Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Účelem zákona je upravit podmínky výkonu vazby v trestním řízení, zejména stanovit práva a povinnosti osob ve vazbě, postavení příslušníků a občanských pracovníků Vězeňské služby České republiky (dále jen "Vězeňská služba") při zajišťování výkonu vazby a upravit dozor nad tímto výkonem.

Dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena vina, nelze na toho, kdo byl vzat do vazby (dále jen "obviněný") hledět, jako by byl vinen. Během výkonu vazby smí být obviněný podroben jen těm omezením, která jsou nutná ke splnění účelu vazby z hlediska jejího důvodu [§ 67 a 381 trestního řádu.] a k zachování stanoveného vnitřního pořádku. Ve výkonu vazby nesmí být ponižována lidská důstojnost obviněného a nesmí být podrobován fyzickému ani psychickému nátlaku.

/1/ Ostrahu obviněných a další úkoly vyplývající z výkonu vazby zajišťuje Vězeňská služba.

/2/ Vězeňská služba je vůči obviněnému oprávněna použít pouze taková omezení a donucovací prostředky, které připouští tento zákon nebo zákon upravující postavení Vězeňské služby. [Zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.]

Vazba se vykonává v ústavu pro výkon vazby nebo ve zvláštním oddělení ústavu pro výkon trestu odnětí svobody (dále jen "ústav").

/1/ Do výkonu vazby lze přijmout obviněného jen na písemný příkaz soudu vydaný na základě rozhodnutí o vzetí do vazby. Toto rozhodnutí musí být k písemnému příkazu připojeno.

/2/ Po přijetí do výkonu vazby musí být obviněný neprodleně seznámen se svými právy a povinnostmi podle tohoto zákona a s pravidly vnitřního pořádku ústavu.

/1/ Při umisťování obviněných do cel se dbá na to, aby byl dodržen účel vazby a aby nedocházelo k mravnímu nebo jinému ohrožení obviněných.

/2/ Jestliže si to obviněný přeje, umístí se do samostatné cely, umožňují-li to podmínky v ústavu.

/3/ V odůvodněných případech může obviněný požádat o umístění do jiné cely. O žádosti rozhoduje ředitel ústavu nebo jím pověřeny pracovník.

/1/ Odděleně se umisťují:

a) muži od žen,

b) obvinění, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání [§ 67 písm. b) trestního řádu.], od ostatních obviněných,

c) obvinění, proti nimž je vedeno společné řízení a zároveň je by jen u jednoho z nich důvodem vazby obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání

d) obvinění, kteří jsou stíháni pro některý z trestných činů uvedených v § 62 trestního zákona,od ostatních obviněných,

e) obvinění, kteří jsou stíháni pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a obvinění, kteří nebyli dříve odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, od ostatních obviněných,

f) obvinění od pravomocně odsouzených,

g) mladiství od dospělých,

h) obvinění, u nichž je podezření na infekční nebo duševní onemocnění.

/2/ Při rozhodování o umísťování obviněných na cely je třeba respektovat pokyn soudu a v přípravném řízení i prokurátora, k oddělenému umístění spoluobviněných, kteří jsou ve vazbě z jiného důvodu, než je uveden v odstavci 1 písm. c) a podle možnosti přihlížet též k dalším hlediskům a skutečnostem, zejména k věku obviněných, stupni jejich narušení, životním návykům a osobním vlastnostem.

/3/ Obviněný, který se ve vazbě chová agresivně, nebo soustavně porušuje stanovená pravidla vnitřního pořádku, se umístí ve zvláštní cele, odděleně od ostatních obviněných.

/1/ Obviněného lze s jeho souhlasem umístit na oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem, lze-li předpokládat, že tím nebude ohrožen účel vazby.

/2/ V oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem je ubytovací prostor se společným sociálním a kulturním zařízením, ve kterém se obvinění v určeném čase mohou volně pohybovat a stýkat se s obviněnými, kteří jsou umístěni v tomto oddělení.

/3/ Na oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem nelze umístit obviněného, který porušuje stanovený pořádek a kázeň nebo nemůže být na toto oddělení umístěn z bezpečnostních důvod$. Rovněž se na toto oddělení neumístí obviněný, u něhož to nedoporučil lékař vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a obviněný, u kterého toto umístění nedoporučil psycholog.

/4/ Ustanovení § 7 se v oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem užije obdobně.

