(1) Nemocenské náleží osobě samostatně výdělečně činné, která je uznána dočasně neschopnou k výkonu své dosavadní samostatné výdělečné činnosti pro nemoc nebo úraz nebo z důvodů poskytování lázeňské péče (dále jen "pracovní neschopnost"); za pracovní neschopnost se považuje též přijetí osoby samostatně výdělečně činné do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení. Nemocenské náleží též, byla-li osobě samostatně výdělečně činné nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem (dále jen "karanténa").
(2) Nemocenské podle odstavce 1 náleží, pokud
a) osoba samostatně výdělečně činná nevykonává po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény samostatnou výdělečnou činnost,
b) bylo zaplaceno pojistné za dobu účasti na nemocenském pojištění, z něhož je nárok na nemocenské uplatněn, a to včetně kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost (byla nařízena karanténa); při vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény) v kalendářním měsíci, ve kterém vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné, musí být zaplaceno pojistné za tento kalendářní měsíc. Podmínka zaplacení pojistného je splněna, pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatí pojistné nejpozději do tří měsíců ode dne vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény),
c) účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény); to však neplatí, vznikla-li účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných současně s účastí na důchodovém zabezpečení podle této části.
(1) Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které se podle zvláštního zákona neplatí zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti46) nebo v nichž nebyla osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového zabezpečení podle této části.
(2) Vyměřovacím základem podle odstavce 1 je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.47)
(3) Rozhodným obdobím je kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.
(4) Jestliže v rozhodném období podle odstavce 3 není ani jeden kalendářní měsíc, na který se platí zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, je rozhodným obdobím doba od 1.ledna kalendářního roku,v němž vznikla pracovní neschopnost, do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost. Není-li v rozhodném období podle
46)
§ 14 odst.7 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č/1993 Sb.
47)
§ 14 odst.2 , 4 a 5 zákona ČNR č.589/1992 Sb., ve znění zákona č./1993 Sb.
předchozí věty ani jeden kalendářní měsíc, na který se platí zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, v němž vznikla pracovní neschopnost.
(5) Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání,a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujícího kalendářního roku.
(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě.
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží ode dne, od kterého osoba samostatně výdělečně činná již nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství podle odstavce 1 náleží, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 145h odst.2 písm.a) a b) a účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných trvala aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku před porodem, popřípadě převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující mateřskou péči. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle předchozí věty však vzniká, jen je-li současně splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění uvedená v § 6 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.".
40. § 145k až § 145m se vypouštějí.
41. V § 145p odst.1 se v písmenu a) částka "500 Kčs" nahrazuje částkou "680 Kč" a v písmenu b) částka "750 Kčs" částkou "910 Kč".
42. § 145s odst.2 se ve větě první částka "400 Kčs" nahrazuje částkou "600 Kč" a věta druhá zní: "Příspěvek nenáleží, pokud voják byt po dobu služby pronajímá.".
43. V § 145s odst.3 se částka "100 Kčs" nahrazuje částkou "200 Kč".
44. § 145s se doplňuje odstavcem 6, který zní:
"(6) Pokud je byt ve společném nájmu více osob, vychází se při stanovení výše příspěvku podle odstavce 2 z té části, kterou se na nájemném podílí voják.".
45. V § 145u odst.2 větě druhé se za slova "zaopatřovací příspěvek" vkládají slova "a příspěvek na úhradu za užívání bytu".
46. V § 160 odst.3 se slova "České republiky a vláda Slovenské republiky mohou" nahrazují slovem "může".
47. § 176 a § 177 se vypouštějí.
48. V § 177a odst.1 se za slova "§ 100 odst.2" vkládají slova " § 101 odst.1".
49. § 177a se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí po dohodě s ministerstvem zdravotnictví vydá vyhlášku podle § 93a.".
