kterým se mění a doplňuje zákon
České národní rady č. 436/1991
Sb., o některých opatřeních v soudnictví,
o volbách přísedících, jejich
zproštění a odvolání z funkce
a o státní správě soudů České
republiky, ve znění zákona České
národní rady č. 580/1991 Sb., zákona
České národní rady č. 23/1993
Sb. a zákona č. 171/1993 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
Zákon České národní rady č.
436/1991 Sb., o některých opatřeních
v soudnictví, o volbách přísedících,
jejich zproštění a odvolání z
funkce a o státní správě soudů
České republiky, ve znění zákona
České národní rady č. 580/1991
Sb., zákona České národní rady
č. 23/1993 Sb. a zákona č. 171/1993 Sb.,
se mění a doplňuje takto:
1. V nadpisu nad § 4 se vypouštějí slova
"okresních a obvodních".
2. Za § 5b se vkládá nový § 5c,
který zní:
(1) K řízení ve věcech, jež náležely
ke dni účinnosti tohoto zákona do pravomocí
vojenských soudů 4a/, je příslušný:
a) obvodní soud pro Prahu 3, jestliže by jinak byl
příslušný obvodní soud v obvodu
městského soudu v Praze,
b) okresní soud Praha - západ, jestliže by
jinak byl příslušný okresní soud
v obvodu krajského soudu v Praze,
c) okresní soud v Českých Budějovicích,
jestliže by jinak byl příslušný
okresní soud v obvodu krajského soudu v Českých
Budějovicích,
d) okresní soud v Plzni-město, jestliže by
jinak byl příslušný okresní soud
v obvodu krajského soudu v Plzni,
e) okresní soud v Litoměřicích, jestliže
by jinak byl příslušný okresní
soud v obvodu krajského soudu v Ústí nad
Labem,
f) okresní soud v Hradci Králové, jestliže
by jinak byl příslušný okresní
soud v obvodu krajského soudu v Hradci Králové,
g) městský soud v Brně, jestliže by
jinak byl příslušný okresní soud
v obvodu krajského soudu v Brně,
h) okresní soud v Olomouci, jestliže by jinak byl
příslušný okresní soud v obvodu
krajského soudu v Ostravě.".
3. Poznámka pod čarou č. 4a/ zní:
"4a/ § 14, 15 a 20 odst. 3 trestního řádu.".
4. § 16a včetně poznámky pod čarou
č. 12a se vypouští.
5. V § 31 písm, c) se za slovy "jeho předsedou"
tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno d), které zní:
"d) stížnosti, k jejichž vyřízení
by byl podle § 32 příslušný předseda
okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti
i stížnost, k jejímuž vyřízení
je příslušný podle písmene a)
nebo c).".
1. Dnem účinnosti tohoto zákona je k dalšímu
řízení ve věcech bývalého
vojenského obvodového soudu příslušný
okresní soud, v jehož obvodu měl vojenský
obvodový soud sídlo, a ve věcech vojenského
obvodového soudu v Praze obvodní soud pro Prahu
3.
2. Dnem účinnosti tohoto zákona je k dalšímu
řízení příslušný
ve věcech bývalého vyššího
vojenského soudu v Táboře krajský
soud v Českých Budějovicích a ve věcech
bývalého vyššího vojenského
soudu v Olomouci krajský soud v Ostravě.
3. Dnem účinnosti tohoto zákona se stávají
přísedící vojenských soudů,
pokud s tím souhlasí, přísedícími
těch okresních a krajských soudů na
které je tímto dnem přenesena působnost
vojenských obvodových soudů a vyšších
vojenských soudů, u nichž vykonávali
svou funkci.
4. Přísedícího, který byl zvolen
do funkce podle zákona č. 335/1991 Sb., o soudech
a soudcích, ve znění pozdějších
předpisů, zprostí funkce, nebo ho může
z funkce odvolat zastupitelstvo, v jehož obvodu je přihlášen
k trvalému pobytu. Pokud v obvodu příslušného
soudu nemá přísedící trvalý
pobyt, zprostí ho funkce nebo rozhodne o jeho odvolání
zastupitelstvo, v jehož obvodu je přísedící
zaměstnán.
5. Justiční čekatelé vojenských
soudů se dnem účinnosti tohoto zákona
stávají pracovníky krajského soudu,
v jehož obvodu bylo sídlo vyššího
vojenského soudu, u něhož ke dni 31.12.1993
vykonávali přípravnou službu justičního
čekatele.
