Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 4 odst. 2 se zkratka "Kčs" nahrazuje zkratkou "Kč".

2. § 5 včetně nadpisu zní:

(1) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, kterým je ústřední orgán státní správy v čele s ministrem, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky. Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky, Nejvyšší kontrolní úřad České republiky, a Bezpečnostní informační služba České republiky přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, který činí:

funkce příplatek za vedení Kč měsíčně

1. vedoucí oddělení

(zástupce ředitele odboru) od 2 000 do 5 000

2. ředitel odboru od 3 500 do 8 000

3. vedoucí Kanceláře prezidenta

republiky, Úřadu vlády

České republiky, Úřadu pro

legislativu a veřejnou správu

České republiky (včetně jejich

zástupců), náměstek ministra

a náměstkové ředitele Bezpečnostní

informační služby České republiky od 6 000 do 13 000

(2) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v odstavci 1, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, jehož sazby stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 v rámci těchto rozpětí:

funkce příplatek za vedení Kč měsíčně

1. vedoucí zaměstnanec,

který řídí práci podřízených

zaměstnanců od 500 do 3 000

2. vedoucí zaměstnanec, který

řídí více útvarů organizace

s výjimkou zástupce statutárního

orgánu od 1 000 do 6 000

3. zástupce statutárního orgánu od 2 000 do 9 000

4. statutární orgán od 3 000 do 13 000

(3) Zaměstnavatelům s jinou organizační strukturou, než je uvedena v odstavcích 1 a 2, může prováděcí předpis vydaný podle § 23 stanovit sazby příplatků za vedení v rámci rozpětí 500 Kč až 13 000 Kč měsíčně.

(4) Zaměstnanci, který není uveden v předchozích odstavcích, avšak je podle organizačního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 300 Kč až 1 500 Kč měsíčně.

(5) Výši příplatku za vedení určuje zaměstnanci zaměstnavatel. Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, určuje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, výši příplatku za vedení orgán, který ho do funkce jmenoval nebo ustanovil. Vzniká-li pracovní poměr volbou, výši příplatku za vedení určuje orgán, který zaměstnance do funkce zvolil, nebo kterému tato povinnost vyplývá ze zvláštního zákona.".

3. V § 6 se za slovo "rozsahu" vkládají slova "jeho řídící".

4. V § 9 odst. 1 se zkratka "Kčs" nahrazuje zkratkou "Kč".

5. § 10 včetně nadpisu a poznámky zní:

(1) Za hodinu práce přesčas [§ 96 zákoníku práce.] přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25% průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50% průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část měsíčního platového tarifu a příplatek podle věty první.

(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu⁾ [ § 91 odst. 1 zákoníku práce.] nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti^)a [ § 95 odst. 1 až 3 zákoníku práce.]. V platu vedoucího zaměstnavatele, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.".

6. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a vkládají se nové odstavce 2 a 3, které znějí:

"(2) Za vykonávání práce ve směnném a nepřetržitém pracovním režimu se poskytuje zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.

(3) Příslušníku ozbrojených sil vyslaném v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky se po dobu působení v zahraničí poskytne zvláštní příplatek v jiné než české měně za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.".

7. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu a poznámky zní:

Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na dvě nebo více částí^)b [ § 87 odst. 3 zákoníku práce.], se poskytuje příplatek ve výši 20 Kč za každou takto rozdělenou směnu. Rozdělenou směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň dvě hodiny.".

8. § 14 včetně nadpisu zní:

(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.

(2) Za hodinu práce ve svátek přísluší zaměstnanci příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci příplatek podle věty první.".

9. V § 15 odst. 3 se vypouštějí slova "České republiky a vláda Slovenské republiky".

10. V § 15 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2, písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.".

11. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:

Při splnění podmínek stanovených nařízením vlády se zaměstnancům v kalendářním roce poskytují další platy.".