/1/ Pro každého obviněného musí být na cele lůžko a skříňka na uložení osobních věcí. Cely jsou dále vybaveny stolkem a židlemi v počtu, odpovídajícímu počtu obviněných a sociálním zařízením, odděleným od ubytovacího prostoru neprůhlednou zástěnou. Do každé cely musí být zavedeno elektrické osvětlení a signalizační (přivolávací) zařízení.

/2/ Ubytovací plocha na jednoho obviněného musí činit nejméně 3,5 m². Umístit obviněného do cely, kde na něj připadne menší ubytovací plocha, lze pouze za mimořádných okolností na nezbytně nutnou dobu.

Obviněného lze propustit z vazby jen na písemný příkaz soudu. Zvláštní zákon může stanovit, v kterých případech toto právo přísluší i prokurátorovi. [§ 72 odst. 2 trestního řádu.]

Obviněnému se poskytuje třikrát denně strava za podmínek a v hodnotách, které odpovídají zásadám správné výživy a jeho zdravotnímu stavu.

/1/ Požádá-li o to obviněný, má právo používat ve výkonu vazby vlastní oděv, prádlo a obuv za předpokladu, že splňují podmínky hygienické a estetické nezávadnosti a má zajištěnu jejich výměnu na vlastní náklady.

/2/ Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1, je obviněný povinen používat ústavní oděv, prádlo a obuv. V takovém případě se jeho vlastní oděv, prádlo a obuv odevzdají do úschovy ústavu.

/1/ Obviněný může přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení (dále jen "korespondenci") bez omezení.

/2/ Korespondence obviněného podléhá kontrole, která zahrnuje seznámení se s obsahem písemnosti. Je-li důvodem vazby obava, že obviněný bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stihání, provádí kontrolu korespondence orgán, který vede řízení. V ostatních případech je oprávněn kontrolu provádět orgán Vězeňské služby. Vězeňská služba má povinnost korespondenci zadržet a předat orgánům činným v trestním řízení, zakládá-li její obsah podezření z trestné činnosti nebo jestliže by doručením korespondence mohl být mařen účel vazby. Zadržená korespondence se založí do trestního spisu a nezávadná část jejího obsahu se oznámí adresátu.

/3/ Kontrole nepodléhá korespondence mezi obviněným a jeho obhájcem a korespondence, kterou obviněný adresuje státním orgánům a jejich představitelům. Tato korespondence se odesílá adresátům neprodleně a odpovědi se doručují bez průtahů.

/4/ Obviněnému, který neumí nebo nemůže číst nebo psát, Vězeňská služba zajistí, aby mu byly došlé dopisy přečteny, nebo mu poskytne pomoc při sepisování žádostí, podání a stížností státním orgánům a při dopisování s obhájcem.

/1/ Obviněný má nárok na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 4 osob v ústavu jednou za měsíc v trvání 30 minut. V odůvodněných případech může ředitel ústavu povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než jeden měsíc. U obviněných, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, je k přijetí návštěvy nutný předchozí písemný souhlas soudu a v přípravném řízení prokurátora.

/2/ Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti orgánu Vězeňské služby. U návštěv, k jejichž přijetí je nutný předchozí písemný souhlas, může být přítomen též zástupce orgánu činného v trestním řízení. Při návštěvě může obviněný přijmout balíček. Tímto ustanovením není dotčeno právo obviněného dle § 16 odst.2 tohoto zákona. Ustanovení § 16 odst.3 se použije přiměřeně.

/3/ Obviněný má nárok přijímat v ústavu návštěvy obhájce neomezeně. Omezení uvedená v odstavci 1 a 2 se na návštěvy obhájce nevztahují.

Obviněnému se zajišťuje právo na poskytování duchovní a sociální služby v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních předpisů. [§ 9 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, § 91 zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.180/1990 Sb.] Návštěvy osob poskytujících tyto služby se nezapočítávají mezi návštěvy ve smyslu § 14 odst. 1.

/1/ Obviněný má právo na nákup potravin a věcí osobní potřeby nejméně jednou týdně v zaručeném sortimentu, který stanoví zvláštní předpis.

/2/ Obviněný může jednou za 14 dní přijmout balíček s potravinami, knihami a osobními věcmi do váhy 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením, zasílaným za účelem výměny.

/3/ Balíčky podléhají kontrole orgánů Vězeňské služby. Obviněnému se nepředají věci, které odporují účelu vazby, nebo které není dovoleno mít podle ustanovení řádu výkonu vazby na cele, zejména věci, kterými by mohl ohrozit život a zdraví vlastní nebo jiných osob. Nepředané věci se odešlou zpět odesilateli na jeho náklady.

