kterým se mění a doplňuje zákon č. 54/1956 Sb.,
o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči
v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách
v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákoníku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst.2 větě druhé se slovo "prokurátoři" nahrazuje slovy "státní zástupci" a vypouštějí se slova "prezidiální rady".
2. V § 3 odst. 3 se za slova "obchodním rejstříku" vkládají slova "popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice".
3. V § 5 písm.b) se za slova "a imunit" vkládají slova ", nebo pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů".
4. V § 15 odst.1 větě druhé se na konci připojují tato slova: "z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské poskytováno".
5. V § 17 odst. 1 se částka "190 Kčs" nahrazuje částkou
"270 Kč".
6. V § 18 odst.6 část věty za středníkem zní: "jestliže není takové čtvrtletí nebo nelze-li zjistit rozhodné období podle odstavců 2 a 4, stanoví se nemocenské ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla jeho pracovní neschopnost.".
7. V § 18 odst. 7 se na konci připojuje tato věta:
"U poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o rodičovském příspěvku8), se při zjištění rozhodného období nepřihlíží k době takového zaměstnání, pokud o to požádá.".
8)
§ 4 odst.1 písm.a) zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb.
8. § 21 zní:
Poživateli starobního nebo invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).".
9. § 40 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, spolupracující osoba9) nebo jejich rodinný příslušník, náleží osobám, které vypravily pohřeb, pohřebné podle § 29. Podmínkou nároku na pohřebné je účast osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných v kalendářním měsíci úmrtí a zaplacení pojistného na důchodové zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti splatného ke dni úmrtí; § 42 odst. 1 platí zde přiměřeně. Je-li dlužné pojistné doplaceno do tří měsíců ode dne úmrtí, považuje se podmínka zaplacení pojistného za splněnou.".
10. V § 42 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: "Vznikem účasti na důchodovém zabezpečení nebo nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných však ochranná lhůta nezaniká, pokud jde o nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství náležející z pojištění podle tohoto zákona; v tomto případě ochranná lhůta zaniká až dnem vzniku nároku na tyto dávky z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, pokud již podle odstavce 2 neuplynula dříve.".
9)
§ 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb. a zákona č. /1993 Sb.
11. § 43 včetně nadpisu
zní:
Podpora při narození dítěte, pohřebné a přídavky na děti náleží z téhož důvodu jen jednou. Nároky na ostatní dávky nemocenského pojištění se posuzují samostatně.".
12. Za § 43 se vkládá
nový § 43a, který zní:
(1) Dávky nemocenského pojištění náleží i za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale, pokud se nestanoví jinak v odstavci 2.
(2) Podpora při narození dítěte náleží rodinné příslušnici, jen pokud v době porodu měla trvalý pobyt na území České republiky. Pohřebné při úmrtí rodinného příslušníka náleží zaměstnanci, jen pokud měl rodinný příslušník v době úmrtí trvalý pobyt na území České republiky.".
13. V § 51 odst. 1 se vypouštějí
slova "a za dobu, po kterou se oprávněný
zdržuje v cizině trvale, nenáležejí".
Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 1, § 2 odst. 1 písm. d) a odst. 3, § 4 odst. 3, § 6, § 7 odst.2, § 9 a 10, § 12 až 14 a § 28 odst. 2 se vypouštějí.
2. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova "ostatních ozbrojených sborů z povolání v oboru ministerstva vnitra" nahrazují slovy "Policie České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb".
3. V § 3 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b) se slova "25 let" nahrazují slovy "26 let".
4. V § 5 odst. 1 se slova "Preventivní a léčebná péče a dávky" nahrazují slovem "Dávky".
5. V § 5 odst. 3 se vypouštějí slova "bezplatnou preventivní a léčebnou péči a na".
6. § 11 zní:
Dávky nemocenské péče jsou:
a/ nemocenské,
b/ peněžitá pomoc v mateřství,
c/ vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
d/ podpora při narození dítěte,
e/ pohřebné,
f/ výchovné.".
7. V § 16 odst.2 a § 21 odst.1 se vypouští slovo "národní".
8. V § 17 se částka"190 Kčs" nahrazuje částkou "270 Kč".
9. V § 18 se číslo "67" nahrazuje číslem "69".
10. V § 21 odst.2, § 29, 32 a 33 se slova "národní obrany a vnitra" nahrazují slovy "obrany, vnitra a spravedlnosti".
11. § 31 zní:
(1) Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti ve své působnosti řídí a kontrolují nemocenskou péči. Ministertvo vnitra plní tyto úkoly také pro ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory a bezpečnostní služby.
