Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Tento zákon upravuje penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen "penzijní připojištění") u penzijních fondů, činnost penzijních fondů a státní dozor nad penzijním připojištěním a změny některých zákonů souvisejících se zavedením penzijního připojištění.
(2) Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí shromažďování peněžních prostředků od účasníků penzijního připojištění (dále jen "účastník" a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.
(3) Penzijní připojištění podle odstavce 2 nesmějí vykonávat jiné osoby než penzijní fondy.
Účastník může být jen fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění (dále jen "smlouva"). Účast na penzijním připojištění je dobrovolná.
(1) Penzijní fond je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která provozuje penzijní připojištění podle tohoto zákona.
(2) Penzijní fond je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku, [Část druhá hlava I díl I a V obchodního zákoníku.] pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.
(3) Obchodní jméno penzijního fondu musí obsahovat označení "penzijní fond". Jiné osoby nesmějí ve svém obchodním jménu ani názvu toto označení používat.
(1) Penzijní fond nelze založit na základě výzvy k upisování akcií.
(2) Penzijní fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty znějící na jméno.
(3) Penzijní fond nesmí vydávat zaměstnanecké a prioritní akcie.
(4) Hodnota základního jmění penzijního fondu musí činit alespoň 20 000 000 Kč. Základní jmění musí být tvořeno pouze peněžitými vklady, které musí být splaceny před podáním žádosti podle § 5.
(1) Ke vzniku penzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo").
(2) V žádosti o povolení podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést:
a) obchodní jméno a sídlo penzijního fondu,
b) výši základního jmění penzijního fondu,
c) věcné a organizační předpoklady pro činnost penzijního fondu,
d) odbornou způsobilost a bezúhonnost navrhovaných členů představenstva a dozorčí rady penzijního fondu; pro účely tohoto zákona se považuje za bezúhonnou fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin,
e) banku, která bude pro penzijní fond vykonávat funkci depozitáře (dále jen "depozitář").
(3) K žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiloženy
a) listiny prokazující založení akciové společnosti, splacení celého základního jmění a původ základního jmění,
b) stanovy penzijního fondu,
c) návrh statutu penzijního fondu (dále jen "statut"),
d) návrh penzijního plánu penzijního fondu (dále jen "penzijní plán").
(4) Ministerstvo neudělí povolení, jestliže návrh statutu nebo penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem nebo jestiže penzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištění.
(1) O žádosti o povolení podle § 5 rozhodne ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění.
(2) Součástí povolení podle § 5 odst. 1 je schválený statut a penzijní plán, schválení osob navrhovaných za členy představenstva a dozorčí rady penzijního fondu a schválení depozitáře.
3) Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.
(1) Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů; to platí obdobně pro dozorčí radu penzijního fondu.
(2) Členem představenstva a dozorčí rady penzijního fondu (dále jen "orgány penzijního fondu") může být jen fyzická osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a odborně způsobilá, která není fyzickou osobou uvedenou v odstavci 3 a která byla předem schválena ministerstvem. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na nového člena orgánu penzijního fondu nesdělí, že s návrhem nesouhlasí, má se za to, že návrh schvaluje.
(3) Členy orgánu penzijního fondu nesmějí být
a) poslanci a senátoři Parlamentu a členové vlády, nejvyššího kontrolního úřadu a bankovní rady České národní banky,
b) členové orgánů jiného penzijního fondu, pojišťovny, depozitáře, společností s povolením k obchodování s cennými papíry, makléři, členové orgánů burzy cenných papírů a organizátora mimoburzovního trhu [§ 45, § 49 a § 50 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.] a členové orgánů investičních společností a investičních fondů, [Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.]
c) zaměstnanci jiného penzijního fondu, depozitáře, burzy cenných papírů, organizátora mimoburzovního trhu a střediska cenných papírů, [§ 1 odst. 3 a § 55 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.]
d) osoby, kterým bylo odejmuto povolení podle zákona o cenných papírech, [§ 86 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 591/1992 Sb.] a osoby, které se nepovažují za bezúhonné.
(4) Členy dozorčí rady penzijního fondu nesmějí být zaměstnanci penzijního fondu.
(5) Členové orgánů penzijního fondu jsou povinni plnit své povinnosti tak, aby nebyly poškozeny zájmy účastníků. Členové těchto orgánů a osoby jim blízké [§ 116 občanského zákoníku.] nesmějí kupovat nemovitosti a movité věci, které tvoří majetek penzijního fondu, anebo penzijnímu fondu nemovitosti a movité věci prodávat.
(6) Zaměstnanci penzijního fondu nesmějí být fyzickými osobami uvedenými v odstavci 3. Ustanovení odstavce 5 platí obdobně i pro zaměstnance penzijního fondu.
(7) Členové orgánů a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání, popřípadě v souvislosti s nimi; oprávnění ministerstva při výkonu státního dozoru podle § 42 tím není dotčeno. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo zaměstnání k penzijnímu fondu. Za podmínek stanovených zvláštními předpisy jsou osoby uvedené ve větě prvé pro účely občanského soudního řízení, trestního řízení a správy daní zproštěny povinnosti mlčenlivosti.
(1) Pro výkon funkce depozitáře pro penzijní fond platí obdobně zvláštní zákon upravující výkon této funkce pro investiční společnost a investiční fond. [§ 30 až 33 zákona č. 248/1992 Sb.]
(2) Změna depozitáře musí být schválena ministerstvem, jinak je neplatná. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu depozitáře nesdělí, že se změnou depozitáře nesouhlasí, platí, že změna je schválena.
(3) Statutární orgán depozitáře a jeho dozorčí rada nesmějí být tvořeny více než z jedné třetiny zaměstnanci penzijního fondu.
(1) Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Způsob přijímání statutu a penzijního plánu a jejich změny upravují stanovy penzijního fondu.
(2) Změny statutu a penzijního plánu musí být schváleny ministerstvem, jinak jsou neplatné. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena.
(3) Statut a penzijní plán musí být každému přístupné.
Statut musí obsahovat:
a) rozsah činnosti penzijního fondu podle § 12 odst. 1 a § 32,
b) zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků fondu,
c) zásady hospodaření penzijního fondu,
d) způsob použití zisku,
e) obchodní jméno a sídlo depozitáře,
f) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet.
(1) Penzijní plán musí stanovit:
a) druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění,
b) podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu,
c) způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění,
d) důvody vypovězení smlouvy,
e) výši příspěvků účastníků na penzijní připojištění (dále jen "příspěvek"),
f) podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků,
g) pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků,
h) podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí,
i) zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu.
(2) Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku účastníků na strobní penzi (§ 21 odst. 1 písm. a)) a jednorázové vyrovnání. Penzijní plán může upravit podmínky pro vznik nároků účastníků výhodněji, než je stanoveno v tomto zákoně, pokud to tento zákon nevylučuje.
(3) Penzijní plán je sestavován jako příspěvkově definovaný penzijní plán, v němž výše penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu a věku, od kterého se poskytuje penze (dále jen "příspěvkový penzijní plán").
(4) Jde-li o invalidní penze, může být výše těchto penzí určena vedle pravidel příspěvkového penzijního plánu zároveň též tak, že penzijní fond při splnění stanovených podmínek nároku na tuto penzi zaručuje její dohodnutou výši, popřípadě může být určena i jiným způsobem (dále jen "dávkový penzijní plán"); v tomto případě musí penzijní plán obsahovat kritéria rozdělení výnosů hospodaření penzijního fondu na část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle příspěvkového penzijního plánu, a část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle dávkového penzijního plánu.
(5) Pokud příspěvkový penzijní plán obsahuje výsluhovou penzi, nesmí být příspěvky určené na tuto penzi vyšší než příspěvky určené na starobní penzi.
(6) Výše penze a příspěvků se v penzijním plánu stanoví podle pojistně matematických zásad s přihlédnutím k výnosům hospodaření penzijního fondu.
(1) Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), a penzijním fondem dnem stanoveným ve smlouvě.
(2) Na smlouvy podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení občanského zákoníku o pojistných smlouvách. [§ 788 a násl. občanského zákoníku.]
Před uzavřením smlouvy musí být budoucí účastník seznámen se statutem a penzijním plánem.
(1) Smlouvou se penzijní fond zavazuje poskytovat účastníku dávky penzijního připojištění za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou a účastník se zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvk za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou.
(2) Součástí smlouvy je penzijní plán, na který se smlouva odvolává a který je k ní připojen nebo s nímž byl před uzavřením smlouvy ten, kdo smlouvu uzavřel, seznámen.
(3) Ve smlouvě může účastník pro případ svého úmrtí určit osobu, které vznikne nárok na odbytné (§ 23 odst. 1 písm.b)); je-li určeno více osob, musí účastník současně vymezit způsob rozdělení odbytného jednotlivým osobám.
Ve smlouvě je třeba vždy sjednat poskytování starobní penze.
Dojde-li ke změně penzijního plánu, na který se smlouva odvolává, stává se změna penzijního plánu součástí smlouvy, jen pokud se účastník a penzijní fond dohodli na změně smlouvy.
Účastník může penzijní připojištění kdykoliv písemně vypovědět. Penzijní plán může přitom stanovit výpovědní dobu; tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi a nesmí být delší než dva kalendářní měsíce.
(1) Penzijní fond může penzijní připojištění písemně vypovědět pouze účastníku,
a) který po dobu alespoň šesti kalendářních měsíců, popřípadě delší dobu stanovenou penzijním plánem neplatil příspěvky nebo který nesplnil jinou povinnost vyplývající z pojistného plánu, s níž tento plán spojuje možnost výpovědi, byl-li účastník před vypovězením smlouvy na možnost výpovědi písemně upozorněn,
b) který při uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje mající vliv na nárok na poskytování státního příspěvku nebo na dávky penzijního připojištění nebo který zatajil skutečnosti, které jsou rozhodné pro uzavření smlouvy, nebo
c) který nesplňuje podmínky být účastníkem stanovené tímto zákonem.
(2) Smlouvu nelze podle odstavce 1 vypovědět, jestliže by účastník splnil podmínku pojištěné doby pro vznik nároku na penzi do konce výpovědní doby.
(1) Penzijní připojištění účastníka zaniká dnem
a) ukončení výplaty penze,
b) výplaty jednorázového vyrovnání nebo odbytného,
c) na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli,
d) ke kterému bylo penzijní připojištění vypovězeno podle § 17 a 18,
e) vypořádání nároků při zániku penzijního fondu, pokud nedošlo k převzetí povinností penzijního fondu jiným penzijním fondem,
f) ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky,
g) úmrtí účastníka.
(2) Penzijní připojištění se přerušuje, jestliže se tak účastník a penzijní fond za podmínek stanovených penzijním plánem písemně dohodli.
(1) Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky:
a) penze, kterou se rozumí pravidelná výplata peněžní částky po stanovenou dobu,
b) jednorázové vyrovnání,
c) odbytné.
(2) Dávky penzijního připojištění je penzijní fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze.
(3) Dávky penzijního připojištění se vyplácejí na základě žádosti oprávněného.