/4/ Obviněný může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do ústavu poslány. Ústav je povinen zajistit jejich bezpečné uložení a umožnit obviněnému na jeho náklady s nimi disponovat. Má-li obviněný v úschově ústavu menší částku, než je předpokládaná cena jízdného do místa jeho bydliště a výše stravného na jeden den, [Zákon 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.] nákup věcí osobní potřeby se mu neumožní.

Obviněný má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a časopisy, včetně zahraničních, pokud jsou distribuované v tuzemsku. Může si půjčovat a hrát společenské hry, z ústavní knihovny si půjčovat beletrii a odborné publikace, včetně právních předpisů.

/1/ Obviněný má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku.

/2/ Obviněný má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru ústavu v trvání nejméně jedné hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na základě rozhodnutí ředitele ústavu omezena nebo zrušena. U nemocných obviněných a obviněných těhotných žen se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení.

/3/ Obviněný má právo na zdravotní péčí v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním předpisem [§ 9 odst.2 zákona č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.] s přihlédnutím k omezením vyplývajícím z účelu vazby.

/4/ Obviněný je povinen se podrobit preventivní vstupní, periodické a výstupní (případně i mimořádné) lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem, včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování, a preventivním opatřením, stanoveným orgány ochrany veřejného zdraví.

/5/ Jestliže zdravotní stav obviněného vyžaduje zdravotní péči, kterou není možno zajistit v ústavu, poskytne se mu ve Zdravotnickém zařízení mimo ústav. Ostrahu obviněného v takovém případě zajišťuje nejbližší ústav.

/6/ Způsobil-li si obviněný svévolně újmu na zdraví, má povinnost uhradit náklady léčení a skutečně vynaložené náklady ostrahy a dopravy do zdravotnického zařízení.

§ 19 Zaměstnávání obviněných

/1/ Obviněný může být na vlastní žádost po dobu trvání vazby pracovně zařazen v rámci pracovních možností ústavu. Ustanovení § 7 se užije obdobně.

/2/ Pracovní zařazení, odměňování, zdravotní pojištění a sociální zabezpečení upravují zvláštní předpisy. [Např. zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění zákona č.10/1993 Sb., zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů]

/1/ K uplatnění svých práv může obviněný podávat žádosti a stížnosti státním orgánům, které je ústav povinen neprodleně odeslat.

/2/ Pokud o to obviněný požádá, musí mu být umožněna rozmluva s ředitelem ústavu nebo s osobou, která v ústavu vykonává kontrolu nad výkonem vazby.

/1/ Obviněný je povinen dodržovat pravidla vnitřního pořádku v ústavu, plnit příkazy a pokyny Vězeňské služby, šetřit majetek ústavu a ostatních obviněných a chovat se slušně ke všem osobám, se kterými přijde do styku.

/2/ Obviněný nesmí navazovat nedovolené styky s jinými obviněnými nebo s osobami na svobodě, vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné omamné prostředky, vyrábět a přechovávat na cele předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek na cele nebo škodit zdraví.

/3/ Pokud je to nezbytné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti v ústavu, jsou orgány Vězeňské služby oprávněny použít proti obviněnému, odmítajícímu plnit své povinnosti, donucovací prostředky, stanovené zvláštním zákonem. [§ 17 zákona 555/1990 Sb., o Vězeňské a justiční stráži České republiky.]

/4/ Obviněný je povinen se podrobit osobní prohlídce při přijetí do vazby, při přemístění mimo ústav nebo při podezření, že má u sebe věc, jejíž držení je ve vazbě zakázáno. Věc, jejíž držení je ve vazbě zakázáno, se obviněnému odejme a po dobu trvání vazby vezme do úschovy.

/1/ Zaviněné porušení povinností podle § 21 nebo stanoveného pořádku a kázně při výkonu vazby je kázeňským přestupkem, za nějž může být obviněnému uložen kázeňský trest. Méně závažný kázeňský přestupek lze vyřídit napomenutím nebo převedením obviněného z oddělení pro výkon vazby se zmírněným režimem na oddělení s běžným režimem. Výkonem kázeňského trestu není dotčena povinnost obviněného uhradit případně způsobenou škodu.

/2/ Kázeňskými tresty jsou:

a) pokuta do výše 1 000 Kč,

b) odnětí práva na přijetí balíčku a zákaz nákupu (s výjimkou hygienických potřeb) až na dobu jednoho měsíce,

c) propadnutí věci,

d) umístění do samovazby až na 10 dní.

