Zásada číslo
1 - Účel
a rozsah zákona
Účelem zákona
je ochrana chmele a sadby chmele domácího původu
zabezpečením pravosti chmele, jeho původu
a jakosti, zajištěním zdravotní nezávadnosti
chmele, před falšováním chmele při
úpravách.
Tento zákon dále stanoví
územní oblasti a
polohy včetně evidence chmelnic pro účely
ochrany původu chmele,
podmínky pro výrobu,
balení, označování a skladování
chmele a chmelové sadby,
osoby oprávněné
známkováním chmele a podmínky známkování,
odborný dozor nad chmelem
a chmelovou sadbou, včetně oprávnění
ukládat sankce.
Zdůvodnění:
Chmel je již více jak sto let tradiční
vývozní komoditou, pro své kvality cenově
ohodnocenou v rámci světa nejlépe. Kvalitní
a zdravotně nezávadné hlávky chmele
jsou jedním z předpokladů pro zajištění
výroby kvalitního a zdravotně nezávadného
piva. Proto se zákon zabývá nejen pěstováním
chmele a úpravami chmelových hlávek, ale
i zakládáním a ošetřováním
chmelnic. Základním
posláním zákona je vytvořit a hlavně
stanovit povinnosti všem podnikatelům v celém
procesu od výroby chmelové sadby až po obchodování
se chmelem a vytvořit, podmínky pro udržení
jeho priority, záruk pravosti a původu včetně
zdravotní nezávadnosti.
Zásada číslo
2 - Vymezení
pojmů
Pro účely tohoto
zákona se rozumí
a) pěstitelem chmele právnická
nebo fyzická osoba, která chmel a chmelovou sadbu
ve chmelařských oblastech pěstuje a ošetřuje,
b) podnikatelem s chmelem právnická nebo fyzická
osoba, která chmel upravuje,
chmel a chmelovou sadbu uvádí do oběhu, skladuje
nebo přepravuje,
c) chmelnicí trvalá kultura vzniklá vysázením
sadby chmele do konstrukce,
d) chmelařskou oblastí
souvislá území vyhraněná dlouhodobým
vývojem, která tvoří katastrální
území obcí s nejvhodnějšími
půdními a klimatickými podmínkami,
e) chmelařskou polohou
místa ve chmelařských oblastech pro pěstování
chmele zvláště vyhovující,
f) chmelem odrůdy chmele
otáčivého evropského (Humulus lupulus
L. ssp. europeus Ryb.) zapsané ve Státní
odrůdové knize [§ 5 odst. 3 zákona
č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby,
ve znění pozdějších předpisů.]
g) chmelovými hlávkami
plodenství samičích rostlin chmele,
h) ošetřováním
technologické operace po očesání chmelových
hlávek prováděné za účelem
konzervace chmele a dosažení požadované
čistoty,
i) upraveným chmelem sušené chmelové
hlávky upravené dalšími technologickými
operacemi,
j) chmelem brakovým chmelové odpady pocházející
z úprav chmele,
k) veřejnou známkovnou
chmele samostatná organizační jednotka Ústředního
kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského
(dále jen "ústav") ustanovená pro
ten to účel,
l) známkováním
označování a ověřování
chmele, prováděné ústavem ve veřejných
známkovnách chmele,
m) označováním
uvedení stanovených údajů na ocích
chmele, včetně vydání dokladu o hmotností,
n) ověřováním
vydání ověřovací listiny, jíž
se potvrzuje místní původ chmele a na jejímž
základě se potvrdí označení
původu na obalu upraveného chmele,
o) vlastníkem odrůdy
právnická nebo fyzická osoba, která
je podle zvláštního zákona [Zákon
č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým
odrůdám rostlin a plemenům zvířat.]
majitelem šlechtitelského osvědčení,
p) udržovatelem odrůdy
fyzická nebo právnická osoba, která
provádí nebo zajišťuje udržovací
šlechtění odrůdy, jež nemá
vlastníka.