(1) Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze:
a) starobní penze, je-li podmínkou nároku dosažení věku stanoveného penzijním plánem,
b) invalidní penze, je-li podmínkou nároku přiznání invalidního důchodu z důchodového zabezpečení,
c) výsluhové penze, je-li podmínkou nároku dosažení doby penzijního připojištění stanovené penzijním plánem,
d) pozůstalostní penze, je-li podmínkou nároku úmrtí účastníka.
(2) Pokud penzijní plán stanoví jako podmínku nároku na penzi určitou dobu placení příspěvků na penzijní připojištění (dále jen "pojištěná doba"), nesmí být tato doba delší než 60 kalendářních měsíců.
(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro výsluhovou penzi a invalidní penzi stanovenou podle dávkového penzijního plánu; podmínkou nároku na výsluhovou penzi je, aby pojištěná doba činila nejméně 180 kalendářních měsíců, a nároku na uvedenou invalidní penzi, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tyto délky pojištěné doby nelze v penzijním plánu snížit.
(4) Věk stanovený pro nárok na starobní penzi podle odstavce 1 písm. a) nemůže být nižší než 50 let; penzijní plán nemůže stanovit věk nižší.
(5) Pozůstalostní penze náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě; účastník přitom může určit více osob.
(6) Starobní, invalidní a výsluhová penze náleží jen účastníku.
(1) Jednorázové vyrovnání náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze.
(2) Jednorázové vyrovnání náleží místo penze při ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky.
(1) Odbytné náleží
a) účastníku, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních měsíců a jehož penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, pokud mu nevznikl nárok na penzi a nedošlo k převodu prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24,
b) fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání.
(2) Výše odbytného se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků.
(3) Odbytné je penzijní fond povinen vyplait do tří měsíců ode dne doručení žádosti oprávněné osoby o jeho výplatu.
(1) Účastník, jehož penzijní připojištění zaniklo a jemuž nevznikl nárok na penzi a nebylo vyplacené odbytné, má nárok na převedení příspěvků včetně státního příspěvku na penzijní připojištění (dále jen "státní příspěvek") a svého podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu, pokud s tím tento penzijní fond souhlasí.
(2) Penzijní fond je povinen převést prostředky podle odstavce 1 do tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka o převedení; k této žádosti je třeba přiložit souhlas penzijního fondu podle odstavce 1.
(3) Státní příspěvek, který nebyl penzijnímu fondu poukázán za dobu před převedením prostředků podle odstavců 1 a 2, se poukazuje penzijnímu fondu, do jehož penzijního připojištění byly prostředky převedeny, a to na základě jeho žádosti ministerstvu.
Zemřel-li účastník, kterému nebyla vyplácena penze, a nevznikl-li nárok na odbytné podle § 23 odst. 1 písm. b), stává se částka vypočtená podle § 23 odst. 2 předmětem dědictví, pokud jsou dědici.
(1) Účastníci musí být nejméně jednou ročně penzijním fondem písemně informováni o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje ve prospěch jejich nároků z penzijního připojištění, a o stavu těchto nároků. Při zániku penzijního připojištění výpovědí nebo dohodou je penzijní fond povinen zaslat tuto informaci do jednoho měsíce ode dne zániku penzijního připojištění.
(2) Zpráva o hospodaření penzijního fondu a stanovy penzijního fondu musí být dostupné všem účastníkům včetně příjemců penzí.
(1) Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc; výše příspěvku přitom nesmí být nižší než je částka zakládající nárok na státní příspěvek (§ 29 odst. 2).
(2) Účastník nemůže plait příspěvek současně na penzijní připojištění u více penzijních fondů.
(3) Příspěvky se platí do konce kalendářního měsíce, na který se platí, nebo pokud se příspěvky platí dopředu na delší období, do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období.
(4) Účastník má právo změnit výši svého příspěvku. Změna výše píspěvku je možná pouze do budoucna. V penzijním plánu může být stanovena lhůta pro tuto změnu, která však nesmí být delší než tři kalendářní měsíce od dne doručení oznámení o změně výše příspěvku.
(5) Za účastníka může s jeho souhlasem platit penzijnímu fondu příspěvek nebo jeho část třetí osoba; účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu. Podle předchozí věty může platit příspěvek nebo jeho část též zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona, a to pouze ze zisku po zdanění.
(1) Ze státního rozpočtu se poskytují ve prospěch účastníků státní příspěvky.
(2) Penzijní fond je povinen evidovat státní příspěvky poskytnuté ve prospěch jednotlivých účastníků a hospodařit s ními stejným způsobem jako s příspěvky zaplacenými účastníky.
(1) Na každý kalendářní měsíc náleží za každého účastníka, který včas (§ 27 odst.3) zaplatil na tento měsíc příspěvek, jeden státní příspěvek.
(2) Výše státního
příspěvku na kalendářní
měsíc se stanoví podle měsíční
výše příspěvku účastníka
placeného na penze stanovené podle příspěvkového
penzijního plánu takto:
| výše příspěvku | výše státního |
| účastníka v Kč | příspěvku v Kč |
| 100 až 199 | 40 |
| 200 až 299 | 72 |
| 300 až 399 | 96 |
| 400 až 499 | 112 |
| 500 a více | 120. |
(3) V období dvou roků ode dne, kdy účastníku poprvé vzniklo penzijní připojištění podle tohoto zákona, náleží státní příspěvek ve výši podle odstavce 2 zvýšený o 25%.
(4) Pokud účastník platí příspěvek za delší období než kalendářní měsíc, stanoví se výše státního příspěvku podle půrměrné měsíční výše připadající na toto období.
(5) Pro účely poskytnutí státního příspěvku se výše příspěvku účastníka zaokrouhluje na celé koruny směrem dolu.
(6) Vláda může nařízením vzýšit státní příspěvek.
(1) Penzijní fond podává písemnou žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek podle § 29. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po tomto čtvrtletí.
(2) Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek na účet penzijního fondu do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti.
(3) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu neprávem je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to do osmi dnů, kdy zjistil, že tyto částky byly poukázány neprávem, nejpozději do osmi dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem poukázané částky se promlčuje za 10 let ode dne jejich poukázání.
(4) Jestliže penzijní fond čerpal státní příspěvek ve vyšší částce než náležel nebo nesplnil povinnost vrátit státní příspěvek, je povinen platit penále ve výši stanovené zvláštním zákonem. [§ 30 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).]
(5) Ministerstvo může vyhláškou stanovit náležitosti žádosti o poskytnutí státního příspěvku.
(1) Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos.
(2) Jakmile penzijní fond zjistí, že není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, je povinen přijmout opatření k nápravě a neprodleně informovat ministerstvo.
Jinou činnost než penzijní připojištění mohou penzijní fondy vykonávat, jen pokud tato jiná činnost bezprostředně souvisí s penzijním připojištěním.
(1) Prostředky penzijního fondu mohou být umístěny jen do:
a) státních dluhopisů [§ 18 zákona č. 539/1990 Sb., o dluhopisech.],
b) dluhopisů vydaných bankami,
c) veřejně obchodovatelných dluhopisů [§ 71 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.] vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů,
d) veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů,
e) jiných movitých věcí než cenných papírů uvedených v písmenech a) až d) představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků,
f) pozemků a jiných nemovitostí přinášejících stálý výnos a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo k bydlení.
(2) Penzijní fond může cenný papír kupovat nejvýše a prodávat nejméně za kurs cenného papíru, za který byl v den nákupu nebo prodeje obchodován na veřejném trhu.
(3) Hodnota cenných papírů v majetku penzijního fondu se vypočte na základě jejich kurzů zaznamenaných na veřejném trhu ke dni, ke kterémuk se výpočet provádí.
(4) Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu penzijního fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provede podle předpisů platných v době, kdy se ocenění provádí. Pokud tyto předpisy neexistují, provede ocenění soudní znalec nezávislý na penzijním fondu.
(5) O účtování změn hodnoty majetku penzijního fondu vyplývajících ze změn kurzů cenných papírů a ocenění movitého a nemovitého majetku platí přiměřeně ustanovení zvláštního zákona. [§ 21 zákona č. 248/1992 Sb.]
(1) Hodnota cenných papírů jednoho emitenta obchodovaných na burze cenných papírů nesmí tvořit více než 10% majetku penzijního fondu. Toto omezení se nevztahuje na státní dluhopisy.
(2) Hodnota jedné nemovitosti nebo movité věci nesmí tvořit více než 5% majetku penzijního fondu.
(3) V majetku penzijního fondu nesmí být více než 20% z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných stejným emitentem a obchodovaných na burze cenných papírů.
(4) Při uplatnění nákupních a předkupních práv vyplývajících z cenných papírů a při změnách kurzů cenných papírů, změnách ocenění nemovitostí a movitých věcí mohou být podíly uvedené v předchozích odstavcích překročeny nejdéle na dobu šesti měsíců, během které musí být zabezpečeno rozložení rizika podle předchozích odstavců.
(5) Penzijní fond je povinen neprodleně oznámit ministerstvu překročení limitů uvedených v odstavcích 1 až 3.
(6) Penzijní fond nesmí nakupovat akcie jiného penzijního fondu a vydávat dluhopisy.
Penzijní fond rozděluje zisk tak, že nejméně 5% připadá do rezervního fondu a nejvíce 10% se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady, pokud se dále nestanoví jinak; zbylá část se použije ve prospěch účastníků.
(1) Penzijní fond je povinen nejdéle do tří měsíců po skončení pololetí a kalendářního roku zveřejňovat zprávy o svém hospodaření.
(2) U penzijních fondů, které existují déle než tři roky, se v roční zprávě o hospodaření uvádí přehled výsledků hospodaření za poslední tři roky.
(3) Zprávy o hospodaření se předkládají i ministerstvu a depozitáři.
(1) Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků jednotlivých účastníků, státních příspěvků a podílů účastníků na výnosech hospodaření penzijního fondu.
(2) Příspěvky účastníků a státní příspěvky vede penzijní fond na účtu ostatních kapitálových fondů. [Opatření federálního ministerstva financí č.j. V/20 100/1992 ze dne 15. července 1992, kterým se stanoví účtová osnova a pokyny pro podnikatele (reg. v částce 106/1992 Sb.).]
(3) Prostředky, z nichž se stanoví výsluhová penze, musí být vedeny odděleně; to platí obdobně pro invalidní penzi, jejíž výše se stanoví na základě dávkového penzijního plánu.
(4) Ministerstvo může vyhláškou stanovit náležitosti evidence účastníků u penzijního fondu.
(1) Používat údajů penzijního fondu lze jen se souhlasem penzijního fondu.
(2) Informace, které se týkají jednotlivého účastníka, je možné poskytovat jen s jeho souhlasem; to neplatí, jde-li o poskytnutí údajů ministerstvu při výkonu státního dozoru nebo o žádost o státní příspěvek.
(1) Zrušení a likvidace penzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem s odchylkami dále stanovenými
(2) Penzijní fond se zrušuje též dnem uvedeným v rozhodnutí ministerstva o odnětí povolení z důvodů uvedených v § 43 odst. 1 písm. e).
