Zásady zákona o zadávání
veřejných zakázek (zadávací
řád)
Část první: Obecná ustanovení
Zásada č. 1 - Předmět úpravy
Předmětem zákona je stanovení
a) závazného postupu zadavatelů veřejných
zakázek směřujícího k uzavření
smluv k jejich zabezpečení (dále jen "zadávání"),
b) úpravy obchodní veřejné soutěže
pro veřejné zakázky způsobu uzavírání
smluv k zabezpečení veřejných zakázek
na podkladě jejích výsledků,
c) postupu při přezkoumávání
rozhodnutí zadavatele a způsobu dohledu.
Tento zákon se nevztahuje na:
a) účelovou finanční podporu vědecké
činnosti nebo vývoje technologií poskytovanou
ze státního rozpočtu podle zvláštních
předpisů;
b) veřejné zakázky, jejichž předmět
je pod hodnotovým limitem ve výši
5 000 000 Kč u prací,
400 000 Kč u služeb,
250 000 Kč u zboží;
c) zakázky, jejichž předmět požívá
ochrany autorského zákona.
Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí,
jestliže mezinárodní smlouva, jíž
je Česká republika vázána a která
byla uveřejněna ve Sbírce zákonů,
stanoví jinak.
Odůvodnění: Transformace české
ekonomiky na tržní hospodářství
vyžaduje odpovídající úpravy
i v oblasti, kde tržní mechanismy dosud nepůsobí.
Je to sféra hospodaření veřejnými
prostředky (státní rozpočet, státní
fondy rozpočty okresních úřadů
a samosprávných územních jednotek).
Omezení přímého zadávání
zakázek jedinému uchazeči pouze na nejnutnější
míru vyvolává potřeb k vytvoření
takového systému, který by umožňoval
výběr nejvýhodnější z
více, současně předložených
nabídek. Zákon vytvoří předpoklady
pro konkurenci mezi více uchazeči o udělení
veřejné zakázky a podmínky pro všestranně
výhodné splnění veřejných
zakázek při stanovení jednotného a
nediskriminačního postupu. Potřeba zákonné
úpravy této oblasti je vyvolána nejen závazky,
které Česká republika převzala, zejména
Dohodou o přidružení k ES a dohodami s ESVO,
ale i současným stavem zadávání
veřejných zakázek, který je řešen
mimo oblast právních předpisů. Postup
podle zákona bude obligatorní pro případy
veřejných zakázek financovaných z
veřejných prostředků s výjimkou
v zákoně specifikovaných případů
např. podle zákona. 300/1992 Sb., o státní
podpoře vědecké činnosti a vývoje
technologií. Ustanovení zákona se nepoužijí
rovněž na veřejné zakázky, jejichž
předmět je pod stanoveným hodnotovým
limitem. U těchto zakázek jsou finanční
náklady na konání veřejné obchodní
soutěže v porovnání s celkovými
náklady na veřejnou zakázku nepřiměřené.
Zásada č. 2 - Pojmy
Veřejnou zakázkou se pro účely
tohoto zákona rozumí zabezpečení věcí
movitých, věcí nemovitých a činností
hrazených z prostředků státního
rozpočtu, státních fondů, rozpočtů
okresních úřadů a rozpočtů
samosprávných územních jednotek (dále
jen "veřejné prostředky").
Nabídkou pro účely tohoto zákona
se rozumí návrh na uzavření smlouvy
týkající se předmětu veřejné
zakázky.
Zadavatelem veřejné zakázky (dále
jen "zadavatel") jsou právnické osoby,
které v souladu s rozpočtovými pravidly hospodaří
s veřejnými prostředky.
Uchazeč o veřejnou zakázku (dále
jen "uchazeč") je právnická nebo
fyzická osoba oprávněná k podnikání
podle zvláštních předpisů, která
a) předložila nabídku podle podmínek
soutěže vyhlášených zadavatelem
pro obchodní veřejnou soutěž nebo
b) předložila nabídku na základě
výzvy k podání nabídek, kterou jí
zaslal zadavatel.
Odůvodnění:
V souvislosti s přípravou nové právní
úpravy je nutné definovat shora uvedené nové
pojmy, které vyplývají z obnovy činností,
které po dlouhou dobu v české ekonomice neexistovaly.
Uzavřen smlouvy se bude řídit obchodním
a občanským zákonem, pokud ze zvláštní
úpravy tohoto zákona nevyplyne něco jiného.