Zdůvodnění:
V návrhu zákona jsou používány
názvy běžně užívané
ve chmelařské terminologii, jejichž význam
je vysvětlen ve výkladu pojmů. K doplnění
informovanosti o chmelu je třeba dle uvést, že
chmel otáčivý je dvoudomá rostlina,
to znamená, že jsou vedle sebe rozlišeni jedinci
výlučně samčího a samičího
pohlaví. Samčí rostliny vytvářejí
pyl, který oplodňuje rostliny samičí
i na vzdálenost několika kilometrů. Samčí
rostliny jsou nežádoucí, protože oplodněním
se vytváří
semena, snižující kvalitu chmele pro výrobu
piva. Ve všech oblastech ČR se pěstují
jen samičí chmelové rostliny. Hlávky
se při sklizni oddělují od chmelové
rostliny tak zvaným česáním. Ihned
po očesání se ošetřují
sušením, klimatizací, oddělováním
hlávek poškozených
při česání a jejich součásti,
odstraňováním cizích a chmelových
příměsí. Pojem veřejná
známkovna chmele je v zákoně zachován,
i když veřejnou známkovnou chmele je ústav.
Tento pojem je užíván a ve světě
všeobecně uznáván od 7. září
1922 nepřetržitě.
Návrh zákona tedy respektuje v obchodním
světě zavedené postavení a pojem veřejné
známkovny chmele, která garantuje původ a
pravost chmele.
Zásada číslo
3 - Chmelařské
oblasti a polohy
Chmelařské oblasti
jsou "Žatecko","Úštěcko"
a "Tršicko".
Chmelařskými polohami
jsou "Podlesí" a "Údolí Zlatého
potoka" na Žatecku a " Polepská Blata"
na Úštěcku.
Chmelařské oblasti
a chmelařské polohy tvoří souvislé
celky.
Chmelařské oblasti
a chmelařské polohy tvoří katastrální
území obcí stanovená právním
předpisem.
Zdůvodnění:
Ve středověku se chmel pěstoval téměř
na celém území dnešní ČR.
Postupně pak docházelo k soustředění
ploch do několika oblastí, které se projevily
jako nejvhodnější Pro pěstování
chmele svými klimatickými a půdními
podmínkami. V období šedesátých
let byly tyto oblasti vymezeny zákonem. Výroba chmele
v těchto oblastech skýtá záruky zejména
z hlediska kvality a udržení konkurenceschopnosti
našeho chmele na světovém trhu.
Katastrální území
obcí, které tvoří hranice chmelařských
obcí, stanoví ministerstvo prováděcím
předpisem (srov. zásada č. 17). Úprava
vyhláškou, nikoliv zákonem, je volena proto,
že je nezbytné v určitých časových
intervalech revidovat, zda některá katastrální
území obcí nejsou nepříznivě
ovlivněna rozvojem průmyslu a tím
nedošlo ke zhoršení vlastnosti chmele. Novelizace
zákona, kterou by si vyžadovalo vyřazení
obcí, by byla velice nepraktická.
Zásada číslo
4 - Evidence chmelnic
Veškeré chmelnice
a pozemky ve chmelařských oblastech osázené
chmelem podléhají evidenci. Evidenci chmelnic a
pozemků ve chmelařských oblastech osázených
chmelem vede ústav, který též přiděluje
nově založeným chmelnicím registrační
čísla.
Pěstitel chmele je povinen
požádat o zaměření chmelnice
a údaje předat ústavu do jednoho měsíce
od zaměření a chmelnici označit registračním
číslem. Pěstitel chmele je povinen ohlásit
ústavu do jednoho měsíce založení
chmelnice nebo její zrušení.
Zdůvodnění:
Chmelnice vzhledem k trvalému charakteru a nákladům
na jejich založení jsou investičním
dílem vysoké hodnoty. Výstavba chmelnic je
odvislá od terénních podmínek a omezena
ochrannými pásmy vodních zdrojů. V
oblastech pěstování chmele jsou často
situována nadzemní a podzemní vedení
/energovody, plynovody/, proto je nutná informovanost k
vzájemnému dodržení ochranných
pásem. Změny majetkových poměrů
a rozšíření počtu podnikatelů
si nutně vyžadují převedení evidence
ploch do péče organizace, která nemá
v náplni obchodní činnost a je schopna údaje
o plochách a sklizni kontrolovat i pro účely
známkování.
Zásada číslo
5 - Výroba chmele
Chmelová sadba používaná
k zakládání chmelnic nebo uváděná
do oběhu musí být uznána ústavem
podle zvláštních předpisů. [Zákon
č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.]
Přihlášku k
uznávacímu řízení je pěstitel
chmele povinen zaslat ústavu vždy do 30.6. běžného
roku. Na každé přihlášce smí
být uvedena pouze jedna chmelnice s uvedením odrůdy,
stupně množení a roku založení.
Sadbový materiál
pro zakládání a obnovu chmelnic se mnozí
výhradně vegetativní cestou. Sadba může
být pěstována i mimo chmelařské
oblasti.