12. V § 16 se vypouští odstavec 4.

13. § 17 odst. 1 včetně poznámky zní:

"(1) Plat se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích^)c [ § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.] a zaokrouhluje se do výše 50 haléřů včetně na celé koruny směrem dolů a část přesahující tuto částku na celé koruny směrem nahoru. Plat lze vyplácet v jiné než české měně, jen pokud to umožňuje tento zákon; ustanovení věty první o zaokrouhlování se použije přiměřeně.".

14. V § 18 odst. 2 se vypouštějí slova "České a Slovenské Federativní Republiky".

15. V § 19 odst. 1 se ve druhé větě slovo "druhé" nahrazuje slovem "třetí".

16. § 21 zní:

(1) Zaměstnancům s místem výkonu práce v cizině lze s jejich souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v jiné než české měně. Způsob poskytování platu těmto zaměstnancům v jiné než české měně stanoví vláda nařízením.

(2) Ministerstvo zahraničních věcí v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit pro jednotlivé státy na základě porovnání kupní síly jejich měny a kupní síly Kč v České republice koeficient pro přepočet platu zaměstnance nebo jeho části poskytované v jiné než české měně. Toto opatření se vyhlašuje ve Sbírce zákonů České republiky.".

17. Za § 21 se vkládá nová § 21a, který zní:

Při poskytování příplatku za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci přesčas a za práci ve svátek sčítá zaměstnavatel veškerou dobu příslušné práce, kterou zaměstnanec odpracoval v kalendářním měsíci, a po sečtení poskytne příplatek pouze za celé hodiny. Obdobně postupuje při poskytování poměrné části měsíčního platového tarifu za práci přesčas.".

18. § 22 zní:

Ustanovení § 16 až 18 a § 21 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu platu, pokud jde o jejich splatnost, výplatu a provádění srážek.".

19. § 23 zní:

Vláda stanoví nařízením

a) způsob usměrňování výše prostředků vynakládaných zaměstnavateli na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců,

b) katalogy prací a kvalifikační předpoklady v souladu s charakteristikami platových tříd včetně způsobu zařazování do těchto tříd, stupnice platových tarifů a způsob jejich určení,

c) podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů,

d) příplatky za vedení podle § 5 odst. 2 a 3,

e) hodnostní příplatky podle § 9,

f) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku podle § 11, příplatku za dělenou směnu podle § 11a a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši podle § 12,

g) podmínky pro poskytování odměn podle § 13,

h) míru vyučovací povinnosti učitelů, povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků a vychovatelů,

i) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru,

j) hodnosti pro příslušníky celní správy.".

20. § 24 zní:

Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na zaměstnavatelé a zaměstnance, pro které platí tento zákon, obsahují ustanovení

a) o mzdě nebo o služebním příjmu, rozumí se tím plat podle tohoto zákona,

b) o službě konané nad základní dobu služby v týdnu a o služební pohotovosti, řídí se jejich odměňování tímto zákonem.".

21. V § 25 se vypouští odstavec 3.

Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., se mění takto:

1. V § 13 se vypouští písmeno b) a dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b) a na konci věty se vypouští tečka a doplňují slova "a dobu výsluhy let v hodnosti.".

2. V § 19 se vypouštějí odstavce 3 a 4 a dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.

3. V § 44 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3.

4. V § 45 se vypouští odstavec 2.

5. V § 45 se označuje dosavadní odstavec 3 jako odstavec 2, za slovo "pohotovosti" se vkládá tečka a další část věty se vypouští.

6. § 55 odst. 1 písm. a) zní:

"a) služební příjem podle zvláštních zákonů.".

7. V § 55 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova "nebo poskytované jako příspěvek věrnostní stabilizační povahy.".

8. V § 55 odst. 2 se za slovo "náležitostí" vkládají slova "podle odstavce 1 písm. b) a c).".

9. § 56 a § 57 se vypouštějí.

Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 55 odst. 1 zní:

"(1) Pracovní doba příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době může činit nejvýše 18 hodin. Délka pracovní pohotovosti na pracovišti bezprostředně navazující na pracovní směnu může činit nejvýše 6 hodin.".

2. V § 56 odst. 2 se vypouštějí slova "v rámci pracovní směny".

Zrušují se ustanovení § 23 písm. j) a k) zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizačích a orgánech, ve znění tohoto zákona.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994 s výjimkou Čl. I bod 11, Čl. II, III a IV, které nabývají účinnosti dnem 1. března 1994.

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, nabyl účinnosti dnem 1. května 1992. Roční působení zákona a nařízení vlády vydaných k jeho provedení prokazuje, že koncepce této právní úpravy je správná. Jednotný systém odměňování všech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, který odstranil dřívější neodůvodněné rozdíly a položil důraz na znalosti potřebné k výkonu jednotlivých činností a na zkušenosti získané jejich výkonem, umožňuje při správné aplikaci žádoucí diferenciaci platů, podporuje zvyšování kvalifikační úrovně a zajišťuje při využití vhodného systému financování i účelné vynakládání prostředků státního rozpočtu. Systém není jako celek odmítán žádným zaměstnavatelem ani odborovým svazem.

Návrh novelizace zákona reaguje na poznatky získané při jeho uplatňování zejména tím, že se zpřesňují některá ustanovení, jejichž formulace umožňovala různý výklad a s jejichž aplikací v praxi byly spojeny určité problémy (odměňování přesčasové práce a práce ve svátek). Současně se doporučuje doplnit zákon o ustanovení zmocňující upravit obecně závazným právním předpisem postup při usměrňování výše prostředků na platy a odměnu za pracovní pohotovost. Tuto úpravu dosavadní zákon neumožňuje, i když je z hlediska hospodárného vynakládání rozpočtových prostředků a zachování stimulačního působení platové soustavy účelná a nutná. Změnu některých ustanovení si vyžaduje i vznik samostatné České republiky a s ním spojený přechod kompetencí z dřívějších federálních orgánů na orgány České republiky. Navrhuje se také zvýšení sazeb příplatků za vedení tak, aby se zachovala žádoucí relace k platovým tarifům, jejichž úroveň se zvýšila od 1. ledna letošního roku (viz zvláštní část důvodové zprávy).

V zájmu odstranění rozdílné právní úpravy a uplatnění jednotného systému odměňování zaměstnanců všech rozpočtových organizací se navrhuje současně s předloženou úpravou zákona č. 143/1992 Sb. v platném znění i změna zákona České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 26/1993 Sb. Navržená změna spočívá zejména ve zrušení těch ustanovení cit. zákona, která jsou ve vztahu k zákonu č. 143/1992 Sb. duplicitní (splatnost a srážky ze služebního příjmu). Navrhuje se rovněž zrušit pravomoc ministerstva vnitra vydávat platové předpisy pro příslušníky Policie České republiky obecně závazným právním předpisem nižší právní síly než vyžaduje zákon č. 143/1992 Sb. Platové poměry policistů by se měly řídit tímto zákonem a nařízením vlády vydaným k jeho provedení. Dále se navrhuje zpřesnit ustanovení zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., která upravují délku pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a nařízené pracovní pohotovosti na pracovišti.

K bodu 1

K vyjádření výše minimálních platových tarifů se používá označení peněžní jednotky české měny ve zkratce podle § 13 zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

K bodu 2

Nařízení vlády České republiky vydaná k provedení zákona č. 143/1992 Sb. stanovila platové tarify pro rok 1992 a s účinností od 1. ledna 1993 zvýšené platové tarify. Tímto zvýšením se zúžily relativní rozdíly v platech řadových a vedoucích zaměstnanců. Pro zachování žádoucích platových relací mezi těmito kategoriemi zaměstnanců z hlediska delší časové perspektivy a v zájmu přiměřeného ocenění řídící práce se. navrhuje sazby příplatku za vedení zvýšit. Vychází se také z platné úpravy, podle které nepřísluší vedoucím zaměstnancům plat za práci přesčas (s výjimkou práce přesčas konané v noci, v den pracovního klidu a podle návrhu i při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti). Zaměstnavatel proto musí v rámci příplatku za vedení zohlednit i případnou práci přesčas vedoucího zaměstnance.

