Důvodová zpráva

k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

I. Obecná část

Na základě dalšího vyhodnocení účinnosti nové daňové soustavy a především fungování daně z přidané hodnoty je podle plánu legislativních prací vlády České republiky předkládán Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb. řeší především snížení limitu pro povinnou registraci plátců a dále jsou v ní provedeny drobné legislativní změny. Snížení limitu přispěje k omezení daňových úniků způsobených obcházením povinnosti registrace a rozdělováním obratu rozhodného pro registraci na více osob. Snížení limitu také přispěje k vytvoření rovných podmínek pro hospodářskou soutěž. Nižší limit pro registraci a tím i větší počet plátců by se měl projevit zvýšením výnosu daně z přidané hodnoty, které lze obtížně stanovit. Podle předběžných odhadů by se mělo jednat o zvýšení výnosu ve výši cca 1 mld. Kč. Přitom je však třeba počítat se zvýšením nákladů na správu daně, protože nárůst počtu plátců vyvolá nutně potřebu zvýšení pracovníků územních finančních orgánů resp. zvýšení počtu plátců připadající na jednoho správce, potřebu dalšího technického vybavení a nárůst ostatních režijních nákladů na správu daně. Zvýšení těchto nákladů je možno odhadnout částkou cca 150 mil. Kč ročně.

Další legislativní změny nemají na příjmy ani výdaje státního rozpočtu dopad a měly by přispět k vyšší účinnosti uplatňování daně a upřesnit aplikaci některých ustanovení zákona, kde dochází ke sporným výkladům. Navrhované změny jsou v souladu s legislativními standardy pro daň z přidané hodnoty uplatňovanými v zemích Evropského společenství.

Účinnost novely je navržena od 1. ledna 1994 s ohledem na ukončení roku 1993 a na vazbu údajů základního účetního období. Také z hlediska plátců daně se nové znění zákona začne uplatňovat na nová zdaňovací období v roce 1994, kterými jsou buď kalendářní měsíce nebo čtvrtletí. Z těchto důvodů bylo navrženo zkrácení lhůty pro projednání návrhu zákona v Parlamentu ČR na 30 dnů.

III. Zdůvodnění návrhu novely

K čl. I.

K bodu 1:

Vypouští se chybný odkaz na neexistující odstavec zákona.

K bodu 2:

Doplňuje se, že převedení majetkového vkladu nebo majetkového podílu neplátci daně je také považováno za zdanitelné plnění a podléhá dani z přidané hodnoty s výjimkou podílů z transformace zemědělských družstev. Tímto ustanovením by se mělo předejít případnému obcházení daňových předpisů s negativními dopady na příjmy státního rozpočtu.

K bodu 3:

Mezi základní pojmy se doplňuje daňový doklad, jehož funkci plní ve stanovených případech podle zákona i jiné obdobné doklady.

K bodům 4, 5 a 6:

Limit pro povinnou registraci plátců se snižuje na polovinu, tedy z dosud platné částky 1 500 000 Kč za tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce na 750 000 Kč. Tato změna bude znamenat nárůst plátců podle předběžných odhadů o cca 20 - 30%, protože řada drobných podnikatelů se stala plátci daně již dobrovolně v průběhu letošního roku. Obdobné úpravy jsou provedeny i v případě limitu obratu, který platí pro možnost zrušení registrace.

K bodu 7:

Upřesňuje se postup při výpočtu nároku na odpočet daně z ceny včetně daně podle § 17 odst. 3, kde je stanoven způsob výpočtu daně z ceny včetně daně.

K bodu 8:

Mezi osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se doplňují i osoby, které jsou statutárním orgánem těch právnických osob, které mají zvláštní vztah k plátci.

K bodu 9:

Upřesňuje se vymezení pojmu dílčí plnění. Doplňují se i nájemní smlouvy a smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci.

K bodům 10, 11, 12, 13 a 14:

Na základě připomínek se umožňuje i zaokrouhlování daně na haléře, vzhledem k problémům při automatizovaném výpočtu daně. V § 13 odst. 4 se opravuje chybná odvolávka.

K bodu 15:

Upřesňuje se možnost použití výpočtu daně i z ceny včetně daně, a to v ostatních případech, které jsou stanoveny v § 14 odst. 2, zejména ve vymezených případech.

K bodu 16:

Na základě připomínky České národní banky se upřesňuje stanovení základu daně v případě prodeje platných zlatých mincí s uvedenou nominální hodnotou, který se připravuje na příští rok a dále se pojem Státní banka československá, která již neexistuje, nahrazuje pojmem Česká národní banka.

K bodu 17:

Pojem Státní banka československá, která již neexistuje, se nahrazuje pojmem Česká národní banka.

K bodu 18:

Obdobně jako při "přefakturaci služeb" se stanoví postup při fakturaci vybraných druhů zboží, které jsou často předmětem přefakturace, aby nemohlo docházet ke spekulativnímu snižování základu daně.

K bodu 19:

Upřesňuje se postup při stanovení základu daně při prodeji použitého zboží, a to pouze na prodej tohoto zboží v nezměněném stavu, aby tohoto ustanovení nemohlo být zneužíváno. Uvedený postup se vztahuje i na ojeté osobní automobily, u nichž byl dosud uplatňován specifický způsob odpočtu daně podle § 24.

K bodu 20:

Na základě připomínek z podnikatelské sféry se stanoví i další případy při zrušení smlouvy o finančním pronájmu, kdy se nepovažuje tato smlouva od data uzavření za smlouvu o operativním pronájmu a kdy tedy není nutné dodanit všechny splátky v plné výši od počátku smlouvy sazbou 23%. Jedná se případy, kdy dojde prokazatelně k odcizení nebo zničení předmětu pronájmu.

K bodu 21:

Na základě připomínek k možnému snižování základu daně v případě dodání zboží (např. lednice, pračka, autorádio) s jeho instalací, kdy se jedná o dvě samostatná zdanitelná plnění, se stanoví omezení, které by mělo tomuto obcházení daně zabránit. Základ daně u zboží, kde se většinou uplatňuje sazba daně ve výši 23%, musí být stanoven minimálně ve výši ceny obvyklé. Zabraňuje se tak tomu, aby na úkor snižování základu daně u zboží byla zvyšována cena za instalaci, kde se uplatňuje sazba daně ve výši 5%. Instalace se přitom pro účely zákona v tomto doplněném odstavci definuje.

K bodu 22:

Ve vazbě na změnu přístupu k vymezení vzniku daňové povinnosti se obdobným způsobem upřesňuje uplatňování opravy základu daně.

K bodu 23:

Ve vazbě na připravovanou novelu zákona o spotřebních daních, která bude řešit označování cigaret, se stanoví sazba daně u tabákových nálepek.

K bodu 24:

Upřesňuje se vymezení krátkodobého pronájmu i na nemovitosti včetně částí staveb a bytů, místo dosavadních nebytových prostor.

K bodům 25 a 26:

V návaznosti na úpravu přístupu k zaokrouhlování daně v § 12 a 13 se provádí obdobná úpravu v § 17, kde je řešen postup při výpočtu daně z ceny bez daně a z ceny včetně daně.

K bodu 27:

Upřesňuje se zdaňovací období, kdy je možno nárokovat odpočet daně, aby nemohlo docházet k tomu, že plátce nárokuje odpočet daně dříve, než jeho dodavatelem byla vypořádána daň na výstupu.

K bodu 28:

Ve vazbě na změnu přístupu při zdaňování ojetých osobních automobilů se stanoví, že při jejich nákupu za účelem dalšího prodeje je třeba vždy postupovat podle § 14 odst. 6 a nikoliv podle § 19 odst. 6, podle něhož prodej automobilů, u nichž nebyl uplatněn nárok na odpočet, dani nepodléhá.

K bodu 29:

Na základě připomínek se upřesňuje konstrukce koeficientu, kterým se zkracuje nárok na odpočet daně. Do jmenovatele koeficientu se zahrnují dotace, příspěvky a tržby z hlavní činnosti neziskových organizací, pokud jsou plátci daně. Do koeficientu se naopak nezapočítávají dotace a příspěvky ze státního rozpočtu určené podnikatelským subjektů (např. dotace na dopravu). Započítáváním do koeficientu by byla vlastně tato dotace zkracována. Do koeficientu se nezapočítávají ani plnění, která nejsou považována za zdanitelná plnění např. přijaté penále, přijatá pojistná plnění, přijaté úroky u plátců, kteří nepodnikají v oblasti finančních služeb apod.

K bodu 30:

Vzhledem ke sjednocení podmínek při prodeji použitého zboží i na ojeté osobní automobily podle § 14 odst. 16 se ruší § 24, kterým byl řešen specifický způsob odpočtu u ojetých osobních automobilů.