Pěstitel chmele je povinen
a) k ochraně chmele před
chorobami a škůdci používat jen povolené
přípravky a agrotechnickými zásahy
zajistit zdravotní nezávadnost chmele,
b) po sklizni ošetřovat
chmel sušením, klimatizací, odstraněním
hlávek poškozených při česání
a jejich součástí a odstraněním
chmelových a cizích příměsí,
c) třídit chmel
podle jakosti a katastrálních území
obcí,
d) přihlásit veškerý
chmel vypěstovaný v chmelařských oblastech
u veřejné známkovny chmele k označování,
e) balit ošetřený
chmel do žoků.
Zdůvodnění:
Pěstování chmele pouze z uznané sadby
skýtá záruky výroby jakostního
chmele. Výsadba a obnova chmelnic při použití
této sadby je základem pro zachování
odrůdově čistoty a pravosti tuzemského
chmele, vylučuje možnost záměny sadby.
Uznávání sadby řeší v
současné době zákon č. 61/196.4
Sb., o rozvoji rostlinné výroby, který vychází
z principu, že rozmnožovací materiál všech
druhů a odrůd pěstovaných rostlin
musí být uznán ústavem. Připravovaná
právní úprava
- shodně s úpravou v zemích ES - rozlišuje
čtyři kategorie rozmnožovacího materiálu,
a to základní, certifikovaný (tyto dvě
kategorie podléhají uznávacímu řízení),
standardní a obchodní (nepodléhají
uznávacímu řízení). Návrh
- vzhledem k hospodářskému významu
chmele - tedy stanoví, že chmel může být
zařazen pouze do prvých dvou kategorií. Zásadou
vymezené základní povinnosti pěstitele
vytváří další okruh předpokladů
pro vysokou kvalitu chmele. Seznam povolených přípravků
upraví ministerstvo zemědělství právním
předpisem.
Zásada číslo
6 - Známkování chmele
Známkováním
se rozumí označování chmele podle
katastrálních území obcí a
ověřování původu chmele.
Známkování
podléhá pouze chmel vypěstovaný ve
chmelařských oblastech.
Známkování
chmele provádí veřejná známkovna
chmele na pracovištích v Žatci, Úštěku
a Tršicích.
Zdůvodnění:
Známkování chmele se skládá
ze dvou úkonů, z označování
chmele a z ověřování chmele. Systém
známkování byl v průběhu dlouhodobého
vývoje propracován a upřesněn tak,
aby nemohlo dojít k záměnám původu
sklizeného a ošetřeného chmele u podnikatele
s chmelem a dále k záměnám chmele
upravovaného. Tento systém je zárukou, že
při obchodování chmelem nedojde k eventuální
záměně.
Zásada číslo
7 - Označování
chmele
V katastrálním území obce
vyrobený chmel se přihlašuje u veřejné
známkovny chmele.
Chmel se označuje
názvem podnikatele s chmelem,
názvem republiky,
ročníkem sklizně,
názvem chmelařské
oblasti a polohy,
názvem obce,
číslem žoku
a jeho hmotností,
názvem genetické skupiny.
Veřejná známkovna
uzavře každý žok plombami a vystaví
doklad obsahující výše uvedené
údaje včetně zjištěné
hmotnosti.
Chmel vypěstovaný
mimo chmelařské oblasti smí být na
obalu označen jen slovem "chmel" nebo shodným
výrazem v jiném jazyku, s udáním ročníku,
popřípadě odrůdy, a musí nést
označení, že se jedná o neznámkovaný
chmel.
Ustanovení předchozího
odstavce platí též o chmelu vypěstovaném
ve chmelařských oblastech, jestliže
se jedná o chmel znečištěný,
plesnivý, brakový nebo jinak znehodnocený
nebo
uzávěry na obalu
chmele a průvodní listiny neposkytují dostatečné
záruky o místním původu chmele.
Jestliže po provedeném
označení chmele vyjdou dodatečně najevo
okolnosti, pro které je chmel vyloučen a označování,
musí být označen podle odstavce čtvrtého.
Zdůvodnění
- Označování se dokládá hmotnost
a místní původ chmele na základě
údajů předaných výrobcem v
porovnání se skutečným stavem. Z důvodu
ochrany původu chmele je nezbytné stanovit zvláštní
způsob označování chmele pocházejícího
z chmelařských oblastí a zakázat použití
tohoto označení i pro chmel, který z těchto
oblasti pochází, ale je znehodnocený anebo
pro chmel, jeho původ je možno zpochybnit.
Zásada číslo
8 - Ověřování
chmele
Ověřuje se jen označený
chmel po úpravě.