Pro zaměstnavatele s jinou organizační strukturou, než jakou předpokládá zákon, se zachovává dosavadní možnost stanovit příplatek za vedení v prováděcích nařízeních vlády v rámci rozpětí dolní hranice příplatku na nejnižším stupni řízení a horní hranice příplatku na nejvyšším stupni řízení. Tím se rozšiřuje prostor pro přizpůsobení platového předpisu konkrétním podmínkám zaměstnavatelů se specifickou organizační strukturou (např. armády a policie).

Nově se navrhuje stanovit příplatek za vedení pro zaměstnance, kteří nejsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení organizace, avšak jsou oprávněni řídit práci jiných zaměstnanců. Jde např. o garážmistry, vedoucí podatelen velkých úřadů, vedoucí účtáren, pokud nejsou zřízeny jako samostatné organizační útvary (oddělení), vedoucí závodních jídelen a vrchní sestry. Návrhem se sleduje ocenit náročnost řídící práce i na nejnižší úrovni. Lze předpokládat, že uplatnění tohoto příplatku může vést i k racionálnějšímu uspořádání organizačních struktur rozpočtových organizací.

K bodu 3

Upřesňuje se rozsah činnosti zaměstnance, který zastupuje vedoucího zaměstnance v tom, že jde o zastupování vedoucího zaměstnance v jeho řídící činnosti.

K bodu 4

Viz zdůvodnění k bodu 1.

K bodu 5.

"Dosažený plat" není jednoznačně vymezen. To vede v praxi k rozdílnému postupu jednotlivých zaměstnavatelů, který nelze sjednotit výkladem. Navrhuje se proto úprava odstraňující možnost nejednotné aplikace § 10 zákona tím, že se za hodinu práce přesčas stanoví nárok zaměstnance na část měsíčního platového tarifu připadajícího na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná. Ocenění práce přesčas se navrhuje formou příplatku, který přísluší zaměstnanci vedle uvedené části platového tarifu. Základnou pro výpočet příplatku zůstává nadále průměrný výdělek a rovněž výše příplatku se proti dosavadnímu "zvýšení dosaženého platu" nemění.

Na rozdíl od současné úpravy se navrhuje možnost poskytnout zaměstnanci místo platu za práci přesčas (části měsíčního platového tarifu připadající na hodinu práce v měsíci a příplatku) náhradní volno a v měsíci, kdy bude náhradní volno čerpat, mu zachovat (nekrátit) jeho plat. Tato změna zjednoduší postup zaměstnavatele při výpočtu platu zaměstnance v souvislosti s poskytnutím náhradního volna. Protože náhradní volno se poskytuje podle zatím platné úpravy místo "zvýšení dosaženého platu" a nikoliv místo "platu za práci přesčas", přísluší zaměstnanci "dosažený plat" za každou hodinu práce přesčas v kalendářním měsíci. V kalendářním měsíci, kdy zaměstnanec čerpá za práci přesčas náhradní volno, mu zaměstnavatel poskytne neplacené pracovní volno. Návrh předpokládá, že při čerpání náhradního volna za práci přesčas se nemění plat zaměstnance v kalendářním měsíci, kdy práci přesčas koná, ani v kalendářním měsíci, kdy čerpá náhradní volno. Řada zaměstnavatelů takto postupuje z důvodu administrativního zjednodušení i za současné právní úpravy, ačkoliv pro uvedený postup chybí zákonný podklad. Navržená změna § 10 zákona legalizuje tento administrativně jednodušší postup. Měla by také snížit výdaje rozpočtových organizací na odměňování přesčasové práce.

