíšené komise,

- zabezpečilo vytvoření organizačních opatření k činnosti této smíšené komise, včetně vyrozumění sousedních států o této skutečnosti,

- uskutečnilo oficiální společná jednání s příslušnými orgány Polska, Rakouska a SRN.

Otevřená je otázka se Slovenskou republikou, kde přes písemnou urgenci nebylo dosud české straně oznámeno složení smíšené komise Slovenské republiky; v této věci probíhají jednání i v současné době.

Pokud se týká otevírání nových hraničních celních přechodů s Polskem, kde kromě obecného pravidla konsensu obou stran, je nutno vzít v úvahu, že se na tom dohodli mimo jiné i oba premiéři vlád. Ve skutečnosti se nejedná o otevření nových hraničních celních přechodů, ale o změnu jejich charakteru (s výjimkou železničního přechodu v Meziměstí, kde se jedná o realizaci dohody mezi ministerstvem dopravy ČR a PR). Změna charakteru těchto hraničních celních přechodů vyplynula ze závazků přijatých ministerstvem vnitra ČSFR a jednání velvyslance Polské republiky s představiteli příslušných resortů České republiky. K urychlené realizaci došlo také proto, že polská strana oznámila orgánům České republiky dokončení výstavby objektů na polském území. Pokud se týká hraničních celních přechodů se Spolkovou republikou Německo, nejen na česko-saské hranici, mohu Vás ubezpečit, že i této oblasti je věnována stejná pozornost jako jiným úsekům státní hranice. 0 této skutečnosti svědčí mimo jiné i ta, že v 32.týdnu se v Praze uskutečnilo jednání společné česko-německé komise, která projednávala možnost otevření třinácti zcela nových přechodů na hranici mezi Českou republikou a SRN, posoudila možnost změny charakteru šesti existujících hraničních celních přechodů a rozšíření osobní a nákladní železniční dopravy na některých přechodech. Pro dokreslení celkové situace uvádím i počet nově otevřených hraničních celních přechodů na úseku státní hranice s Rakouskem. Na tomto úseku byly od dubna 1993 do srpna 1993 otevřeny čtyři nové hraniční celní přechody (Zadní Zvonková, České Velenice, Hnánice a Poštorná).

Věřím, vážený pane poslanče, že Vás odpovědi na Vaše otázky uspokojí a že na jejich základě alespoň částečně změníte svůj názor na českou celní správu, resp. na to, zda je celní služba v České republice prováděna na patřičné úrovni.

S pozdravem

Vážený pan

Karel Hrdý

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha