Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Občané mají právo se sdružovat v politických stranách (dále jen "strany"). Výkon tohoto práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména při vytváření komor Parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků.

(2) Tento zákon se nevztahuj e, na sdružování občanů

a) v občanských sdruženích, [Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.]

b) k výdělečné činnosti nebo zajištění řádného výkonu určitých povolání,

c) v církevních a náboženských společnostech.

(1) Strana podléhá registraci podle tohoto zákona.

(2) Členem strany mohou být pouze fyzické osoby.

(3) Občan, který dosáhl věku 18 let může být členem pouze jedné strany.

(4) Ustanovení zvláštních zákonů o neslučitelnosti členství nebo funkcí ve stranách s výkonem činností či funkcí nejsou tímto zákonem dotčena.

(1) Strany jsou právnickými osobami. Státní orgány mohou do jejich postavení a činností zasahovat jen na základě zákona.

(2) Nikdo nesmí být nucen k členství ve stranách. Ze strany může každý svobodně vystoupit.

(3) Nikdo nesmí být omezován ve svých právech proto, že je členem strany, že se účastní její činnosti nebo ji podporuje anebo že stojí mimo ni, s výjimkou stran uvedených v § 4 tohoto zákona.

Vznikat nebo vyvíjet činnost nemohou strany,

a) které porušují Ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstraňování demokratických základů státu,

b) které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustavené orgány,

c) které směřují k uchopení a držení moci zamezující druhým stranám ucházet se ústavními prostředky o moc nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů,

d) jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů.

(1) Strany jsou odděleny od státu. Nesmějí vykonávat funkce státních orgánů ani tyto orgány nahrazovat. Nesmějí řídit státní orgány ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich členy.

(2) Strany nesmějí být ozbrojeny a nesmějí zřizovat ozbrojené složky.

(3) Není povolena činnost stran v ozbrojených silách a ozbrojených sborech. Zvláštní zákony stanoví, ve kterých orgánech územní samosprávy a dalších institucí se činnost stran rovněž nepovoluje.

(4) Strany mohou být organizovány zásadně na územním principu. Zakládat a organizovat činnost politických stran na pracovištích je nepřípustné.

(1) Strana vzniká registrací nebo na základě skutečností, které ji nahrazují.

(2) Návrh na registraci strany (dále jen "návrh na registraci") podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany (dále jen "přípravný výbor"), který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany. Členy přípravného výboru mohou být pouze občané, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou v něm svoje jména, příjmení, rodná čísla, bydliště, kdo z členů přípravného výboru je zmocněn jednat jejich jménem.

(3) Přípravný výbor k návrhu na registraci připojí

a) petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana vznikla. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, rodné číslo a bydliště,

b) stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny:

1. název a zkratka strany,

2. sídlo a adresa ústředních orgánů strany,

3. programové cíle,

4. práva a povinnosti členů,

5. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,

6. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud mají být samostatnou právnickou osobou,

7. způsob jakým statutární orgány strany, popřípadě orgány jejich organizačních jednotek jednají a podepisují,

8. zásady hospodaření,

9. způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany, pokud tento zůstatek nepřipadne státu.

(4) Název strany a jeho zkratka se musí výrazně lišit od názvu a zkratky stran, které již vyvíjejí činnost na území České republiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelné.

(5) Sídlo strany musí být na území České republiky.

(6) Pokud stanovy neurčí něco jiného, jedná jménem strany až do vytvoření orgánů uvedených v odstavci 3 písm. b) vod 5 přípravný výbor. Orgány strany musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá ministerstvo podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany.

(1) Návrh na registraci se podává ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo").

(2) Nemá-li návrh na registraci náležitosti podle § 6 tohoto zákona nebo jsou-li v něm neúplné nebo nepřesné údaje, ministerstvo na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu na registraci, písemně upozorní, že dokud nebudou tyto nedostatky odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno.

(3) Neupozorní-li ministerstvo do 10 dnů od doručení návrhu na registrací přípravný výbor podle odstavce 2, má se za to, že návrh na registraci nemá nedostatky.

(4) Nesouhlasí-li přípravný výbor s upozorněním ministerstva, může se do 15 dnů od doručení upozornění domáhat u krajského soudu určeni, že návrh na registraci nemá nedostatky. Proti rozhodnutí krajského soudu se nelze odvolat.

(5) Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu dojde návrh na registraci, který nemá nedostatky uvedené v odstavci 2, nebo dnem, kdy rozhodnutí krajského soudu podle odstavce 4 nabylo právní moci. O dni zahájení řízení o registraci ministerstvo bezodkladně vyrozumí zmocněnce přípravného výboru.

(1) Ministerstvo registraci odmítne, jestliže stanovy strany jsou v rozporu s § 1 až 5 a § 6 odst. 4 a 5 tohoto zákona. Jinak provede registraci.