(2) Poskytování dávek nemocenské péče zabezpečuje ministerstvo obrany pro vojáky, ministerstvo vnitra pro příslušníky Policie České republiky a ministerstvo spravedlnosti pro příslušníky Vězeňské služby České republiky; poskytování těchto dávek příslušníkům ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb zabezpečují tyto sbory a služby.".
12. V § 34 odst. 2 se vypouštějí
slova "státní zdravotní správy".
Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. ./1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 4 odst. 1 se slovo "výdělku" nahrazuje slovy "započitatelného příjmu" a na konci se připojuje tato věta: " K poklesu započitatelného příjmu, který vznikl v důsledku kratšího pracovního úvazku po převedení pracovnice na jinou práci, se však nepřihlíží.".
2. V § 5 odst. 2 se ve druhé větě částka "190 Kčs" nahrazuje částkou "270 Kč" a na konci se připojuje tato věta: "Ustanovení § 4 odst. 1 věty druhé platí i zde.".
3. V § 5 odst. 4 písm.a) se na konci připojují tato slova: "nebo karanténa nařízená podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem".
4. V § 6 odst.2 se v písmenu c) slova "sociálního zabezpečení" nahrazují slovy "nemocenského pojištění" a vypouštějí písmena f) a g).
5. § 6 odst. 3 zní:
6. V § 7 odst. 1 větě druhé se za slova "příjem (§ 5 odst.6)" vkládají slova "z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována,".
7. § 17 odst. 1 písm. b) a c) a odst.3 část věty za středníkem se vypouští.
8. V § 20 odst. 1 se slova "žije v Československé socialistické republice" nahrazují slovy "má trvalý pobyt v České republice a zdržuje se na jejím území".
9. § 21 až 23 se vypouštějí.
10. § 26 odst.2 zní:
11. V části čtvrté
se za § 30 vkládá nový § 31, který
zní:
(1) Přídavky na děti a podpora při narození dítěte náleží také osobám samostatně výdělečně činným účastným důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných v kalendářním měsíci, v němž došlo k porodu nebo za který se přídavky na děti mají poskytovat, pokud bylo zaplaceno pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za celou dobu účasti na důchodovém zabezpečení, s výjimkou kalendářního měsíce, v němž došlo k porodu nebo na který se přídavky na děti mají poskytovat; ustanovení § 42 odst.1 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců platí zde přiměřeně. Je-li dlužné pojistné doplaceno do tří měsíců ode dne porodu nebo posledního dne kalendářního měsíce, za který by jinak náležely přídavky na děti, považuje se podmínka zaplacení pojistného za splněnou. Došlo-li k porodu v kalendářním měsíci, v němž vznikla účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, musí být zaplaceno pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za tento kalendářní měsíc; to platí obdobně pro nárok na přídavky na děti.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně pro spolupracující osoby.
(3) Podpora při narození dítěte náleží také rodinným příslušnicím osob uvedených v předchozích odstavcích.".
12. § 32 odst.2 se vypouští a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
13. V § 33 odst. 2 větě první se slova "jejich materiálním zabezpečení12)" nahrazují slovy "nemocenské péči v ozbrojených siláchll)". Poznámka pod čarou č.12 se vypouští.
14. V § 35 se vypouštějí
slova "v kterých dalších případech
se poskytují přídavky na děti na dítě
zdržující se v zahraničí, které
další doby se kladou na roveň odpracované
době" a slova "pracovním úvazku,".
(1) Výše nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, podpory při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, na které vznikl nárok před 1.lednem 1994 a trvá i po 31. prosinci 1993, se upraví bez žádosti od 1.ledna 1994 podle tohoto zákona.
(2) U poživatele rodičovského příspěvku, jemuž vznikl nárok na dávku uvedenou v odstavci 1 před 1. lednem 1994 a trvá i po 31.prosinci 1993, se tato dávka stanoví na žádost od 1. ledna 1994 podle § 18 odst.7 zákona č. 54/1956 Sb. (čl. I bod 7).
(3) Ustanovení odstavce 1 platí
obdobně pro výši nemocenského a peněžité
pomoci v mateřství náležejících
z nemocenského pojištění osob samostatně
výdělečně činných podle
zákona o sociálním zabezpečení.
Ustanovení § 3 odst. 6 zákona
č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení
vojáků a žáků škol ozbrojených
sil a jejich odpovědnosti za škodu, se vypouští.
Předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů
České republiky vyhlásil úplné
znění zákona č.54/1956 Sb., o nemocenském
pojištění zaměstnanců, jak vyplývá
z pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 1994.
Obecná část
Nemocenské zabezpečení bylo od 1. ledna 1993 upraveno v návaznosti na zavedení pojistného na sociální zabezpečení, kdy byl zejména nově upraven způsob výpočtu dávek. Tento nový způsob, který znamenal zjednodušení dosavadní úpravy, není třeba měnit. Nutnost změn v oblasti nemocenského zabezpečení, které se navrhují od 1. ledna 1994, je dána potřebou zvýšit maximální výměry dávek a reagovat na změny jiných právních předpisů. Navrhované změny se týkají tří věcných okruhů.
Dosavadní maximální výše denního vyměřovacího základu,která je stanovena od 1.ledna 1993 v částce 190 Kč, se u stále většího počtu pojištěnců projevuje výrazným snížením příjmu při pracovní neschopnosti, a to zejména u zaměstnanců s průměrnými a nadprůměrnými příjmy. Proto se navrhuje tuto částku omezující výši dávek nemocenského pojištění od 1. ledna 1994 zvýšit, a to na 270 Kč. Tím se zvýší maximální nemocenské za kalendářní měsíc z 3990 Kč na 5660 Kč.
Další okruh změn se týká předpisů o nemocenské péči v ozbrojených silách. Kromě zvýšení maximální hranice pro výpočet dávek obdobně jako u zaměstnanců se provádějí změny, které vyplývají z úprav provedenými jinými předpisy, zejména předpisy o zdravotním pojištění. Další navrhované úpravy se pak týkají provádění nemocenské péče v ozbrojených silách, kdy se zpřesňuje vymezení působností orgánů zabezpečujících toto provádění a vypouštějí se překonaná ustanovení.
Třetí okruh navrhovaných změn se týká zabezpečení osob samostatně výdělečně činných některými dávkami, které dosud jsou součástí nemocenského pojištění. V souvislosti s přechodem na dobrovolnou účast osob samostatně výdělečně činných je třeba zabezpečit, aby přídavky na děti, podpora při narození dítěte a pohřebné náležející dosud z povinného nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, se poskytovaly nadále těmto osobám i po zavedení dobrovolné účasti na nemocenském pojištění; jde o dávky, které nebudou náležet na základě této dobrovolné účasti a jejichž výplata není kryta pojistným, nýbrž je hrazena ze státního rozpočtu.
Pokud jde o ekonomický dopad navrhované úpravy, pak zvýšením hranice ze 190 Kč na 270 Kč se zvýší výdaje na dávky nemocenského pojištění o cca 1,2 mld Kč ročně. Zvýšení výdajů na dávky nemocenského pojištění o 1,2 mld je zajištěno výběrem pojistného na tento účel bez změny sazby pojistného.
Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1:
Výčet dalších osob účastných nemocenského pojištění se aktualizuje v návaznosti na jiné právní předpisy.
K bodu 2:
Některé organizační složky organizací (zaměstnavatelů), které nemají sídlo na území České republiky, nemusí být zapsány v obchodním rejstříku a přitom by též měly být vytvořeny předpoklady pro účast jejich zaměstnanců na nemocenském pojištění. Proto se navrhuje, aby i v případě, že taková organizační složka je v České republice zapsána v jiném než obchodním rejstříku nebo je vedena v jiné příslušné evidenci, byla podmínka, že zaměstnavatel má sídlo na území České republiky, považována za splněnou.
K bodu 3:
Navrhuje se vyjmout z nemocenského pojištění též cizí státní příslušníky, kteří jsou podle cizího práva, t.j. většinou podle práva sídla zaměstnavatele, pracovně činni na území České republiky. V souvislosti s podnikatelskou aktivitou zahraničních firem v České republice se častěji začíná používat i cizího práva, což umožňuje § 16 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Použití cizího práva pak způsobuje nejasnost, o jaký právní vztah se jedná a zda lze tento vztah podřadit pod instituty českého práva. Účast na nemocenském pojištění by zakládal, pokud jde o pracovní poměr, jen pracovní poměr uzavřený podle tuzemského práva, t.j. podle zákoníku práce; pracovněprávní vztahy sjednané se zahraničními zaměstnavateli podle cizího práva by tedy u těchto osob nezakládaly nemocenské pojištění podle zákona č.54/1956 Sb.
K bodu 4:
Jedná se o legislativní zpřesnění; příjem z jiného zaměstnání, než z kterého je uplatňován nárok na nemocenské, tedy nebude překážkou nároku.
K bodu 5:
Současné omezení denního vyměřovacího základu částkou 190 Kč neodůvodněně znevýhodňuje v nemocenském pojištění osoby s příjmem vyšším než činí průměrná mzda, způsobuje zhoršování relace maximálního nemocenského k průměrné hrubé měsíční mzdě a značně zaostala za mzdovým vývojem. Hranice 190 Kč se již týká 40% zaměstnanců. Zatímco maximální měsíční nemocenské činilo v roce 1957 2348 Kč, což představovalo 184% průměrné měsíční hrubé mzdy, v roce 1985 toto nemocenské činilo 2935 (t.j. 101,2% průměrné měsíční hrubé mzdy) a v roce 1992 toto nemocenské činilo 3522 Kč (t.j. 75,5% průměrné měsíční hrubé mzdy), pak v roce 1993 maximální nemocenské činí 3990 Kč, což je 70,1% průměrné měsíční hrubé mzdy.
Proto se navrhuje zvýšení horní hranice denního vyměřovacího základu pro stanovení nemocenského ze současných 190 Kč na 270 Kč. Tímto opatřením dojde ke zvýšení nemocenského u té části zaměstnanců, u níž vzhledem k výši výdělků a jejich dalšímu růstu dochází ke stále většímu rozdílu mezi příjmem z výdělečné činnosti a výší nemocenského.Maximální nemocenské tak od 1.ledna 1994 bude činit cca 5660 Kč, t.j. cca 86% odhadované průměrné hrubé měsíční mzdy.
Vzhledem k tomu, že podle platné úpravy se podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství stanoví stejným způsobem jako nemocenské, promítne se zvýšení hranice denního vyměřovacího základu automaticky do výše obou uvedených dávek.
K bodu 6:
Jde o legislativní zpřesnění postupu při zjišťování pravděpodobného příjmu pro účely stanovení výše dávek.
K bodu 7:
Podle platné právní úpravy rodičovského příspěvku je tento příspěvek poskytován i výdělečně činným rodičům, pokud vykonávají výdělečnou činnost v omezeném rozsahu (s výjimkou osamělých rodičů, kde toto omezení neplatí). Toto omezení má však negativní dopad na výši zejména peněžité pomoci v mateřství z titulu porodu dalšího dítěte u žen, které otěhotní v době pobírání rodičovského příspěvku na předchozí dítě a jsou v této době zaměstnány. Navrhovanou úpravou se tento negativní dopad odstraní. S ohledem na ustanovení § 4 odst.2 zákona o rodičovském příspěvku by v některých případech mohlo při stanovení rozhodného období podle navržené úpravy dojít k celkovému finančnímu poškození takové zaměstnankyně. Měla by sice vyšší peněžitou pomoc v mateřství, ale v době jejího pobírání by jí již nenáležel rodičovský příspěvek z titulu péče o předchozí dítě. Proto se navrhuje, aby o stanovení rozhodného období navrženým odlišným způsobem zaměstnankyně sama požádala. Předpokládá se, že bude žádat jen tehdy, pokud by takový postup pro ni byl výhodnější.
K bodu 8:
Podmínky nároku na nemocenské u pracujících důchodců se mění tak, že se navrhuje upustit od podmínky čekací doby spočívající v tříměsíčním nepřetržitém zaměstnání u jednoho zaměstnavatele. Dosavadní úprava znamenala nejednotnou úpravu podmínek nároku na nemocenské u těch poživatelů důchodů, kteří uzavírají navazující pracovní poměry u téhož zaměstnavatele s těmi, kteří je takto uzavírají s různými zaměstnavateli. V současné době není již důvodu trvat na podmínce čekací doby.
K bodu 9:
Pohřebné je dávkou poskytovanou dosud z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných podle zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění. Zavedením dobrovolného nemocenského pojištění pro tyto osoby by docházelo k tomu, že část z nich by na tuto dávku nárok neměla. Přitom je třeba zachovat jim nárok na tuto dávku, i když se k nemocenskému pojištění nepřihlásí, neboť výdaje na ni nejsou kryty z výběru pojistného na nemocenské pojištění.
Navrhovaná úprava zajišťuje nárok na pohřebné pro osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, váže se však na zaplacení pojistného na důchodové zabezpečení. Z hlediska systematiky se úprava zapracovává do předpisu, kde je úprava uvedené dávky provedena již pro některé další skupiny osob, které nejsou účastny nemocenského pojištění.