K bodu 31:

Z legislativního hlediska se upřesňuje vymezení přístupu ke zdaňování převodu a pronájmu nemovitostí. Převod pozemků není považován podle zákona za zdanitelné plnění, a proto nemůže být chápán jako osvobozené plnění. Z věcného hlediska se přístup nemění.

K bodu 32:

Pojem československé poštovní ceniny, který již neexistuje se nahrazuje pojmem "české".

K bodu 33:

Pojem Státní banka československá, která již neexistuje, se nahrazuje pojmem Česká národní banka.

K bodu 34:

Ve vazbě na připravovaný zákon o penzijním připojištění se mezi osvobozené pojišťovací činnosti doplňuje i penzijní připojištění se státním příspěvkem.

K bodům 35 a 36:

Legislativně se upřesňuje vymezení pojmů, kterých se ustanovení těchto odstavců týká.

K bodu 37:

Pojem dodatečně splatná daň se nahrazuje přesnějším vymezením na základě připomínek územních finančních orgánů.

K bodu 38:

Upřesňuje se postup při předkládání daňového přiznání a dodatečného daňového přiznání. Na základě připomínek se umožňuje předložení dodatečného daňového přiznání i v případě, že plátce odvedl na dani více než ve skutečnosti měl. Vypouští se odvolávka, která se po upřesnění stává bezpředmětnou.

K bodu 40:

Upřesňuje se vymezení postupu v případě, že plátce nepředloží daňové přiznání, a to ani po výzvě finančního orgánu.

K bodu 41:

Ve vazbě na celní předpisy se upřesňuje vymezení základu daně. Pro účely stanovení základu daně se upřesňuje pojem clo. Ve vazbě na celní předpisy se upřesňuje postup při výpočtu daně u zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu. Daň se vypočítavá obdobně jako v případě režimu dočasného použití.

K bodu 42:

Upřesňuje se, že dopravení zboží do celního skladu se nepovažuje za vývoz, protože podle celních předpisů je celní sklad považován za tuzemsko.

K bodu 43:

Ve vazbě na celní předpisy se upřesňuje postup v případě zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení a stanoví se, že plátce nemá nárok na vrácení daně, protože mohl uplatnit nárok na odpočet daně při dovozu zboží z tohoto režimu.

K bodu 44:

V návaznosti na připravovanou prováděcí vyhlášku se upřesňuje přístup k vracení daně pro diplomaty a další osoby, a to na základě principu vzájemnosti. Zahraniční diplomaté tedy budou využívat v tomto směru obdobných výhod jako naši diplomaté v cizině.

K bodům 45-a 46:

Na základě připomínek se z okruhu činností, které jsou vždy osvobozeny od daňové povinnosti podle § 46, pokud jsou poskytovány zahraničnímu subjektu, vypouštějí některé z nich, protože dosavadní vymezení je těžko kontrolovatelné a znamená možnost nepřiměřeného rozsahu osvobození při jejich provádění v tuzemsku. Tyto služby budou nadále osvobozeny, pokud bude splněna podmínka, že nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v tuzemsku. Na základě připomínek se upřesňují náležitosti dokladu o zaplacení, který v tomto případě plní funkci daňového dokladu.

K bodu 47:

Upřesňuje se rozsah osvobození u služeb souvisejících s mezinárodní přepravou v případě, že přepravu a související služby provádí přímý vývozce popř. přímý dovozce.

K bodu 48:

Obdobně jako u ostatních novel se do přechodných ustanovení doplňuje ustanovení o platnosti zákona č. 588/1992 Sb., ve znění zákona č. 196/1993 Sb., do 31. 12. 1993.

K bodu 49:

Souhrnně se uvádějí všechny nové odkazy pod čarou k některým ustanovením zákona.

K čl. II.

K lepší přehlednosti se navrhuje uveřejnění úplného znění zákona.

K čl. III.

Účinnost novely je navrhována k 1. lednu 1994. Toto datum vyhovuje zejména z důvodů návaznosti na roční účetní uzávěrku, tak i na nové zdaňovací období v roce 1994, a to jak měsíční, tak i čtvrtletní.

V Praze dne 29. října 1993

Předseda vlády

Doc. Ing. Václav Klaus CSc., v. r.

Místopředseda vlády a ministr financí

Ing. Ivan Kočárník CSc., v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP