Zásada č.
1
Tímto zákonem se
stanoví úkoly, postavení, spolupráce,
koordinace a kontrola zpravodajských služeb České
republiky (dále jen " zpravodajské služby").
Odůvodnění:
Vyjádřením
účelu zákona se vymezuje jeho obsah zejména
vůči rozsahu působnosti navazujících
zákonů o zpravodajských službách.
Postavením zpravodajských
služeb se rozumí především vztahy
služeb k výkonné moci a kontrola těchto
služeb.
Zásada č.
2
Zpravodajské služby
získávají, soustřeďují
a vyhodnocují informace důležité pro
ochranu ústavního zřízení,
obranyschopnost a bezpečnost České republiky.
Odůvodnění:
Definice činnosti zpravodajských
služeb určuje její formu, jako práci
s informacemi. (informační servis) a její
obsah, jako podporu životně důležitých
funkcí státu, zajišťujících
trvání hodnot prohlášených ústavou,
obranu proti násilnému napadení a zabezpečení
proti hrozbám politického, ekonomického či
anticivilizačního rázu.
Zásada č.
3
V České republice
působí tyto zpravodajské služby
a) Bezpečnostní
informační služba, jako rozpočtová
organizace se samostatným vztahem ke státnímu
rozpočtu České republiky,
b) Úřad pro zahraniční
styky a informace v působností ministerstva vnitra,
c) Vojenské zpravodajství
v působností ministerstva obrany, které je
tvořeno vojenským obranným zpravodajstvím
a vojenskou zpravodajskou službou. [§ 16 odst. 2
písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.]
Odůvodnění:
Zřizované zpravodajské
služby se odlišují stupněm své
právní a finanční subjektivity. BIS
je samostatnou státní institucí. Další
služby jsou napojeny na rozpočet resortů a
jsou v jejich řídící působnosti.
U Vojenského zpravodajství
je stanoveno základní strukturální
členění služby, odpovídající
jejímu vnitřnímu a vnějšímu
zaměření a z nich vyplývající
odlišné místní, personální
a věcné působnosti.
Zásada č.
4
Bezpečnostní informační
služba České republiky zabezpečuje informace
a) o snahách a činnostech
namířených proti principům demokracie,
svobody, nezávislosti a územní celistvosti
státu,
b) o cizích zpravodajských
službách,
c) o činnostech ohrožujících
státní a služební tajemství a
významné ekonomické zájmy státu,
d) týkající se organizovaného terorismu.
Úřad pro zahraniční
styky a informace zabezpečuje informace mající
původ v zahraničí, důležité
pro bezpečnost a zahraničně politické
zájmy státu.
Vojenské zpravodajství
zabezpečuje informace pro obranyschopnost České
republiky
a) o činnostech představujících
vojenské ohrožení,
b) o činnostech cizích
zpravodajských služeb,
c) týkající
se zabezpečení obrany, [§ 16 odst. 2 zákona
č. 2/1969 Sb.]
d) o činnostech ohrožujících
státní a služební tajemství.
Odůvodnění:
Smyslem úpravy je stanovení
úkolů jednotlivých služeb tak, aby nedocházelo
k nežádoucímu kompetenčnímu překrývání
v činnosti.
Bezpečnostní
informační služba zabezpečuje především
informace sloužící k odhalování
snah extrémních politických skupin, cizí
moci a mafií na území ČR, směřujících
proti ústavním hodnotám, mechanismům
finančního a hospodářského
fungování státu, zájmům na
utajení důležitých skutečnostní
atd.
Úřad pro zahraniční
styky a informace sleduje především informace
zahraničního původu odhalující
rizika pro Českou republiku. Vojenské zpravodajství
sleduje informace potřebné pro uskutečňování
obranné funkce státu s původem v ČR
i v zahraničí.
Zásada č.
5
V čele zpravodajských
služeb stojí ředitelé. Ředitele
Bezpečnostní informační služby
České republiky jmenuje a odvolává
vláda. Z výkonu své funkce je ředitel
Bezpečnostní informační služby
České republiky odpovědný vládě.
Ředitele Úřadu
pro zahraniční styky a informace jmenuje a odvolává
ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své
funkce je ředitel Úřadu pro zahraniční
styky a informace odpovědný ministru vnitra.
Ředitele Vojenského
zpravodajství na návrh náčelníka
generálního štábu jmenuje a odvolává
ministr obrany. Z výkonu své funkce je ředitel
Vojenského zpravodajství odpovědný
ministru obrany.
