K zásadě č.
5
Osobní úřad
- nařízení vlády
Stanovit například,
že u malých služebních úřadů,
ve kterých by byla existence osobního úřadu
neúčelná a nehospodárná, plní
úkoly osobního úřadu jiný služební
úřad, než ten, v němž je státní
zaměstnanec zařazen k výkonu státní
služby. Malým služebním úřadem
je služební úřad, v němž
je počet státních zaměstnanců,
který je stanoven systemizací,
včetně pracovníků v pracovním
poměru, méně než 30 osob. Jiným
služebním úřadem je okresní úřad
nebo příslušný ústřední
orgánů státní správy.
V případě,
že v příslušném okresu plní
úkoly okresního úřadu obecní
úřad, je jiným služebním úřadem
určený okresní úřad.
K zásadě č.
63
Začátek denní
služební doby - vyhláška Úřadu
pro legislativu a veřejnou správu
V zájmu zajištění
jednotného začátku denní služební
doby ve služebních řadech, na které
se vztahuje tento zákon, se stanoví tento začátek
na 8 hodinu.
K zásadě č.
80
Podmínky a rozsah služebního
volna - nařízení vlády
1. Při činnosti
dárce při odběru krve a při aferéze
se poskytne státnímu zaměstnanci služební
volno za dobu od nástupu cesty k odběru až
po zotavení se po odběru, pokud tyto skutečnosti
zasahují do služební doby v rámci 24
hodin od nástupu cesty k odběru a u činnosti
dárce dalších biologických materiálů
v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru.
2. V případech uvedených
v zásadě č. 78 odst. 1 písm. b) až
h) se navrhuje rozsah služebního volna vymezit obdobně,
jako
v příloze k na.řízení
vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým
se provádí zákoník práce.
3. Na přípravu a
vykonání kvalifikační zkoušky,
včetně opakované kvalifikační
zkoušky, přísluší státnímu
zaměstnanci nárok na 10 dní služebního
volna.
4. Při přestěhování
státního zaměstnance z jiných důvodů
než v souvislosti se změnou státní služby,
podle zásady č. 79 písm. a), přísluší
státnímu zaměstnanci, který má
vlastní bytové zařízení, neplacené
služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše
na jeden den při stěhování v téže
obci a při stěhování do jiné
obce nejvýše dva dny.
5. V případech nepředvídaného
přerušení provozu nebo zpoždění
hromadných dopravních prostředků podle
zásady č. 79 písm. b), přísluší
státnímu zaměstnanci neplacené služební
volno na nezbytně nutnou dobu, nemohl-li státní
zaměstnanec dosáhnout místa výkonu
služby jiným přiměřeným
způsobem.
K zásadě č.
103
Ošacení státních
zaměstnanců - vyhláška ministerstva
financí
Ošacením se rozumí
čistý a nepoškozený oblek a košile
s vázankou u státního zaměstnance;
za oblek se pro účely této vyhlášky
považuje též sako a kalhoty v různých
barvách.
Ošacením státní
zaměstnankyně se rozumí čisté
a nepoškozené šaty, sukně, halenka, svetr
a kostým.
Výše finančního
příspěvku na slušné ošacení
činí 5.000 Kč ročně.
K zásadě č.
107
Příspěvek
na stravování státních zaměstnanců
- vyhláška ministerstva financí
Služební úřad
přispívá státním zaměstnancům
na každý den skutečného výkonu
státní služby 10 Kč na stravování.
Zásada č. 112
Katalog platových tříd
a směr školního vzdělání
- Stupnice platových tarifů ve služebních
úřadech - nařízení vlády
Katalog platových tříd
umožňuje zařazení státních
zaměstnanců do platových tříd
podle míry složitosti, náročností
a odpovědnosti činnosti, kterou mají v oboru
státní služby vykonávat.
Státní zaměstnanci
s úplným středním vzděláním
ukončeným maturitou se podle míry složitosti,
náročnosti a odpovědnosti činnosti
zařadí do první až čtvrté
platové třídy. Státní zaměstnanci
s vysokoškolským vzděláním se
podle míry složitosti, náročnosti a
odpovědnosti činnosti zařadí do páté
až deváté platové třídy
Charakteristika jednotlivých
platových tříd s příklady činností
bude uvedena v příloze, která bude součástí
nařízení vlády.
V rámci platových
tříd se stanoví platové stupně,
vymezené počtem let odborné praxe. Počtem
let odborné praxe se rozumí doba služby v oboru
po dosažení stanoveného stupně vzdělání,
případné jiné doby, které se
posuzují jako výkon služby. Doba služby
přípravné se započítává
pro účely
zařazení státního zaměstnance
do platové stupně dvěma třetinami.
Stupnice platových tarifů
se ve služebních úřadech stanoví
podle těchto zásad:
1. k ocenění vzrůstající
náročnosti a odpovědnosti výkonu jednotlivých
funkcí se zvyšují platové tarify mezi
platovými třídami nejméně o
15 %,
2. v zájmu účinné
stimulace rozvoje odborných zkušeností se stanoví
rozpětí platových tarifů v každé
platové třídě tak, že rozdíl
mezi nejvyšším a nejnižším platovým
tarifem činí nejméně 50 %,
3. v rámci rozpětí
platových tarifů se pro jednotlivé platové
stupně stanoví platový tarif pevnou částkou
v Kč měsíčně,
4. platových stupňů
se stanoví deset a počet let odborné praxe
v platovém stupni se stanoví tak, aby stimuloval
k trvalému získávání a využívání
odborných zkušeností v oboru služby po
převážnou část doby výkonu
služby do vzniku nároku na starobní důchod.