(2) Ministerstvo provede registraci nebo rozhodne o jejím odmítnutí do 15 dnů ode dne zahájení řízení o registraci.

(3) Provede-li ministerstvo registraci, zašle ve lhůtě stanovené v odstavci 2 zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace. Na rozhodnutí o registraci se nevztahuje § 47 správního řádu, [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).] jestliže se návrhu na registraci vyhoví.

(4) Nebylo-li zmocněnci přípravného výboru do 30 dnů od zahájení řízení o registraci doručeno rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace, strana vznikne dnem následujícím po uplynutí této lhůty, tento den je dnem registrace. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.

(5) Přípravný výbor může o 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace podat soudu návrh na přezkoumání tohoto rozhodnutí. K přezkoumání je příslušný Nejvyšší soud České republiky.

(6) Pravomocné rozhodnutí soudu, kterým se ruší rozhodnutí ministerstva o odmítnutí návrhu na registraci, tuto registraci nahrazuje. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.

(7) Registraci provede ministerstvo zápisem strany do seznamu stran.

Vznik strany, jejich název, zkratku a sídlo oznámí ministerstvo do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu, který vede evidenci stran vyvíjejících činnost na území České republiky.

Ustavení a změnu statutárních zástupců oznámí strana písemně do 15 dnů od jejího schválení ministerstvu.

(1) Změnu stanov oznámí strana písemně ministerstvu do 15 dnů od jejího schválení, k oznámení připojí dvojí vyhotovení změny stanov.

Varianta I:

(2) Ustanovení § 7 a 8 platí pro změnu stanov obdobně.

Varianta II:

(2) Ustanovení § 7 a 8 platí pro změnu stanov přiměřeně.

Varianta III:

(2) Ustanovení § 7 a 8 platí pro změnu stanov.

(1) Strana zaniká dnem, kdy ministerstvo provede výmaz strany ze seznamu stran (dále jen výmaz).

(2) Návrh na výmaz ministerstvu podává

a) příslušný orgán strany do 10 dnů od zrušení strany v případech, pokud strana byla zrušena bez likvidace,

b) likvidátor do 10 dnů po skončení likvidace v případech, pokud strana byla zrušena s likvidací.

(3) Zániku strany předchází její zrušení, a to buď bez likvidace, přechází-li její veškerý majetek a závazky na právního nástupce, anebo s likvidací, pokud jejich veškerý majetek a závazky takto nepřecházejí.

(4) Pokud zákon dále nestanoví jinak, použijí se na likvidaci majetku a závazků zrušené strany přiměřeně předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Zjistí-li likvidátor kdykoli v průběhu likvidace, že majetek zrušené strany je předlužen, je povinen navrhnout prohlášení konkursu. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách.

(5) Zánik strany oznámí ministerstvo do 7 dnů od výmazu Českému statistickému úřadu.

(1) Strana se zrušuje

a) vlastním rozhodnutím, a to dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jinou stranou nebo přeměnou na občanské sdružení, [Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.]

b) rozhodnutím soudu o jejím rozpuštění.

(2) Pokud stanovy neupravují způsob rozhodování o zrušení strany podle odstavce 1 písm. a), rozhodne o tom její nejvyšší orgán.

(3) Po zrušení strany mohou její orgány, pokud jejich pravomoc nepřešla na právního nástupce nebo likvidátora, vykonávat pouze působnost související se zrušením strany.

(4) Zrušuje-li se strana sloučením s jinou stranou nebo přeměnou na občanské sdružení, [Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb.] přechází její veškerý majetek a závazky na právního nástupce.

(5) Zrušuje-li se strana dobrovolným rozpuštěním, je orgán, který o rozpuštění rozhodl, povinen současně jmenovat likvidátora. Zrušení strany oznámí likvidátor ministerstvu do 5 dnů od zrušení strany.

(6) Strana může být zrušena rozhodnutím soudu o jejím rozpuštění, jestliže je její činnost v rozporu s § 1 až 5 tohoto zákona. V rozhodnutí o rozpuštění strany určí soud současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany.

(7) Je-li přímá souvislost mezi důvody rozhodnutí soudu o rozpuštění strany a nabytím nebo užitím jejího majetku, může soud v souvislosti s rozhodnutím o rozpuštění strany rozhodnout, že majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace majetku této strany připadá do vlastnictví České republiky.

(1) Činnost strany může být rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže její činnost je v rozporu s § 1 až 5, § 6 odst. 6 a § 18 odst. 1 tohoto zákona nebo se stanovami.

(2) Při pozastavení činnosti může strana činit pouze úkony zaměřené k odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení její činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 tohoto zákona návrh na rozpuštění strany.

(3) Dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany, rozhodne Nejvyšší soud o znovuobnovení její činnosti na základě návrhu strany.

O rozpuštění strany a o pozastavení činnosti strany rozhoduje Nejvyšší soud České republiky. Návrh podává prezident republiky nebo vláda anebo generální prokurátor České republiky.