Ověření chmele
potvrzuje rok sklizně, hmotnost, chmelařskou oblast
a polohu.
Ověření chmele
se potvrdí na obalu ověřovací značkou,
registračním číslem, pečetí
a plombou veřejné známkovny chmele. Dokladem
ověření chmele je ověřovací
listina.
Zdůvodnění:
Ověřování chmele skýtá
záruky dodržení původu a pravosti a
je ochranou chmele před falešnou deklarací
místa původu v souladu s Madridskou konvencí.
Zásada číslo
9 - Vývoz chmelové sadby
Vývoz všech rostlinných
částí chmele použitelných pro
jeho rozmnožování je dovolen pouze se souhlasem
vlastníka odrůdy; není-li odrůda takto
chráněna podle zvláštního zákona
[Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv
k novým odrůdám rostlin a plemenům
zvířat.], se souhlasem jejího udržovatele.
Zdůvodnění:
V tržním hospodářství je zvláště
důležité klást důraz na ochranu
vlastnických prvků nehmotným statkům.
Navrhované ustanovení vyplývá i z
revidovaného znění konvence ÚPOV z
r. 1991.
Zásada číslo
10 - Uvádění
chmelu do oběhu
Podnikatel s chmelem, který
hodlá uvádět, ověřený
chmel do oběhu, je povinen
a) přihlásit chmel
k ověření a předložit průvodní
doklady,
b) provádět úpravy
chmele jen za přítomnosti pracovníka veřejné
známkovny chmele. Při úpravách je
dovoleno mísit jen chmel stejného ročníku,
chmelařské oblasti a odrůdy,
c) zamezit mísení s chmelem
dovezeným z jiných zemí anebo s chmelem vypěstovaným
mimo chmelařské oblasti,
d) provádět úpravy
chmele poškozeného jen ve vyhrazených prostorách
nebo v určeném čase za přítomnosti
pracovníka veřejné známkovny chmele,
e) balit upravený chmel jen do takových
obalů, které zajistí jeho ochranu před
škodlivými účinky světla a před
dalšími nepříznivým i vlivy zejména
při přepravě.
Podnikatel s chmelem, který
dováží chmel z jiných zemi je povinen
a) předat vzorek chmele
České zemědělské a potravinářské
inspekci (dále jen " inspekce") k přezkoušení
zdravotní nezávadnosti,
b) zajistit označení
obalů dováženého chmele výrazně
odlišné od označování tuzemského
chmele,
c) přihlásit chmel
u příslušné veřejné známkovny
chmele k ověření,
d) uvést v přihlášce
u každé dodávky samostatně zemi původu,
ročník sklizně, registrační
čísla obalů a celkovou hmotnost,
e) úpravy dovezeného
chmele provádět jen za přítomnosti
pracovníka veřejné známkovny chmele,
f) uvést na obalu upraveného
dovezeného chmele zemi původu, rok sklizně,
pořadové číslo obalu a označit
obal názvem a sídlem, jde-li o osobu právnickou,
nebo jménem a trvalým pobytem, jde-li o osobu fyzickou.
Veřejná známkovna
chmele potvrdí do dokladů upraveného dovezeného
chmele, že úpravy byly provedeny pod její kontrolou.
Zdůvodnění:
Zásada stanovuje povinnosti podnikatele, který upravuje
chmel nebo s ním obchoduje. Základním a nejdůležitějším
požadavkem je zachováni jakosti, zdravotní
nezávadnosti, úprava a ověření
chmele. Povinnosti podnikatelů, kteří obchoduji
chmelem jsou upraveny tak, aby byly v souladu s Madridskou dohodou
o potlačováni falešných a klamavých
údajů o původu zboží ze dne 1.dubna
1891, revidovanou 2.června 1911, 6. listopadu 1925, 2.
června 1934 a 31. října 1958 včetně
Stockholmského dodatkového
znění.
Zásada číslo
11 - Skladování
a přeprava chmele
Podnikatel s chmelem je povinen
vytvářet podmínky pro skladování
a přepravu chmele tak, aby nebyla ohrožena jeho jakost
a zdravotní nezávadnost.
Skladovat chmel je dovoleno jen
a) při teplotě zabraňující
poškození chmele,
b) za omezeného přístupu
slunečního světla,
c) v suchém a čistém
prostředí,
d) v místech, kde nejsou
skladovány látky zapáchající,
které by nepříznivě ovlivnily vůni
chmele,
e) v místech, kde je zamezen
přístup zvířatům, zejména
ptactvu.