6. Práva a povinnosti z majetkových a jiných
obdobných vztahů ohledně majetku užívaného
vojenskými obvodovými soudy,vyššími
vojenskými soudy, vojenským kolegiem vrchního
soudu v Praze a vojenským kolegiem Nejvyššího
soudu přecházejí ke dni účinnosti
tohoto zákona na Ministerstvo spravedlnosti, pokud dohodou
mezi ním a Ministerstvem obrany nebude stanoveno jinak.
7. Pokud nárok na náhradu škody podle zvláštního
zákona 21/ směřuje proti rozhodnutím
vojenských soudů, vydaným do dne účinnosti
tohoto zákona, je ústředním orgánem
podle zvláštního zákona 22/ Ministerstvo
obrany.
21/ Zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti
za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu
státu nebo jeho nesprávným úředním
postupem, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní
rehabilitaci, ve znění pozdějších
předpisů.
22/ § 9 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti
za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu
státu nebo jeho nesprávným úředním
postupem.
Zrušuje se zákon č. 141/1992 Sb., o zřízení
vojenských soudů, stanovení jejich sídel
a obvodů.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1994.
Obecná část
Ústava České republiky v čl. 110 zakotvila
jako dočasnou součást stavy soudů
České republiky i vojenské soudy a to do
31. prosince 1993. Tímto dnem ukončí vojenské
soudy svou činnost a jejich dosavadnímu převezmou
tzv. obecné soudy.
Zákon ČNR č. 17/1993 Sb., kterým se
mění a doplňuje zákon č. 5/1991
Sb.,o soudech a soudcích, ve znění zákona
č. 264/1992 Sb., čl. II bodu 5. zakotvil, že
ustanovení tohoto zákona, pokud se vztahují
na činnost vojenských soudů a postavení
vojenských soudců přísedících
vojenských soudů, pozbývají účinnosti
dnem 31. prosince 93. Současně toto ustanovení
umožňuje, aby se vojenský soudce, za lnění
zákonem stanovených podmínek, stal soudcem
přiděleným obecnému soudu téhož
stupně.
Předkládaný návrh zákona provádí
některé další legislativní změny
související s ukončením činnosti
vojenských soudů a přechodem jejich agendy
na tzv. obecné soudy. Jeho účelem je umožnit:
a)soustředění agendy dosud vyřizované
vojenskými obvodovými soudy u vybraných okresních
soudů a specializací přispět ke zkvalitnění
této, pro obecné soudy nové, rozhodovací
činnosti,
b) aby přísedící vojenských
soudů, pokud s tím vysloví souhlas, se mohli
stát přísedícími obecných
soudů a posílit tak personálně nepostačující
sbor přísedících, a současně
na přechodnou dobu upravit způsob jejich zproštění
nebo odvolání z funkce,
c) provést potřebné změny v oblasti
státní správy soudů a
d) řešení majetkových a jiných
obdobných vztahů ohledně majetku užívaného
vojenskými soudy a vojenskými kolegii vrchního
soudu v Praze a Nejvyššího soudu.
Současně se navrhuje provést dílčí
úpravu ve vyřizování stížností
to v zájmu pružnějšího vyřizování
této agendy.
Zvláštní část:
K Čl. I, bodům 1. až 3.:
Navrhovaná úprava má umožnit soustředění
věcí dosud projednávaných vojenskými
obvodovými soudy, v nichž bude dána příslušnost
k projednání a rozhodování v I. stupni
okresním (obvodním) soudům u jednoho okresního
(obvodního) soudu v rámci kraje. Umožní
se tak, aby tato agenda, která bude pro okresní
soudy agendou novou a s jejímž vyřizováním
nemají zkušenosti, mohla být vyřizována
specializovanými senáty, což by mělo
přispět k jejímu kvalitnímu vyřizování.
K Čl. I, bod 4.:
Podle platné právní úpravy provedené
zákonem č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích,
ve znění pozdějších předpisů,
správa vojenských soudů náleží
do působnosti Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany
vykonává též správu vojenských
kolegií vrchních soudů a vojenského
kolegia Nejvyššího soudu a to v dohodě
s ministrem spravedlnosti.
V souvislosti s ukončením činnosti vojenských
soudů pozbývá důvodnosti úprava
obsažená v § 16a, odkazující na
shora uvedenou úpravu v oblasti státní správy
vojenských soudů. Navrhuje se proto její
vypuštění.
K Čl. I. bodu 5.:
Ustanovení § 29 až 32 upravující
postup při vyřizování stížností
fyzických a právnických osob na postup soudu
stanoví příslušnost orgánu státní
správy soudů k vyřizování těchto
stížností.