Odůvodnění:
Zákonem upravené
postavení ředitelů zpravodajských
služeb navazuje na vyjádření stupně
subjektivity jednotlivých služeb podle zásady
č. 3 a dále je doplňuje. Personální
pravomoc popř. dohled vlády odpovídá
smyslu zásady č. 7, t. j. výlučnému
postavení vády v zadávání úkolů
službám a přijímání informačních
výstupů těchto služeb.
Zásada č.
6
Činnost zpravodajských
služeb koordinuje vláda.
Odůvodnění:
Racionalita působení
zpravodajských služeb vyžaduje zabezpečení
koordinační funkce. Předmětem koordinace
musí být zejména bližší
vymezení dělby práce, komparace výsledků
účinnosti služeb a tvorba zadání
úkolů pro zpravodajské služby.
Zásada č.
7
Vláda a prezident republiky
mohou zadávat zpravodajským službám
úkoly. Prezident republiky uskutečňuje zadávání
úkolů prostřednictvím vlády.
Prezidentu republiky, předsedovi
vlády a příslušným členům
vlády předávají zpravodajské
služby, v případech které nesnesou odkladu,
informace bezprostředně.
Způsob zadávání
úkolů a předávání informací
zabezpečených zpravodajskými službami
určí vláda.
Odůvodnění:
Výkonná moc je
odpovědná za bezpečnost, obranu a mimosoudní
ochranu ústavního zřízení ČR.
Prezident a vláda tudíž potřebují
dostatečný informační servis umožňující
jim dostát své ústavní odpovědnosti.
Vztah Parlamentu ke zpravodajským službám se
uskutečňuje jen skrze
ústavní vztahy zákonodárně
moci k moci výkonné.
Zásada č.
8
Spolupráci zpravodajských
služeb je možné provádět pouze
na základě vzájemných dohod mezi zpravodajskými
službami.
Odůvodněn:
Specifika předmětu
činnosti zpravodajských služeb vyžaduje
jasně formulované správní dohody.
Dohody doplňují koordinační působnost
vlády.
Zásada č.
9
Zpravodajské služby
mohou uskutečňovat spolupráci se zpravodajskými
službami jiných států se souhlasem vlády.
Odůvodnění:
Vláda odpovídá
za zahraniční politiku ČR, proto je jí
vyhrazeno dávat souhlas ke stykům zpravodajských
služeb se zahraničními partnery v poměrně
citlivé oblasti vztahů.
Zásada č.
10
V rámci své působnosti
jsou zpravodajské služby oprávněny požadovat
od státních orgánů účinnou
spolupráci a informace související s plněním
úkolů těchto orgánů v oboru
jejich působnosti.
Odůvodnění:
Zdrojem informací, které
zpravodajské služby zpracovávají jsou
i státní orgány. Často je zapotřebí
i zajištění účinné spolupráce
orgánů při uplatňování
zpravodajských metod činnosti služeb.
Zásada č.
11
Kontrolu zpravodajských
služeb provádí vláda.
Dohled nad dodržováním
základních práv a svobod občanů
zpravodajskými službami přísluší
Parlamentu České republiky.
Odůvodnění:
Odpovědnost vlády
za činnost zpravodajských služeb a oprávnění
vlády služby úkolovat je logicky uzavřena
kontrolní pravomocí. Vláda musí znát
efekt vynaložených rozpočtových prostředků
a mít možnost hodnotit výkonnost zpravodajských
služeb.
Parlamentu přísluší
dohled, který má zabezpečit, aby při
zákonném omezení práv a svobod bylo
šetřeno jejich podstaty a smyslu a aby zpravodajské
služby v tomto směru nepřekračovaly
svá oprávnění. Jinak sleduje Parlament
činnost zpravodajských služeb prostřednictvím
ústavních prostředků jež má
vůči vládě.
Zásada č.
12
Pro informační systémy
provozované zpravodajskými službami neplatí
ustanovení § 17 písm. f), g) a 1) a §
24 zákona č.256/1992 Sb., o ochraně osobních
údajů v informačních systémech.
Na archivy vedené zpravodajskými
službami se vztahuje obecná právní úprava
přiměřeně.
Odůvodnění:
Výjimky ze zákona
o ochraně osobních údajů v informačních
systémech umožní zpravodajským službám
sdružovat informace a informační systémy,
používat operativních prostředků
při získávání informací
a odmítnout dotčeným osobám poskytnuti
zprávy o informacích, které jsou o nich uchovávány
v těchto systémech. Užívání
výjimek je limitováno působností zpravodajských
služeb podle zásady č. 2 a 4.