Při skladování
dovezeného chmele je podnikatel s chmelem povinen
a) zajistit oddělené
skladováni chmele podle zemí původu,
b) zajistit, aby dovezený
chmel s výraznou vůní nebyl skladován
v jednom skladu s tuzemským chmelem.
Přepravovat chmel je dovoleno
jen na dopravních prostředcích, které
jsou čisté, suché, bez jakýchkoliv
pachů a opatřené proti nepříznivým
klimatickým vlivům.
Zdůvodnění:
Rovněž jako při úpravách chmele
je v průběhu skladování a přepravy
zásadním požadavkem uchování
jakosti. Zabránění přístupu
ptactvu a dalším zvířatům do
skladů chmele je opatřením proti rozšiřování
chorob přenosných ze zvířat na lidi.
Proto zákon stanovuje detailní podmínky při
skladování a přepravě chmele včetně
chmele dováženého, v tuzemsku upravovaného
a skladovaného.
Zásada číslo
12 - Odborný dozor
Orgány odborného dozoru jsou ústav a inspekce.
Orgány odborného
dozoru dozírají, zda pěstitelé chmele
a podnikatelé s chmelem dodržují povinnosti
stanovené tímto zákonem, zjišťují
příčiny nedostatků a osoby za ně
odpovědné, podle potřeby a povahy zjištěných
nedostatků ukládají rozhodnutím odstranění
těchto nedostatků a jejích příčin.
Ústav provádí dozor nad
a) ošetřováním
a upravováním chmele,
b) dodržováním
oznamovací povinnosti pěstitele chmele stanovené
v zásadě číslo 4,
c) výrobou chmelové
sadby a jejím uváděním do oběhu,
d) výsadbou chmelnic,
e) druhy, množstvím
a používáním přípravků
k ošetření chmelnic,
f) dodržováním
povinností podnikatelů s chmelem při známkování
chmele.
Inspekce provádí dozor nad
a) kvalitou a tříděním
chmele při jeho uvádění do oběhu,
b) balením chmele,
c) zdravotní nezávadností chmele,
d) dodržováním
povinností podnikatele s chmelem při skladování
a přepravě chmele.
Pracovnici odborného dozoru
jsou při plnění svých úkolů
oprávněni
a) za přítomnosti
zástupce pěstitele chmele nebo podnikatele s chmelem
vstupovat do prostorů, kde se chmel množí,
pěstuje, ošetřuje,nakupuje, upravuje, balí,
skladuje, uvádí do oběhu a do dopravních
prostředků, kterými je chmel přepravován,
b) požadovat od pěstitelů
chmele nebo podnikatelů s chmelem potřebná
vysvětlení, informace, doklady a jiné písemnosti,
nahlížet do nich a pořizovat z nich potřebné
výpisy,
c) odebírat bez náhrady
v nezbytném množství vzorky k ověření
jakosti a zdravotní nezávadnosti chmele.
Pracovníci odborného
dozoru se při výkonu své odborné činnosti
prokazují služebním průkazem nebo pověřením.
Pěstitelé chmele
nebo podnikatelé s chmelem jsou povinni
a) umožnit pracovníkům
orgánů dozoru vstup na pozemky a do prostorů,
kde se chmel množí, pěstuje, ošetřuje,
nakupuje, upravuje, balí, skladuje a uvádí
do oběhu a do dopravních prostředků,
jimiž se chmel přepravuje,
b) poskytnout pracovníkům
orgánů dozoru potřebná vysvětlení,
informace, doklady a jiné písemnosti včetně
vzorků chmele v množství potřebném
k ověření jakosti a zdravotní nezávadnosti,
c) poskytnout pracovníkům
orgánů dozoru potřebnou součinnost
a vytvářet podmínky pro řádný
výkon dozoru.
Zdůvodnění:
Ustanovení tohoto zákona se vztahují k výrobě
sadby, k pěstováni a výrobě chmele,
jeho úpravám, skladováni, přepravě
a uvádění do oběhu. Proto zásada
o odborném dozoru zahrnuje zákon v celé jeho
šíři. Odborný dozor pomůže
odhalit a eliminovat nepříznivé vlivy, které
by mohly ohrozit jakost chmele a zdraví lidí.
Zásada číslo
13 - Zvláštní
opatření
Jestliže to vyžaduje
ochrana původu chmele, ochrana práv vlastníka,
popřípadě udržovatele odrůdy
nebo ochrana zdraví lidí anebo rostlin, může
příslušný orgán dozoru uložit
pěstiteli chmele nebo podnikateli s chmelem zvláštní
opatření uvedená v odstavci druhém
a třetím.
