Parlament se usnesl na tomto zákoně:
Zákon České národní rady č.
185/1991 Sb., o pojišťovnictví, se mění
a doplňuje takto:
1. § 14 včetně nadpisu a poznámek pod
čarou zní:
(1) Pojišťovna vytváří v souladu
s vymezeným předmětem podnikání
a/ technické rezervy (dále jen "rezervy"):
1. rezervy na neživotní pojištění:
1.1. rezervu na pojistné jiných období,
1.2. rezervu na pojistná plnění,
1.3. rezervu na pojistné prémie a slevy,
1.4. rezervu na vyrovnávání mimořádných
rizik
2. rezervy na životní pojištění:
2.1. rezervu na pojistné jiných období,
2.2. rezervu na životní pojištění
(matematická rezerva),
2.3. rezervu na pojistná plnění,
2.4. rezervu na pojistné prémie a slevy,
2.5. rezervu na krytí závazku z finančního
umístění,jménem pojištěných,
b/ ostatní rezervy,
c/ fond zábrany škod.
(2) Evidence o každé rezervě a fondu se vede
účetně odděleně od ostatních
závazků (pasív) pojišťovny.
(3) Tvorba rezerv nepodléhá zdanění
až do výše stanovené zvláštním
předpisem [§ 6 písm. a/ a b/ zákona
ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění
základu daně z příjmů, ve znění
zákona č.157/1993 Sb."]. Fond zábrany
škod se vytváří ze zisku po zdanění.
(4) nejméně 30 % průměrného
ročního stavu prostředků rezerv uvedených
v odstavci 1 písm. a/ musí být uloženo
v tuzemské bance 7/.
(5) Tvorbu a použití rezerv a fondu zábrany
škod, způsob umístění prostředků
rezerv a lhůty a způsob vykazování
solventnosti pojišťovny stanoví vyhláškou
ministerstvo financí.
(6) Pojišťovna může vytvářet
ze zisku po zdanění další fondy.
(7) Povinnost pojišťovny zřizovat fondy podle
zvláštních předpisů není
tímto ustanovením dotčena.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1994.
T. Ježek v. r.
V Praze dne 27. září 1993
I. OBECNÁ ČÁST
Tvorbu a použití rezervních zdrojů v
pojišťovnictví upravuje § 14 zákona
ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví,
a prováděcí vyhláška ministerstva
financí ČR č. 259/1991 Sb., kterou se stanoví
způsob tvorby a použití účelových
pojistných fondů.
Pojistné rezervy se vytvářejí formou
účelových pojistných fondů
(základního rezervního fondu, fondu rezerv
pojistného, devizového rezervního fondu a
fondu zábrany škod). Jde o systém jednoduchý,
ale nevyhovující tržním podmínkám.
Část týkající se pojistných
plnění (zejména základního
rezervního fondu) je zcela oddělena od tvorby hospodářského
výsledku pojišťovny. Rezerva se vytváří
ve výši rozdílu mezi celkovým objemem
kalkulovaných škod (částí pojistného
přijatého ve sledovaném účetním
období, která je určena u jednotlivých
druhů pojištění na výplatu pojistných
plnění podle příslušného
kalkulačního vzorce) a objemem pojistných
plnění skutečně vyplacených
ve stejném období. Nepřihlíží
se k objektivní potřebě rezerv na úhradu
závazků pojišťovny v budoucnosti.
Způsob vytváření zdrojů pojišťoven
pro krytí závazku vůči pojištěným
je nutno věcně přizpůsobit osvědčené
praxi ve vyspělých evropských zemích.
Zásadně musí být výnosy a náklady
zaúčtovány do účetního
období, ve kterém jednoznačně vznikly.
Např. na výdaje, které souvisejí se
sledovaným období, ale budou vynaloženy až
v dalším období, se musí vytvářet
odpovídající rezervy.
Proto se dosud platná právní úprava
navrhuje změnit. Předkládá se tato
dílčí novela zákona o pojišťovnictví.
Ministerstvo financí bude zároveň zmocněno
k vydání nového předpisu, který
problematiku upraví podrobněji.
Nová právní úprava bude i terminologicky
srovnatelná s obdobnými předpisy vyspělých
evropských zemí a bude rovněž respektovat
příslušná ustanovení direktiv
Rady Evropských společenství pro životní
a neživotní pojištění i direktiv
upravujících účetnictví pojišťovacích
podniků.
Účtová osnova pro pojišťovny, která
nabyla účinnosti dnem 1.1.1993 opatřením
federálního ministerstva financí č.j.
V/2 - 25 430/1992, již předpokládá vydání
výše uvedených předpisů a používá
pojem technických rezerv v životním a neživotním
pojištění. V přechodném období
od 1. ledna 1993 do doby nabytí účinnosti
navrhované právní úpravy stanoví
postupy účtování o účelových
pojistných fondech. O prostředcích těchto
fondů odpovídající tvorbě z
nákladů je účtováno na příslušných
účtech rezerv.
Současně se navrhuje zpřesnění
§ 16 a § 18 zákona o pojišťovnictví
v návaznosti na znění zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví.
Návrh novely zákona o pojišťovnictví
si nevyžádá dopad na státní rozpočet.
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I:
Z věcného hlediska, jde o nahražení
dvou účelových pojistných fondů
(základní rezervní fond a fond rezerv pojistného)
technickými rezervami (rezervy v neživotním
pojištění a rezervy v životním
pojištění) a zrušení devizového
rezervního fondu. Pro jeho "povinnou" tvorbu
již není opodstatnění. Podle současné
právní úpravy režimu vnitřní
směnitelnosti jsou platby a inkasa ze zahraničí
prostřednictvím bank velmi operativní. Fond
zábrany škod sloužící k financování
zábranných opatření a dosud zahrnovaný
mezi účelové pojistné fondy se navrhuje
ponechat s tím, že se bude vytvářet
z čistého zisku.
Navrhovaná úprava § 14 odst. 3 zákona
o pojišťovnictví zajišťuje také
návaznost na zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách
pro z jištění základu daně z
příjmů. V zákoně je použita
nová terminologie, tj. rezervy na neživotní
pojištění a rezervy na životní
pojištění s příslušnými
odkazy na předpisy o pojišťovnictví (zákon
č. 185/1991 Sb. a vyhláška č. 259/1991
Sb.).
V současné právní úpravě
pojem "rozdělení hospodářského
zisku" neodpovídá vztahu k daňovým
předpisům.
Podle zákona o účetnictví se účetní
závěrka nesestavuje jen jako roční,
ale i v jiných případech (§ 17 a 19
cit. zákona).
Pojišťovna vyhotovuje podle 21 zákona o účetnictví
výroční zprávu.
Pro ministerstvo financí se ponechává zmocnění
vydat k zákonu o pojišťovnictví prováděcí
předpis.
K čl. II:
Změna provedená v 14 zákona o pojišťovnictví
se promítá do příslušných
ustanovení zákona.
K čl. III:
Navrhuje se, aby zákon vstoupil v účinnost
dnem 1. ledna 1994. Od téhož data by měl nabýt
účinnosti i prováděcí předpis
ministerstva financí, aby systém technických
rezerv mohl být uplatněn od roku 1994 v souladu
s příslušnými předpisy upravujícími
v pojišťovnictví výše uvedenou oblast.