kterým se mění a doplňuje zákon č. 88/1968 Sb.,
o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Po skončení povinné školní docházky se považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nejdéle však do dosažení 18 let.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
2. § 24 odst.l zní:
"(1) Přídavky na děti činí měsíčně
a) 340 Kč na dítě do 6 let věku,
b) 380 Kč na dítě od 6 do 10 let věku,
c) 450 Kč na dítě od 10 do 15 let věku,
d) 490 Kč na dítě starší 15 let.".
3. § 25 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Pro stanovení výše přídavků na děti za kalendářní měsíc je rozhodný věk, který dítě dosáhne v tomto měsíci.".
4. V § 28 se vypouští odstavec
l; zároveň se zrušuje číselné
označení odstavce 2.
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. l/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 50 odst. 3 se vypouští.
2. V § 71 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:
"Pro nárok na výchovné po skončení povinné školní docházky se považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nejdéle však do dosažení 18 let.".
3. § 71 odst. 4 zní:
"(4) Výchovné činí měsíčně
a) 340 Kč na dítě do 6 let věku,
b) 380 Kč na dítě od 6 do 10 let věku,
c) 450 Kč na dítě od 10 do 15 let věku,
d) 490 Kč na dítě starší 15 let.".
4. V § 71 odst. 6 větě první se vypouštějí slova "kdo má nárok na vyšší výchovné, a při nároku na výchovné ve stejné výši tomu"
5 § 71 odst. 8 zní:
"(8) Pro stanovení výše
výchovného je rozhodný věk, který
dítě dosáhne v kalendářním
měsíci, ve kterém je výchovné
splatné.".
(1) Přídavky na děti a výchovné, které náležejí ke dni 30. září 1993, se poskytují po tomto dni v dosavadní výši, pokud je to výhodnější. Podle předchozí věty se postupuje i v případech, dojde-li ke změně oprávněného.
(2) Přídavky na děti a výchovné na více dětí téhož oprávněného, vyplácené různým příjemcům, které náležejí ke dni 30. září 1993 ve výši podle § 28 odst.l zákona č.88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění a podle § 71 odst. 8 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, se poskytují po tomto dni v dosavadní výši, nedojde-li ke změně příjemce a je-li to výhodnější.
(3) Doplatek k přídavkům na děti1/, poskytovaný ke dni 30. září 1993 při souběhu nároků na přídavky na děti a výchovné v rodině, se poskytuje po tomto dni v takové výši, aby úhrn přídavků na dětí, výchovného a tohoto doplatku nebyl nižší než přede dnem 30. září 1993; doplatek k přídavkům na děti se vyplatí po doložení nové výše výchovného. Ustanovení předchozí věty platí obdobně, jde-li o doplatek k výchovnému.2/
(4) Sirotčí důchod,
který náleží ke dni 30. září
1993 ve výši podle § 50 odst. 3 zákona
č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,
se poskytuje po tomto dni v dosavadní výši.
(1) Přídavky na děti a výchovné ve výši podle tohoto zákona se poskytnou poprvé za měsíc říjen 1993.
(2) Doplatek výchovného do výše stanovené podle tohoto zákona se za měsíce říjen a listopad 1993 vyplatí v měsíci listopadu 1993.
1) § 10 odst. 1 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění.
2) § 32 odst. 3 a 4 vyhlášky
federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí
zákon o sociálním zabezpečení.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. října 1993.
Obecná část
V současné době je jako součást reformy systému sociálního zabezpečení připravován návrh zásad zákona o státní sociální podpoře, který sjednocuje jednotlivé dávky určené na podporu rodin do uceleného systému. Tento systém je koncipován tak, že nabízí univerzální řešení jak vzhledem k možnostem a rozsahu testování příjmů, tak i s ohledem na objem dostupných finančních prostředků na dávky. Systém cíleně a diferencovaně orientuje podporu ve prospěch rodin potřebných a zaměřuje se, na rozdíl od systému sociální pomoci, i na rodiny, které se svými příjmy nacházejí ve stanoveném pásmu nad úrovní životního minima. Návrh zcela mění koncepci dosavadních rozhodujících dávek pro rodiny (zejména koncepci přídavků na děti a státního vyrovnávacího příspěvku) a zavádí nové dávky, reagující na dosud neřešené sociální situace. Tento systém vychází u většiny dávek z částek životního minima a jejich násobků, a to jak pro určení rozsahu příjemců, tak i pro určení výše vyplácených dávek.