Zaměstnancům, kterým náleží příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek, je podle současné právní úpravy plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas. Plat za tuto práci jim proto přísluší, jenom když ji konají v noci nebo v den pracovního klidu. Nově se navrhuje, aby se uvedenému okruhu zaměstnanců poskytoval plat za práci přesčas i tehdy, jestliže jsou při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti mimo pracovní dobu povoláni k výkonu práce. Tím se umožní odměňovat práci přesčas nejen vedoucím zaměstnancům, jejichž režim práce je spojen zpravidla s výkonem pracovní pohotovosti (např. primáři, vrchní a staniční sestry, vedoucí laboranti), ale i zaměstnancům s hodnostním příplatkem, kteří vykonávají práci přesčas zpravidla pouze v době nařízené pracovní pohotovosti (např. hasiči).

K bodu 6

Příslušníkům ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky se poskytuje v současné době vedle platu v Kč ještě podle směrnice ministra obrany příspěvek v zahraniční měně, a to z prostředků Organizace spojených národů, kterými se hradí náklady spojené s vysláním příslušníků do mírové operace. Navrhuje se místo uvedeného příspěvku poskytovat příslušníkům zvláštní příplatek v zahraniční měně, kterým budou oceněna rizika ohrožení života a zdraví spojená s působením v jednotkách mírových sil v bojových podmínkách. Zahrnutí částek vyplácených ve valutách do platu zaměstnanců je systémovým opatřením, které v podstatě právně potvrdí současný faktický stav.

K bodu 7

Rozdělení pracovní doby téže směny na dvě nebo více částí umožňuje § 87 zákoníku práce i v rozpočtových a příspěvkových organizacích. V řadě případů je rozdělení pracovní doby racionální (např. u řidičů, topičů a školníků) a účelné.

Stanovením možnosti poskytovat zvláštní příplatek za výkon práce v rozdělené směně se sledují dva cíle. Oceňují se ztěžující a současně se podporuje zájem zaměstnavatelů využívat rozdělení pracovní doby a omezit tímto způsobem neodůvodněný rozsah práce přesčas u některých zaměstnanců.

K bodu 8

Z § 14 zákona č. 143/1992 Sb. se navrhuje vypustit nárok na náhradu platu v případě, že svátek připadne na obvyklý pracovní den zaměstnance, protože všem zaměstnancům rozpočtové sféry se poskytuje pouze měsíční plat, který se z důvodu svátku.nekrátí. Současně se navrhuje sjednotit terminologii zákona a stanovit, že zaměstnanci přísluší za práci ve svátek "příplatek" a nikoliv "zvýšení platu". Pokud je práce ve svátek současně prací přesčas, odměňuje se podle § 10 zákona a zaměstnanci přísluší také příplatek nebo náhradní volno za práci ve svátek.

K bodu 9

Úprava se navrhuje v souvislosti se vznikem samostatné České republiky.

K bodu 10

Do § 15 zákona č. 143/1992 Sb. se doplňuje odstavec, který řeší převedení zaměstnance na jinou práci v souvislosti se zahájením trestního řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti.

K bodu 11

Splatnost platu zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, se navrhuje stanovit shodně jako u ostatních zaměstnanců, tj. pozadu za měsíční období.

K bodu 12

Zaokrouhlování platu, resp. jeho části v případech, kdy zaměstnanec neodpracuje stanovenou pracovní dobu z důvodu čerpání dovolené na zotavenou, nemocí nebo čerpání pracovního volna, a také pří vypočtu platu za práci přesčas a v jiných případech není dosud upraveno obecně závazným právním předpisem. Do zákona se proto navrhuje převzít současnou úpravu provedenou opatřením ministerstva financí z roku 1964 na základě usnesení vlády č. 86/1964 a usnesení bývalé Státní mzdové komise č. 22/1964.