K zásadě č.
116
Zvýšení
stupnice platových tarifů - nařízení
vlády
Zvýšení stupnice
platových tarifů s účinností
zpravidla od počátku roku bude závislé
na předpokládaném růstu spotřebitelských
cen a růstu mezd v podnikatelské sféře.
Ke zvýšení stupnice platových tarifů
v průběhu kalendářního roku
se navrhuje přistoupit v případě,
že v předchozím kalendářním
čtvrtletí pře sáhne skutečný
růst spotřebitelských cen
nebo průměrné mzdy v podnikatelské
sféře o víc než 10 procentních
bodů předpokládaný růst.
K zásadě č.
122
Rizikový příplatek
- nařízení vlády
Rizikový příplatek
se poskytuje státním zaměstnancům
1. za výkon činností
v prostředí, kde převládají
ztížené a zdraví škodlivé
pracovní podmínky, které souvisejí
s rizikem škodlivého působení vlivu
profesionální infekce, ionizujícího
a elektromagnetického záření, práce
s lasery, chemických karcinogenů, dalších
chemických škodlivin a fyzikálních vlivů.
Podle míry rizika se činnosti,
za jejichž vykonávání se příplatek
poskytuje, rozdělují do dvou skupin /I. skupina
s nižší mírou ohrožení a II.
skupina se zvýšenou mírou ohrožení/
vymezených v příloze, která bude součástí
nařízení vlády. Konkrét ní
výši rizikového
příplatku stanoví předpisem služební
úřad podle míry rizika, intenzity a doby
působení škodlivých vlivů v průběhu
vykonávání příslušné
činnosti,
2. za výkon služeb
a činností spojených s ochranou zájmu
státu, kdy může dojít k ohrožení
života nebo jiným závažným rizikům,
služeb a činností při plnění
úkolů pro brannou pohotovost státu nebo při
mimořádných opatřeních mimo
dobu branné pohotovosti státu a činností
s mimořádnou neuropsychickou zátěží
a také k ocenění dalších vlivů
výrazně ztěžujících výkon
služby, např.
práce v podzemí nebo práce s odsouzenými.
Konkrétní výši
příplatku stanoví státnímu
zaměstnanci služební úřad podle
míry rizika a mimořádných nároků
vyvolaných rozdílnými pracovními podmínkami.
K zásadě č.
123.
Příplatek za
výchovu státního zaměstnance - čekatele
- nařízení vlády
Státnímu zaměstnanci
pověřenému výchovou státních
zaměstnanců - čekatelů náleží
za dobu výchovy příplatek diferencovaný
podle míry nároků kladených na tuto
výchovu a počtu současně vychovávaných
státních zaměstnanců -- čekatelů,
nejméně však ve výši 500 Kč
měsíčně na jednoho.
K zásadě č.
12
Příplatek za
zvýšené životní náklady
- nařízení vlády
Oblasti se zvýšenými
životními náklady se vymezí na základě
údajů Českého statistického
úřadu o úrovni cen. Příplatek
na úhradu zvýšených nákladů
ve vymezených oblastech se stanoví diferencovaně
podle míry tohoto zvýšení.
alternativa I
paušální částkou
v Kč pro vymezenou oblast.
alternativa II
podílem ze služebního
platu státního zaměstnance ve vymezené
oblasti.
Příplatek náleží
státním zaměstnancům a státním
zaměstnancům - čekatelům.
K zásadě č.
134
Pořadí srážek
z platu - nařízení vlády
Navrhuje se upravit obdobně
jako je tomu v § 21 nařízení vlády
ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí
zákoník práce.
K zásadě č.
136
Plat při výkonu
státní služby v cizině - nařízení
vlády
Stanoví se podíl
platu státních zaměstnanců, který
lze vyplácet v jiné měně než
měně České republiky. Přepočet
příslušné části platu
na jinou měnu se provede pro jednotlivé státy
v daném období přepočítacím
koeficientem v závislosti na životních nákladech
v příslušných státech.
K zásadě č.
219
Praxe státního
zaměstnance pro účely přiznání
tarifu služebního platu - nařízení
vlády
Pro účely přiznání
tarifu služebního platu započte služební
úřad do praxe státního zaměstnance
dobu
1. služby v oboru požadované
práce dosaženou po ukončení stupně
vzdělání stanoveného v katalogu platových
tříd a činností nebo směru
vzdělání stanoveného vnitřním
služebním předpisem služebního
úřadu,
2. služby v oboru požadované
práce dosaženou před ukončením
stanoveného stupně vzdělání
v celkovém rozsahu čtyř pětin, pokud
to zákon umožňuje,
3. jiné praxe v závislosti
na míře jejího využití pro úspěšný
výkon požadované práce, nejvýše
však v rozsahu dvou třetin v případech,
kdy dosavadní smluvní zaměstnanec bude jmenován
do státní služby, a v dalších případech,
ve kterých to zákon umožňuje,
4. výkonu vojenské
základní /náhradní/ služby v
rozsahu zvláštním zákonem stanovené
doby a civilní služby v rozsahu zvláštním
zákonem stanovené doby vojenské základní
/náhradní/ služby,
5. mateřské /a další
mateřské/ dovolené nebo trvalé péče
dítě v rozsahu odpovídajícím
délce mateřské /nebo další mateřské/
dovolené platné v době této péče
podle zvláštních předpisů, pokud
se žena současně nepřipravovala na povolání,
nejvýše však v celkovém rozsahu tří
let, nebo celodenní péče o dítě
dlouhodobě těžce zdravotně postižené
v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,
nejvýše však v celkovém rozsahu tří
let.