(3) K rozdělení, sloučení nebo splynutí penzijních fondů je třeba povolení ministerstva; přitom se postupuje přiměřeně podle § 5 a 6. Při rozdělení nebo splynutí penzijních fondů mohou vzniknout pouze penzijní fondy podle tohoto zákona.
(4) Likvidátora penzijního fondu jmenuje a odvolává ministerstvo.
(5) Penzijní fond v likvidaci nesmí uzavírat nové smlouvy podle § 12 odst.1.
(1) Účastník u penzijního fondu, který byl zrušen rozdělením nebo splynutím, se stává účastníkem u nově vzniklého penzijního fondu, pokud do jednoho měsíce ode dne, kdy byl písemně vyrozuměn o zrušení penzijního fondu a podmínkách penzijního připojištění u nově vzniklého penzijního fondu, neodmítne penzijní připojištění u nově vznikého penzijního fondu. Nároky z penzijních plánů zrušených penzijních fondů se převádějí do penzijního připojištění u nově vzniklých penzijních fondů, a to způsobem stanoveným v penzijním plánu nově vzniklého penzijního fondu.
(2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně při zrušení penzijního fondu sloučením.
(1) Při zrušení penzijního fondu bez právního nástupce se nároky účastníků se vypořádají výplatou jednorázového vyrovnání nebo odbytného, pokud se penzijní fond nedohodne s účastníkem o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu.
(Částka odpovídající státnímu příspěvku, která nebyla použita na uspokojení nároků podle odstavce 1, se vrací státnímu rozpočtu.
(1) Činnost penzijního fondu a činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhají státnímu dozoru, který vykonává ministerstvo; kontrolní oprávnění finančních a jiných orgánů podle zvláštních předpisů tím nejsou dotčena.
(2) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno dohlížet na dodržování tohoto zákona, statutu a pojistného plánu a dbát na ochranu účastníků.
(3) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno zabezpečit prověření seznamů účastníků všech penzijních fondů tak, aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka pouze jednou.
(4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo oprávněno požadovat od penzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu potřebném pro výkon státního dozoru. Pověření pracovníci ministerstva jsou při výkonu státního dozoru oprávněni účastnit se jednání orgánů penzijního fondu a vstupovat do prostorů penzijního fondu.
(5) Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni předložit ministerstvu jím vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon státního dozoru nad penzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení. Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu státního dozoru nad penzijními fondy; ustanovení § 7 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.
(6) Ministerstvo vede evidenci všech penzijních fondů; tato evidence je veřejně přístupná.
(1) Jestliže ministerstvo při výkonu státního dozoru zjistí, že penzijní fond porušuje nebo neplatí povinnosti stanovené v tomto zákoně, porušuje statut nebo penzijní plán, může podle závažnosti a povahy zjištěných nedostatků penzijnímu fondu
a) uložit, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil a informoval ministerstvo o plnění přijatých opatření,
b) uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč,
c) pozastavit na vymezenou dobu, nejdéle však na šest měsíců, a ve vymezeném rozsahu oprávnění představenstva nakládat s majetkem penzijního fondu; současně musí ministerstvo ustanovit na tuto dobu správce majetku penzijního fondu, kterého pověří jednáním jménem penzijního fondu do doby, než bude valnou hromadou zvoleno nové představenstvo nebo obnoveno oprávnění představenstva v původním rozsahu,
d) snížit na vymezenou dobu, nejdéle však na dva kalendářní roky, část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady,
e) odejmout povolení udělené podle § 5, jsou-li dány tyto důvody:
1. v žádosti o udělení povolení byly vědomě uvedeny zakladateli nesprávné údaje rozhodné pro udělení tohoto povolení, nebo
2. další pokračování činnosti penzijního fondu by ohrožovalo nároky účastníků proto, že penzijní fond porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, statutem nebo penzijním plánem, v hospodaření penzijního fondu se projevují závažné nedostatky nebo penzijní fond neprovedl ve stanovené lhůtě opatření k obnovení své způsobilosti krýt nároky na dávky penzijního připojištění.
(2) Sankce podle odstavce 1 písm. b) až e) lze uložit ve lhůtě do tří měsíců ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o porušení nebo neplnění povinnosti, o porušení statutu nebo penzijního plánu, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti, porušení statutu nebo penzijního plánu došlo.
Ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a b) platí obdobně pro depozitáře, jestliže porušuje své povinnosti.
Ministerstvo uloží pokutu až do výše 20 000 000 Kč tomu, kdo provozuje penzijní připojištění bez povolení podle § 5, a zakáže další provozování této činnosti. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o provozování penzijního připojištění bez povolení.
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro penzijní připojištění ustanovení občanského zákoníku.
(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování ministerstva obecné předpisy o správním řízení. [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).]
(3) Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. Pokuty vybírá ministerstvo.
(1) Právnické osoby, které mají ve svém obchodním jménu nebo názvu označení "penzijní fond", jsou povinny do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona uvést své obchodní jméno nebo název do souladu s tímto zákonem (§ 3 odst. 3).
(2) Za nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 může ministerstvo uložit pokutu do 1 000 000 Kč; pokutu lze uložit ve lhůtě do tří měsíců ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o nesplnění této povinnosti.
Zákon České národní rady č. 357/1882 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., se doplňuje takto:
V § 19 odst. 1 se doplňuje písmeno c), které zní:
"c) částky, které se podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením stávají předmětem dědictví. [§ 25 zákona č. ....../1993 Sb.]".
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 196/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 8 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
"e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem snížené o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění,".
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).
2. V § 8 odst. 4 větě první se slova "písm. a),b),c),d)" nahrazují slovy "písm. a) až e)".
3. V § 8 odst. 5 se slova "písm.e) a f)" nahrazují slovy "písm.f) a g)".
4. V § 8 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
"(7) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem7a) se považuje za základ daně pro zdanění zvláštní sazbou daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění rovnoměrně rozložené na období pobírání dávky. Není-li období pobírání dávky smlouvou o penzijním připojištění vymezeno, zjistí se jako rozdíl mezi střední délkou života14) a věkem účastníka penzijního připojištění v době, kdy dávky začne poprvé pobírat.".
5. V § 36 odst. 2 písm.c) se za slova "§ 8 odst. 1 písm.d)" vkládají slova "a e)".
6. V § 36 odst. 3 větě první se slova "investičních fondů,16)" nahrazují slovy "investičních fondů16) a u penzijních fondů,7a)".
7. § 36 se doplňuje odstavcem 6, který zní:
"(6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 ve prospěch penzijního fondu, považuje se daň sražená zvláštní sazbou za zálohu na daň penzijního fondu, která se započte jako součást zálohy na daň podle § 77 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.".
Zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
Dosavadní text § 29 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
"(2) Pojišťovacími činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí též penzijní připojištění se státním příspěvkem. [Zákon č. ...../1993 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením]".
Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb., se doplňuje takto:
V § 5 odst. 1 písm.a) se doplňuje bod 8, který zní:
"8. částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí penzijnímu fondu na penzijní připojištění se státním příspěvkem34) svých zaměstnanců,".
________________________
34) § 27 odst. 5 zákona č. ./1993 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb. a zákona č. 161/1993 Sb., se doplňuje takto:
V § 3 odst. 1 se doplňuje písmeno h), které zní:
"h) částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí penzijnímu fondu na penzijní připojištění se státním příspěvkem5a) svých zaměstnanců.".
________________________
5a) § 27 odst. 5 zákona č. ./1993 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., se doplňuje takto:
1. V § 32 odst. 2 písm. a) se za slovo "konkursu" vkládají slova "nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem4c)".
2. V § 54 odst. 1 písm. c) se za slova "zástavním právem" vkládají slova ",a nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem4c)".
______________________________
4c) Zákon č. ./1993/Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 600/1992 Sb., se doplňuje takto:
V § 3 odst. 2 se za slovo "pojišťoven,13)" vkládají slova "penzijních fondů,48)".
______________________________
48) Zákon č. ./1993 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.
Obecná část
Mezi základní úkoly v sociální
oblasti, které se zavázala plnit vláda České
republiky ve svém programovém prohlášení,
patří transformace dosavadního systému
důchodového zabezpečení. K zajištění
ekonomicky aktivních osob pro případ stáří
a invalidity na nových principech bude předložen
návrh nové zákonné úpravy všeobecného
důchodového pojištění. Ve financování
důchodového pojištění již
došlo k zásadnímu zprůhlednění
a systém je od 1. 1. 1993 financován z příspěvků
zaměstnavatelů, zaměstnanců, samostatně
podnikajících osob a státu. Toto základní
všeobecné sociální zajištění,
které bude povinné, musí byt doplněno
na dobrovolné bázi - kromě již existujících
možností důchodového připojištění
u komerčních pojišťoven - systémem
připojištění u penzijních fondů.
Připravovaný základní systém
všeobecného důchodového pojištění
s ohledem na finanční nákladnost bude moci
zajistit ve výši důchodu jen omezenou náhradu
příjmu dosahovaného pojištěncem
v době pracovní aktivity. Relativní výše
důchodu k předchozímu výdělku
bude s rostoucím příjmem klesat a u vyšších
výdělků bude podstatně nižší
než 50 % hrubého výdělku. Tato skutečnost
bude vynucena nejen ekonomickými možnostmi, ale především
nepříznivým demografickým vývojem,
který povede po roce 2000 k prudkému nárůstu
podílu osob v poproduktivním věku na celkovém
počtu obyvatel. Základní systém všeobecného
důchodového pojištění přitom
je a i v budoucnosti bude muset být založen na průběžném
financování a mezigenerační solidaritě
a proto také bude muset být pro všechny ekonomicky
aktivní osoby. Přes připravované nezbytné
postupné zvyšování věkové
hranice pro odchod do důchodu a zpřísnění
některých podmínek nároku na dávky
zřejmě dojde k poklesu relace důchodu poskytovaného
ze základního systému ke mzdě.
Pro zajištění doplňkových příjmů
nad rámec důchodu ze základního povinného
důchodového pojištění jsou nejčastěji
ve světě voleny zákonem regulované
a státem podporované doplňkové důchodové
systémy, pro které je charakteristické, že:
a) se zřizují nestátní (soukromé)
penzijní fondy,
b) finanční prostředky vytvořené
z příspěvků i z vlastní hospodářské
činnosti penzijního fondu jsou určeny především
ve prospěch pojištěnců,
c) na podporu rozvoje doplňkových důchodových
systémů obvykle platí podle přesně
stanovených podmínek zvláštní
daňová úprava, která je ve srovnání
s obecnou daňovou úpravou výhodnější,
anebo se používá jiná forma státní
podpory,
d) stát kontroluje činnost penzijních fondů
zejména s ohledem na to, aby se vytvořené
prostředky dostaly k občanům, kterým
jsou určeny, a aby hospodaření fondu bylo
prováděno žádoucím způsobem
a skýtalo záruku výplaty slíbených
dávek.
Předkládaný návrh zákona o
penzijním připojištění se státním
příspěvkem (dále jen penzijní
připojištění) je důsledně
založen na občanském, individualistickém
principu a nikoliv na zaměstnaneckém (odvětvovém,
profesním apod.), korporativistickém principu. Penzijní
připojištění bude spočívat
důsledně na vztahu penzijní fond - fyzická
osoba, nikoliv na vztahu penzijní fond - zaměstnavatel
- zaměstnanec. Pojištění vznikne a bude
trvat výlučně na základě vlastního
rozhodnutí účastníka a na základě
konkurenčních nabídek penzijních fondů
a za přímé podpory státu.
Zaměstnavatelé nebo jakákoliv jiná
tzv. třetí osoba přitom může
účastníkovi na pojištění
přispět, avšak bez jakékoliv podpory
státu, tedy pouze ze zisku po zaplacení daní.
Při tomto pojetí se zdůrazňuje, že
penzijní připojištění je především
věcí účastníka samotného,
jeho schopnosti myslet na svou budoucnost.
Účelná podpora a právní i ekonomická
regulace umožní rozvoj penzijního připojištění
i v České republice. Včasná právní
regulace je nezbytná proto, aby nenastal živelný
rozvoj těchto systémů, který by mohl
mít negativní důsledky pro pojištěnce
a pro mobilitu pracovních sil. Zákon by měl
též zajistit přístup k penzijnímu
připojištění všem osobám
a určitou úpravu garantování nabytých
nároků. Mezinárodní zkušenosti
ukazují, že významné je hned od počátku
zajistit i kompatibilitu jednotlivých systémů
a přenositelnost nároků mezi různými
penzijními fondy s příspěvkovými
penzijními plány.
Sociální charakter těchto systémů
je dán tím, že na rozdíl od tradičních
komerčních pojišťoven jsou penzijní
fondy instituce, kde převážnou část
zisku z hospodářské činnosti penzijního
fondu lze použít pouze ve prospěch účastníků
penzijního připojištění, a to
buď přímo (snížení příspěvků
či zvýšení dávek) anebo do budoucna
investicemi pro další rozvoj fondu.
Přijetí právní úpravy penzijního
připojištění v České republice
je v současné době účelné,
neboť penzijní fondy mohou v plném rozsahu
plnit své sociální funkce až po uplynutí
několika let, během nichž vytvoří
dostatečnou kapitálovou rezervu, která zajistí
potřebnou stabilitu fondu i úroveň vyplácených
dávek.
Předkládaný návrh zákona o
penzijním připojištění obsahuje
základní podmínky pro vznik a činnost
penzijních fondů, vychází z mezinárodních
zkušeností vyspělých zemí s tržní
ekonomikou a je rovněž v souladu s normami Evropských
společenství. Návrh zákona upravuje
podrobně ty otázky, v nichž se projevuje zájem
státu na ochraně nároků účastníků
(vznik penzijních fondů, tvorba a schvalování
penzijních plánů, státní dozor)
a vytváření potřebného prostoru
pro penzijní fondy k tvorbě konkrétní
podoby penzijního připojištění.
Těžiště penzijního připojištění
bude spočívat v penzijních plánech,
neboť z těchto plánů bude vyplývat
rozsah nároků účastníků
i výše jejich příspěvků.
Systém je založen na vědomí osobní
odpovědnosti každého účastníka
za vlastní budoucnost, neboť účastníkem
se může fyzická osoba stát jedině
vlastním rozhodnutím a podpisem individuální
smlouvy s penzijním fondem.
Systém penzijního připojištění
bude státem podporován a zákonem a orgánem
státního dozoru regulován, stát však
nebude garantovat solventnost systému ani jednotlivých
penzijních fondů. Systém bude přístupný
všem fyzickým osobám s trvalým pobytem
na území České republiky. Penzijní
fond bude akciovou společností a jeho právní
postavení se bude řídit obchodním
zákoníkem, pokud zákon o penzijním
připojištění nestanoví v některých
případech zvláštní úpravu.
Zakladateli penzijního fondu mohou být tuzemské
i zahraniční právnické i fyzické
osoby. Zákon stanoví určitá omezení
pro vydávání akcií penzijního
fondu a také způsob nakládání
s majetkem penzijního fondu, který může
v zájmu ochrany účastníků být
uložen jen "bezpečně" a rozloženě.
Zákon současně penzijním fondům
znemožňuje získat významné postavení
při rozhodování o podnikatelské činnosti
jednotlivých obchodních společností.
Zákon dále stanoví základní
rozdělení zisku a omezuje použití zisku
pro akcionáře penzijního fondu.
Zákon stanoví i základní pravidla
penzijních plánů, jejichž základem
musí být příspěvkově
definované plány, tj. plány, u nichž
výše dávky závisí pouze na zaplacených
příspěvcích a podílu na výnosech
o hospodaření s majetkem penzijního fondu.
Tím budou omezena možná rizika související
se strukturou pojištěnců, s inflací
atd. Zákon povoluje pouze v omezené míře
dávkově definované plány v případě
invalidity a úmrtí, jejich evidence však musí
být oddělená od příspěvkových
plánů. Základní dávkou musí
být u všech penzijních fondů starobní
penze, a to ve formě pravidelné dávky vyplácené
až do smrti nebo ve formě jednorázové
výplaty při dosažení stanoveného
věku.
Pro podporu rozvoje systému bude ze státního
rozpočtu poskytován účastníkům
státní příspěvek. Státní
příspěvek bude připisován účastníkům
na jejich účet a jeho výše bude závislá
na výši příspěvku placeného
účastníkem. V prvních dvou letech
po vstupu do systému bude státní příspěvek
vyšší.
Další významnou formou státní
podpory jsou navržená daňová zvýhodnění.
Kapitálové příjmy se budou danit tak,
aby se zamezilo dvojímu zdanění úroků
a dividend. Příspěvky budou účastníci
hradit z příjmu po zdanění (to se
týká i případných příspěvků
zaměstnavatelů), avšak dávky z penzijního
připojištění budou zdanitelné
pouze v rozsahu, v jakém jsou jejich zdrojem výnosy
z hospodaření penzijního fondu.
Zvláštní část
K § 1:
Podstatou penzijního připojištění
a smyslem vzniku penzijních fondů je vytvoření
nových podmínek a organizačních forem,
které umožní získat fyzickým
osobám doplňkové důchodové
příjmy, a to na základě jejich vlastního
rozhodnutí a při finanční spoluúčasti
státu. Oproti základnímu "solidárnímu"
systému mohou doplňkové penzijní systémy
lépe vyhovět diferencovaným potřebám
účastníků. Sjednané podmínky
lze přitom po vzájemné dohodě i měnit.
Podstatnou předností přitom bude i zvyšování
úrovně penzijního připojištění
podle výsledků hospodaření penzijních
fondů. Zákon výslovně stanoví,
že převážná část.výnosu
z takového hospodaření zůstane v penzijním
fondu ve prospěch pojištěnců, tj. nepůjde
na rozdíl od komerčního pojištění
na výplaty dividend apod.
Právní úprava se vztahuje pouze na penzijní
připojištění se státním
příspěvkem. Netýká se tedy
pojišťovnictví prováděného
podle zvláštních předpisů a jiných
právních úprav o individuálním
investování (např. podílových
fondů apod.); naopak tyto zvláštní předpisy
se nebudou vztahovat na činnost penzijních fondů.
K § 2:
Na základě vlastního dobrovolného
rozhodnutí může být účastníkem
penzijního připojištění jen fyzická
osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území
České republiky, která uzavře s penzijním
fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění.
K § 3:
Návrh zákona umožňuje založit penzijní
fond pouze ve formě akciové společnosti.
Tato právní forma se jeví z hlediska činnosti
penzijního fondu jako nejvýhodnější.
Právní postavení penzijního fondu
se řídí obchodním zákoníkem,
pokud zákon nebude neobsahovat zvláštní
úpravu. Ve vztahu k obchodnímu zákoníku
je tedy navrhovaný zákon v postavení lex
specialis. Zvláštní úprava, týkající
se jak vzniku a zániku penzijního fondu, tak i jeho
hospodaření, odlišuje tento subjekt od ostatních
akciových společností především
v těchto směrech:
- penzijní fond má jednoznačně vymezený
předmět činnosti a tato činnost je
jeho výlučnou činností; jinou činnost,
než v zákoně vymezenou, nesmí penzijní
fond provozovat,
- vznik i zánik penzijního fondu je vázán
na povolení ministerstva financí,
- zákon vymezuje jednoznačně způsob
nakládání s prostředky penzijního
fondu,
- penzijní fond je povinen uzavřít při
své činnosti smlouvu s bankou o výkonu funkce
depozitáře; kromě poskytování
různých služeb penzijnímu fondu má
depozitář právo a povinnost kontrolovat hospodaření
penzijního fondu, zejména způsob nakládání
s majetkem,
- činnost penzijního fondu je podrobena státnímu
dozoru a při jeho výkonu je ministerstvo financí
nadáno odpovídající sankční
pravomocí, ve výjimečných případech
může ministerstvo financí přikročit
i ke zrušení penzijního fondu.
Součástí obchodního jména musí
být označení "penzijní fond".
Jde o návrhem zákona chráněné
označení, které nesmí jiný
subjekt jako součást svého obchodního
jména používat. Obchodní jméno
penzijního fondu nesmí být zaměnitelné
s obchodním jménem jiného penzijního
fondu.
Pro zakladatele penzijního fondu nestanoví zákon
žádné omezení. Zakladateli penzijního
fondu mohou tedy být tuzemské i zahraniční
právnické a fyzické osoby.
K § 4:
Zákaz založení penzijního fondu na základě
výzvy k upisování akcí (veřejným
upisováním akcií) znamená, že
zakladatelé musí základní jmění
penzijního fondu pokrýt v plné výši
svými vklady.
Návrh zákona ukládá penzijnímu
fondu několik omezení týkajících
se vydávání akcií, avšak tato
omezení nebrání tomu, aby akcie penzijního
fondu byly veřejně obchodovatelné.
V zájmu stability penzijních fondů a záruk
pro pojištěnce a omezení neúměrného
počtu penzijních fondů musí mít
každý penzijní fond minimální
základní jmění. K vytvoření
potřebné likvidity penzijního fondu již
od okamžiku zahájení jeho založení
napomáhá i požadavek na úplné
splacení vlastního jmění před
zahájením činnosti penzijního fondu.
K § 5:
Penzijní fond vznikne zápisem do obchodního
rejstříku a od tohoto okamžiku může
začít vykonávat svou činnost. Před
podáním návrhu na zápis společnosti
do obchodního rejstříku musí být
společnost založena a zakladatelé musí
získat povolení ke vzniku penzijního fondu
od ministerstva financí.
O povolení žádají zakladatelé
a součástí žádosti musí
být návrh statutu penzijního fondu, návrh
penzijního plánu, notářský
zápis z ustavující valné hromady akciové
společnosti, resp. rozhodnutí zakladatelů
o jejím založení a stanovy akciové společnosti.