Systém státní sociální podpory v navrhované podobě vyjadřuje princip státem organizované solidarity od majetných k nemajetným a od bezdětných k rodinám s dětmi. Zavedení nového systému je směřováno k 1.1.1995, kdy budou vytvořeny věcné a organizační předpoklady pro jeho plné fungování. Do té doby, t.j. do konce roku 1994, je účelné navrhovaná opatření koncipovat již s ohledem na záměry systému státní sociální podpory a to jak z hlediska okruhu oprávněných osob, tak i s ohledem na výši jednotlivých dávek.
S ohledem na vývoj sociální situace v rodinách s dětmi a v neúplných rodinách a v souladu s postupným přibližováním dosavadního systému k nové koncepci státní sociální podpory je nezbytným krokem převedení přídavků na děti na nový systém. V jeho rámci by se přídavky na děti nezvyšovaly se zvyšujícím se počtem dětí v rodině tak, jako dosud, ale v závislosti na věku dítěte. Tento systémový krok dále reaguje na zavedení nového systému daně z příjmu fyzických osob zohledňující počet závislých dětí v rodině. Změnou systému přídavků na děti by tak kromě koncepčních záměrů byl vhodně završen proces opatření ve prospěch rodin s dětmi v roce 1993, zejména ve vztahu k dětem vyššího věku. Ve prospěch rodin s nejmenšími dětmi byla určitá pozitivní opatření v roce 1993 již provedena (zvýšení podpory při narození dítěte, rodičovského příspěvku).
Naposledy byly přídavky na děti upraveny nařízením vlády ČSSR č. 112/1984 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek. Od 1.1.1985 činí přídavky na
- 1 dítě 200 Kč měsíčně,
- 2 děti 650 Kč měsíčně,
- 3 děti 1210 Kč měsíčně,
- 4 děti 1720 Kč měsíčně,
- a na každé další dítě 350 Kč měsíčně.
Index životních nákladů zaměstnaneckých domácností v červnu 1993 ve srovnání s obdobím před zahájením cenové liberalizace (t.j. prosinec 1990) dosáhl hodnoty 186.6, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku hodnotu 121.8 a ve srovnání s prosincem 1992 hodnotu 111.8.
Nominální čisté peněžní příjmy rodin s dětmi se podle údajů statistiky rodinných účtů v roce 1992 ve srovnání s rokem 1990 zvýšily o 37.1% a dosáhly úrovně 2 527 Kč na osobu měsíčně, u bezdětných domácností s ekonomicky aktivním členem přitom dosáhly úrovně 4 153 Kč na osobu a u domácností nepracujících důchodců 2 492 Kč na osobu.
Reálné čisté peněžní příjmy rodin s dětmi byly podle údajů statistiky rodinných účtů v roce 1992 ve srovnání s rokem 1990 nižší o 19,5%. U domácností s ekonomicky aktivním členem bez dětí činil tento pokles ve stejném období 17.0% a u domácností nepracujících důchodců 15.0%.
Podle statistiky rodinných účtů představoval podíl přídavků na děti v rodinách s dětmi v roce 1990 8.3% z čistých peněžních příjmů (vč. státního vyrovnávacího příspěvku 10.0%). V roce 1992 činil tento podíl 5.8%, po připočtení státního vyrovnávacího příspěvku na děti 9.9%.