Ústav uloží
pěstiteli chmele nebo podnikateli s chmelem, který
vyrábí nebo uvádí do oběhu
neuznanou sadbu chmele její zničení.
Ústav odebere podnikateli s chmelem, který se pokusí
vyvézt chmelovou sadbu,
podzemní nebo nadzemní části chmele,
s výjimkou sušených hlávek chmele, bez
souhlasu vlastníka, popřípadě udržovatele
chmele tuto chmelovou sadbu, podzemní nebo nadzemní
části chmele.
Inspekce uloží
a) podnikateli s chmelem, který
obchoduje neověřeným a ve chmelařských
oblastech vyrobeným chmelem, pozastavení obchodu
do prokázání původu, popřípadě
odebrání, není-li původ prokázán,
b) podnikateli s chmelem, který
smíchá označený chmel s neoznačeným
nebo dovezeným chmelem zvláštní podmínky
pro nakládání s ním,
c) podnikateli s chmelem při
prokázání zdravotní závadnosti
chmele zákaz jeho použití a nařídí
zvláštní způsob zpracování.
Zvláštní opatření lze uložit
vedle pokuty podle zásady č. 14.
Zdůvodnění:
Zvláštní opatření postihují
nejzávažnější porušení
povinností, které mohou mít za následek
znehodnocení chmele, ohrožení lidského
zdraví a ohrožení špičkového
postavení chmele na světovém trhu. Sankčními
prostředky vůči těm, kdo poruší
nejzávažnější povinnosti je sledováno
zamezení poškozování zájmů
ostatních podnikatelů
s chmelem a ochrana zájmu spotřebitele.
Zásada číslo
14 - Pokuty
Ústav uloží
pěstiteli chmele nebo podnikateli s chmelem, který
a) vyrábí nebo uvádí
do oběhu neuznanou sadbu anebo vyrábí sadbu
na neuznaných chmelnicích pokutu až do výše
200.000 Kč,
b) vyveze nebo se pokusí
vyvézt chmelovou sadbu, podzemní nebo nadzemní
části chmele s výjimkou sušených
hlávek chmele bez souhlasu vlastníka, popřípadě
udržovatele odrůdy, pokutu až do výše
2 000 000 Kč.
Inspekce uloží pěstiteli
chmele nebo podnikateli s chmelem, který
a) uvádí do oběhu
chmel z chmelařských oblastí, který
je neoznačený a neověřený,
pokutu ve výši hodnoty tohoto chmele,
b) vyveze nebo se pokusí
vyvézt do zahraničí neověřený
chmel vyrobený ve chmelařských oblastech,
pokutu až do výše 1 000 000 Kč a navrhne
příslušnému orgánu státní
správy odebrání licence.
Ústav nebo inspekce uloží
pokutu až do výše 50.000 Kč pěstiteli
chmele nebo podnikateli s chmelem, který
a) ztěžuje nebo maří
výkon odborného dozoru,
b) poruší další povinnosti stanovené
tímto zákonem,
c) neodstraní ve lhůtě
stanovené rozhodnutím podle zásady č.
12 nedostatky a jejich příčiny.
Při stanovení výše
pokuty se přihlédne k závaznosti, způsobu,
době trvání a následkům protiprávního
jednání.
Pokutu lze pěstiteli chmele
nebo podnikateli s chmelem uložit do jednoho roku ode dne,
kdy orgán odborného dozoru zjistil porušení
povinnosti, nejdéle však do tří let
od doby, kdy k porušení povinnost i došlo.
Pokuta je příjmem
státního rozpočtu České republiky.
Zdůvodnění:
Přísnost navržených sankcí má
své opodstatnění ve velkém finanční
objemu, který výroba a obchod s chmelem představují
/více jak 1,0 miliardu Kčs nákupu, cca 600
mil. DEM vývozu a 400 mil. Kčs tuzemského
odbytu v úrovni cen roku 1990/.
Zásada číslo
15 - Vztah ke správnímu
řádu
Není-li v tomto zákoně
stanoveno jinak, vztahují se na rozhodování
orgánů odborného dozoru obecné předpisy
o správním řízení [Zákon
č. 71/1967 Sb., o správním řízení
(správní řád).].
Zdůvodnění:
V zájmu zajištění právní
jistoty subjektů je nezbytné, aby se na rozhodování
o jejich právech a povinnostech vztahovaly předpisy
o správním řízení.
