Předseda vlády Václav
Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava
Nováka dopisem ze dne 25. listopadu 1993.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď předsedy vlády
Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava Nováka.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
Václav KLAUS
předseda vlády České
republiky
V Praze dne 25. listopadu 1993 | |
Čj. 34445/93-OVA |
Vážený pane
poslanče,
ve své interpelaci ze dne
26. října 1993 jste vznesl dotaz ohledně
politiky vlády České republiky ve vztahu
k okresu Bruntál a dalším příhraničním
oblastem severní Moravy.
Mohu Vás ujistit, že
vláda pozorně sleduje vývoj v regionech a
nezříká se své odpovědnosti
za něj. Regionální hospodářská
politika vlády, schválená usnesením
vlády ČR č. 759/1992 je založena na
principu nepřipustit silnou regionální diferenciaci
v ekonomické výkonnosti. Jejím smyslem je
působit tržně konformními nástroji
na podporu rozvoje nových aktivit v oblastech, které
vykazují dlouhodobě nižší ekonomickou
výkonnost nebo v
kterých se vzhledem ke struktuře ekonomických
aktivit nepříznivě projevuje průběh
přechodu na tržní hospodářství.
Mezi takové oblasti byly výše uvedeným
usnesením vlády zařazeny i severomoravské
okresy Bruntál, Šumperk, Frýdek-Místek,
Karviná, Vsetín a
Ostrava. Opatření regionální hospodářské
politiky jsou zejména zaměřena na iniciování
a přilákání podnikatelských
aktivit, na podporu rozvoje infrastruktury, zpracování
rozvojových regionálních programů,
koncepcí aj. Tato politika je dále postavena na
principu, že
-region sám se musí
v prvé řadě starat o své problémy,
iniciovat jejich řešení,
- nelze dělat z Prahy (na
úrovni vlády či ministerstva) program či
koncepci rozvoje okresu, protože o tom, co okre s nejvíce
tíží, ví nejlépe místní
lidé a místní orgány.
K Vaší otázce,
zda vláda má zpracovanou koncepci rozvoje pohraničních
oblastí severní Moravy, proto uvádím,
že takovéto koncepce přirozeně vznikají
na místní úrovni jako výraz aktivity
příslušných orgánů v těchto
územích (samospráva, státní
správa i ostatní orgány, často ve
vzájemné součinnosti). Jednotlivé
ústřední orgány, zejména pak
Ministerstvo hospodářství, v jehož působnosti
jsou otázky regionální politiky a územního
plánování, metodicky i finančně
podporují tvorbu takovýchto dokumentů a zároveň
hledají a realizují cesty k podpoře hospodářsky
problémových oblastí. Jde např. o
zpracování územních plánů
velkých územních celků Ostravsko-karvínské
aglomerace a regionu Jeseníky (kde je pořizovatelem
Ministerstvo hospodářství, rozvojového
konceptu regionu Jesenicka,
který je zabezpečován v gesci sdružení
obcí Jesenicka a je zařazen do seznamu akcí
švýcarské neinvestiční pomoci
České republice nebo o vypracování
koordinační studie česko-polského
pohraničí v rámci přeshraniční
spolupráce (vypracování iniciovalo
Ministerstvo hospodářství).
Systémová opatření
centra na podporu problémových oblastí jsou
orientována zejména na podporu podnikání,
aktivní politiku zaměstnanost.i a na vytváření
institucí, řešících problematiku
rozvoje daného území.
V rámci podpory podnikání
jsou v gesci Ministerstva hospodářství vyhlašovány
programy podpory malého a středního podnikání,
jejichž realizací je pověřena Českomoravská
záruční a rozvojová banka, a.s. Praha,
které umožňují podnikatelům získat
zejména záruky za úvěry a
příspěvky k úrokům. Rozsáhlá
státní podpora agrárního programu
ČR je realizována Ministerstvem zemědělství.
Z hlediska rozsahu a významu je nejdůležitější
dotační titul I. Podpora zemědělské
prvovýroby a služeb pro zemědělskou
prvovýrobu. Od roku 1994 je
přitom připravována změna systému
poskytování podpor v agrokomplexu prostřednictvím
Podpůrného a úvěrového rolnického
a lesnického fondu. S podporou podnikání
do značné míry souvisí opatření
aktivní politiky zaměstnanosti, zejména pokud
jde o vytváření společensky
účelných pracovních míst. Ve
všech třech výše uváděných
systémech podpory byla oblast severomoravského regionu
zvýhodněna ve vztahu k celkovému rozsahu
podpory, poskytované v České republice.