Reálná kupní síla přídavků na děti vč. státního vyrovnávacího příspěvku v červnu 1993 představovala již jen 63% proti prosinci 1990. U rodin, které nemají od 2. čtvrtletí 1993 nárok na státní vyrovnávací příspěvek (v těchto rodinách žije cca 20% dětí), by v celoročním průměru a bez započtení cenového vývoje ve zbývající části roku činila kupní síla přídavků na děti 44% proti prosinci 1990. U rodin, kterým bude vyplacen jednorázový přídavek v průměrné výši cca 1 245 Kč, by činila reálná kupní síla těchto dávek (t.j. přídavků na děti, státního vyrovnávacího příspěvku a jednorázového příspěvku) 75% výchozí úrovně.
Růst životních nákladů koncem roku 1992 a začátkem roku 1993 měl vyšší dopad na domácnosti s dětmi než na domácnosti bezdětné. Jen pro vyrovnání reální kupní síly v červnu 1993 na úroveň prosince 1992 by musely příjmy z ekonomické aktivity v domácnosti s dětmi vzrůst o 14.0%, zatímco v domácnostech bezdětných
o 12.6%. V tomto výpočtu není započteno zrušení slevy na dani ze mzdy v důsledku přechodu na daň z příjmu, které situaci domácností s dětmi dále zhoršuje.
V systému daně ze mzdy byla sleva na závislé děti poskytována bez ohledu na počet dětí v rodině. Naopak přídavky na děti se i v přepočtu na 1 dítě s rostoucím počtem dětí zvyšovaly. Toto schéma bylo vytvořeno v roce 1968, kdy byly zrušeny daňové skupiny podle počtu dětí a daňová úleva z toho vyplývající byla převedena do přídavků na děti. V loňském roce lze slevu na dani ze mzdy z titulu přítomnosti dítěte v rodině odhadnout na 6 až 7 mld. Kč. V tomto roce lze odhadnout vlivem nezdanitelných položek na závislé děti snížení daní v novém systému daně z příjmu fyzických osob na cca 3,5 mld. Kč. Objem slev na závislé děti se v roce 1993 nominálně snížil proti roku 1992 o cca 2,5 až 3,5 mld. Kč, přičemž nejvíce se zvýšení daňového zatížení dotklo rodin s 1 a se 2 dětmi, kterých je 90% z celkového počtu dětí. Zachování současného stavu přídavků na děti a nového daňového systému navíc deformuje strukturu transférů do rodin s dětmi.
Připravované zvýšení nezdanitelných položek na závislé děti na 10 800 Kč ročně představuje pro rodiny v nejnižší daňové skupině zvýšení čistých příjmů o 22,50 Kč na dítě měsíčně t.j. cca 600 až 700 mil. Kč na všechny děti za celý rok 1994. U rodin s nízkým příjmem nebo s vyšším počtem dětí, které mají v roce 1993 nulovou daňovou povinnost, se toto opatření neprojeví na celkovém čistém příjmu vůbec. Formou růstu nepřímých daní (při růstu cen konečné spotřeby) odvedou rodiny s dětmi do státního rozpočtu pravděpodobně srovnatelnou částku.
Rodinám s nezaopatřenými dětmi, které se svými příjmy ocitnou pod hranicí životního minima, je možné vyplatit dávku sociální péče. O sociální situaci v rodinách s dětmi a v neúplných rodinách svědčí m.j. i ta skutečnost, že v r. 1992 se počet rodin, kterým byly dávky sociální péče vyplaceny, zvýšil téměř o 60% ve srovnání s rokem 1991, a to i přesto, že úroveň nezaměstnanosti v loňském roce klesla o cca jednu třetinu. Náklady na dávky sociální péče pro rodiny s dětmi se zvýšily o více než 180% a dosáhly výše 684 mil. Kčs.