Informační systémy
zpravodajských služeb jsou dále vyňaty
z povinnosti registrace a tudíž i následného
úředního zveřejnění.
Přiměřené
uplatnění právní úpravy archivnictví
umožní přizpůsobit příslušné
postupy zvláštnímu charakteru archivovaných
písemností.
Zásada č.
13
Příslušníci
zpravodajských služeb nesmějí být
členy politických stran nebo hnutí a nesmějí
se aktivně zúčastňovat jejich činnosti
a tuto činnost ovlivňovat.
Příslušníci
zpravodajských služeb nesmějí být
členy řídících nebo kontrolních
orgánů právnických osob, provozujících
podnikatelskou činnost. Nesmějí rovněž
sami vykonávat podnikatelskou nebo živnostenskou činnost.
Toto omezení se nevztahuje na činnost vědeckou,
pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou,
na správu vlastního majetku a na činnosti,
které jsou příslušníkem vykonávány
v souladu s úkoly a ve prospěch zpravodajských
služeb.
Odůvodnění:
Jde o opatření
předcházející konfliktu zájmů.
Pokud je jinak zapovězená činnost příslušníka
služby součásti jeho úkolu, jde o případ,
který je z působnosti tohoto opatření
vyňat.
Zásad č. 14
Každý, kdo plní
úkoly na základě tohoto zákona, je
povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,
o kterých se dověděl v souvislosti s činností
zpravodajských služeb.
Ředitel zpravodajské
služby může osoby mlčenlivosti zprostit.
Osoby, které provádějí
kontrolu zpravodajských služeb vládou nebo
dohled Parlamentu České republiky, oznamuji skutečnosti,
které se dověděly při výkonu
své činnosti v míře nezbytné
pro dosažení účelu kontroly nebo dohledu
podle tohoto zákona.
Odůvodnění:
Mlčenlivost příslušníků
zpravodajských služeb a jiných osob, které
působí podle tohoto zákona, směřuje
k ochraně informací, které nemají
být zveřejněny zejména s ohledem na
zájmy třetích osob.
Zásada č.
15
Podrobnější
vymezení úkolů zpravodajských služeb,
zásad jejich činnosti a vnitřní organizace
upraví statuty. Statut Vojenského zpravodajství
schvaluje ministr obrany. Statut Úřadu pro zahraniční
styky a informace schvaluje ministr vnitra. Statut Bezpečnostní
informační služby České republiky
schvaluje vláda. Vláda rovněž stanoví
početní stavy Bezpečnostní
informační služby České republiky.
Odůvodnění:
Zpravodajské služby
mají jistý stupeň autonomie v rámci
řídící působnosti vlády
nebo ministerstev, který odůvodňuje potřebu
formalizovat některá pravidla chodu těchto
služeb v podobě statutu.
Zásada č.
16
Zvláštními
zákony o zpravodajských službách se
upraví zejména postavení příslušníků
těchto služeb, používání
specifických prostředků získávání
informací, popřípadě služební
poměry jejích příslušníků.
Odůvodnění:
Na zákon má navázat vydání
zvláštních
zákonů zahrnujících v pod.statě
oprávnění zpravodajských služeb
a jejích příslušníků.
Zásada č.
17
Do dne nabytí účinnosti
zákonů uvedených v zásadě č.
16 se příslušné zpravodajské
služby řídí právními předpisy
upravujícími ke dni účinnosti tohoto
zákona činnost Bezpečnostní informační
služby České republiky a činnost Vojenského
obranného zpravodajství.
Účinnost zákona
č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační
službě České republiky, se prodlužuje
do doby, která je reálná pro přijetí
zvláštních zákonů podle zásady
č. 16.
Odůvodnění:
Přechodné ustanovení
objasňuje vztah dosavadních předpisů
působících ve věci zpravodajských
služeb a předpisů, jejichž vydání
se předpokládá.
Mění se platné
ustanovení zákona o Bezpečnostní informační
službě podle kterého by tento zákon
pozbyl účinnosti k 31. 72. 1993.
Zásada č.
18
Zrušují se ta ustanovení
zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném
zpravodajství a zákona č. 527/1992 Sb., o
Bezpečnostní informační službě
České republiky, která jsou obsahově
nahrazená ustanoveními tohoto zákona, popř.
tomuto zákonu odporují.
Odůvodnění:
Provádí se derogace
ustanovení, jež jsou nahrazována touto novou
právní úpravou.
Platná právní
regulace bezpečnostního zpravodajství České
republiky vykazuje zřejmé znaky nedostatečnosti.
Zákon č. 527/1992
Sb., o Bezpečnostní informační službě
České republiky, pozbývá účinnosti
k 31. prosinci 1993. Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském
obranném zpravodajství, upravuje pauze část
vojenské zpravodajské aktivity, tzv. kontrarozvědného
charakteru a nezahrnuje úpravu zahraniční
zpravodajské činnosti (Vojenská zpravodajská
služba). Zákon o Vojenském obranném
zpravodajství vychází z federálního
kontextu institucí a vztahů, ve kterých vznikl.
Úřad pro zahraniční styky a
informace ministerstva vnitra není dosud zřízen
zákonem. Charakter zpravodajské služby vykazuje
částečně rovněž Služba
ochrany ekonomických zájmů Policie ČR,
jejíž existence je upravena zákonem o Policii
České republiky.
Současná úprava
odpovědnosti státních orgánů
za činnost zpravodajských služeb, způsobu
úkolování a kontroly těchto služeb
se u jednotlivých zpravodajských subjektů
značně liší.
Uvedený stav nedostatečnosti
právní úpravy vede v důsledku k nepřehlednosti
zpravodajského systému České republiky,
k problémům v řízení, dělbě
působnosti a v koordinací činnosti zpravodajských
služeb. Z legislativního hlediska je nežádoucí
rovněž absence právní úpravy
zpravodajských služeb tzv. rozvědného
charakteru.
Předložený
návrh zásad zákona o zpravodajských
službách předpokládá zejména
a) Redukovat fakticky existující
zpravodajské služby na uzavřený počet
třech služeb (Bezpečnostní informační
služba České republiky, Úřad
pro zahraniční styky a informace a Vojenské
zpravodajství).
Dosavadní vojenské zpravodajské
služby se slučují v jednu. Služba ochrany
ekonomických zájmů Policie ČR bude
novelou zákona o Policii ČR zbavena zpravodajského
charakteru a začleněna do služby kriminální
policie. Část úkolu této služby,
odpovídající zpravodajským činnostem,
bude plnit Bezpečnostní
informační služba.
b) Konstituovat zpravodajské
služby jako informační servis výkonné
moci, tzn. především vlády, která
je plně odpovědná za bezpečnost České
republiky. Jestliže je vláda, jako vrcholný
orgán výkonné moci nositelem odpovědnosti,
musí být vybavena pravomocí řídit
zpravodajský systém. Znamená to oprávnění
jmenovat vedoucí pracovníky služeb, zadávat
službám úkoly, vykonávat kontrolu a
koordinovat jejich činnost.
Vztah Parlamentu vůči
zpravodajským službám se předpokládá
uplatňovat pouze prostřednictvím ústavních
prostředků určených k prověřování
odpovědnosti vlády za zákonem svěřenou
působnost.
Přímý dohled
Parlamentu na zpravodajské služby má být
uskutečňován pouze ve vztahu k dodržování
základních práv a svobod občanů,
jako garance proti zneužívání oprávnění,
která jsou službám svěřena.
c) Stanovení úkolů
zpravodajských služeb tak, aby nedocházelo
k nežádoucímu překrývání
působnosti těchto služeb. Tomu odpovídá
rovněž návrh na úpravu způsobu
uskutečňování spolupráce mezi
službami na základě vzájemných
dohod a spolupráce s cizími zpravodajskými
službami pouze se souhlasem vlády.
d) Stanovit apolitičnost
aparátu zpravodajských služeb a opatření
k vyloučení konfliktu zájmů omezením
podnikatelské a obdobné činnosti příslušníků
služeb.
e) Sjednotit úpravu povinností
mlčenlivosti příslušníků
zpravodajských služeb, režimu ochrany dat nesoucích
osobní údaje v informačních systémech
zpravodajských služeb a oprávnění
služeb vůči státním orgánům
ve věcech požadování informací
a požadování účinné spolupráce.
f) Vypořádat se
v přechodných ustanoveních s poměrem
navrhovaného zákona k platné právní
úpravě zpravodajských služeb kombi.nací
derogace a prodloužení účinnosti zákona
o Bezpečnostní informační službě.
Navrhovaná úprava nebude klást
žádné nové požadavky na státní
rozpočet České republiky.