K bodu 13

Viz zdůvodnění k bodu 9.

K bodu 14

Upřesňuje se odvolávka na navrhované znění § 10.

K bodu 15

Zákon č. 143/1992 Sb. umožňuje poskytovat zaměstnancům s místem výkonu práce podle pracovní smlouvy v cizině plat nebo jeho část v cizí měně. Protože se zákon vztahuje i na zaměstnance ve služebním poměru a výraz "pracovní smlouva" nevyjadřuje ani skutečnost, že vedoucí zaměstnanci jsou do funkcí jmenováni. navrhuje se vypustit formulací, která obsahuje právní důvod výkonu práce v zahraničí. Nově se navrhuje i zmocnění, na jehož základě se bude mocí stanovit koeficient pro přepočet platu v české měně na plat vyplácený ve valutách. Toto zmocnění bude možno využít pro zaměstnance rozpočtových organizací s místem výkonu práce v zahraničí, kteří v zemí výkonu práce žijí a je proto nutné jim část platu poskytovanou v jiné než české měně přepočítat podle spotřebního koše země, v níž konají práci a nikoliv jen platným kursem. Takovým způsobem lze pružně reagovat i na případné změny kursu Kč vůči jiným měnám.

K bodu 16

Úprava sleduje sjednocení dosavadní praxe při vypočítávání nárokových příplatků náležejících zaměstnanci za příslušný kalendářní.měsíc.

K bodu 17

Návrh umožňuje zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí, kterým se poskytuje část platu v zahraniční měně, vyplácet v této měně i náhrady platu a odměny za pracovní pohotovost za stejných podmínek jako plat.

K bodu 18

Současná právní úprava (§ 25 odst. 1 zákona č. 143/1992 Sb.) neumožňuje využít § 123 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a stanovit podmínky usměrňování vývoje platů zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací a orgánů, ani novelizovat vyhlášku bývalého federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky č. 221/1992 Sb. Protože postup stanovený vyhláškou již neodráží podmínky odměňování zaměstnanců platné od května minulého roku, je nezbytné tento předpis změnit.

Potřeba usměrňovat rozsah prostředků vynakládaných na odměňování zaměstnanců nevyplývá jen ze skutečnosti, že jsou plně nebo zčásti hrazeny ze státního rozpočtu, popřípadě z rozpočtů zřizovatelů. Jsou to především podmínky odměňování zaměstnanců, ze kterých vyplývá potřeba vymezit zaměstnavatelům jednotným způsobem prostor pro poskytování těch složek platu, jejichž výši nestanoví jednotlivým zaměstnancům přímo zákon č. 143/1992 Sb. a příslušná nařízení vlády, a zabránit tak vzniku neodůvodněných výdělkových rozdílů vyplývajících z větší či menší možnosti využít finančních zdrojů organizace a orgánů pro odměňování zaměstnanců.

K bodu 19

Tato změna souvisí se změnou zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, jejíž zdůvodnění se uvádí k Čl. II.

K bodu 20

Zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, na který se § 25 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb. odvolává, byl zrušen zákonem č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu. Pokud jde o úpravu platových poměrů vojáků z povolání, odkazuje cit. zákon na "zvláštní zákony" (§ 3 odst.1), zejména na zákon č. 143/1992 Sb. Nová úprava hmotného zabezpečení vojáků proto nevyžaduje, aby zákon č. 143/1992 Sb. vylučoval možnost použití některých ustanovení zákona č. 480/1992 Sb.

K bodu 1

Ustanovení § 13 písm. b) zákona č. 186/1992 Sb. neodpovídá úpravě provedené zákonem č. 143/1992 Sb. Kvalifikační předpoklady pro jednotlivé platové třídy i pravidla pro postup v platových stupních a zápočet.doby praxe. stanoví prováděcí nařízení vlády. Doporučuje se proto vypustit ze zákona c. 186/1992 Sb. zmocnění pro ministerstvo vnitra k této úpravě obecně závazným právním předpisem nižší právní síly, než je nařízení vlády.