Zásada číslo
16 - Přechodná
ustanovení
Chmelnice a pozemky ve chmelařských
oblastech osázené chmelem evidované podle
dosavadních právních předpisů
se považují za evidované podle tohoto zákona.
Zdůvodnění:
Vzhledem k tomu, že platné právní předpisy
upravují evidenci chmelnic, je nezbytné v přechodných
ustanoveních řešit vztah současné
evidence s evidencí, kterou předpokládá
navrhovaná právní úprava.
Zásada číslo
17 - Zmocňovací
ustanovení
Ministerstvo zemědělství
stanoví vyhláškou
- podrobnosti vedení evidence chmelnic,
- povolené přípravky
na ochranu chmele,
- podrobnosti o známkování
chmele ("Známkovací řád"),
- znaky jakosti chmele a způsob
jejich stanovení,
- odrůdy chmele zapsané
ve Státní odrůdové knize, které
je dovoleno pěstovat ve stanovených chmelařských
polohách.
Ministerstvo zemědělství
vydá vyhláškou seznam katastrálních
území obcí, které tvoří
chmelařské oblasti a chmelařské
polohy.
Zdůvodnění:
Zásada stanoví, které z problémů
zejména technického rázu bude zapotřebí
upravit v podrobnostech.
Zásada číslo
18 - Zrušovací ustanovení
Zrušuje se
Zákon č. 39/ 1957
Sb., o chmelařských výrobních oblastech,
chmelařských polohách, povinném
známkování chmele a o evidenci chmelnic.
Zákonné opatření
předsednictva Národního shromáždění
č. 77/1962 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon o chmelařských výrobních
oblastech, chmelařských polohách, povinném
známkování chmele a o evidenci chmelnic.
§ 28 zákona č.61/1964
Sb.,o rozvoji rostlinné výroby.
Vyhláška č.
78/1962 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 39/1957 Sb., o chmelařských
výrobních oblastech, chmelařských
polohách, povinném známkování
chmele a o evidenci chmelnic.
§ 20, 43, 44 a 45 vyhlášky
č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí
předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.
Zásada číslo
19 - Účinnost
Účinnost zákona
se předpokládá nejpozději do 1. července
1994.
Zdůvodnění:
Uvedený termín nabytí účinnosti
je navrhován s ohledem na potřebu navrhované
právní úpravy při respektování
potřebného časového prostoru pro přípravu
paragrafovaného znění.
Z národohospodářského
hlediska je chmel významnou exportní komoditou s
dlouhodobou tradicí a důležitou surovinou pro
domácí pivovary. Svým specifickým
biochemickým složením i dalšími
jakostními znaky má český chmel dominantní
postavení na světovém trhu a je i vysoce
ekonomicky oceňován.
Pravidelný rozsah vývozu
žateckého chmele činí 70-80 % z celkové
roční sklizně.
Chmel jako jedna ze surovin je
také používán při výrobě
některých léků a kosmetických
přípravků.
Tradice v kvalitě byla
vytvořena usilovnou prací našich předků
při šlechtění vhodných odrůd,
výběru vhodných stanovišť, vysokou
úrovní pěstitelské péče,
propracováním přesného systému
známkování chmele, vysokou úrovní
jeho zpracování, balení a dodávání
odběratelům se zárukou pravosti a jakosti.
Dovedností českých
rukou bylo získáno mnoho poznatků o pěstování
chmele, vytvořeny byly nástroje k ošetřování
chmelnic, výstavbě konstrukcí, množení
sadbového materiálu, značného vývoje
doznala i technologie sklizně a zejména sušení
chmelových hlávek, včetně klimatizace.
Zavedeny byly i nové úpravy sušených
hlávek pro pivovarnický průmysl do formy
prášku a granulí.
Výroba chmele je regulována
platnými právními předpisy. V prvé
řadě se jedná o zákon č. 39/1957
Sb., o chmelařských výrobních oblastech,
chmelařských polohách, povinném známkování
chmele a o evidenci chmelnic, vyhláška č. 78/1962
Sb., kterou se provádí některá ustanovení
zákona č. 39/1957 Sb., § 28 zákona č.
61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, upravující
některé základní povinností
pěstitelů chmele a ustanovení vyhlášky
č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají Prováděcí
předpisy k zákonu
o rostlinné výrobě, které tyto povinnosti
upřesňují a v některých případech
i doplňují. Technické podmínky pro
nákup, zpracování a dodávání
chmele obsahují normy, z nichž některé
byly v předchozí době revidovány.