Pokud by nedošlo ke změně přídavků na děti, pak by i nadále tato dávka zůstala plně plošnou a nepřihlížela by k nákladům, které rostou s věkem dítěte. Návrh na úpravu přídavků na děti představuje systémovou změnu, která vhodně navazuje na nový systém daní z příjmů fyzických osob. Zmírňuje také znevýhodnění rodin s jedním a se dvěma dětmi a reaguje na výrazné zvýšení životních nákladů a pokles kupní síly přídavků na děti. Nová konstrukce přídavků na děti zohledňuje náklady na děti rozdílného věku, a to ve vztahu k životnímu minimu, t.j. k částkám, které jsou v současné době, na základě konsensu sociálních partnerů, pokládány za minimální náklady k zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb dítěte. Úroveň navrhovaných částek zajišťuje u všech rodin s jedním a dvěma dětmi vyšší nominální úroveň přídavků na děti než dosud. U jednodětných domácností se jedná o zvýšení o 70% - 145% (v závislosti na věku dítěte), u dvoudětných domácností o 4,6 - 51%. Nominální snížení úrovně přídavků na děti u některých rodin tří a vícedětných (např. se všemi dětmi do 10 let) je řešeno přechodnými ustanoveními zachovávajícími v těchto případech úroveň přídavků na děti v původní výši. U rodin se 3 a více dětmi došlo navíc vlivem nového daňového systému ke snížení daňového zatížení proti systému daně ze mzdy platnému v roce 1992.
Náklady na přídavky na děti (vč. výchovného) v roce 1992
činily 9,8 mld. Kč, náklady na státní vyrovnávací příspěvek 7,2
mld. Kč. V roce 1993 lze náklady na výplatu přídavků na děti
odhadovat ve výši cca 9.5 mld. Kč a náklady na výplatu státního
vyrovnávacího příspěvku ve výši cca 6 mld. Kč.
Celkové zvýšení nákladů na přídavky na děti a výchovné, za
předpokladu účinnosti zákona od 1. října 1993, t.j. při první
výplatě v listopadu 1993, představuje proti současnému stavu
zvýšení o 560 mil. Kč v roce 1993, v roce 1994 pak 280 mil. Kč
měsíčně. Při realizaci navrhované úpravy od října bude možno zvýšené výdaje v roce 1993 uhradit v rámci schváleného rozpočtu výdajů na dávky sociálního zabezpečení kapitoly 313 - MPSV ČR na rok 1993.
Zvláštní část
K čl. I
K bodu l
Navrhuje se, aby dosavadní okruh nezaopatřených dětí byl rozšířen o skupinu osob do 18 let věku, které nejsou zaměstnány, jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání, a přitom nemají nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání /§ 13 zákona č. l/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů/. Tyto děti zůstávají zpravidla v rodině, vyživovací povinnost rodičů nadále trvá a je proto důvodné zachovat pro uvedený okruh dětí nárok na přídavky na děti.
K bodu 2
Výše přídavků na děti stanovená v § 24 zákona č. 88/1968 Sb. (resp. nař.vl.č. 112/1984 Sb.) se upravuje tak, že přídavky na děti činí měsíčně na každé dítě jednu třetinu částky na výživu a ostatní základní osobní potřeby dítěte stanovené zákonem o životním minimu, platné od 1. 3. 1993.
Stanovení výše dávky v závislosti na částkách životního minima odráží náklady na děti rozdílného věku.
K bodu 3
Částka přídavků na děti náležející na dítě určité věkové skupiny se zvyšuje ve stejném měsíci, v němž dítě dovrší věk stanovený pro vyšší věkovou skupinu. Přídavky na děti náležejí ve vyšší částce i tehdy, když věk stanovený pro vyšší věkovou skupinu byl dosažen v průběhu měsíce.
K bodu 4
Stanovením přídavků na děti na každé dítě se stává nadbytečným ustanovení upravující rozdělení přídavků na děti při jejich výplatě více příjemcům.
K čl. II
K bodu l
§ 50 odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení upravuje výši sirotčího důchodu, jde-li o více dětí. V těchto případech nesmí být sirotčí důchod žádného z nich nižší než poměrný díl připadající na jedno dítě z úhrnu výchovného náležejícího k důchodu. Stanovením výchovného na každé dítě se stalo nadbytečným ustanovení § 71 odst. 8 upravující rozdělení výchovného při jeho výplatě více příjemcům a navrhuje se jeho vypuštění. Z tohoto důvodu se ruší i závislost výše sirotčího důchodu na poměrný cíl úhrnu výchovného.