/3 / Pokutu je možno obviněnému uložit, pokud má ve výkonu vazby dostatečné prostředky na její úhradu. Ústav může výkon tohoto trestu provést převodem příslušné částky z prostředků, které má obviněný v ústavu uloženy. Vlastníkem této částky se stává stát.

/4/ Propadnutí věci je možno uložit obviněnému, jde-li o věc, která mu náleží a

a) kterou použil ke spáchání kázeňského přestupku,

b) která byla ke spáchání kázeňského přestupku určena nebo

c) kterou spácháním kázeňského přestupku získal.

/5/ Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném ne poměru k povaze kázeňského přestupku.Vlastníkem propadlé věci se stává stát.

/6/ Samovazbou se rozumí umístění obviněného do zvláštní cely na oddělení samovazeb. Po dobu umístění na samovazbě nesmí obviněný přijímat návštěvy (s výjimkou obhájce), nemá právo používat vlastní oděv, prádlo a obuv, nemá právo na přijetí balíčku, nákup věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb), není mu dovoleno čtení denního tisku, časopisů a knih s výjimkou právních předpisů, jakož i hraní společenských her po dobu výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby se přerušuje běh lhůt pro přijetí návštěvy a balíčku.

/7/ Kázeňský trest umístění do samovazby nelze uložit těhotné ženě a obviněnému, u kterého to nedovolují zdravotní důvody.

/8/ Kázeňský trest lze uložit jen po náležitém objasnění rozhodných okolností, za nichž byl kázeňský přestupek spáchán, a prokázání viny obviněného. Před uložením kázeňského trestu musí být obviněnému umožněno se k věci vyjádřit.

/9/ Uložený trest musí být úměrný závažnosti. spáchaného kázeňského přestupku. O uložení kázeňského trestu musí být rozhodnuto a toto rozhodnutí obviněnému oznámeno do 15 dnů ode dne, kdy se orgán oprávněný k jeho uložení o spáchání přestupku dozvěděl, nejpozději však do 30 dnů od porušeni stanoveného pořádku a kázně.

/1/ Jestliže uložení kázeňského trestu propadnutí věci brání uplynutí lhůty uvedené v § 22 odst. 8, lze rozhodnout o jejím zabrání, vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku, popřípadě jiný obdobný obecný zájem. O zabrání věci se dále rozhodne v případech, kdy je vlastníkem věci někdo jiný než obviněný, nebo nelze-li zjistit vlastníka této věci. Vlastníkem zabrané věci se stává stát.

/2/ Rozhodnutí o zabrání věci se oznámí obviněnému který měl spáchat kázeňský přestupek, a osobě, které se přímo týká, pokud je známa.

/1/ Ukládat kázeňské tresty a rozhodnout o zabrání věci je oprávněn ředitel ústavu nebo pověřený orgán Vězeňské služby,

/2/ Proti rozhodnutí podle odstavce 1 má obviněný právo podat do tří dnů od jeho oznámení stížnost, která má odkladný účinek. Stížnost nemá odkladný účinek, byl-li uložen trest umístění do samovazby a udržení pořádku a kázně v ústavu vyžaduje, aby byl trest ihned vykonán.

/3/ O stížnosti rozhoduje ředitel ústavu, jde-li o rozhodnutí jim vydané generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený orgán generálního ředitelství Vězeňské služby.

Pokud není v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na výkon vazby obviněného, který nepřekročil 18. rok svého věku (dále jen "mladistvý"), ostatní ustanovení tohoto zákona.

/1/ Mladiství se umisťují do cel odděleně od ostatních obviněných. Umístit mladistvého do cely společně s dospělým i obviněnými je možné pouze ve výjimečných případech, lze-li mít důvodně za to, že takový postup je z hledisek uvedených v § 6 odst. 1 pro mladistvého vhodnější.

/2/ Mladistvý má právo na přijetí návštěvy v ústavu jednou za 14 dní v počtu 4 osob v trvání 30 minut.

/3/ Kázeňský trest odnětí práva na přijetí balíčku a zákaz nákupu věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) nesmí u mladistvého přesáhnout dobu 14 dnů.

/4/ Kázeňský trest umístění do samovazby lze uložit mladistvému nejdéle na dobu 5 dní.

/5/ Při uložení kázeňského trestu umístění do samovazby smí obviněný mladistvý přijímat a odesílat korespondenci a má právo na nákup potravin a věcí osobní potřeby, s výjimkou tabákových výrobků.