K bodu 10:
Úprava navazuje na změny navrhované v podmínkách nároku na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Jejím cílem je zabránit situaci, aby žena, která by mohla v ochranné lhůtě získat nárok na peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění zaměstnanců, o tento nárok přišla z důvodu, že se dobrovolně po skončení zaměstnání přihlásila k nemocenskému pojištění osob samostatně výdělečně činných. Obdobně to platí i pro nárok na nemocenské. Navrhovanou úpravou ke změně délky ochranné lhůty nedochází.
K bodu 11:
Řeší se souběhy nároků na dávky a zpřesňuje se vyjádření, že jednorázové dávky, na které by vznikl nárok z více vztahů, náleží jen jednou; budou přitom náležet z toho vztahu, na jehož základě bude oprávněnou osobou podána žádost.
K bodu 12:
V návaznosti na povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení se řeší nárok na dávky nemocenského pojištění u těch poplatníků,kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky; vznikl-li nárok na dávku, není podle návrhu překážkou trvalý pobyt v cizině. Pouze u rodinných příslušníků, kteří nemají na území České republiky trvalý pobyt se, zachovává dosavadní stav. Úprava výplaty dávek nemocenského pojištění do ciziny se nemění.
K bodu 13:
V návaznosti na změnu provedenou v bodu 12 je třeba upravit i § 51 odst.1, podle něhož dosud za dobu, kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale, dávky nemocenského pojištění nenáležejí.
K čl. II
Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, představuje zastaralou právní úpravu, která byla zejména v posledním období v mnoha směrech nepřímo novelizována. Jde zejména o změny, které byly přijaty v oblasti zdravotnictví, kde je nyní poskytována potřebná zdravotní péče na základě všeobecného zdravotního pojištění. Proto se zrušují některá ustanovení tohoto zákona, tak jak se uvádí v bodech 1, 4, 5 a 12. Některé další navrhované změny představují formulační upřesnění vyplývající ze změn názvů orgánů, popř. jde o upřesnění zajišťující soulad s ostatními právními předpisy (body 2, 3, 7 a 8).
Kromě těchto v zásadě formulačních změn se provádí také věcné změny v oblasti nemocenské péče v ozbrojených silách, a to v návaznosti na úpravy nemocenského pojištění zaměstnanců. Zvyšuje se částka denního příjmu ze 190 Kč na 270 Kč a sjednocuje se výše procentní výměry nemocenského (body 9 a 10).
Dále se provádí změna v okruhu dávek poskytovaných z nemocenské péče, kdy se vypouští lázeňská péče, která je od 1. ledna 1993 již součástí zdravotního pojištění, a dále výběrová rekreace a dětská rekreace; nadále není důvodu, aby z prostředků pojistného a v rámci nemocenské péče byla poskytována finančně zvýhodněná rekreace příslušníkům ozbrojených sil a jejich rodinám.
V bodu 31 se upřesňují působnosti orgánů zabezpečujících nemocenskou péči v ozbrojených silách, a to v návaznosti na stanovené kompetence orgánů České republiky od 1.ledna 1993.
K čl. III
K bodu 1:
Současná právní úprava nevyjadřuje zcela jasně, že při posuzování nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nelze přihlédnout k poklesu započitatelného příjmu z důvodu kratšího pracovního úvazku. Navrhovanou úpravou se § 4 v uvedeném smyslu zpřesňuje.
K bodu 2:
Zvýšení částky denního vyměřovacího základu na 270 Kč je nutné promítnout do podmínek výpočtu výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Důvody pro tuto úpravu jsou stejné jako pro zvýšené částky denního vyměřovacího základu pro stanovení nemocenského.
K bodu 3:
Jde o upřesnění dosavadní úpravy výpočtu průměru započitatelných příjmů při výpočtu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Vzhledem k tomu, že podle zákona č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstanců, v platném znění, náleží nemocenské jak při pracovní neschopnosti,tak i po dobu karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, je odůvodněné, aby obě tyto skutečnosti byly brány v úvahu při výpočtu průměru započitatelných výdělků.
K bodu 4 a 5:
Cílem této úpravy je zpřesnit formulaci a zamezit z titulu jednoho porodu (resp. převzetí dítěte do péče) pobírání peněžitých pomocí v mateřství z několika pojistných poměrů nemocenského pojištění v těch případech, kdy zaměstnání, zakládající tyto pojistné poměry, trvalo jen krátkou dobu a čekací doba 270 dnů pro nárok na tuto dávku z nich náležející je splněna pouze tím, že jsou přičteny též doby z jiných pojistných poměrů. Dosavadní právní úprava nároku na peněžitou pomoc v mateřství postrádá ustanovení, které by tomuto postupu zabránilo, což vede v praxi ke spekulativním vstupům do krátkodobých zaměstnání v době pokročilejšího těhotenství.