K bodu 2 až 5
Obdobně jako se mění a doplňuje zákon č. 88/1968 Sb., se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení, pokud jde o výchovné k důchodům. Novou úpravou výše výchovného se ruší též odlišnost ve výši výchovného na jedno dítě poživateli invalidního důchodu.
K čl. III
Rodinám s třemi a více dětmi, při určité věkové skladbě dětí, dosud náležejí přídavky na děti nebo výchovné v částce vyšší, než tyto dávky odvozené od životního minima dítěte. Takových rodin je cca 5%, z toho cca 1% se 4 a více dětmi z celkového počtu rodin s dětmi. Přestože uvedené rodiny jsou zvýhodněny přechodem na novou daňovou soustavu snížením základu daně z příjmu, navrhuje se, aby se žádné rodině nesnížila nominální hodnota poskytovaných přídavků na děti nebo výchovného proti dosavadnímu stavu.
Obdobně se navrhuje zachovat dosavadní výši přídavků na děti a výchovného v případech, kdy tyto dávky téhož oprávněného jsou vypláceny více příjemcům a v případech souběhu nároků.
S ohledem na zrušení § 50 odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení se navrhuje zachovat dosavadní výši sirotčího důchodu respektující výši výchovného pro případy, kdy takto upravený sirotčí důchod náležel ke dni účinnosti zákona.
K čl. IV a V
Navrhuje se, aby přídavky na děti ve výši stanovené tímto zákonem, byly poskytnuty poprvé za měsíc říjen 1993. Totéž platí pro výchovné k důchodu; s ohledem na odlišný způsob výplaty výchovného bude doplatek výchovného do této výše vyplacen v měsíci listopadu (výchovné se vyplácí spolu s důchodem dopředu v měsíčních splátkách, přídavky na děti se vyplácejí pozadu).
Obě dávky tak budou v nové
výši poprvé vyplaceny v měsíci
listopadu 1993.
Tabulka 1:
Věková struktura
nezaopatřených dětí, navrhovaná
výše přídavku na dítě
a celkové náklady na přídavky na děti
do 6 | ||||
6 až 10 | ||||
10 až 15 | ||||
15 až 26 | ||||
celkem |
1) odhady MPSV ČR
z) průměrná
výše přídavku na dítě
Tabulka 2:
Porovnání výše
a kupní síly přídavků na děti
v prosinci 1990 a po navrhované úpravě při
zohlednění cenového vývoje do června
1993 (průměry na rodinu s nárokem na státní
vyrovnávací příspěvek) [Do
výpočtu není zahrnut vliv nové daňové
soustavy, která proti stavu v roce 1992 zvýhodňuje
rodiny s více dětmi (viz graf), vliv přechodného