Zákon rovněž stanoví, v jakých
případech nelze povolení udělit. Ministerstvo
financí udělí povolení v případě,
že penzijní fond splňuje požadavky stanovené
zákonem a má předpoklady pro výplatu
navrhovaných dávek. Institut povolení ke
vzniku penzijního fondu vychází jednak z
ochrany účastníků penzijního
připojištění, jednak z ochrany státních
prostředků, které stát bude poskytovat
ve prospěch účastníků formou
státních příspěvků.
K § 6:
O žádosti rozhoduje ministerstvo financí ve
správním řízení a rozhodnutí
je povinno vydat do 60 dnů od doručení žádosti,
resp. od jejího doplnění. Při rozhodování
o žádosti ministerstvo postupuje podle kritérií
uvedených v zákoně. Povolení se uděluje
vždy na dobu neurčitou.
K § 7:
Zákon upravuje odchylky od obchodního zákoníku,
které se týkají orgánů penzijního
fondu, tj. představenstva a dozorčí rady.
Změny v těchto orgánech musí penzijní
fond hlásit orgánu státního dozoru
a vyžádat si jeho souhlas, aby byla i personální
záruka řádné činnosti penzijního
fondu. Zákon rovněž vymezuje v zájmu
ochrany pojištěnců, které osoby nesmějí
být členy orgánu penzijního fondu
a zaměstnanci penzijního fondu a určuje i
povinnosti členů orgánu a zaměstnanců.
Dalším orgánem penzijního fondu pak
je ve smyslu obchodního zákoníku valná
hromada; zde žádné odchylky návrh zákona
neupravuje. Vedle toho mohou být zřízeny
další orgány s působností vymezenou
ve stanovách penzijního fondu.
K § 8:
Činnost depozitáře penzijního fondu
je shodná s činností depozitáře
investiční společnosti a investičního
fondu, a proto návrh zákona odkazuje na právní
úpravu obsaženou v zákoně č.
248/1992 Sb., o investičních společnostech
a investičních fondech.
K § 9:
Penzijní fond musí mít statut a penzijní
plán. V těchto základních dokumentech
jsou konkretizována ustanovení o druhu poskytovaných
příspěvků a dávek, o způsobu
nakládání s prostředky penzijního
fondu atd. Návrhy těchto dokumentů musí
být součástí žádosti o
povolení penzijního fondu a jsou tedy schvalovány
ministerstvem financí. Rovněž každá
jejich změna podléhá schválení
ministerstvem financí. Tyto dokumenty budou přístupné
i jiným osobám než jsou účastníci
penzijního připojištění.
K § 10:
Návrh zákona stanoví povinné náležitosti
statutu, které jsou analogické statutu investičního
fondu podle zákona č. 248/1992 Sb. Kromě
těchto obligatorně stanovených náležitostí
může statut obsahovat i další, v návrhu
zákona neuvedené údaje.
U informační povinnosti penzijního fondu
používá návrh zákona dikce "zveřejnit",
nikoliv uveřejnit, což podle § 2 odst. 4 nařízení
vlády ČSFR č. 63/1992 Sb., o Obchodním
věstníku, znamená, že povinnosti se
vyhoví zveřejněním zprávy o
hospodaření s majetkem penzijního fondu v
Obchodním věstníku.
K § 11:
Základním vnitřním hmotněprávním
předpisem penzijního fondu, podle kterého
se bude provádět penzijní připojištění,
bude penzijní plán. Penzijní plán
musí být sestaven v souladu s příslušnými
ustanoveními zákona a musí obsahovat komplexní
úpravu podmínek penzijního připojištění
(podmínky nároků na dávky, placení
příspěvků, výpočet a
výplata dávek, převoditelnost nároků
mezi penzijními fondy, podíl pojištěnců
na výnosech fondu apod.). Zákon obsahuje pouze rámcovou
úpravu těchto otázek v zájmu ochrany
pojištěnců a s ohledem na podstatu a smysl
penzijních fondů. Vlastní konkrétní
podmínky dohodnou zakladatelé v souladu se svými
záměry. Zákon vymezuje v souladu s mezinárodními
zkušenostmi příspěvkově a dávkově
definované penzijní plány, stanoví
podmínku použití pojistně matematických
metod pro stanovení výše příspěvků
na penzijní připojištění a pro
stanovení výše poskytovaných dávek
a obsahuje některé další podmínky
sledující ochranu oprávněných
zájmů a nároků pojištěnců.
K omezení rizik se stanoví, že základním
typem penzijních plánů budou příspěvkově
definované plány. Pouze jako doplněk se pro
invalidní penze povolují vedle příspěvkově
definovaných invalidních penzí i dávkově
definované. Pro případ úmrtí
účastníka penzijního připojištění
s dávkově definovaným plánem může
penzijní plán nabídnout i dávkově
definované pozůstalostní penze. Dávkově
definované plány musí být evidovány
odděleně, příspěvky na ně
musí být určeny samostatně a penzijní
plán musí obsahovat i kritéria rozdělení
výnosů hospodaření mezi oba typy penzijních
plánů.
Vzhledem k tomu, že hlavním účelem je
pojištění ve stáří, zákon
výslovně stanoví, že každý
penzijní plán musí upravit podmínky
nároku na starobní penzi. Kromě toho se omezuje
výše příspěvku (podílem
z celkového příspěvku) pro výsluhovou
penzi. Toto omezení se stanoví proto, aby i v případě
výplaty výsluhové penze měl účastník
nárok na starobní penzi, třebaže v nižší
výši. Tato výše bude odpovídat
té části z příspěvku
placeného účastníkem, která
je na tuto penzi určena.
K § 12:
Penzijní připojištění může
vzniknout jen na smluvním principu, tj. uzavřením
písemné smlouvy, a to dnem, na kterém se
obě strany dohodly. Uzavírání smluv
a jejich náležitosti upravuje v dalších
ustanoveních návrh zákona s tím, že
se na smlouvy o penzijním připojištění
budou vztahovat obecná ustanovení občanského
zákoníku o smlouvách (§ 43 a násl.),
nikoliv však ustanovení o pojistných smlouvách
(§ 788 a násl.).
K § 13 - 15:
Občanovi vznikne penzijní připojištění
na základě individuálně uzavřené
smlouvy o penzijním připojištění
uzavřené mezi ním a penzijním fondem.
Na základě smlouvy o penzijním připojištění,
jejíž součástí je ze zákona
penzijní plán, se obě smluvní strany
zavazují plnit základní povinnosti směřující
k naplnění poslání penzijního
připojištění - platit příspěvky
v dohodnuté výši a poskytovat dávky
penzijního připojištění. S ohledem
na základní cíl systému, tj. zvýšení
příjmů účastníků
ve stáří, zákon výslovně
stanoví, že účastník musí
vždy sjednat ve smlouvě nárok na starobní
penzi.
K § 16:
Zákon stanoví i možnost změny penzijního
připojištění v důsledku změny
penzijního plánu. Vyžaduje však v tomto
případě dohodu mezi účastníkem
a penzijním fondem o změně smlouvy.
K § 17:
Účast na penzijním připojištění
je dobrovolná, a proto se umožňuje účastníkovi
vypovědět smlouvu o penzijním připojištění,
a to v maximálně dvouměsíční
lhůtě z jakýchkoliv důvodů.
Nároky z penzijního připojištění
se v tomto případě realizují ve formě
odbytného.
K § 18:
Penzijní fond může vypovědět
penzijní připojištění účastníkovi
jen ve stanovených případech, a to účastníkovi,
který neplní alespoň po dobu 6 měsíců
základní povinnosti (zejména neplatí
příspěvek) a byl před vypovězením
smlouvy písemně upozorněn anebo účastníkovi,
který uvedl nepravdivé údaje mající
vliv na výši státního příspěvku
a pojistné plnění, popřípadě
který nesplňuje podmínky být účastníkem
penzijního připojištění. Pokud
však účastník splnil podmínku
pojištěné doby, stanoví se jako jeho
ochrana, že v tomto případě již
penzijní fond penzijní připojištění
vypovědět nemůže.
K § 19:
Penzijní připojištění zanikne
především naplněním svého
poslání, tj. poskytnutím sjednaných
dávek (penze, jednorázového vyrovnání
či odbytného) nebo jiného plnění
v případech, kdy nejsou splněny podmínky
nároku na dávky (např. při zániku
fondu), popřípadě po uzavření
písemné dohody mezi penzijním fondem a účastníkem,
zejména o převedení prostředků
připadajících účastníkovi
ze zaplacených příspěvků a
výnosů fondu do jiného penzijního
fondu. K zániku dojde rovněž smrtí účastníka,
kdy se vypořádají případné
nároky pozůstalých, popřípadě
dědické nároky. Zákon zavádí
i institut přerušení penzijního připojištění,
na němž se mohou účastník a penzijní
fond dohodnout, jsou-li splněny podmínky penzijního
plánu.
K § 20:
Zákon vymezuje druhy dávek penzijního připojištění,
a to opakující se plnění - penze a
jednorázová plnění - jednorázové
vyrovnání a odbytné. Zákon zakotvuje
obecnou povinnost výplaty dávek. Konkrétní
podmínky a způsob výplaty dávek penzijního
připojištění zákon neupravuje
a jejich úpravu přenechává penzijním
plánům. Tato úprava v penzijním plánu
je však pro penzijní fond povinná.
K § 21:
Zákon umožňuje poskytovat čtyři
druhy penzí: starobní, invalidní, výsluhovou
a pozůstalostní. Tento výčet, vycházející
z účelu penzijního připojištění,
je taxativní a nemůže být ani v penzijním
plánu, ani ve smlouvě o penzijním připojištění
rozšiřován. Konkrétní podmínky
nároku na uvedené penze zákon nestanoví,
nýbrž odkazuje na penzijní plán, který
tyto dávky upraví v souladu s možnostmi zakladatelů
i zájmy účastníků. Zejména
v úpravě podmínek dávkových
formulí bude spočívat přitažlivost
penzijního fondu pro pojištěnce a bude z ní
vyplývat i ekonomická síla fondu.
Zákon pouze stanoví v zájmu ochrany účastníků
a finanční stability penzijních fondů
maximální čekací dobu pro starobní
penzi a rovněž minimální čekací
dobu pro výsluhovou penzi a dávkově definovanou
invalidní penzi. Zákon tedy např. určuje,
ze maximální požadovaná doba placení
příspěvků pro nárok na starobní
penzi může být penzijním fondem stanovena
na 5 let. Penzijní fond jí však může
stanovit i kratší, popřípadě
ji nemusí stanovit jako podmínku pro nárok
na starobní penzi vůbec. Stanovení minimální
čekací doby pro výsluhovou penzi zabraňuje
výplatě penze po krátké době
účasti v mladším věku a požadavek
na minimálně pětiletou čekací
dobu pro dávkově definovanou invalidní penzi
má zamezit spekulacím a umožnit vytvoření
dostatečných finančních zdrojů
pro tyto typy penzí.
K § 22:
Účastník bude mít nárok, aby
mu za podmínek stanovených penzijním plánem
byla vyplacena místo penze příslušná
částka formou jednorázového vyrovnání.