V praxi se často vyskytují případy,
kdy ve věcech projednávaných v prvním
stupni okresním soudem je podána stížnost,
která směřuje jak proti postupu soudu nebo
soudních osob tohoto okresního soudu, tak i soudu
krajského. Podle ustanovení § 31 a § 32
je pak k vyřízení stížnosti z
části příslušný předseda
okresního soudu a z části příslušný
předseda krajského soudu. Praxe důvodně
poukazuje na to, takový postup prodlužuje dobu vyřízení
takové stížnosti a je i nehospodárný.
Navrhuje se proto aby v těchto případech
stížnost v celém rozsahu vyřizoval předseda
krajského soudu.
K Čl. II, bodům 1. a 2.:
V návaznosti na Čl. I bod 2 se navrhuje, aby na
soudy, u nichž bude soustředěno vyřizování
věcí, v nichž byla dána příslušnost
vojenských obvodových soudů, přešlo
i projednání a rozhodování těch
věcí, které nebudou vojenskými obvodovými
soudy ke dni účinnosti tohoto zákona skončeny.
Pokud jde o neskončené věci vojenského
obvodového soudu v Praze, navrhuje se jejich soustředění
u obvodního soudu pro Prahu 3, neboť jejich rozdělení
mezi tento soud a okresní soud Praha - západ by
bylo obtížné a komplikované.
Agenda, v níž byla dána příslušnost
vyšších vojenských soudů, bude
v budoucnu vyřizována všemi krajskými
soudy a jejich příslušnost se bude řídit
příslušnými ustanoveními trestního
řádu. U neskončených věcí
vyšších vojenských soudů se z obdobných
důvodů jako v případě neskončených
věcí vojenského obvodového soudu v
Praze se navrhuje jejich soustředění u krajských
soudů v Českých Budějovicích
a v Ostravě.
K Čl. II, bodům 3. a 4.
Navrhuje se, aby přísedící vojenských
obvodových soudů a vyšších vojenských
soudů, pokud s tím projeví souhlas, se stali
přísedícími okresních (obvodních)
i krajských soudů, které budou vyřizovat
věci, dosud projednávané vojenskými
soudy. U řady soudů působí nepostačující
počet přísedících a rozšíření
agendy soudů o další věci projednávané
a rozhodované senáty, by ohrožovalo plynulost
řízení. Tím, že zákon
umožní, aby přísedící
vojenských soudů se stali přísedícími
tzv. obecných soudů, se rozšíří
počty přísedících u těchto
soudů. Současně se tím umožní
aby řízení ve věcech, které
soudy po ukončení činnosti vojenských
soudů převezmou jako neskončené, mohl
dokončit senát ve složení, v němž
začal věc projednávat.
S ohledem na odchylný způsob volby přísedících
vojenských soudů a přísedících
tzv. obecných soudů, je potřebné odchylným
způsobem řešit i způsob jejich zproštění
nebo odvolání z funkce.
K Čl. II, bodu 5.:
V souvislosti s ukončením činnosti vojenských
soudů je řešeno dokončení přípravné
služby justičních čekatelů vojenských
soudů.
K Čl. II, bodu 6.:
Navrhovanou úpravou se sleduje zajistit, aby majetek dosud
užívaný vojenským soudnictvím
byl účelně využit a to jak z hlediska
potřeb výkonu soudnictví tzv. obecnými
soudy, tak í z hlediska armádních potřeb.
K Čl. II, bodu 7.:
Považuje se za účelné, aby i po ukončení
činnosti vojenských soudů zůstala
zachována působnost Ministerstva obrany podle §
9 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb., směřuje-li
nárok proti rozhodnutím, v nichž byla do 31.12.1993
dána pravomoc vojenských soudů.
Jako hledisko, rozhodné pro určení příslušnosti
Ministerstva obrany, se volí doba vydání,
tj. vyhlášení rozhodnutí, které
má za následek vznik škody. Hledisko právní
moci takového rozhodnutí nebylo zvoleno z toho důvodu,
že zákon č.58/1969 Sb. v § 4 odst.2 a
§ 5 nevyžaduje, aby takové rozhodnutí
vůbec nabylo právní moci.
K Čl. III:
Navrhuje se zrušení platného právní.ho
předpisu, který v souvislosti s ukončením
činnosti vojenských soudů pozbývá
účel.
K Čl. IV:
Navrhuje se nabyti účinnosti dnem, k němuž
vojenské soudnictví ukončí svou činnost.
Navrhovaný zákon nemá dopad na pracovní
síly ani nevyžaduje zvýšené náklady
ve státním rozpočtu.