ustanovení (zásada 4) byl odhadnut]
Prosinec 1990 (PND + SVP) | 772 | 340 | 930 | 1630 | 2280 |
Březen 1993 (PND + SVP) | 909 | 420 | 1090 | 1870 | 2600 |
Rozdíl proti prosinci 1990 v Kč | 137 | 80 | 160 | 240 | 320 |
Změna kupní síly v % (12. 1990=100) | -37 | -34 | -37 | -38 | -39 |
Stav po úpravě PND | |||||
PND + SVP | 1085 | 34 | 1268 | 1923 | 2610 |
Rozdíl proti prosinci 1990 v Kč | 312 | 294 | 338 | 293 | 330 |
Změna kupní síly v % (12.1990=100) | -25 | 0 | -7 | -37 | -39 |
Rozdíl proti předchozímu stavu v Kč | 175 | 214 | 178 | 53 | 10 |
Tabulka 3:
Srovnání celkového
odvodového zatížení v zaměstnaneckých
domácnostech různých typů podle příjmu
osoby v čele domácnosti a příjmu manželky
(oba ve věku 25-45 let) v roce 1993 proti roku 1992 (v
% bodech)
Mzda manžela | 1 osoba | |||||||||
2200 | 3000 | 4000 | 5000 | 6000 | 7000 | 8000 | 9000 | 10000 | ||
2200 | -6.5 | -7.1 | ||||||||
3000 | -6.2 | -5.8 | -6.5 | |||||||
4000 | -6.1 | -5.7 | -5.5 | -6.3 | ||||||
5000 | -6.0 | -5.7 | -5.5 | -5.3 | -6.1 | |||||
6000 | -6.0 | -5.7 | -5.5 | -5.3 | -5.1 | -6.0 | ||||
7000 | -5.9 | -5.7 | -5.5 | -5.3 | -5.2 | -5.1 | -5.9 | |||
8000 | -5.9 | -5.6 | -5.5 | -5.3 | -5.2 | -5.1 | -5.0 | -5.9 | ||
9000 | -5.5 | -5.3 | -5.1 | -5.0 | -4.9 | -4.8 | -4.8 | -4.4 | -5.4 | |
1.0000 | -5.1 | -5.0 | -4.9 | -4.8 | -4.7 | -4.6 | -4.6 | -4.3 | -4.0 | -4.9 |
11000 | -4.8 | -4.7 | -4.6 | -4.5 | -4.5 | -4.4 | -4.4 | -4.1 | -3.9 | -4.6 |
12000 | -4.6 | -4.5 | -4.4 | -4.3 | -4.3 | -4.3 | -4.2 | -4.3 | -3.8 | -4.3 |
13000 | -4.3 | -4.3 | -4.2 | -4.2 | -4.1 | -4.1 | -4.1 | -3.9 | -3.7 | -4.1 |
14000 | -4.1 | -4.0 | -4.0 | -4.0 | -3.9 | -3.9 | -3.9 | -3.7 | -3.5 | -3.8 |
15000 | -3.7 | -3.6 | -3.6 | -3.6 | -3.6 | -3.6 | -3.6 | -3.4 | -3.2 | -3.3 |
Mzda manžela (Kčs měs.) | |||||||||
2200 | 3000 | 4000 | 5000 | 6000 | 7000 | 8000 | 9000 | 10000 | |
2200 | -2.8 | ||||||||
3000 | -3.2 | -3.1 | |||||||
4000 | -1.8 | -1.8 | -2.1 | ||||||
5000 | -.7 | -.8 | -1.1 | -1.4 | |||||
6000 | .2 | .0 | -.4 | -.6 | -.9 | ||||
7000 | .9 | .7 | .3 | .0 | -.3 | -.5 | |||
8000 | 1.4 | 1.2 | .8 | .5 | .2 | -.1 | -.3 | ||
9000 | 2.0 | 1.7 | 1.3 | .9 | .6 | .4 | .2 | .2 | |
10000 | 2.7 | 2.4 | 2.0 | 1.6 | 1.3 | 1.0 | .7 | .7 | .8 |
11000 | 3.3 | 3.0 | 2.5 | 2.2 | 1.8 | 1.5 | 1.3 | 1.3 | 1.2 |