Zákon České národní rady č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č.590/1992 Sb., zákona České národní rady č.37/1993 Sb. a zákona č.160/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 se vypouštějí slova "v České republice" a "České republiky".
2. V § 2 písm.a) se vypouštějí slova "zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte členů zemědělských družstev2)" a slovo "zabezpečení" se nahrazuje slovem "pojištění"; poznámka č.2 se vypouští.
3. V § 3, § 4 včetně nadpisu, § 36 písm.f),§ 54 odst.6, § 110 odst.1 větě druhé a § 127 se vypouštějí slova "České republiky".
4. § 3 odst.3 se doplňuje písmenem f), které zní.
"f) ministerstvo obrany.".
5. V § 4 odst.2 se na konci připojuje tato věta:
"Pro vydávání posudků podle předchozí věty se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů o správním řízeníll).".
6. § 4 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Ministerstvo může povolit ve zřetelehodných případech výjimky z ustanovení § 58 odst.1 a 2 a § 103 odst.1 a 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve prospěch poživatelů důchodů.".
7. § 5 se doplňuje písmenem f), které zní:
"f) dává souhlas ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny.".
8. V § 6 odst.4 písm.a) č.19 se slovo "pracovním" nahrazuje slovem "zdravotním".
9. V § 6 odst.4 písm.c) se slova "pojištění náleží" nahrazují slovy "pojištění zaměstnanců náleží osobám samostatně výdělečně činným a spolupracujícím osobám a".
10. § 6 odst.4 se doplňuje písmeny u) a v), které znějí:
"u) mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení zaměstnanců organizací, které neplní povinnosti při provádění nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,
v) vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na státní vyrovnávací příspěvek43) nebo příspěvek na nájemné.44)".
11. V § 7 písm.d) se slova "a o) č.2," nahrazují slovy ",o) č.2 a u),".
12. V § 7 písm.b) se slova "r) a s)" nahrazují slovy "r), s) a v)".
13. § 7 se doplňuje písmenem f), které zní:
"f) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst.4 písm.g) č.1, nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky.".
43)
Zákonné opatření předsednictva FS ČSFR č.206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění pozdějších předpisů.
44)
Zákon č. ./1993 Sb., o příspěvku na nájemné.
14. § 8 odst.8 zní:
"(8) Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové zabezpečení provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového zabezpečení anebo dávky nebo služby sociální péče. Při posuzování invalidity nebo částečné invalidity osob podle věty první se hodnotí zdravotní stav z hlediska jejich schopnosti k výkonu občanského povolání.".
(1) V oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové zabezpečení
a) vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen "vojáci z povolání"), ministerstvo obrany,
b) příslušníků Policie České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen "příslušníci Policie České republiky") ministerstvo vnitra,
c) příslušníků Vězeňské služby České republiky ministerstvo spravedlnosti.
(2) Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky (dále jen "příslušník ozbrojených sil") a provádějí jejich výplatu, jestliže
a) příslušník ozbrojených sil splnil podmínky nároku podle části páté zákona o sociálním zabezpečení,
b) jde o
1. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,
2. příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31.prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
3. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
4. vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod příslušníka ozbrojených sil nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 3,
5. o důchod manželky, o který žádá manželka příslušníka ozbrojených sil nebo občana uvedeného v bodech 1 až 3.
(3) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
(4) Schopnost příslušníka ozbrojených sil k výkonu služby posuzují lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti; pro účely řízení o invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníku ozbrojených sil rozhodují tyto komise o tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním.
(5) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, projedná jej v jiném složení, než ve kterém původně jednala.
(6) Ministerstvo vnitra může pověřit plněním některých úkolů při provádění důchodového zabezpečení příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (odstavec 1 písm.b)), tyto sbory nebo služby.".
16. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní:
Údaje týkající se jednotlivých občanů, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon;45) jinak tyto údaje orgány sociálního zabezpečení mohou sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.".
17. V § 13 odst.2 se vypouštějí slova "které jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny vést a" a za slova "výše záloh;" se vkládají slova "organizace a".