Jsou to ČSN 46 2510 Chmel, ČSN 46 2519 Odběry
vzorků chmele, ČSN 46 2520 Zkoušení
chmele a ON 46 2512 Chmel upravený.
Návrh ukládá
povinnosti právnickým a fyzickým osobám
při výrobě a obchodování s
chmelovou sadbou,pěstování, zpracování
a odbytu chmele. Určuje hranice chmelařských
oblastí, v nich chmelařských poloh, povinnost
vedení evidence ploch a známkování
chmele. Stanovuje, že ve vyjmenovaných obcích
lze pěstovat jen odrůdy uvedené ve Státní
odrůdové knize. Návrh neupravuje ty povinnosti
pěstitelů chmele, které budou upraveny obecnými
předpisy, tj. zákonem
o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných
rostlin a zákonem o rostlinolékařské
péči Odlišně upravuje pouze ty okruhy
problémů, které jsou specifické pro
pěstování a úpravu chmele.
Základní povinnosti
pěstitelů a podnikatelů je nezbytné
vzhledem k Listině základních práv
a svobod stanovit zákonem. Rovně tak úprava
zákonem a prováděcími právními
předpisy vydanými na jeho základě
bude pro pěstitele a podnikatele mnohem přehlednější,
než stávající úprava v ČSN
a daleko lépe zajistí ochranu jejich práv.
Pěstitelům a podnikatelům
návrh ukládá jednat tak, aby byly soustavně
a cílevědomě vytvářeny Podmínky
pro dosahování vysoké jakosti včetně
zdravotní nezávadnosti vypěstovaného
a upraveného chmele.
Specifičnost výroby
chmele, posklizňových úprav a úprav
pro použití v pivovarech v návaznosti na kvalitativní
požadavky přinesla potřebu zákona o
chmelu s jasnou formulací práv a povinností
v celé oblasti chmelařského podnikání
včetně účinného systému
kontroly.
Zákon o chmelu bude přínosem
k řešení otázky zachování
špičkového postavení žateckého
poloraného červeňáku na světovém
trhu. Proto návrh zásad zákona upravuje ustanovení
dosud platných právních předpisů
pro nové ekonomické podmínky.
Návrh zásad zákona o chmelu je zpracován
pro výrobu, úpravy a uvádění
do oběhu chmelové sadby a chmele na území
České republiky. Obecné závazné
právní předpisy, k jejichž stanovení
zmocňuje návrh zásad zákona o chmelu,
jsou důležitými detailními doplňky
zákonných ustanovení, nahrazující
dosud platné normy a další předpisy.
Při přípravě
návrhu zásad zákona o chmelu byly ve smyslu
usnesení vlády ČR ze dne 9. října
1991 č. 396 vzaty v úvahu právní dokumenty
ES, a to zejména nařízení Rady ES
č. 1696/71, č. 1784/77, č. 890/78 a jejich
změny a doplněny.
Nařízení
Rady ES č. 1696/71 je zaměřeno na organizaci
společného trhu v ES. Pro dovoz chmele z třetích
zemí (včetně ČR) do zemí společenství
platí článek 5 - rámcové požadavky
na označování a průvodní doklady.
Požadavkům článku 5 vyhovuje způsob
známkování jak je veden v předkládaném
návrhu zásad. Nařízení Rady
ES č. 1784/77 rozvíjí pravidla pro certifikaci
chmele, kde se v článcích 3-6,8 definují
parametry povinně uváděné při
označování obalů a v osvědčeních.
V souladu s těmito pravidly byly zpracovány i zásady
číslo 7 a 8 předkládaného
návrhu zásad. Nařízení Komise
ES č. 890/78 je prováděcím předpisem
k nařízení č. 1784/77 a zahrnuje i
podrobnosti, které budou řešeny v České
republice prováděcími předpisy navazujícími
na zákon (např. minimální požadavky,
odběr vzorků, kontrolní metody).
Návrh zásad zákona
o chmelu je v souladu s právem a legislativními
záměry ES.
Přijetí zákona
si nevyžádá zvýšení rozpočtových
výdajů oproti stávajícímu stavu,
vzhledem k tomu, že odborný dozor nad dodržováním
povinností stanovených zákonem bude prováděn
i nadále již existujícími orgány
odborného dozoru, a to Ústředním kontrolním
a zkušebním ústavem zemědělským
a Českou zemědělskou a potravinářskou
inspekcí.
Veřejná známkovna
chmele je součástí Ústředního
kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Poplatky za označování a ověřování
chmele uhrazují plně veškeré náklady
na provoz známkovny.