To bude praktické v případech, kdy by například
výše penze byla s ohledem na nízkou výši
zaplacených příspěvků také
velmi nízká nebo v případech, kdy
se účastník sám rozhodne pro výplatu
jednorázové částky místo pravidelných
plnění. Částka jednorázového
vyrovnání se bude u příspěvkových
penzijních plánů určovat podle pojistně
matematických metod (s přihlédnutím
ke statisticky předpokládanému věku
dožití apod.).
V případě, že to pojistný plán
umožní, může účastník
požádat o jednorázové vyrovnání
i po zahájení výplaty penze. Pokud účastník
přestane plnit podmínku trvalého pobytu v
České republice, náleží mu jednorázové
vyrovnání přímo ze zákona.
K § 23:
Pro nárok na penzi může být sjednána
čekací doba (určitá délka pojištěné
doby). Pokud tato doba nebude naplněna, pojištěnci
nevznikne nárok na penzi, nýbrž na odbytné,
které bude poskytováno ve výši zaplacených
příspěvků účastníka
včetně podílů na výnosech hospodaření
penzijního fondu připadajících na
zaplacené příspěvky pojištěnce,
avšak bez příspěvku státu. I
na odbytné je stanovena čekací doba, jejíž
délka činí nejvýše 12 měsíců;
v penzijním plánu však může být
sjednána doba kratší. Čekací
doba je zde stanovena zejména proto, aby měl penzijní
fond finanční zdroje k úhradě administrativních
nákladů vzniklých předčasným
ukončením penzijního připojištění.
K § 24:
Příspěvkově definované penzijní
plány jsou založeny na principu individuálního
evidování ukládání příspěvků
a výnosů z hospodaření fondu ve prospěch
účastníka a umožňují tak
převedení prostředků připadajících
na účastníky do jiného penzijního
fondu. V případě, že penzijní
plán umožňuje převést příspěvky
i z dávkově definovaného plánu, je
možné převádět i tyto příspěvky.
Podmínkou však vždy je, že nový penzijní
fond umožňuje převedení příspěvků
a dohodne se na tom s účastníkem; v tomto
případě je dosavadní penzijní
fond povinen nejpozději ve lhůtě stanovené
zákonem příslušné prostředky
převést.
K § 25:
Zemře-li účastník, náleží,
stanoví-li tak penzijní plán, pozůstalostní
penze. Pokud nevznikne nárok na pozůstalostní
penzi (např. proto, že penzijní plán
takovou dávku neupravuje nebo neexistují oprávněné
osoby), stávají se příspěvky
uložené pojištěncem předmětem
dědictví. V ostatních případech
(tj. nejsou-li dědicové) zůstávají
zaplacené příspěvky majetkem penzijního
fondu a používají se ve prospěch penzijního
připojištění.
K § 26:
Součástí práv účastníků
přispívajících k ochraně jejich
oprávněných zájmů v penzijním
připojištění je právo na pravidelné
a dostupné informace o výši zaplacených
příspěvků, o stavu jejich nároků
a o výsledcích hospodaření penzijního
fondu. Zákon v tomto směru ukládá
penzijním fondům příslušné
povinnosti včetně povinností zajistit, aby
výroční zpráva o hospodaření
a stanovy penzijního fondu byly dostupné všem
účastníkům i příjemcům
penzí.
K § 27:
Zákon stanoví minimální výši
příspěvku účastníka
ve výši 100 Kč měsíčně.
Za každý měsíc, za který byl
příspěvek včas zaplacen, náleží
penzijnímu fondu ve prospěch účastníka
státní příspěvek. Aby byla
usnadněna kontrola poskytování státního
příspěvku, zákon výslovně
stanoví, že účastník může
platit příspěvek na penzijní připojištění
jen u jednoho penzijního fondu. Účastníkovi
se dává právo měnit výši
příspěvku a umožňuje se rovněž,
aby za účastníka mohla příspěvek
hradit i třetí osoba. V praxi touto třetí
osobou bude zřejmě nejčastěji zaměstnavatel,
který může přispívat svým
zaměstnancům na penzijní připojištění
ze zisku po zdanění.
K § 28 - 30:
Hlavní formou státní podpory systému
penzijního připojištění je státní
příspěvek průběžně
poskytovaný ze státního rozpočtu účastníkům.
Jeho výše je závislá na výši
příspěvku placeného účastníkem
na příspěvkově definovaný plán,
době pojištění a náleží
za každý měsíc jednomu pojištěnci
pouze jedenkrát a činí (v Kč měsíčně):
| výše příspěvku | výše státního příspěvku v Kč | |
| placená účastníkem v Kč | v období prvních 24 kalendářních měsíců od vzniku prvního pojištění | v dalším období |
| 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 a více | 50 90 120 140 150 | 40 72 96 112 120 |
Pokud účastník platí příspěvek
za delší než měsíční
období, určí se výše státního
příspěvku podle průměrné
výše příspěvku účastníka
za toto období. V tom případě však
musí být příspěvek uhrazen
vždy v prvním měsíci tohoto období.
Konstrukce příspěvku je stanovena tak, aby
motivoval k účasti na penzijním připojištění
i osoby s nižšími příjmy. Maximální
procentní výše příspěvku
je při příspěvku účastníka
ve výši 100 Kč měsíčně,
a to 50 % v prvních dvou letech a 40 % v dalších
letech. Při příspěvku účastníka
převyšujícím 500 Kč měsíčně
činí státní příspěvek
150 Kč v prvních dvou letech a 120 Kč v dalších
letech. Státní příspěvek v
tomto případě představuje cca trojnásobek
běžné dlouhodobé úrokové
míry a s růstem příspěvku účastníka
pak dále klesá.
Státní příspěvek náleží
penzijnímu fondu souhrnně za všechny pojištěnce
pojištěné v průběhu uplynulého
kalendářního čtvrtletí.
Zákon zmocňuje ministerstvo financí ke stanovení
náležitostí žádosti o státní
příspěvek a vládu ke zvýšení
částek státního příspěvku.
K § 31 a 32:
Penzijní fond musí sledovat v prvé řadě
zájmy účastníků penzijního
připojištění, tj. dbát na náležité
hospodaření zaručující nejen
likviditu penzijního fondu, ale též spolehlivé
výnosy. Pokud by fond nebyl způsobilý krýt
nároky z penzijního připojištění,
musí přijmout opatření k nápravě
a dále informovat dozorčí orgán. Ten,
pokud shledá opatření přijatá
fondem jako nedostatečná, může využít
svého oprávnění podle § 43. Dále
se stanoví, že penzijní fond může
kromě vlastního penzijního připojištění
vykonávat jen činnost s tímto připojištěním
bezprostředně související, tj. stanoví
se zákaz výkonu činností ostatních.
K § 33:
Penzijní fond může peněžní
prostředky, s nimiž hospodaří, použít
k investování jen do bezpečných majetkových
hodnot. V zájmu ochrany účastníků
penzijního připojištění návrh
zákona stanoví, ze prostředky penzijního
fondu mohou být ukládány jen do spolehlivých
cenných papírů, za které zákon
považuje vedle státních a bankovních
dluhopisů také veřejně obchodovatelné
akcie a podílové listy, které byly přijaty
k obchodování na burze cenných papírů.
Veřejně obchodovatelný cenný papír
je v zákoně č. 591/1992 Sb., o cenných
papírech, definován jako cenný papír,
se kterým lze obchodovat na veřejném trhu,
tj. na burze cenných papírů nebo na organizovaném
mimoburzovním trhu. Zatímco organizovaný
mimoburzovní trh žádná zvláštní
kritéria pro přijetí cenného papíru
k obchodování nemá, jsou požadavky na
přijetí cenného papíru k obchodování
na burze cenných papírů značně
přísná a ne každý veřejně
obchodovatelný cenný papír je splňuje.
Proto návrh zákona stanoví možnost uložení
prostředků penzijního fondu pouze do veřejně
obchodovatelných cenných papírů přijatých
k obchodování na burze cenných papírů.
Hodnota majetku penzijního fondu se mění.
Pokud se mění v důsledku pohybu kursů
cenných papírů nebo změn ocenění
movitého a nemovitého majetku, zachytí se
tato změna v účetnictví na samostatném
účtu. Část zůstatku tohoto
účtu vztahující se k prodávanému
majetku se zahrne do výnosů (zvýšení
kursů nebo ocenění) nebo do nákladů
(snížení kursů nebo ocenění)
penzijního fondu. Tato úprava je převzata
ze zákona č. 248/1992 Sb., o investičních
společnostech a investičních fondech, kde
je v § 21 způsob zachycení změn kursů
cenných papírů nebo ocenění
jiného majetku uveden a na který se návrh
zákona odvolává.
K § 34
Povinnost omezovat a rozkládat rizika vyplývající
z investování prostředků penzijního
fondu zejména do cenných papírů je
zaměřena jednak na ochranu účastníků
penzijního připojištění a zároveň
znemožňuje získat penzijnímu fondu významné
postavení na podnikání obchodních
společností. Při rozhodování
o investování svých prostředků
musí mít penzijní fond na zřeteli
především jejich bezpečné uložení
a nesmí být veden snahou získat vliv na rozhodování
o podnikatelských činnostech jednotlivých
obchodních společností.
Pokud by zákonem stanovené limity byly v důsledku
změny kurzů cenných papírů
nebo změny ocenění nemovitostí a movitých
věcí překročeny, musí být
neprodleně informován dozorčí orgán
a penzijní fond musí provést taková
opatření, aby nejpozději do 6 měsíců
uvedené limity opět splňoval.
V zájmu toho, aby nedocházelo k nežádoucímu
majetkovému propojení penzijních fondů,
návrh zákona výslovně zakazuje penzijnímu
fondu nakupovat akcie jiných penzijních fondů
Zabránění možného zhoršení
likvidity penzijního fondu ve vztahu k účastníkům
penzijního připojištění je důvodem
výslovného zákazu vydávat dluhopisy.
K § 35:
Výsledkem hospodaření penzijního fondu
je zisk nebo ztráta. V případě zisku
předepisuje návrh zákona penzijnímu
fondu, jak s tímto ziskem může naložit.
Podstatnou část dosaženého zisk je penzijní
fond povinen přidělit ve prospěch účastníků
penzijního připojištění. Na dividendy
a tantiémy může penzijní fond použít
nejvíce 10 % dosaženého zisku.
K § 36:
Návrh zákona ukládá penzijním
fondům informační povinnost, tj. povinnost
zveřejňovat ve stanovených termínech
informace o svém hospodaření a předkládat
je též dozorčímu orgánu.
K § 37 a 38:
Zákon ukládá povinnost průběžné
evidence základních údajů rozhodných
pro nároky účastníků a současně
stanoví způsob vedení účetnictví
ve vztahu k příspěvkům účastníků
a státním příspěvkům.
Dále se v zájmu ochrany dat a osobnosti stanoví
i povinnost mlčenlivosti o údajích penzijního
fondu i o jednotlivých účastnících.
Přitom ministerstvo financí může vyhláškou
stanovit náležitosti evidence.
K § 39:
Zrušení a likvidace penzijního fondu je upravena
obchodním zákoníkem (obecná ustanovení
o zrušení a zániku obchodní společnosti
a speciální ustanovení o zrušení
a likvidaci akciové společnosti). Tuto obecnou úpravu
modifikuje návrh zákona tak, že vedle obecných
důvodů zrušení a likvidace penzijního
fondu zavádí jako speciální důvod
zrušení penzijního fondu v případech,
kdy ministerstvo odejme povolení ke vzniku. Odchylně
od obchodního zákoníku upravuje zákon
také jmenování a odvolání likvidátora.
K § 40:
Řeší se přechod účastníků
zrušených penzijních fondů do nově
vzniklých fondů včetně převodu
jejich nároků. Pokud účastník
neučiní ve stanovené lhůtě
žádný úkon, má se za to, že
souhlasí s podmínkami penzijního připojištění
u nového penzijního fondu a stává
se tak jeho účastníkem.
K § 41:
Upravuje se způsob vypořádání
nároků účastníků při
zrušení penzijního fondu bez právního
nástupce. V zájmu zamezení spekulací
se stanoví, že částka státního
příspěvku, která nebyla vyplacena
účastníkům, kteří byli
vypořádáni odbytným, se vrací
státnímu rozpočtu.
K § 42:
Státní dozor představuje institucionální
ochranu účastníků penzijního
připojištění. Penzijní fondy
budou kapitálově značně silnými
investory na finančním trhu. Z tohoto důvodu
budou podléhat, stejně tak jako i jiné subjekty
finančního trhu, státnímu dozoru,
který je u jednotlivých subjektů finančního
trhu upraven zvláštními zákony (zákon
č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů,
zákon č. 248/1992 Sb., o investičních
společnostech a investičních fondech, zákon
č. 591/1992 Sb., o cenných papírech).
Návrh zákona pověřuje výkonem
státního dozoru nad činností penzijních
fondů ministerstvo financí, které vykonává
dohled i nad činnostmi výše zmíněných
subjektů finančního trhu.
Koncepce penzijního připojištění
vychází ze zásady, ze účastníku
penzijního připojištění lze poskytnout
státní příspěvek pouze jednou.
Ve snaze zabránit vícenásobnému poskytnutí
státního příspěvku jednomu
účastníku penzijního připojištění
ukládá návrh zákona ministerstvu financí
povinnost zabezpečit prověření seznamů
účastníků penzijního připojištění
ve všech penzijních fondech.
Při výkonu státního dozoru je ministerstvo
financí oprávněno požadovat od penzijního
fondu a depozitáře veškeré potřebné
informace nutné pro jeho řádný výkon.
Ministerstvu financí se ukládá vést
veřejně přístupnou evidenci všech
penzijních fondů.
K § 43 a 44:
Pro řádný výkon státního
dozoru je ministerstvo financí vybaveno odpovídajícími
sankčními pravomocemi. Návrh zákona
umožňuje uložit penzijnímu fondu za porušení
zákona
a) povinnost odstranit ve stanovené lhůtě
zjištěné nedostatky;
b) několik druhů sankcí:
- pokutu,
- snížit část zisku určenou k
použití dle rozhodnutí valné hromady
(tím se v zájmu ochrany nároků účastníků
přenese část sankce přímo na
akcionáře penzijního fondu),
- pozastavit na vymezenou dobu a ve vymezeném rozsahu nakládání
s majetkem penzijního fondu,
- odejmout povolení udělené podle §
5 odst. 1 návrhu zákona.
V závislosti na povaze zjištěných nedostatků
a podle jejich závažnosti se může ministerstvo
financí rozhodnout uložit za porušení
povinnosti stanovených návrhem zákona současně
i několik sankcí. Pro ukládání
sankcí stanoví návrh zákona tříměsíční
subjektivní a tříletou objektivní
lhůtu. Příslušné pravomoce má
ministerstvo i ve vztahu k depozitáři.
K § 45:
Návrh zákona umožňuje ministerstvu financí
ukládat sankci i osobám, které provozují
činnosti penzijního fondu neoprávněně.
V takovémto případě ministerstvo financí
zakáže těmto osobám penzijní
připojištění provozovat a uloží
jim pokutu až do výše 20 mil. Kč.
K § 46:
V zájmu právní jistoty se stanoví
odkaz na občanský zákoník a správní
řád ve všech případech, kde tento
zákon nestanoví specifickou úpravu.
K § 47:
Návrh zákona stanoví obecnou šestiměsíční
lhůtu od nabytí své účinnosti
proto, aby subjekty, které mají ve svém názvu
slova "penzijní fond", buď podřídily
svoji činnost tomuto zákonu nebo tento název
změnily. V případě, že výše
uvedené subjekty nedodrží stanovené
lhůty, může ministerstvo financí uložit
pokutu až do výše 1 mil. Kč.
K § 48 - 50:
V návaznosti na návrh zákona se novelizují
příslušné daňové zákony.
K dědickým pohledávkám za penzijní
připojištění se z hlediska daně
dědické navrhuje přistoupit stejně
jako k jiným formám osobních úspor.
Navrhovaný způsob zdanění příjmů
v penzijním připojištění je postaven
na dvou cílech:
1. Zamezit dvojímu zdanění úroků
a dividend, tj. jednou jako příjmu penzijního
fondu a podruhé jako příjmu účastníků
připojištění tak, že budou zdaněny
pouze u účastníků sazbou platnou pro
fyzické osoby, tedy s nižší sazbou.
2. Vytvořit fondům podmínky pro finanční
investování srovnatelné s podmínkami
podobných investorů (např. s investičními
a podílovými fondy). To v konečném
důsledku povede k vyšším dávkám
účastníků. Proto se navrhuje nezdaňovat
kapitálové příjmy penzijních
fondů z úroků a dividend (srážená
daň z úroků a dividend se bude považovat
za zálohu na daň z příjmu penzijního
fondu), výnosy z obchodování s cennými
papíry budou podléhat zvláštní
sazbě daně (25%) a pouze výnosy z ostatních
operací s nemovitostmi a movitým majetkem a příjmy
z ostatních činností budou zdaňovány
45% sazbou.
Na zdanění penzijních fondů, současnou
úpravu daně z příjmu fyzických
osob a poskytovaný státní příspěvek
navazuje navrhovaná úprava zdanění
příjmů účastníků.
Státní příspěvek se nebude
zdaňovat ani při jeho připsání
účastníkovi u fondu (§ 4 odst. 1 písm.
k) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů),
ani při výplatě dávek. Příspěvky
na penzijní připojištění budou
účastníci hradit ze svých příjmů
po zdanění a za součást zdanitelných
příjmů účastníků
(podle § 6 odst. 3 citovaného zákona) se bude
považovat i případný příspěvek
zaměstnavatele. Proto se navrhuje zdaňovat při
výplatě dávek pouze tu jejich poměrnou
část, jejímž zdrojem byly úroky
a jim podobné zdroje. Navrhovaná sazba je 15%. Tím,
že dojde k odsunu placení daně z úroků
a dividend na dobu výplaty dávky, budou se celé
úroky a dividendy kapitalizovat a zvyšovat účastníkům
jejich výsledné dávky.
Z hlediska daně z přidané hodnoty se k penzijnímu
připojištění přistupuje stejně
jako k pojišťovacím činnostem vymezeným
v zákoně č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.
K § 51 a 52:
Návrh zákona nevylučuje, aby zaměstnavatel
platil přímo penzijnímu fondu příspěvky
na penzijní připojištění svých
zaměstnanců, kteří uzavřeli
s penzijním fondem smlouvu o penzijním připojištění;
pro tento případ se stanoví, že částka,
kterou zaměstnavatel bude poukazovat penzijnímu
fondu ze svého zisku, se nebude zahrnovat do vyměřovacího
základu pro účely pojistného na sociální
zabezpečení a na zdravotní pojištění.
K § 53:
Pro případ, že penzijní fond nebude
schopen krýt své závazky a bude podle zákona
č. 328,/1991 Sb. vyhlášen konkurs, se stanoví,
že nároky účastníků penzijního
připojištění mají povahu přednostní
pohledávky; to platí obdobně i pro vyrovnání.
K § 54:
Stanoví se, že činnost penzijních fondů
nemůže být předmětem živnostenského
podnikání, obdobně jako činnost pojišťoven.
Dopad na státní rozpočet
Kvantifikace rozpočtového dopadu navrženého
zákona je zatížená řadou rizik
a nejistot. Mezi nejvýznamnější z nich
patří zájem osob a zakladatelů o tento
nový typ dlouhodobých úspor. Ten ovlivní
míru zapojení do penzijního připojištění
a velikost příspěvků. Lze však
očekávat, že bude značný, a že
do tří let by se do penzijního připojištění
mohlo zapojit okolo 40 % obyvatelstva v produktivním věku.
Předpokládáme, že během roku
1994 do penzijního připojištění
postupně vstoupí 18 % aktivního obyvatelstva
a v roce 1995 dalších 18 %. Výdaje na státní
příspěvek by tak činily v roce 1994,
kdy penzijní fondy budou teprve vznikat, 0,6 mld Kč,
v roce 1995 2,4 mld Kč a pak by se již měly
ustálit okolo 3 mld Kč.
Penzijní fondy budou velice rychle akumulovat kapitál
v řádu desítek mld Kč. Jejich kapitalizace
bude urychlena i navrhovaným daňovým režimem,
který zabrání dvojímu zdaňování
úroků a dividend a umožní kapitalizaci
celého výnosu.
Dopad navrhované daňové podpory bude záviset
jednak na rychlosti, s jakou budou penzijní fondy shromažďovat
prostředky, jednak na struktuře jejich investování.
Předpokládáme, že již v průběhu
prvních tří let fondy shromáždí
prostředky okolo 30 mld Kč a jejich výnos
po třech letech bude dosahovat částek okolo
1 mld Kč a dále poroste.
Tyto tendence budou působit na výnos daně
z příjmu dvěma směry. Pomalu porostou
výnosy daně z příjmů penzijních
fondů, daleko výraznější však
bude dopad osvobození úroků a dividend. Proto
předpokládáme, že zpočátku
bude celkově docházet ke snížení
rozpočtových příjmů vlivem
osvobození úroků a dividend.
Po roce 1998 bude dopad navrhovaného zdanění
penzijních fondů zmírňován
výnosy daně z příjmů placené
účastníky připojištění
z prvních dávek.
Návrh státního rozpočtu na rok 1994
již s poskytováním státního příspěvku
v rozsahu 0,5 mld Kč počítá.
Má-li systém penzijního připojištění
spolehlivě a stabilně fungovat, bude potřeba
vytvořit silný institut státního dozoru
nad penzijními fondy. Ministerstvo financí bude
muset urychleně zřídit institut státního
dozoru a zajistit kontrolu čerpání nároků
na státní příspěvek (registr
účastníků). K tomu je třeba
posílit ministerstvo financí alespoň o šest
pracovníků, což představuje 780 tis.