K bodu 6:
Jde o upřesnění dosavadní úpravy, které stanoví, že peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za které náleží pracovnici započitatelný příjem. K odstranění pochybností, které v praxi vznikají, se upřesňuje, že musí jít o příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění.
K bodu 7, 9, 12 a 14:
Podle dosavadní úpravy obsažené v § 17 a 21 až 23 je vázán nárok na přídavky na děti na určitý rozsah pracovního úvazku a splnění podmínky odpracované doby. Stanovení uvedených podmínek odpovídá dřívějším společensko- ekonomickým poměrům, kdy sledování těchto podmínek představovalo jeden z nástrojů na dodržování pracovní kázně v podmínkách státní ekonomiky. S postupující privatizací a novými ekonomickým podmínkami ztrácí uvedená úprava své opodstatnění. Navíc je třeba uvést, že zkoumání obou podmínek bylo z hlediska administrativního značně náročné a mohlo být efektivně zkoumáno jen u pracovních poměrů či obdobných pracovních vztahů. S rozvojem soukromého podnikání a vznikem dalších různých forem výdělečné činnosti podléhající nemocenskému pojištění je zkoumání těchto podmínek u celých skupin ekonomicky činných občanů obtížné nebo nemožné. Dosavadní úprava není v souladu ani s novým pojišťovacím principem platným v sociálním zabezpečení, ani se záměrem zahrnout v budoucnu přídavky na děti do systému státních dávek pro rodiny s dětmi.
Z uvedených důvodů se navrhuje uvedené podmínky zrušit.
K bodu 8:
Podle dosavadní úpravy, obsažené v § 20 odst.1, je podmínkou nároku na přídavky na děti též to, že nezaopatřené dítě žije v České republice. Vzhledem ke změně terminologie, používané v oblasti právní úpravy trvalého pobytu, ke které došlo, je třeba tuto terminologii promítnout i do uvedeného ustanovení. V praxi totiž dochází k problémům při výkladu citovaného ustanovení právě proto, že není v souladu s platným právním stavem.
K bodu 10:
Upřesňují se podmínky nároku na přídavky na děti v případě souběhu nároků podle různých ustanovení zákona nebo předpisů nemocenského zabezpečení.
K bodu 11:
Přídavky na děti se poskytují dosud osobám samostatně výdělečně činným z nemocenského pojištění podle zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění. V souvislosti se zavedením dobrovolného nemocenského pojištění pro tyto osoby je třeba nově upravit pro ně nárok na přídavky na děti tak, aby nedocházelo k situacím, že by jim nárok na tuto dávku nevznikl. Nově se proto váže nárok na přídavky na děti na účast na důchodovém zabezpečení a z hlediska systematiky se úprava zařazuje namísto do zákona o sociálním zabezpečení do zákona, který upravuje nárok na přídavky na děti obecně. Jde o řešení obdobné tomu, které se uvádí v odůvodnění k čl. I bodu 9.
K bodu 13:
V návrhu se provádí terminologické upřesnění.
K čl. IV
V přechodných ustanoveních se stanoví způsob úpravy peněžitých dávek nemocenského pojištění, jestliže na ně vznikl nárok přede dnem účinnosti předloženého návrhu a nárok na ně trvá i po tomto dni. Výše peněžitých dávek nemocenského pojištění se upraví s ohledem na zvýšení základu pro stanovení těchto dávek ode dne účinnosti navrhované úpravy.
K čl. V
Protože nárok na výchovné u příslušníků ozbrojených sil je zakotven přímo v zákoně č. 32/1957 Sb. (srov. čl.II), je ustanovení § 3 odst.6 zákona č.480/1992 Sb. upravující nárok na výchovné nadbytečné.
K čl. VII
Účinnost nové úpravy
se navrhuje dnem 1. ledna 1994. Takto navrhovaná účinnost
bere zřetel i na potřeby praxe tak, aby nároky
z nemocenského pojištění byly v určitém
celém kalendářním období posuzovány
stejně. Návrh účinnosti koresponduje
s novelou zákona č. 100/1988 Sb., která provádí
změny v nemocenském pojištění
osob samostatně výdělečně činných.