18. V § 14 se na konci připojuje tato věta:
"Zobecněné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívat pracovníci orgánů sociálního zabezpečení při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.".
45)
Například:
§ 128 občanského soudního řádu.
§ 8 trestního řádu.
§ 47 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
19. V § 16 odst.2 se slova "Sboru nápravné výchovy" nahrazují slovy "Vězeňské služby".
20. V § 17 odst.1 se na konci věty slovo "organizace" nahrazuje slovy "právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců".
21. V § 18 odst.2 písm.c) se slovo "československými" nahrazuje slovem "českými".
22. § 23 se vypouští.
23. V § 36 se vypouští písmeno o); dosavadní ustanovení písmene p) se označuje jako písmeno o).
24. V § 37 odst.1 písm.c) se vypouštějí slova "a členského".
25. V § 37 odst.1 písm.g) se slova "federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti České republiky, popřípadě Slovenské republiky" nahrazují slovy "ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti".
26. V § 37 odst.2 písm.a) se za slovo "úraz" vkládají slova "(nemoc z povolání)".
27. § 39 odst.1 věta druhá se vypouští.
28. V § 39 odst.1 větě třetí,§ 41 odst.3 a 4 a § 51 se slova "federálních ministerstev obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik" nahrazují slovy "ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti".
29. V § 41 odst.1 větě první se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova:
"popřípadě zda důchod byl upraven z důvodu jediného zdroje příjmu.".
30. § 45 část věty před středníkem zní: "Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti a orgány ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb, pro jejichž příslušníky ministerstvo vnitra provádí důchodové zabezpečení, oznamují České správě sociálního zabezpečení dobu služby příslušníka ozbrojených sil, pokud nejsou příslušné k přiznání důchodu tomuto příslušníkovi".
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna přihlásit se k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, a to ve lhůtě osmi dnů od vzniku této účasti, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která je podle § 6 odst.1 písm.a) až e) zákona o sociálním zabezpečení účastna důchodového zabezpečení již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, se může přihlásit k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných až do konce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost. Tato osoba je však povinna přihlásit se k účasti na důchodovém zabezpečení ve lhůtě osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém vznikla její účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, pokud se již nepřihlásila k této účasti podle věty první; nepodala-li daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,37) běží lhůta k přihlášení se k účasti na důchodovém zabezpečení od posledního dne lhůty
37)
§ 40 odst.3, 4 a 6 zákona ČNR č.337/1992 Sb.,ve znění zákona ČNR č.35/1993 Sb.
stanovené pro podání daňového přiznání, popřípadě není-li podle zvláštního zákona povinna podat daňové příznání, je povinna se přihlásit k této účasti do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém vznikla její účast.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná, u která zanikla účast na důchodovém zabezpečení z důvodu nesplnění podmínky stanovené výše příjmu,38) je povinna přihlásit se k účasti na důchodovém zabezpečení do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, ve kterém její účast na důchodovém zabezpečení znovu vznikla39); ustanovení odstavce 2 věty druhé části věty za středníkem platí zde obdobně.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odhlásit se z účasti na důchodovém zabezpečení do osmi dnů od zániku této účasti, s výjimkou případů, kdy je zánik této účasti vázán na odhlášení 40). Odhlašuje-li se z účasti na důchodovém
zabezpečení osoba samostatně výdělečně činná proto, že její příjem v předchozím kalendářním roce nedosáhl stanovené částky, je povinna předložit současně údaje o příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení za předchozí kalendářní rok.
(5) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna se přihlásit k účasti na důchodovém zabezpečení a odhlásit z této účasti u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (§ 7 písm.b) a f)), a to na předepsaných tiskopisech.
38) § 145c odst. 2 zákona č.100/1988 Sb., ve znění zákona č. ./1993 Sb.
39) § 145c odst.3 zákona č.100/1988 Sb., ve znění zákona č/1993 Sb.