12000 | 3.8 | 3.5 | 3.1 | 2.7 | 2.3 | 2.0 | 1.8 | 1.7 | 1.7 |
13000 | 4.3 | 4.0 | 3.5 | 3.1 | 2.8 | 2.5 | 2.2 | 2.1 | 2.1 |
14000 | 4.7 | 4.4 | 3.9 | 3.5 | 3.2 | 2.9 | 2.6 | 2.5 | 2.4 |
15000 | 5.1 | 4.8 | 4.4 | 4.0 | 3.6 | 3.3 | 3.0 | 2.9 | 2.8 |
2200 | -2.8 | ||||||||
3000 | -3.2 | -3.1 | |||||||
4000 | -3.6 | -3.5 | -3.5 | ||||||
5000 | -2.2 | -2.2 | -2.4 | -2.5 | |||||
6000 | -1.2 | -1.2 | -1.5 | -1.7 | -1.8 | ||||
7000 | -.3 | -.5 | -.8 | -1.0 | -1.2 | -1.3 | |||
8000 | .3 | .2 | -.2 | -.4 | -.6 | -.8 | -1.0 | ||
9000 | .9 | .7 | .4 | .1 | -.2 | -.4 | -.5 | -.5 | |
10000 | 1.4 | .2 | .9 | .6 | .3 | .1 | -.1 | .0 | .0 |
11000 | 2.2 | 1.9 | 1.5 | 1.2 | 1.0 | .7 | .5 | .5 | .5 |
12000 | 2.8 | 2.5 | 2.1 | 1.8 | 1.5 | 1.2 | 1.0 | 1.0 | 1.0 |
13000 | 3.3 | 3.0 | 2.6 | 2.3 | 2.0 | 1.7 | 1.5 | 1.4 | 1.4 |
14000 | 3.8 | 3.5 | 3.1 | 2.7 | 2.4 | 2.1 | 1.9 | 1.8 | 1.8 |
15000 | 4.2 | 3.9 | 3.5 | 3.1 | 2.8 | 2.5 | 2.3 | 2.2 | 2.2 |
Mzda manžel (Kčs měs.) | |||||||||
2200 | -2.8 | ||||||||
3000 | -3.2 | -3.1 | |||||||
4000 | -3.8 | -3.6 | -3.6 | ||||||
5000 | -3.8 | -3.6 | -3.6 | -3.6 | |||||
6000 | -2.5 | -2.5 | -2.6 | -2.7 | -2.8 | ||||
7000 | -1.6 | -1.6 | -1.8 | -1.9 | -2.0 | -2.2 | |||
8000 | -.8 | -.9 | -1.7 | -1.3 | -1.4 | -1.6 | -1.7 | ||
9000 | -.1 | -.3 | -.5 | -.7 | -.9 | -1.1 | -1.2 | -1.1 | |
10000 | .4 | .3 | .0 | -.2 | -.4 | -.6 | -.8 | -.7 | -.5 |
11000 | 1.0 | .8 | .5 | .3 | .1 | -.1 | -.3 | -.3 | -.2 |
12000 | 1.7 | 1.5 | 1.2 | .9 | .7 | .4 | .3 | .3 | .3 |
13000 | 2.3 | 2.1 | 1.8 | 1.5 | 1.2 | 1.0 | .8 | .8 | .8 |
14000 | 2.8 | 2.6 | 2.3 | 2.0 | 1.7 | 1.4 | 1.2 | 1.2 | 12 |
15000 | 3.3 | 3.1 | 2.7 | 2.4 | 2.1 | 1.9 | 1.6 | 1.6 | 16 |
2200 | .6 | .6 | .6 | .6 | .6 | .6 |
3000 | -1.2 | -1.2 | -1.2 | -1.2 | -1.2 | -1.2 |
4000 | -2.5 | -2.5 | -2.5 | .5 | -2.3 | -2.5 |
5000 | -1.3 | -3.3 | -3.3 | 1.7, | -.5 | -2.8 |
6000 | .0 | -1.9 | -3.7 | 2.5 | .6 | -1.2 |
7000 | .9 | -.7 | -2.3 | 3.1 | 1.5 | -.1 |
8000 | 1.6 | .2 | -1.2 | 3.5 | 2.1 | .7 |
9000 | 2.2 | .9 | -.3 | 3.9 | 2.6 | 1.3 |
10000 | 2.6 | 1.5 | .4 | 4.6 | 3.1 | 1.9 |
11000 | 3.3 | 2.0 | .9 | 5.2 | 3.8 | 2.4 |
12000 | 4.a | 2.7 | 1.5 | 5.6 | 4.4 | 3.1 |
13000 | 4.5 | 3.3 | 2.2 | 5.0 | 4.9 | 3.7 |
14000 | 4.9 | 3.9 | 2.8 | 6.4 | 5.3 | 4.2 |
15000 | 5.3 | 4.3 | 3.3 | 6.8 | 5.7 | 4.7 |