Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
Zákon č. 211/93
Sb., o zákazu výroby, dovozu a užívání
látek poškozujících nebo ohrožujících
ozónovou vrstvu Země a výrobků takové
látky obsahujících, se mění
a doplňuje takto:
V § 9 se dosavadní
text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový
odstavec 2, který zní:
"ustanovení §
4 odst. 3 se nepoužije na právní vztahy vzniklé
přede dnem účinnosti tohoto zákona,
které byly odsouhlaseny příslušnými
orgány státní správy a na které
byl udělen souhlas k výrobě a dovozu."
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 13. srpna 1993.
Přijatý zákon
o zákazu výroby, dovozu a užívání
látek poškozujících nebo ohrožujících
ozonovou vrstvu země a výrobků takové
látky obsahujících stanovuje zcela odlišný
režim, než jaký existoval v době platnosti
zákona č. 309/1991 Sb., a nekoresponduje ani s připravovaným
vládním návrhem na jeho novelizaci, který
v průběhu roku 1992 připravovalo
ministerstvo životního prostředí.
Dochází tak rovněž
k nesouladu s právním režimem podle Montrealského
protokolu (jehož signatářem byla ještě
ČSSR) a jeho londýnským a škodaňským
dodatkem a právním režimem současně
platným v České republice.
Podnikatele tento fakt staví
do situace, kdy nemohou dostát svým závazkům
vůči zahraničním partnerům,
leda za cenu obrovských finančních ztrát
(ať již tyto ztráty budou spočívat
v placení sankčních poplatků do Fondu
či placení smluvních sankcí podle
uzavřených dohod
zahraničnímu zákazníkovi).
Právní vztahy takto
vzniklé - tedy za účinnosti dřívějších
právních předpisů - by měly
být nyní posuzovány podle zákona nového,
který pro ně zavádí podmínky
nepoměrně nevýhodnější.
Není jistě sporu
o tom, že úplný zákaz používání
freonů je nezbytný a to v čase co nejkratším.
V prvním státě by však nemělo
docházet k situacím,kdy je ohrožována
právní jistota podnikatelů způsobem
výše popsaným.
Přechodná ustanovení
zákona - pokud by byla doplněna jednoduchou novelizací
tak jak je navrhováno - by mohla tento stav zhojit tím
způsobem, že by do doby účinnosti zákazu
výroby, dovozu a užíváni těchto
látek (tedy do 1. 1. 1996) vyloučila aplikaci sankčních
ustanovení § 4 odst. 3 u těch právních
vztahů, které vznikly před účinností
tohoto zákona a
byly založeny v dobré víře v souladu
s platným právním režimem v době
svého vzniku.