Zásada č. 3 - Způsoby zadávání
veřejných zakázek
K zadání veřejné zakázky vyhlašuje
zadavatel obchodní veřejnou soutěž.
Při obchodní veřejné soutěži
postupuje zadavatel podle obchodního zákoníku
a podle části druhé tohoto zákona.
Zadávání veřejných zakázce
jiným způsobem než na základě
veřejné obchodní soutěže je přípustné
výjimečně při splnění
předpokladů stanovených, v zásadách
č. 15 a 16; písemné zdůvodnění
použití těchto způsobů bude tvořit
součást dokumentace týkající
se zdání veřejné zakázky.
Odůvodnění:
Zadávání veřejných zakázek
především děje na základě
vyhodnocení nabídek předložených
v obchodní veřejné soutěži, která
zabezpečuje nejširší uplatnění
soutěživosti mezi uchazeči. Zadán na
základě přímé výzvy
je účelné omezit pouze na případy,
kdy použití obchodní veřejné
soutěže je v daném případě
nemožné nebo nevhodné.
Část druhá: Obchodní veřejná
soutěž
Zásada č. 4 - Vyhlášení a
stanovení podmínek soutěže
Kromě podmínek soutěže uvedených
v obchodním zákoníku je zadavatel povinen
uvést:
a) způsob, místo a lhůtu pro získání
zadávací dokumentace, pokud předmět
soutěže nelze jednoznačně vymezit v
podmínkách soutěže,
b) požadavky na průkaz kvalifikace uchazečů,
popř. na jejich předkvalifikaci, rozhodne-li se
zadavatel pro její použití,
c) požadavky na způsob zpracování návrhu
nabídkové ceny,
d) kritéria a způsob hodnocení nabídek.
Zadavatel může omezit uchazeče na tuzemské
osoby nebo stanovit podmínky pro jejich preferenci při
hodnocení nabídek. Podrobnější
vymezení podmínek soutěže stanovených
zákonem určí prováděcí
předpis vydaný ministerstvem hospodářství
České republiky.
Vyhlášení soutěže a jejích
podmínek zadavatel oznámí nejméně
v jednom celostátním deníku.
Zadavatel je povinen poskytnout osobě, jejíž
podnikání zahrnuje předmět veřejné
zakázky na její žádost doplňující
informace k vyhlášeným podmínkám
soutěže. Současně je povinen seznámit
s těmito informacemi bez zbytečného odkladu
další takové zájemce a uchazeče.
Zadavatel je povinen poskytnout všem zájemcům
a uchazečům stejné výchozí
podklady a stejné informace pro zpracování
nabídek.
Odůvodnění:
Správné, jednoznačné a operativní
zpracování nabídky vyžaduje i precizní
vypracování podmínek a zadávací
dokumentace. Tato část klade velké nároky
na zadavatele a zároveň preciznost přípravy
soutěže předurčuje i její další
průběh, zejména u kritérií
rozhodných pro její vyhodnocení. Tím
se vytváří základ pro to, aby soutěž
mohla být řádně uzavřena bez
podezření z diskriminace nebo preference a aby přinesla
zadavateli požadovaný efekt. Z § 283 obchodního
zákoníku vyplývá, že zadavatel
nesmí vyhlášené podmínky soutěže
měnit, pokud si tuto možnost nevyhradí při
vyhlášení soutěže.
Zásada č. 5 - Dvoustupňová obchodní
veřejná soutěž
Dvoustupňová obchodní veřejná
soutěž se uplatňuje zejména v případě:
a) rozsáhlých, komplikovaných a technicky
náročných veřejných zakázek,
b) nezbytnosti postupného technického a technologického
vyjasňování předmětu veřejné
zakázky,
c) variantního řešení předmětu
veřejné zakázky,
d) požadavku na předložení předběžných
kalkulací,
e) výzkumu, vývoje a získání
prototypu.
Zadavatel si v prvním stupni vyžádá
ve formě vyhlášení obchodní veřejné
soutěže předložení předběžných
podkladů, které jsou nezbytné pro zpřesnění
předmětu veřejné zakázky, zejména
týkající se jeho technické povahy.
Ve druhém stupni si vyžádá zadavatel
předkládání nabídek od uchazečů,
kteří nebyli na základě hodnocení
předložených podkladů odmítnutí.
Zadavatel může při vyhlášení
veřejné soutěže učinit výzvu
k účasti na jednání zadavatele se
zájemci o veřejnou zakázku za účelem
zpřesnění této zakázky. Výsledek
jednání zahrne zadavatel do protokolu, z něhož
vyplyne zpřesněný obsah podmínek soutěže.
Veřejné soutěže ve druhém stupni
se mohou zúčastnit jen osoby, které byly
účastníky prvního stupně.
Odůvodnění:
V případě, že zadavatel usiluje o předložení
návrhů na optimální řešení
a vzhledem k povaze veřejné zakázky nelze
jednoznačně stanoví způsob tohoto
řešení, může volit dvoustupňový
postup. První stupeň pak poslouží jako
způsob získání podkladů a informací
pro další postup v druhém kole, případně
pro vytřídění uchazečů,
kteří procházejí do druhého
kola.
Zásada č. 6 - Kvalifikace uchazečů
a předkvalifikační řízení
Zadavatel může požadovat r.a uchazečích
předložení průkazu kvalifikace kdykoli
v průběhu obchodní veřejné
soutěže. Kvalifikaci uchazeč zpravidla prokazuje:
a) dokladem o oprávnění podnikat, doklady
o technické a odborné způsobilosti včetně
dokladu, že uchazeč má certifikovaný
systém zabezpečení jakosti,
b) doklady o majetkových poměrech, finanční
situaci a plnění zákonných povinností
vůči státu,
c) průkazy o technickém a materiálním
vybavení,
d) průkazy o kvalifikaci technických a jiných
odborných pracovníků,
e) dokladem, že členové statutárních
orgánů právnických osob a odpovědní
zástupci jsou bezúhonní; je-li uchazečem
fyzická osoba, dokladem je jí bezúhonnosti,
popř. o bezúhonnosti odpovědného zástupce,
je-li ustanoven.
Zadavatel může vyhlásit v podmínkách
soutěže předkvalifikační řízení,
aby zjistil, zda jsou zájemci kvalifikovaní pro
splnění veřejné zakázky, to
zejména v případě rozsáhlých
nebo technicky náročných veřejných
zakázek. Předkvalifikační řízení
uskutečňuje zadavatel před předložením
nabídek.
Při zahájení předkvalifikačního
řízení zadavatel poskytne seznam požadavků
na předkvalifikaci každému zájemci na
vyžádání. Stanoví jednoznačně
způsob a průběh předkvalifikačního
řízení. Po jeho skončení neprodleně
oznámí výsledek všem jeho účastníkům.
Zadavatel může kdykoliv v průběhu soutěže
požádat předběžně kvalifikovaného
uchazeče, aby znovu prokázal svoji kvalifikaci v
souladu s původními požadavky předkvalifikačního
řízení. Jestliže v průběhu
soutěže zadavatel zjistí, že údaje
o kvalifikaci uchazeče neodpovídají skutečnosti,
vyloučí uchazeče z účasti na
obchodní veřejné soutěži.
Ministerstvo hospodářství vydává
seznam uchazečů, kteří splnili podmínky
kvalifikace ve vyhlášených obchodních
veřejných soutěžích. Z těchto
seznamů jsou vyškrtnuti uchazeči,
a) jejichž pracovníci byli v předchozích
třech letech pravomocně odsouzeni pro trestný
čin pletichy při veřejné soutěži,
b) kteří porušili v průběhu obchodní
veřejné soutěže pravidla hospodářské
soutěže podle zvláštního předpisu,
c) kteří porušili povinnosti vyplývající
z tohoto zákona,
d) neplní své závazky z uzavřených
smluv k zabezpečení veřejných zakázek.
Uchazeč zařazený do seznamu nemusí
ve vyhlášených obchodních veřejných
soutěžích prokazovat svoji kvalifikaci.
Odůvodnění:
Postup podle této zásady podobně ji upravuje
ověřování způsobilosti uchazečů
ke slnění závazků plynoucích
z veřejné zakázky. Předkvalifikační
stupeň umožňuje vyřadit z další
účasti na obchodní veřejné
soutěži zájemce, u nichž zřejmě
nejsou splněny obecné předpoklady pro splnění
tohoto závazku. Tím se umožňuje zadavateli,
aby se v dalším jednání omezil na užší
okruh potencionálních uchazečů, což
je významné především u zakázek
uskutečňovaných podle rozsáhlé
a složité realizační dokumentace. Současně
takový postup omezuje rizika neefektivního vynakládání
veřejných prostředků na přípravu
a realizaci veřejných zakázek. Pro zjednodušení
postupu prokazování kvalifikace uchazečů
vydává ministerstvo hospodářství
seznamy uchazečů splňujících
kvalifikační předpoklady. Tím odpadne
povinnost těchto uchazečů opětně
prokazovat svoji kvalifikaci.
Zásada č. 7 - Vzájemný styk zadavatele
a uchazečů
Veškeré akty učiněné zadavatelem
podle tohoto zákona musí mít písemnou
formu. Zadavatel může na uchazečích
požadovat upřesnění jejich nabídek;
upřesnění nesmí mít charakter
změny nabídky. Zadavatel určí v podmínkách
soutěže, v jakých jazycích budou požadované
dokumenty vyhotovovány a předávány.
Veškeré informace, které zadavatel obdrží
od uchazečů v písemné formě,
se považují za důvěrné s výjimkou
těch, o nichž zákon stanoví, že
se zveřejňují nebo o nichž tak v podmínkách
soutěž rozhodne zadavatel.
Odůvodnění:
Zásada sjednocuje formu styku zadavatele a uchazečů
především s ohledem na vytvoření
podkladů pro řešení případných
sporů a z hlediska jazykového vytváří
předpoklady pro účast zahraničních
uchazečů. Mimořádný význam
se přisuzuje důvěrnosti skutečností
uvedených v návrzích uchazečů.
Uveřejněny mohou být pouze skutečnosti
předem uvedené v podmínkách soutěže
nebo dohodnuté s příslušným uchazečem.
Zásada č. 8 - Jistoty
Podmínky soutěže mohou vyžadovat, aby
uchazeči poskytli jistotu v určité formě.
Tento požadavek musí být uplatněn vůči
všem uchazečům ve stejném rozsahu.
Spočívá-li jistota ve složení
peněžní částky určené
v podmínkách soutěže, bude tato částka
bez zbytečného odkladu vrácena neúspěšným
uchazečům a vybranému uchazeči po
uzavření smlouvy v souladu s podmínkami soutěže,
pokud z jejího obsahu nevyplyne, že má zajišťovat
i povinnosti z uzavřené smlouvy. Způsoby
poskytnutí a předmět jistoty stanoví
zákon.
Odůvodnění:
Splnění povinností uchazečů,
které vyplývají z podmínek soutěže,
se zajišťuje ve formě jistoty. Ta může
mít podle § 555 obč. zák. různou
povahu, zejména se používá bankovní
záruky, složení určité peněžní
částky a zřízení zástupního
práva na určitých druzích cenných
papíru.
Z obecné úpravy obsažené v obchodním
zákoníku vyplyne, kdy zajištění
splnění povinnosti zaniká a jaké jsou
jeho právní důsledky. Vedl toho se vyžaduje
zpravidla i zajištění splnění
některých povinností, které vyplynou
z uzavření smlouvy vybranému uchazeči.
Podle povahy věci může zajištění
poskytnuté pro dobu průběhu obchodní
veřejné soutěže být přeměněno
na zajištění smluvní povinnosti nebo
z podmínek soutěže může vyplynout,
že vybraný uchazeč musí převzít
ve smlouvě jinou formu zajištění svých
smluvních povinností.
Zásada č. 9 - Běh lhůt v obchodní
veřejné soutěži
Lhůta, do které lze nabídky podávat,
končí vždy dnem a hodinou otevírání
obálek. Lhůta o oznámení vybrané
nabídky počíná běžet dnem
otevírání cek a vymezuje se počtem
kalendářních dnů.
Odůvodnění:
Přesné definování lhůt v obchodní
veřejné soutěži je nezbytné pro
zajištění její průhlednosti a
nediskriminačnosti. Z obchodního zákoníku
plyne, že obě tyto lhůty musí být
stanoveny v podmínkách soutěže. Tento
zákon pouze zpřesňuje konec lhůty
pro podávání nabídek a současně
též počátek lhůty pro oznámení
vybrané nabídky.
Zásada č. 10 - Podávání
nabídek
Nabídky se přijímají v zapečetěných
obálkách a po přijetí se evidují
v chronologickém pořadí s uvedením
doby jejich doručení a uchovávají
se v obálkách s neporušenou pečetí
až do doby jejich otevření. Evidence předložených
nabídek se uchovává i po skončení
obchodní veřejné soutěže po dobu
10 let.