K bodu 2

Poskytování příplatku za zastupování stanoví § 6 zákona č. 143/1992 Sb. Samostatná a odlišná úprava pro policisty není nutná, protože pověření výkonem funkce lze řešit shodně jako zastupování nebo zařazení policisty do platové třídy podle nejnáročnější práce po dobu pověření.

K bodům 3 až 5

Navrhuje se zrušit ustanovení upravující odměňování služby konané nad základní dobu služby v týdnu a služby za pohotovost, které se věcně kryjí s prací přesčas a pracovní pohotovostí, jejichž odměňování zákon č. 143/1992 Sb. upravuje. Pravomoc ministerstva vnitra stanovit obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nařizování služební pohotovosti zůstává zachována.

K bodům 6 a 7

Návrh odstraňuje dosavadní rozpor mezi zákonem č. 186/1992 Sb. a zákonem č. 143/1992 Sb. V zájmu sjednocení způsobu odměňování zaměstnanců všech rozpočtových organizací se navrhuje plně uplatnit zákon č. 143/1992 Sb. i pro příslušníky Policie České republiky a Vězeňské služby České republiky. Tento návrh vyžaduje změnit § 55 odst. 1 písm.a) zákona č. 186/1992 Sb. tak, aby platové poměry policistů a struktura jejich služebního příjmu byly obdobně jako u vojáků upraveny zákonem č. 143/1992 Sb. a nařízením vlády vydaným k jeho provedení.

Pojem "služební příjem" se doporučuje v zákoně č. 186/1992 Sb. ponechat, protože zákon tento termín používá i v dalších souvislostech. Podle § 24 zákona č. 143/1992 Sb. se "služebním příjmem" rozumí plat podle tohoto zákona.

K bodu 8

Prováděcím předpisem k zákonu č. 143/1992 Sb. je nařízení vlády. Kontroverzní ustanovení § 55 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb. se navrhuje upravit tak, aby platové poměry policistů nebylo možné upravovat předpisem nižší právní síly.

K bodu 9

Ustanovení § 56 a § 57 zákona č. 186/1992 Sb. jsou obsahově shodná s ustanoveními § 16 a § 18 zákona č. 143/1992 Sb.

K bodu 1

Úprava provedená zákonem České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zahrnuje pracovní pohotovost zaměstnance na pracovišti do pracovní doby. Tato úprava je v rozporu s § 19 zákona č. 143/1992 Sb., a proto se navrhuje příslušná změna, která zajišťuje jednotný způsob odměňování pracovní pohotovosti.

K bodu 2

Úprava provedená v § 56 odst. 2 navazuje na úpravu provedenou v § 55 odst. 1.

Zrušení ustanovení.§ 23 písm. j) a k) zákona č. 143/1992 Sb., ve znění tohoto zákona souvisí s nabytím účinnosti nařízení vlády, kterým se upraví platové poměry příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb.

Rozsah změn a doplnění zákona č. 143/1992 Sb. si vyžaduje vyhlásit jeho úplné znění ve Sbírce zákonů České republiky.

Účinnost zákona se navrhuje stanovit tak, aby před nabytím této účinnosti mohla vláda projednat a schválit příslušná prováděcí nařízení vlády, která musí nabýt účinnosti současně se zákonem. Nařízení vlády, kterým se upraví platové poměry příslušníků Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky a příslušníků Sboru požární ochrany, bude zpracováno společně s nařízením vlády, kterým se upraví platové poměry vojáků z povolání a dalších bezpečnostních sborů a služeb. Do té doby se navrhuje ponechat v platnosti i úpravu služebního příjmu provedenou zákonem České národní rady č. 186/1992 Sb. a z technických důvodů i dosavadní úpravu jeho splatnosti a specifickou úpravu pracovní pohotovosti podle zákona České národní rady č. 133/1985 Sb.