Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
Zákon České
národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném
zdravotním pojištění, ve znění
zákona České národní rady č.
592/1992 Sb., zákona České národní
rady č. 10/1993 Sb., zákona České
národní rady č. 15/1993 Sb. a zákona
č. 161/1993 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. V § 3 odst. 3 se za slova
"výhod a imunit" doplňují slova
"nebo pro zaměstnavatele v pracovněprávním
vztahu uzavřeném podle cizích právních
předpisů".
2. V § 3 odst. 2 se za slova
"v obchodním rejstříku" vkládají
slova "popřípadě v jiném zákonem
určeném rejstříku, nebo je vedena
ve stanovené evidenci u příslušného
orgánu v České republice".
3. V § 6 odst. 2 písm.
i) se slovo "prokurátoři" nahrazuje slovy
"státní zástupci".
4. V § 6 odst. 2 písm.
j) se vypouštějí slova "prezidiální
rady".
5. Dosavadní text §
20b se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým
odstavcem 2, který zní:
"(2) Za poživatele důchodů
z důchodového zabezpečení podle §
6 odst. 4 písm. b) se považují poživatelé
důchodů přiznaných po 31. prosinci
1992 s přihlédnutím k dobám zaměstnání
uvedeným v čl. 20 Smlouvy mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení[Smlouva
byla vyhlášena pod č. 228/1993 Sb.]
a poživatelé důchodů, které byly
přiznány podle předpisů České
a Slovenské Federativní Republiky o sociálním
zabezpečení před 1. lednem 1993.".
Zákon České
národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění,
ve znění zákona České národní
rady č. 10/1993 Sb., zákona České
národní rady č. 15/1993 Sb. a zákona
č. 161/1993 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. V § 3 odst. 1 se na konci
doplňuje tečka za slovem "pojištění"
a vypouštějí se slova "(zabezpečení),
s výjimkou nezapočitatelných příjmů,
jimiž jsou" a vkládají se nové
věty, které znějí: "Do vyměřovacího
základu se zahrnují i příjmy zúčtované
po skončení tohoto zaměstnání.
Do vyměřovacího základu se nezahrnují
tyto příjmy:".
2. Poznámka pod čarou
č. 3 zní: "3) Například §
131 Zákoníku práce.".
3. § 3 odst. 1 písm.
f) zní: "f) naturální požitky a
jiná obdobná nepeněžní plnění,
popřípadě finanční náhrady
za ně,".
4. V § 3 odst. 1 se za písmeno
g) připojuje nové písmeno h), které
zní: "h) příjmy, které byly zaměstnanci
poskytnuty za dobu před vznikem jeho nemocenského
pojištění.".
5. V § 4 odst. 3 větě
druhé se slova "výpisu z daňového
přiznání" nahrazují slovy "přehledu
podle § 24 odst. 2".
6. § 7 odst. 2 zní:
"(2) Osoba samostatně
výdělečně činná platí
zálohy na pojistné na účet příslušné
zdravotní pojišťovny za celý kalendářní
měsíc. Záloha na pojistné je splatná
od prvního dne kalendářního měsíce,
na který se platí, do osmého dne následujícího
kalendářního měsíce. Zálohy
na pojistné se neplatí
za kalendářní měsíce, v nichž
byla osoba samostatně výdělečně
činná uznána po celý kalendářní
měsíc neschopnou práce, nebo jí byla
nařízena karanténa podle předpisů
o opatřeních proti přenosným nemocem."
7. V § 8 odst. 1 se připojuje
tato věta: "Pokud za osobu zahajující
samostatnou výdělečnou činnost je
plátcem pojistného i stát, není tato
osoba povinna v prvním kalendářním
roce této činnosti platit zálohy na pojistné;
pojistné zaplatí formou doplatku podle odstavce
4.".
8. V § 8 odst. 3 v první
větě se slova "v období aspoň"
nahrazují slovy "v období od 1. ledna kalendářního
roku do konce kalendářního měsíce
předcházejícího kalendářnímu
měsíci, ve kterém byla podána žádost
o snížení, nejméně však
v období" a vypouštějí se slova
"v kalendářním
roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné".
9. V § 9 odst. 4 v první
větě se slova "v období aspoň"
nahrazují slovy "v období od 1. ledna kalendářního
roku do konce kalendářního měsíce
předcházejícího kalendářnímu
měsíci, ve kterém byla podána žádost
o snížení, nejméně však
v období" a vypouštějí se slova
"v kalendářním roce, ve kterém
se platí zálohy na pojistné".
10. § 15 včetně
nadpisu zní:
(1) Dlužné pojistné
jsou osoby uvedené v předchozích ustanoveních
povinny doplatit. Doplatek je splatný na účet
té zdravotní pojišťovny, u které
byla osoba pojištěna v období, za něž
dluží pojistné. Pokud byla osoba pojištěna
u několika zdravotních pojišťoven, je
doplatek pojistného stanoven poměrně podle
doby pojištění u každé
zdravotní pojišťovny a je splatný na účet
každé takové pojišťovny.
(2) Má-li plátce
pojistného splatný závazek vůči
příslušné zdravotní pojišťovně,
je povinen ho splácet v tomto pořadí:
a) pokuty,
b) penále,
c) přirážka k pojistnému,
d) nedoplatky pojistného.
Jednotlivé dlužné
částky podle písmene a) až d) je plátce
pojistného povinen odvádět samostatně
na příslušné účty zdravotní
pojišťovny".
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 1994.
Obecná část
Účelem navrhované
novely je provést v této oblasti potřebné
změny, které vyplývají z procesu transformace
systému sociálního zabezpečení,
neboť oba systémy spolu úzce souvisí
a nebylo by účelné, aby docházelo
k odlišnostem tam, kde takové odlišnosti nejsou
opodstatněné. Změny se týkají
zejména zpřesnění okruhu pojištěnců,
kteří jsou plátci pojistného z titulu
pracovního či obdobného poměru na
našem území, a to i ve vztahu k zahraničním
firmám, dále se provádí zpřesnění
vyměřovacího základu u osob
v pracovním nebo obdobném poměru včetně
úpravy některých ustanovení týkajících
se příjmů nezapočitatelných
do vyměřovacího základu. Navrhuje
se rovněž změna lhůt pro placení
záloh na pojistné osobami samostatně výdělečně
činnými, a to z dosavadního placení
"dopředu" na placení "pozadu".
Vzhledem, k tomu, že změny
předpisů o sociálním zabezpečení
by měly nabýt účinnosti dnem 1. ledna
1994 je nezbytné, aby i tento zákon nabyl účinnosti
ke stejnému datu.
Navrhovaná opatření
nemají dopad na státní rozpočet; pokud
jde o dopad na příjmy zdravotních pojišťoven,
je vyčíslen ve zvláštní části
odůvodňující článek
II bod 6 a 7 předkládaného návrhu.
Zvláštní
část
K článku I
K bodu 1:
Navrhuje se, obdobně jako
je tomu u nemocenského pojištění, aby
u zahraničních firem podnikajících
na území České republiky byl za pracovní
poměr považován jen pracovní poměr
uzavřený podle tuzemského práva, tj.
podle zákoníku práce. Právní
vztahy sjednané se zahraničními zaměstnavateli
podle cizího práva by tedy nezakládaly účast
na zdravotním pojištění.
K bodu 2:
Některé organizační
složky organizací, které nemají sídlo
na území České republiky, nemusí
být zapsány v obchodním rejstříku
a přitom by též měly být vytvořeny
předpoklady pro účast jejich zaměstnanců
na zdravotním pojištění. Proto se navrhuje,
aby i v případě, že taková organizační
složka je v České republice zapsána
v jiném než obchodním rejstříku
nebo je vedena v jiné příslušné
evidenci, byla podmínka, že zaměstnavatel má
sídlo na území České republiky,
považována za
splněnou.
K bodu 3 a 4:
Výčet osob, které
se považují za osoby v pracovním nebo obdobném
poměru, se aktualizuje v návaznosti na jiné
právní předpisy.
K bodu 5:
Smyslem navrhovaného ustanovení
je řešit stávající neúnosnou
situaci, do níž se dostali někteří
občané důchodci po rozdělení
České a Slovenské Federativní Republiky
na dva samostatné státy. Pokud totiž někteří
občané mají trvalý pobyt v České
republice, ale důchod je jim vyplácen ze Slovenské
republiky (tedy z ciziny), nemají nárok na to, aby
zdravotní pojištění
za ně platil stát. Přestože jejich důchod
je nižší z důvodů devalvace Sk
i nižší valorizace, musí si pojistné
na zdravotní pojištění platit sami.
Navrhovaná úprava umožní, s použitím
článku 26 (odstranění tvrdosti) Smlouvy
mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení,
vyrovnání rozdílů mezi výší
slovenského důchodu a výší důchodu
vyměřeného podle českých předpisů,
a to individuálně na žádost občana
trvale žijícího v České republice.
Výplatu důchodů pak takovým občanům
bude provádět Česká správa
sociálního zabezpečení a budou tak
moci být považováni za osoby, které
jsou poživateli důchodů podle zákona
č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,
v platném znění. Pro účely
zákona o všeobecném zdravotním pojištění
se pak budou moci zařadit
do skupiny, za kterou platí zdravotní pojištění
stát.
K článku II
K bodu 1:
Navrhovaným zněním
se zajišt'uje povinnost platit pojistné též
z příjmů dodatečně vyplácených
po skončení pracovniho nebo obdobného poměru
(např. prémie, odměny, podíly apod.).
K bodu 2 až 4:
Zpřesňují
se formulace, pokud jde o okruh nezapočitatelných
příjmů do vyměřovacího
základu. Navrhuje se do vyměřovacího
základu nezahrnovat příjmy, které
byly zaměstnanci poskytnuty za dobu před vznikem
jeho nemocenského pojištění, obdobně
jako je navrhováno u pojistného na sociální
zabezpečení.
K bodu 5:
Zpřesňuje se formulace
v návaznosti na znění § 24 odst. 2.
K bodu 6 a 7:
Navrhuje se sjednotit splatnost
záloh na pojistné osob samostatně výdělečně
činných s ostatními plátci pojistného
(zaměstnanci a zaměstnavatelé), s cílem
odstranit dosavadní dvouměsíční
rozdíl v platbě pojistného, dosud osobami
samostatně výdělečně činnými
placeného do 20. dne měsíce, předcházejícího
v měsíci, na který se platí, oproti
zaměstnancům
a zaměstnavatelům, kteří platí
po uplynutí měsíce, na který je platba
učena. Současně se navrhuje, aby osoby, za
které je plátcem pojistného i stát,
v prvním roce podnikání nebyly povinny hradit
zálohy. Navrhovaná úprava bude v roce 1994
znamenat výpadek
dvou měsíčních platech pojistného
za osoby samostatně výdělečně
činné, tj. cca 450 mil. Kč.
K bodu 8 a 9:
Zpřesňuje se znění
ustanovení umožňujících za určitých
podmínek snížit zálohy na pojistné,
a to tak, aby snížení záloh bylo možné
provést vždy jen v kalendářním
roce, za který se platí pojistné.
K bodu 10:
Stanoví se pořadí,
v jaké je plátce pojistného povinen splácet
dlužné částky.