Kč mzdových nákladů ročně.
Náklady na pro.voz registru lze odhadnout na 1 mil. Kč.
Celkem se tedy tyto náklady spojené s úkoly
ministerstva financí týkající se penzijního
připojištění odhadují v rámci
ministerstva financí na 1,78 mil. Kč ročně.
Očekávaný vývoj základních
ukazatelů penzijních fondů a dopady na státní
rozpočet v letech 1994 - 1999 se uvádí v
následujících tabulkách:
Vývoj základních ukazatelů penzijních
fondů a dopadů na stání rozpočet
| Rok | 1994 2) | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 |
| Účastníci | ||||||
| absolutně v tis. (konx roku) | 950 | 1800 | 2082 | 2082 | 2082 | 2082 |
| v % z obyvatel v produkt. věku | 18.3 | 36.5 | 40.0 | 40.0 | 40.0 | 40.0 |
| absolutně v tis. (průměr) | 475 | 1425 | 1991 | 2082 | 2082 | 2082 |
| Příspěvek účastníka ročně v Kč 1) | 4500 | 6000 | 6000 | 6000 | 6000 | 6000 |
| Příspěvek státu ročně v Kč 1) | 891 | 1463 | 1577 | 1554 | 1458 | 1458 |
| Příspěvky účastníků úhrnem | ||||||
| v daném roce v mld Kč | 2.14 | 8.55 | 11.95 | 12.49 | 12.49 | 12.49 |
| Státní příspěvek úhrnem | ||||||
| v daném roce v mld Kč | 0.56 | 2.37 | 3.16 | 3.25 | 3.09 | 3.04 |
| Výnosy z hospodaření připsané účastníkům | ||||||
| v daném roce v mld Kč | 0.07 | 0.41 | 1.08 | 1.91 | 2.79 | 3.70 |
| Přírůstek majetku evidovaný | ||||||
| na účtech účastníků v daném roce v mld Kč | 2.77 | 11.33 | 16.19 | 17.65 | 18.36 | 19.23 |
| Stav majetku evidovaný na účtech | ||||||
| účastníků v daném roce v mld Kč | 2.77 | 14.10 | 30.29 | 47.93 | 66.30 | 85.53 |
| Státní příspěvek (zvýšení výdajů | ||||||
| státního rozpočtu) v mld Kč | 2.37 | 3.16 | 3.25 | 3.08 | 3.04 | |
| Daň fordů z úroků a dividend (snížení | ||||||
| příjmů státního rozpočtu) v mld Kč | 0.02 | 0.10 | 0.27 | 0.48 | 0.70 | 0.93 |
| Daň z příjmů (dávek) účastníků (zvýšení | ||||||
| příjmů státního rozpočtu) v mld Kč | 0.00 3) | |||||
| Rozpočtový dopad celkem v mld Kč | 0.58 | 2.47 | 3.3 | 3.?2 | 3.78 | 3.96 |
1) počítáno u účastníka
s částkou 500 Kč měsíčně
a u státu s částkou 150 resp. 120 Kč
měsíčně.
2) pro rok 1984 se počítá pouze se třemi
čtvrtletími, neboť v prvním čtvrtletí
budou fondy teprve vznikat
3) ad roku 1999 může docházet k výplatám
prvních dávek penzijního připojištění
| 6000 | 2640 | 8640 | 144,0 | |||||||||
| 12000 | 5040 | 17040 | 142,0 | Pravidelný měsíční příspěvek | ||||||||
| 18000 | 7440 | 25440 | 141,3 | občana: | 100 Kč | |||||||
| 24000 | 9840 | 33840 | 141,0 | státu: | 50 Kč a 40 Kč | |||||||
| 30000 | 12240 | 42240 | 140,8 | |||||||||
| 36000 | 14640 | 50640 | 140,7 | |||||||||
| 42000 | 17040 | 59040 | 140,6 | |||||||||
| 48000 | 19440 | 67440 | 140,5 | |||||||||
| občanem | státem | celkem | občanem | státem | celkem | |||||||
| 829 | 373 | 1202 | 6829 | 3013 | 9842 | 113,8 | 50,2 | 164,0 | Předpokládaný dosahovaný úrokový čistý výnos hospodaření fondu: | |||
| 3593 | 1547 | 5140 | 15593 | 6587 | 22180 | 129,9 | 54,9 | 184,8 | 5% p.a. | |||
| 8840 | 3733 | 12574 | 26840 | 11173 | 38014 | 149,1 | 62,1 | 211,2 | ||||
| 17275 | 7220 | 24494 | 41275 | 17060 | 58334 | 172,0 | 71,1 | 243,1 | Úroky jsou připisovány | |||
| 29799 | 12374 | 42173 | 59799 | 24614 | 84413 | 199,3 | 82,0 | 281,4 | měsíčně, příspěvek státu | |||
| 47573 | 19669 | 67241 | 83573 | 34309 | 117881 | 232,1 | 95,3 | 327,4 | čtvrtletně | |||
| 72083 | 29710 | 101793 | 114083 | 46750 | 160833 | 271,6 | 111,3 | 382,9 | ||||
| 105238 | 43278 | 148516 | 153238 | 62718 | 215956 | 319,2 | 130,7 | 449,9 | ||||
| Počet let placení | |||||||||||||
| občanem | státem | celkem | |||||||||||
| 5 | 18000 | 6336 | 24336 | 135,2 | |||||||||
| 10 | 36000 | 12096 | 48096 | 133,6 | Pravidelný měsíční příspěvek | ||||||||
| 15 | 54000 | 17856 | 71856 | 133,1 | občana: | 300 Kč | |||||||
| 20 | 72000 | 23616 | 95616 | 132,8 | státu: | 120 Kč a 96 Kč | |||||||
| 25 | 90000 | 29376 | 119376 | 132,6 | |||||||||
| 30 | 108000 | 35136 | 143136 | 132,5 | |||||||||
| 35 | 126000 | 40896 | 166896 | 132,5 | |||||||||
| 40 | 144000 | 46656 | 190656 | 132,4 | |||||||||
| Počet let placení | Úroky se nedaní | Příspěvky včetně úroků | Příspěvky včetně úroků | ||||||||||
| Úroky z příspěvků | v Kč | v % příspěvků od občana | |||||||||||
| občanem | státem | celkem | občanem | státem | celkem | občanem | státem | celkem | |||||
| 5 | 2487 | 895 | 3382 | 20487 | 7231 | 27718 | 113,8 | 40,2 | 154,0 | Předpokládaný dosahovaný úrokový čistý výnos hospodaření fondu: | |||
| 10 | 10779 | 3712 | 14491 | 46779 | 15808 | 62587 | 129,9 | 43,9 | 173,9 | 5% p.a. | |||
| 15 | 26521 | 8960 | 35481 | 80521 | 26816 | 107337 | 149,1 | 49,7 | 198,8 | ||||
| 20 | 51824 | 17327 | 69151 | 123824 | 40943 | 164767 | 172,0 | 56,9 | 228,8 | Úroky jsou připisovány | |||
| 25 | 89397 | 29697 | 119094 | 179397 | 59073 | 238470 | 199,3 | 65,6 | 265,0 | měsíčně, příspěvek státu | |||
| 30 | 142718 | 47204 | 189922 | 250718 | 82340 | 333058 | 232,1 | 76,2 | 308,4 | čtvrtletně | |||
| 35 | 216248 | 71305 | 287553 | 342248 | 112201 | 454449 | 271,6 | 89,0 | 360,7 | ||||
| 40 | 315714 | 103867 | 419580 | 459714 | 150523 | 610236 | 319,2 | 104,5 | 423,8 | ||||
| 30000 | 7920 | 37920 | 126,4 | ||||||||||
| 60000 | 15120 | 75120 | 125,2 | Pravidelný měsíční příspěvek | |||||||||
| 90000 | 22320 | 112320 | 124,8 | občana: | 500 Kč | ||||||||
| 120000 | 29520 | 149520 | 124,6 | státu: | 150 Kč a 120 Kč | ||||||||
| 150000 | 36720 | 186720 | 124,5 | ||||||||||
| 180000 | 43920 | 223920 | 124,4 | ||||||||||
| 210000 | 51120 | 261120 | 124,3 | ||||||||||
| 240000 | 58320 | 298320 | 124,3 | ||||||||||
| 5 | 4145 | 1118 | 5263 | 34145 | 9038 | 43183 | 113,8 | 30,1 | 143,9 | Předpokládaný dosahovaný úrokový čistý výnos hospodaření fondu: | |||
| 10 | 17965 | 4640 | 22605 | 77965 | 19760 | 97725 | 129,9 | 32,9 | 162,9 | 5% p.a. | |||
| 15 | 44201 | 11200 | 55401 | 134201 | 33520 | 167721 | 149,1 | 37,2 | 186,4 | ||||
| 20 | 86373 | 21659 | 108032 | 206373 | 51179 | 257552 | 172,0 | 42,6 | 214,6 | Úroky jsou připisovány | |||
| 25 | 148995 | 37121 | 186116 | 298995 | 73841 | 372836 | 199,3 | 49,2 | 248,6 | měsíčně, příspěvek státu | |||
| 30 | 237863 | 59006 | 296869 | 417863 | 102926 | 520789 | 232,1 | 57,2 | 289,3 | čtvrtletně | |||
| 35 | 360413 | 89131 | 449544 | 570413 | 140251 | 710664 | 271,6 | 66,8 | 338,4 | ||||
| 40 | 526189 | 129833 | 656022 | 766189 | 188153 | 954342 | 319,2 | 78,4 | 397,6 | ||||
| měsíční příspěvek občana: 100 Kč | státu: 50 Kč a 40 Kč | |||
| Počet let splácení | Uhrazené příspěvky celkem | Starobní penze (měsíční) | ||
| nominální hodnota | včetně úroků | hrubá | čistá | |
| 10 | 17040 | 22180 | 183 | 176 |
| 20 | 33840 | 58334 | 481 | 450 |
| 30 | 50640 | 117881 | 971 | 888 |
| měsíční příspěvek občana: 300 Kč | státu: 120 Kč a 96 Kč | |||
| Počet let splácení | Uhrazené příspěvky celkem | Starobní penze (měsíční) | ||
| nominální hodnota | včetně úroků | hrubá | čistá | |
| 10 | 48096 | 62587 | 516 | 498 |
| 20 | 95616 | 164767 | 1357 | 1272 |
| 30 | 143136 | 333058 | 2744 | 2509 |
| měsíční příspěvek občana: 500 Kč | státu: 150 Kč a 120 Kč | |||
| Počet let splácení | Uhrazené příspěvky celkem | Starobní penze (měsíční) | ||
| nominální hodnota | včetně úroků | hrubá | čistá | |
| 10 | 75120 | 97725 | 805 | 777 |
| 20 | 149520 | 257552 | 2122 | 1988 |
| 30 | 223920 | 520789 | 4290 | 3923 |
Pozn: Po celou dobu placení příspěvků
i výplaty penze se uvažuje s "čistou"
úrokovou mírou 5%