Odůvodnění:
Řádný průběh soutěže
vyžaduje, aby od samého začátku bylo
dbáno vedle precizně zpracovaných nabídek
i na náležité administrativní zajištění
veřejné soutěže. K tomu patří
i způsob podávání nabídek,
jejich evidence a uchovávání. Poněvadž
v souvislosti s účastí na obchodní
veřejné soutěži mohou vzniknout spory,
zejména ohledně návrhů na náhradu
škody z porušení podmínek soutěže,
je účelné stanovit povinnost zadavatele uchovávat
potřebné doklady do doby, kdy podle zákona
nastane jejich promlčení (§ 398 obch. zák.).
Tyto doklady mohou sloužit i pro kontrolu, zda byla dodržena
úprava vyplývající z tohoto zákona.
Zásada č. 11 - Otevírání
obálek s nabídkami
Otevírání obálek s nabídkami
se uskutečňuje v místě a termínu
stanoveném v podmínkách soutěže.
Zadavatel je povinen umožnit účast při
otevírání obálek uchazečům
(jejich zástupcům), orgánu dohledu a zástupcům
ministerstva financí a ministerstva pro hospodářskou
soutěž.
Při otevírání obálek s nabídkami
se sděluje všem přítomným jméno
a adresa uchazeče a nabídková cena. Uchazeče
nepřítomné při otevírání
obálek zadavatel neprodleně o těchto skutečnostech
informuje. 0 otevírání obálek se sepisuje
protokol. Obálky s nabídkami předložené
po uplynutí lhůty, do které lze nabídky
podávat, zadavatel neotevírá a vrátí
je zpět uchazečům.
Odůvodnění: Nediskriminační
průběh obchodní veřejné soutěže
musí být zajištěn i při otevírání
obálek, které má být realizováno
s možností účasti všech uchazečů.
Do povinně zpracovaného protokolu se uvádějí
základní charakteristiky předložených
nabídek a další významné skutečnosti,
které byly uvedeny v průběhu jednání.
Zásada č. 12 - Posouzení, hodnocení
a výběr nejvýhodnější
nabídky
Posouzení splnění podmínek soutěže,
hodnocení nabídek a výběr nejvýhodnější
nabídky provádí zadavatel pomocí jím
jmenované komise za účasti odborníků.
Na základě posouzení nabídek z hlediska
splnění podmínek soutěže a souladu
postupu uchazeče s předpisy na ochranu hospodářské
soutěže vyloučí zadavatel ze soutěže
nabídky, které těmto požadavkům
nevyhoví. Zbývající nabídky
zadavatel vyhodnotí podle kritérií uvedených
v podmínkách soutěže s cílem
vybrat nejvýhodnější nabídku.
Uchazeči jsou povinni na žádost zadavatele
poskytnout potřebné vysvětlení k předloženým
nabídkám, které nesmí mít charakter
jejich doplňku.
Nejvýhodnější nabídkou se rozumí
nabídka s nejnižší nabízenou cenou,
splňující veškerá kritéria
vymezená zadavatelem v podmínkách soutěže.
Při hodnocení nabídek může zadavatel,
pokud to uvedl v podmínkách soutěže,
dát přednost nabídkám, které
pomáhají současně řešit
regionální a ekologické problémy,
otázky zaměstnanosti, využití místních
zdrojů, platební bilanci státu při
nabídkách zahraničních uchazečů
apod.
Z posouzení a hodnocení nabídek pořídí
zadavatel zápis, do něhož musí být
umožněno nahlédnout každému uchazeči.
Odůvodnění:
Pro zajištění objektivity průběhu
veřejné soutěže je účelné,
aby výběr nejvýhodnější
nabídky se uskutečňoval komisionálně
za účasti odborníků. Z obchodní
veřejné soutěže je třeba vyloučit
nabídky, které neodpovídají podmínkám
soutěže. Výběr nejvýhodnější
nabídky se určuje na základě tohoto
hodnocení.
Část třetí: Uzavírání
smluv, přezkoumávání aktů zadavatele
a dohled při veřejné obchodní soutěži.
Zásada č. 13 - Uzavření smlouvy
s vybraným uchazečem
Výběr nejvýhodnější nabídky
oznámí zadavatel ve lhůtě stanovené
v podmínkách soutěže všem uchazečům,
pokud nebyli ze soutěže vyloučeni; do jejího
uplynutí jsou uchazeči svými nabídkami
vázáni.
S uchazečem, jehož nabídka byla vybrána,
uzavře zadavatel příslušnou smlouvu
do 15 dnů od doručení oznámení
o výběru, pokud nebyly podány námitky.
O tuto lhůtu se prodlužuje doba, po kterou je vybraný
uchazeč svou nabídkou vázán.
Pokud jsou podány námitky proti rozhodnutí
zadavatele o výběru nejvýhodnější
nabídky a tento výběr bude potvrzen, uzavře
zadavatel smlouvu do 15 dnů od doručení rozhodnutí
o námitkách vybranému uchazeči. Do
uplynutí této lhůty je vybraný uchazeč
svou nabídkou vázán.
Odůvodnění:
Výběrem nejvýhodnější
nabídky se obchodní veřejná soutěž
uzavírá. Přijetím vybrané nabídky
zadavatelem by došlo k uzavření smlouvy podle
obchodního zákoníku. Nutnost kontroly zadavatelových
povinností a možnost jejich nápravy si vynucuje
odchylnou úpravu pro veřejné zakázky.
Smlouva se uzavírá následně až
po zjištění, že nebyly podány námitky
nebo v případě je jich podání
až po ukončení přezkumného řízení.
0 tuto dobu se prodlužuje vázanost uchazečů
svými nabídkami.
Zásada č. 14 - Řízení o
námitkách zadavatele při obchodní
veřejné soutěži
Uchazeč může vznést proti jednotlivým
aktům zadavatele učiněným v průběhu
obchodní veřejné soutěže námitky
z důvodu, že zadavatel při zadávání
veřejné zakázky porušil ustanovení
zákona.
Námitky se předkládají zadavateli
písemně po přijetí rozhodnutí
nebo po provedení úkonů proti nimž směřují,
nejpozději musí být podány do 7 dnů
od doručen. oznámení o výběru
nejvýhodnější nabídky.
Zadavatel ve lhůtě 14 dnů od předložení
námitek jim vyhoví nebo je postoupí v téže
lhůtě ministerstvu hospodářství
k rozhodnutí. Ministerstvo hospodářství
vykonávající dohled námitky zamítne,
pokud bude při přezkoumání zjištěno,
že akt, proti němuž námitky směřují,
je v souladu s tímto zákonem. Shledá-li ministerstvo
hospodářství námitky důvodnými,
konstatuje pochybení zadavatele a uloží mu
provést nápravu.
Námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru
na nejvýhodnější nabídky musí
být podány zadavateli nejpozději do 15 dnů
po doručení oznámení o výběru.
Zadavatel námitky předá do 7 dnů po
obdržení se svým stanoviskem a příslušnou
dokumentací k rozhodnutí ministerstvu hospodářství.
Jsou-li námitky podány důvodně, ministerstvo
hospodářství rozhodnutí o výběru
nejvýhodnější nabídky zruší
a uloží zadavateli provést nový výběr
nabídky.
Zjistí-li ministerstvo hospodářství
při výkonu dohledu závažné či
opětovné porušení zákona, uloží
zadavateli pokutu.
Při přezkoumávání aktů
zadavatele při zadávání veřejných
zakázek se použije správní řád.
Odůvodnění:
K zajištění nediskriminačního
přístupu zadavatele k přípravě,
organizování a vyhodnocení veřejné
soutěže je proto nezbytné, aby každý
uchazeč mohl postup zadavatele konfrontovat s ustanoveními
zákona a požadovat i přezkoumání
jeho rozhodnutí. Postup v případě
přezkumu je součástí zásad
zákona; do podrobností z hlediska procesních
ustanovení bude rozpracován až při zpracování
návrhu paragrafového znění. Na rozhodování
příslušného orgánu o námitkách
bude platit správní řád. Přezkoumávání
aktů zadavatele přísluší ministerstvu
hospodářství, které je oprávněno
vykonávat dohled nad dodržováním zákona.
Část čtvrtá: Jiné způsoby
zadávání veřejných zakázek
Zásada č. 15 - Výzva více osobám
k podávání nabídek
Uzavření smlouvy na podkladě písemné
výzvy zaslané zadavatelem nejméně
třem osobám k podávání nabídek
se připouští v případech:
a) naléhavé potřeby (havárie, přírodní
katastrofa),
b) jde-li o specializovanou veřejnou zakázku v případech,
kdy předmět veřejné zakázky
může poskytnout omezený počet osob,
c) dodatečné a opakované veřejné
zakázky (především z důvodu standardizace
nebo slučitelnosti předmětu veřejné
zakázky), pokud nepřekročí 50 % hodnoty
původní veřejné zakázky,
d) na tutéž veřejnou zakázku byla již
vyhlášena veřejná soutěž
a nepřinesla žádoucí výsledek.
Při uzavření smlouvy na podkladě výzvy
více osobám postupuje zadavatel podle zásad
č. 4 a č. 6 odst. 1, č. 7, č. 8 a
č. 12 odst. 2 až 4.
Odůvodnění:
Forma výzvy více osobám představuje
náhradní řešení při zadávání
veřejných zakázek, ale přesto je nezbytná
pro řadu taxativně stanovených "mezních"
případů. V podstatě přichází
v úvahu vždy, kdy by veřejná obchodní
soutěž ztratila své ekonomické opodstatnění.
Zásada č. 16 - Výzva jedné osobě
k podání nabídky
Uzavření smlouvy na podkladě písemné
výzvy zaslané zadavatelem jedné osobě
k podání nabídky se připouští
v případech:
a) naléhavé potřeby, jde-li o ohrožení
životů nebo zdraví lidí nebo nebezpečí
škody velkého rozsahu (havárie, přírodní
katastrofa),
b) specializované veřejné zakázky
v případech, kdy předmět veřejné
zakázky může poskytnout jediná osoba,
c) kdy poskytnutí plnění jinou osobou by
vedlo k porušení práv z průmyslového
nebo jiného duševního vlastnictví,
d) kdy zveřejnění podmínek soutěže
by mohlo ohrozit obranu a bezpečnost státu.
Odůvodnění:
Výzva jedné osobě představuje krajní
způsob zadání veřejné zakázky
a omezuje se na ty případy, kdy uplatnění
způsobů umožňujících konkurenci
osob nepřichází v úvahu z důvodu
časové náročnosti, neefektivnosti
nebo je vyloučeno ze speciálních důvodů.
Pokud to konkrétní situace zadavatele umožňuje,
může zadavatel využít výzvy více
osobám; považuje-li tuto formu za prospěšnou
pro zabezpečení veřejné zakázky.
Zásada č. 17 - Závěrečné
ustanovení
K vydání obecně závazných právních
předpisů k provedení zásady č.
4 tohoto zákona je oprávněno ministerstvo
hospodářství České republiky.
Odůvodnění:
Pro jednotlivé specifické oblasti bude zapotřebí
ustanovení zákona konkretizovat prováděcím
předpisem v souladu s čl. 79 odst. 3 Ústavy.
Zákon bude platný pro všechna odvětví,
avšak specifika bude nutno řešit zvláštní
právní úpravou. Z důvodu zachování
jednoty a souladu mezi těmito předpisy se zmocňuje
k jejich vydání ministerstvo hospodářství,
v jehož kompetenci příprava zákona je.
I. Úvod
Regulační funkce trhu se může plně
projevit pouze v rámci ekonomických vztahů
dvou subjektů, které plně hospodaří
vlastními resp. úvěrovými prostředky.
V případech, kdy jeden ze subjektů hospodař
veřejnými prostředky, tato regulace v České
republice dosud nefunguje. Cílem zákona, který
bude zpracován na základě předkládaných
zásad, je odpovídajícím způsobem
aplikovat tržní mechanismus do oblasti hospodaření
veřejnými prostředky a zajistit povinné
uplatnění systému veřejné sou
že při udělování veřejných
zakázek způsobem, který je ve vyspělých
zemích běžný. Vytvoří
se tím podmínky pro transparentní a nediskriminační
postup zadávání, průběh, vyhodnocení
soutěží a dohled nad nimi. Systém by
měl zaručí, aby s minimem veřejných
prostředků bylo dosaženo maximálních
efektů.
II. Právní rozbor
K zavedení systému soutěžního
zadávání veřejných zakázek
se ČSFR (následně ČR) zavázala
jednak v čl. 6 Evropské dohody zakládajíc
přidružení k Evropským společenstvím
a jednak v čl. 6 dohody uzavřené s ESVO.
Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními
smlouvami republiky a je plně kompatibilní s právem
Evropských společenství. Podkladem pro přípravu
zákona byl kromě jiných též vzorový
zákon UNCITRAL.
Navrhované zásady zákona vyplňují
mezery, které v českém právním
řádu jsou v důsledku faktu, že zadávání
veřejných zakázek nemá dosud právní
úpravu obvyklou ve vyspělých zemích,
přestože již v období první republiky
příslušná úprava fungovala (nařízení
vlády č. 667 ze 17, 12 1920 o zadávání
státních dodávek a prací). Současný
stav zadávání veřejných zakázek
je řešen mimo oblast závazných právních
předpisů (usnesení vlády ČR
č. 458/1992, zadávací řád staveb
apod.). Podpůrně se využívá ustanovení
obchodního zákoníku o obchodní veřejné
soutěži (§281 - 288), které však
je potřeba pro vyhlašování soutěže
na veřejné zakázky doplnit o určité
závazné postupy zadavatele umožňující
jejich kontrolu. Z tohoto důvodu je nezbytné odchylně
upravit i vznik příslušného smluvního
vztahu, který umožňuje proti rozhodnutí
zadavatele vznášet opravné prostředky.
Při tvorbě zásad zákon a se vycházelo
z rámce daného právním řádem
ČR, zejména ze zákona č. 63/1991 Sb.,
o ochraně hospodářské soutěže
a z obchodního a občanského zákoníku.
Navržená úprava je nezbytnou doplňující
a odchylnou úpravou vyvolanou potřebou specifických
postupů při zadávání veřejných
zakázek.
Předběžně se rýsuje potřeba
specifických úprav zadávání
veřejných zakázek v podrobných prováděcích
předpisech pro:
- hmotné investice, vč. projektových prací
- dodávky výrobků, výkonů,
prací a služeb
- dodávky určené pro branné a bezpečnostní
účely
III. Ekonomický rozbor
Dosavadní praxe v hospodaření veřejnými
prostředky představuje až na výjimky
systém zadávání z volné ruky,
tj. udělení zakázky firmě z několika
potenciálních dodavatelů. Takový systém
má řadu negativních rysů. Především
nezajišťuje vysokou efektivnost při vynakládání
veřejných prostředků, protože
vylučuje výběr nejvýhodnější
nabídky tím, že se orientuje pouze na jedinou.
V podmínkách transformace ekonomiky a její
demonopolizace pak automaticky vylučuje z možného
výběru nově vznikající firmy
tím, že se převážně orientuje
na tzv. zavedené firmy. V tom je skryto i riziko protekcionismu
a porušování pravidel. hospodářské
soutěže.
Nelze opomenout ani rizika podjatosti a korupce při výběru
dodavatele v těch případech, kdy zadávání
zakázek neprobíhá podle jasných pravidel.
V této souvislosti je nutné připomenout provedenou
novelizaci trestního zákona (úplné
znění č. 392/92 Sb.), kde jsou v § 128
písm. a) kromě jiného kvalifikovány
"pletichy při veřejné soutěži"
a "postih pro každého, kdo sjednává
přednostní nebo výhodnější
podmínky na úkor jiných soutěžitelů".
Již od roku 1991 byla snaha vnést pořádek
do této oblasti bohužel nekoordinovaně. Důsledkem
je v současné době řada dílčích
platných rozhodnutí vlády a orgánů
státní správy, která se překrývají
a některá jejich ustanovení si vzájemně
odporují. Vstoupením zákona v platnost budou
dosud používané předpisy zrušeny.
Pro uplatnění navrženého zákona
bude rozhodující skutečnost, že zakázka
je hrazena (i podílově) z veřejných
prostředků. Zákon se nevztahuje na veřejné
zakázky, jejichž předmět je pod stanoveným
hodnotovým limitem. Důvodem je nepřiměřenost
finančních nákladů na organizaci a
konání veřejné soutěže
vzhledem k celkové hodnotě zakázky. Zákon
stanoví nejen postup veřejné soutěže,
ale i případy řešení výjimek.
Navržená legislativní úprava je základem
celého systému (prováděcí předpisy,
metodiky, atd.), na jehož návrhu spolupracují
odborná a profesní sdružení či
instituce, které mají zkušenosti s obdobnou
problematikou v zahraničí. Ministerstvo hospodářství
bude koordinačním centrem pro celý systém
a bude provádět dohled nad dodržováním
tohoto zákona. Tím nebude dotčena povinnost
kontroly dalších kompetentních orgánů
např. kontrol dodržování rozpočtové
kázně atd. Jednotliví zadavatelé budou
odpovědni za organizaci a vyhodnocování soutěží.
Pro zpracování prováděcích
předpisů budou ustaveny pracovní skupiny,
tvořené zástupci příslušných
ústředních orgánů státní
správy.
Na základě poznatku členských zemí
ES přináší důsledné uplatňování
systému zadávání veřejných
zakázek na podkladě výsledku veřejné
soutěže úspory veřejných prostředků
ve výši 5 až 10 %. Tyto konkrétní
úspory budou jednoznačně přesahovat
náklady potřebné na zavedení a realizaci
systému zadávání veřejných
zakázek v České republice.