40) § 145c odst.2 a § 145d odst.1 písm.e) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. ./1993 Sb.
(6) Osoba samostatně výdělečně činná se přihlašuje k nemocenskému pojištění a odhlašuje se z něho u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na předepsaných
tiskopisech. Osoba samostatně výdělečně činná se však neodhlašuje z nemocenského pojištění, zaniká-li nemocenské
pojištění z důvodu zániku účasti na důchodovém zabezpečení nebo neplacení pojistného na nemocenské pojištění po dobu tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
(7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby s tím, že předepsaný tiskopis za ně podává a další povinnosti plní osoba samostatně výdělečně činná.
(8) Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné je její spolupracující osoba povinna oznámit úmrtí osoby samostatně výdělečně činné do jednoho měsíce příslušné správě sociálního zabezpečení a odhlásit se z účasti na důchodovém zabezpečení. Spolupracující osoba, která pokračuje v živnostenském podnikání41), je povinna zároveň se přihlásit k účasti na důchodovém zabezpečení jako osoba samostatně výdělečně činná.
(9) Ustanovení § 49, § 50 odst.1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné i pro spolupracující osoby obdobně.
(10) Zaměstnává-li osoba samostatně výdělečně činná zaměstnance, je povinna plnit i úkoly uvedené v části třetí.".
32. V § 52 se vypouští věta první a druhá.
41)
§ 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
33. V § 54 odst. 1 se ve větě první slova "§ 48 odst. 1 až 6" nahrazují slovy "§ 48 odst. 1 až 7" a ve větě druhé se slova "§ 48 odst. 7" nahrazují slovy "§ 48 odst. 8".
34. V § 54 odst.2 se za slova "§ 11 části věty první za středníkem" vkládají slova "§ 13 odst.2 části věty za středníkem,".
36. V § 110 odst.2 se slova "Sboru nápravné výchovy" nahrazují slovy "Vězeňské služby".
37. § 110 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Voják z povolání podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u Vojenského úřadu sociálního zabezpečení; to platí také tehdy, jestliže žádost o dávku důchodového zabezpečení podává občan, který byl vojákem z povolání Armády České republiky, nebo jiný oprávněný, jestliže k rozhodnutí o dávce je příslušný Vojenský úřad sociálního zabezpečení.".
38. V § 111 odst.1 se slova "ministerstva vnitra České republiky nebo ministerstva spravedlnosti České republiky" nahrazují slovy "ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti nebo ministerstva obrany".
39. V § 112 a § 117 větě první se slova "Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy" nahrazují slovy "ozbrojených sil".
40. V § 115 se na konci připojují tyto věty: "Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu vdovského nebo vdoveckého a důchodu sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod vdovský nebo vdovecký. Vyplácel-li sirotčí důchod spolu s vdovským důchodem orgán sociálního zabezpečení, který nebyl příslušný k rozhodování o jejich přiznání, ale který byl příslušný k výplatě důchodu starobního, invalidního částečného invalidního nebo za výsluhu let vdovy, vyplácí sirotčí důchod nadále i po dalším sňatku vdovy; to platí obdobně při výplatě sirotčího důchodu spolu s vdoveckým důchodem.".
41. § 117 věta druhá zní: "Termín a způsob výplaty dávek stanoví v oborech své působnosti ministři obrany, vnitra a spravedlnosti.".
42. V § 120 odst.2 se slova "vnitra a ministerstva spravedlnosti České republiky" nahrazují slovy "obrany, vnitra a spravedlnosti".
Osoby přizvané k jednání posudkových komisí ministerstva a lékařů okresních správ sociálního zabezpečení jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s tímto jednáním dozvěděli.".
Zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č.165/1993 Sb., se doplňuje takto:
§ 3 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba, jejíž příjem pouze z toho důvodu, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění těchto osob15), a nemá proto nárok na dávky z tohoto pojištění, nedosahuje částek životního minima, se nepovažuje za sociálně potřebnou.".
15)
§ 145f zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č/1993 Sb.
Zákon č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č.305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 231/1992 Sb., se mění takto:
V § 17 odst.5 písm.a) a b) se slovo "sociálního" nahrazuje slovem "důchodového".
Zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č.125/1990 Sb., zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona České národní rady č.459/1990 Sb., zákona České národní rady č.9/1991 Sb., zákona České národní rady č.144/1991 Sb., zákona České národní rady č.582/1991 Sb. a zákona č. 84/1993 Sb., se doplňuje takto:
1. Za § 43 se vkládá nový díl devátý, který včetně nadpisu zní:
(1) Okresní úřad
a) posuzuje, zda je nezbytné poskytnout občanu umístěnému ve zdravotnickém zařízení služby sociální péče v ústavu sociální péče nebo pečovatelskou službu a projednává poskytnutí těchto služeb s jinými orgány sociálního zabezpečení nebo obcemi,
b) rozhoduje
1. o poskytování sociální péče ve zdravotnickém zařízení v případech uvedených v § 73b odst.1 zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. ./1993 Sb., a o úhradě občana za její poskytování,
2. o poskytování jednorázových a opakujících se peněžitých dávek sociálně potřebným občanům, kterým je poskytována sociální péče ve zdravotnickém zařízení,
c) hradí zdravotnickému zařízení část nákladů za poskytování sociální péče v tomto zařízení.
(2) Místní příslušnost okresního úřadu podle odstavce 1 se řídí místem trvalého pobytu občana.".
Dosavadní díl devátý a díl desátý se označují jako díl desátý a díl jedenáctý.
2. V § 54 odst.1 písm.d) se za slova "§ 43 písm.a) č.1" vkládají slova "§ 44 odst.1 písm.b) č.2".
(1) V řízení o poskytnutí sociální péče podle § 44 odst.1 písm.b) č.1 je okresní úřad povinen rozhodnout do 14 dnů ode dne následujícího po dni doručení informace52) zdravotnického zařízení o termínu propuštění občana z tohoto zařízení.
(2) Odvolání podané proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 nemá odkladný účinek.
(3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 se doručuje též zdravotnickému zařízení, v němž je občan umístěn; toto zařízení se přitom považuje za účastníka řízení.
(4) Řízení podle odstavce 1 zahájené z podnětu okresního úřadu se zastaví, jestliže občan písemně oznámí okresnímu úřadu, že nesouhlasí s poskytováním sociální péče ve zdravotnickém zařízení.".
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č.425/1990 Sb., zákona České národní rady č.548/1991 Sb., zákona České národní rady č.550/1991 Sb., zákona České národní rady č.590/1992 Sb., zákona České národní rady č.15/1993 Sb. a zákona č.161/1993 Sb., se doplňuje takto:
52)
§ 26 odst.6 nařízení vlády ČR č.216/1992 Sb.
V § 11 odst.3 se doplňuje písmenem f), které zní:
"f) pobyt v zařízeních ústavní péče z jiných než zdravotních důvodů, nejde-li o péči, která se podle zvláštního zákona16) považuje za sociální péči, nebo o pobyt průvodce podle zvláštního předpisu17).".
(1) Osoby samostatně výdělečně činné, které byly účastny nemocenského pojištění ke dni 31. prosince 1993 podle předpisů platných před 1. lednem 1994 a samostatnou výdělečnou činnost vykonávají i po tomto datu, jsou do 31. ledna 1994 účastny nemocenského pojištění, pokud jejich nemocenské pojištění nezanikne dříve podle § 145f odst.3 písm. b) zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění čl. II tohoto zákona. Osoby uvedené v předchozí větě se mohou odhlásit z nemocenského pojištění nejdříve od 1. února 1994; přitom do 28. února 1994 se mohou odhlásit z nemocenského pojištění zpětně, nejdříve však od 1. února 1994.
16)
§ 73b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. ./1993 Sb.
17)
§ 24 odst.1 a 3 nařízení vlády ČR č.216/1992 Sb., ve znění nařízení vlády ČR č. 50/1993 Sb.
(2) Doba tří kalendářních měsíců uvedená v § 145f odst.3 písm.c) zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění čl.II tohoto zákona, počíná plynout nejdříve od 1. února 1994.
(3) Výše dávek z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, na které vznikl nárok po 31. prosinci 1993, se stanoví z rozhodného období určeného podle předpisů platných po 31. prosinci 1993 i za dobu před 1.lednem 1994; je-li rozhodným obdobím období před 1.lednem 1994, považuje se za vyměřovací základ úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
(4) Jestliže v roce 1993 zaniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné po 30.červnu1) nebo byla osoba samostatně výdělečně činná před 1.červencem vyňata z tohoto pojištění2) proto, že v roce 1992 nedosáhl její příjem stanovené výše, přihlíží se při určení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za rok 1993 jen k té části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, na které byly placeny zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
(5) Jestliže se osoba samostatně výdělečně činná, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost v době od 1.ledna 1993 do 30.června 1993, odhlásila z nemocenského pojištění podle čl.IV
1)
§ 145c odst.2 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č.160/1993 Sb.
2)
§ 145c odst.2 zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,ve znění zákona ČNR č.37/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb.
odst.9 zákona č.160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony, přihlíží se při určení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za rok 1993 jen k té části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, na které byly placeny zálohy na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Podmínkou však je, že této osobě nevzniklo v roce 1993 opět nemocenské pojištění podle § 145b odst.2 písm.b) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.160/1993 Sb.
(6) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná ukončila výkon samostatné výdělečné činnosti před 1.lednem 1994 a neodhlásila se z nemocenského pojištění, zaniká její účast na nemocenském pojištění dnem ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti; pokud však tato osoba platila po ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zaniká její účast na nemocenském pojištění posledním dnem kalendářního měsíce, za který bylo naposledy zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nejpozději však dnem 31.prosince 1993.
(7) Porodí-li žena, která uplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, v období od 1. ledna 1994 do 30. června 1994, doba 180 dnů účasti na tomto pojištění stanovená v § 145j odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění čl. II tohoto zákona , se snižuje o takový počet kalendářních dnů, který připadne na období ode dne porodu do 30. června 1994. To platí obdobně při převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
(8) Záloha na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacená osobami samostatně výdělečně činnými na leden 1994 podle předpisů platných před 1. lednem 1994 se považuje za zálohu zaplacenou podle předpisů platných po 31. prosinci 1993; přitom se považuje v té části, která odpovídá procentní sazbě pojistného na nemocenské pojištění, za pojistné na nemocenské pojištění a v ostatní části za zálohu na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
(9) Osoby samostatně výdělečně činné platí z příjmů dosažených v roce 1993 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle předpisů platných po 31. prosinci 1993 s tím, že výše procentní sazby se stanoví podle předpisů platných před 1.lednem 1994;3) zálohami na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se přitom rozumějí zálohy na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
(10) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby.
(11) Pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené zaměstnanci a organizacemi (malými organizacemi) za rok 1993 a z příjmů zúčtovaných do prosince 1993 včetně se použijí dosavadní předpisy.
(12) Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené občanem pracujícím v cizině za dobu takového zaměstnání před 1. lednem 1994 se platí ve výši stanovené dosavadními předpisy.
3)
Zákon ČNR č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č.10/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb.
(13) Zaopatřovací příspěvek podle čl.II bodu 40 se zvýší bez žádosti.
Ustanovení § 5 odst.3 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, se vypouští.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se
zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České
republiky vyhlásil úplné znění
zákona č.100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších
předpisů, zákona České národní
rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá
z pozdějších předpisů, a zákona
České národní rady č. 582/1991
Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, jak vyplývá z pozdějších
předpisů.