Další důsledky zrušení strany a pozastavení její činnosti stanoví zvláštní zákon.

(1) Strana odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové strany za závazky strany ani neodpovídají ani neručí.

(2) Strana nesmí vlastním jménem provozovat podnikatelskou činnost. Může se však podílet na založení právnické osoby nebo se účastnit jako společník nebo člen právnické osoby již založené. Může také sama právnickou osobu založit nebo se stát jediným společníkem právnické osoby, pokud zvláštní zákon jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští.

(3) Podíl na zisku z podnikání právnických osob uvedených v odstavci 2 může strana použít jen k naplnění svých programových cílů uvedených ve stanovách, přičemž jej nesmí rozdělit mezi své současné ani bývalé členy.

(4) Strana se může účastnit jako člen nebo společník jen v právnické osobě, jejímž předmětem činnosti jsou

a) provozování vydavatelství nakladatelství a tiskáren,

b) publikační a propagační činnost,

c) loterie a tomboly,

d) výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany,

e) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí.

(5) Strana nesmí vlastnit majetek mimo území České republiky.

(1) Strana je povinna předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu. Pokud tak v této lhůtě neučiní nebo uvede ve výroční finanční zprávě nesprávné údaje, dá Poslanecká sněmovny postupně podnět k odebrání státního příspěvku, vystavení pokuty, obstavení majetku, případně podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany.

(2) Výroční finanční zpráva strany zahrnuje

a) majetek a závazky strany,

b) příjmy strany, kterými jsou členské a mimořádné příspěvky, tj. částka poskytnutá straně účelově, příjmy z majetku včetně příjmů z podnikání, dary, tj. částka poskytnutá straně bez předběžných podmínek užití, dědictví, prostředky od státu k úhradě volební kampaně a jiné příjmy,

c) výdaje strany, kterými jsou osobní výdaje, výdaje na politickou práci, výdaje na správní záležitosti, volební výdaje a jiné výdaje.

(3) Převyšuje-li hodnota daru nebo mimořádného příspěvku 10 000 Kč nebo součet hodnot darů a mimořádných příspěvků od jednoho dárce za jeden rok 50 000 Kč, musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště dárce, jestliže je dárcem právnická osoba, její název a sídlo. Hodnotu darů a mimořádných příspěvků poskytnutých fyzickými i právnickými osobami na financování politických stran lze odečíst od základu daně pokud souhrnná hodnota darů a mimořádných příspěvků v jednom roce činí alespoň 2 000 Kč [zákon ČNR č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmu.] a nepřekročí 1 000 000 Kč.

Dary a jiná bezúplatná plnění nemůže strana přijmout od státu a od státních orgánů, pokud zákon nestanoví jinak.

(1) Strana má nárok na příspěvek ze státního rozpočtu České republiky (dále jen "státní příspěvek") za podmínek stanovených tímto zákonem včetně možnosti využití daňové asignace.

(2) Státní příspěvek náleží stranám, které vzhledem k výsledku posledních voleb do Poslanecké sněmovny získaly nárok na úhradu volebních nákladů a to ve výši odpovídající této úhradě.

(3) Státní příspěvek se vyplácí politickým stranám na jejich žádost a v ročních splátkách, nejpozději do konce února kalendářního roku.

(4) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny před ukončením volebního období, poskytne se politickým stranám státní příspěvek ve výši úměrné skutečné délce volebního období.

(5) Politická strana ztrácí nárok na státní příspěvek, jestliže ve dvou po sobě jdoucích volbách do Poslanecké sněmovny nezískala žádný poslanecký mandát v Poslanecké sněmovně.

(6) Za každý měsíc pozastavení činnosti politické strany (§ 14) se státní příspěvek náležející politické straně podle odstavců 2, 3 a 4 snižuje o jednu dvanáctinu. Po dobu pozastavení její činnosti se státní příspěvek politické straně nevyplácí. Byla-li politická strana zrušena rozhodnutím soudu o jejím rozpuštění (- 13 odst. 1 písm. b), je povinna vrátit do státního rozpočtu odpovídající část naposledy vyplácené částky státního příspěvku.

(7) Stranám, které kandidovaly v rámci volební koalice, se příslušná část státního příspěvku vyplácí podle podmínek dohodnutých politickými stranami, jinak rovným dílem.

(1) Strany a hnutí, které vznikly podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a hnutích, nebo jsou za ně týmž zákonem považované, jsou stranami podle tohoto zákona.

(2) Strany registrované ministerstvem upraví nejpozději do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona své stanovy podle § 2 odst. 2, § 6 odst. 3 písm. b) tohoto zákona a předloží je v této lhůtě ministerstvu. Pokud tak v této lhůtě neučiní, dá ministerstvo podnět k návrhu na pozastavení činnosti.

Zrušují se:

1. zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích,

2. § 28 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílán,

3. čl. II zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitrní správy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.