Na základě pilotního
projektu programu PHARE, zaměřeného na restrukturalizaci
regionu Horního Slezska a severní Moravy (včetně
okresu Bruntál) byly vyčleněny prostředky
ve výši 10 mil. ECU, které budou uvolněny
v letech 1993 - 1995 na činnost nově vzniklé
a již fungující Agentury pro regionální
rozvoj a.s. (2 mil. ECU)
a na základní kapitál Regionální
investiční společnosti (8 mil. ECU), která
zahájí činnost začátkem roku
1994. Činnost obou institucí se zaměří
na realizaci projektů spojených s restrukturalizací
hospodářské základny regionů,
především prostřednictvím
podpory vzniku a rozvoje malých a středních
podniků a tím k vytváření nových
pracovních příležitostí a stabilizace
obyvatelstva v regionu.
Tato opatření vlády
reagují právě na skutečnost, že
v uplynulém období se situace na trhu práce
ve zmíněné oblasti poněkud zhoršila.
Zatímco míra nezaměstnanosti se v celé
ČR zvýšila mezi listopadem 1992 a říjnem
1993 z 2,5% na 3,2%, v prostoru severomoravského regionu
byl nárůst podstatně vyšší
a vzrostl z 3,7% na dnešních 7%.
Je skutečností,
že v uvedené pohraniční oblasti, zejména
pak v prostoru okresů Bruntál a Šumperk došlo
ke zhoršení dopravní obsluhy území,
a to proto, že leží zcela mimo rozvojové
dopravní koridory a provoz všech druhů dopravy
byl ekonomicky velmi ztrátový. Z toho důvodu
je zvažována možnost
zadávat služby ve veřejném zájmu
u soukromých dopravců.
Ministerstvo dopravy se těmito
otázkami zabývá, jde však o poměrně
komplikovanou záležitost, vyžadující
součinnost více resortů.
Společná hranice
České republiky a Polska, která je dnes plně
otevřená, je hranicí dvou zemí, které
mají shodnou nedávnou politickou minulost, která
i poznamenala ekonomický vývoj obou zemí,
jež je v mnohém podobný. Území
obou států přiléhající
k hranici je třeba aktivizovat. K této aktivizaci
právě slouží v těchto dnech
dokončovaná společná koordinační
studie rozvoje čs. - polského pohraničí,
která zejména objektivizuje nejdůležitější
problémy, snaží se vyjádři jejich
priority a hledá způsoby realizace navržených
námětů. Soustřeďuje se zejména
na otázky otevírání nových
hraničních přechodů, rekonstrukce
a dovybavení potřebnou technickou infrastrukturou
(kanalizace, vodovody, místní komunikace, propojování
silniční sítě stejných kategorií),
dále pak na otázky spolupráce při
záchranných službách a katastrofách,
v cestovním ruchu,
rozvoji malého a středního podnikání
a řešení společných problémů
životního prostředí.
Tato studie vyjadřuje oboustranný
konsensus na hierarchii společných problémů
a je základem pro jejich budoucí řešení
při spoluúčasti státu, místní
správy i podnikatelských aktivit.
Na druhé straně,
některé Vámi uváděné
údaje o velké emigraci a množství prázdných
bytů nejsou statistickými daty potvrzené.
Tak např. celkové saldo migrace v roce 1992 v okresech
Bruntál a Šumperk bylo v podstatě nulové
při relativně vysokém přírůstku
obyvatel přirozenou měrou. Procento neobydlených
bytů z úhrnu bytového fondu zjištěného
při sčítání lidu, domů
a bytů 1991 bylo v okresech Bruntál a Šumperk
nižší než celkový průměr
za Českou republiku (7,6% a 7,5% oproti průměru
ČR 9,1%). Rozhodující
část neobydlených bytů je přitom
v soukromém vlastnictví (rodinné domky) a
významnou část zde hrají rekreační
chalupy, nevyčleněné z bytového fondu.
Vaše obavy ohledně
návratu sudetských Němců považuji
za bezpředmětné.
S pozdravem
Vážený pan
MUDr. Jaroslav Novák
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky