Ústavně právní
výbor, branný a bezpečnostní výbor
a výbor petiční, pro lidská práva
a národnosti projednaly na svých schůzích
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody,
ve znění pozdějších předpisů.
Uvedené výbory doporučují
Poslanecké sněmovně, aby schválila
předložený vládní návrh
zákona v tomto znění:
Parlament se usnesl na tomto zákoně
České republiky:
Zákon č. 59/1965
Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění
zákonů č. 173/1968 Sb., č. 100/1970
Sb., č. 47/1973 Sb. a č. 179/1990 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. 3 § včetně
nadpisu zní:
Trest se vykonává
ve věznici nebo v samostatném oddělení
vazební věznice (dále jen "věznice").".
2. 4 se zrušuje.
3. Oddíl 2 zní:
(1) Věznice se člení
podle míry vnější ostrahy, zajištění
bezpečnosti a způsobu uplatňování
resocializačních programů do čtyř
základních typů (stupňů):
a) s dohledem,
b) s dozorem,
c) s ostrahou,
d) se zvýšenou ostrahou.
(2) Zřizuje se zvláštní
typ nebo zvláštní oddělení věznice
pro mladistvé členěné podle odstavce
1, do kterých se umísťují odsouzení,
kteří ve výkonu trestu nedovršili osmnáctý
rok svého věku, nebo o nichž tak rozhodl soud
(dále jen "mladiství").
(3) V rámci jedné
věznice mohou být zřízena oddělení
různých základních typů, pokud
tím nebude ohrožen účel výkonu
trestu.
(4) Diferencovaným výkonem
trestu v jednotlivých typech věznic se sleduje,
aby méně narušení odsouzení vykonávali
trest odděleně od více narušených
odsouzených a aby v nápravně výchovné
činnosti u odsouzených, u nichž to vyžaduje
vyšší stupeň nebo povaha jejich narušení,
se uplatňovaly účinnější
prostředky k jejich nápravě. Obdobně
diferencovaně se volí též formy a metody
pracovní výchovy a kulturně výchovné
práce, rozsah oprávnění samosprávy,
stupeň vnější ostrahy a způsob
zajištění bezpečnosti.
(1) O tom, do jakého typu
věznice se odsouzený při nástupu výkonu
trestu zařadí § 5 odst. 1, 2), rozhoduje soud.
(2) Umístění
odsouzených do jednotlivých věznic podle
rozhodnutí soudu provádí generální
ředitelství Vězeňské služby.
Odděleně do samostatných věznic nebo
samostatných oddělení věznic po nástupu
výkonu trestu umístí
a) odsouzené se změněnou pracovní schopností,
b) odsouzené muže starší 60 let.
c) odsouzené ženy.
(1) Pro příjem odsouzených
se ve věznicích zřizují nástupní
oddělení.
(2) V průběhu výkonu
trestu v nástupním oddělení se zpracuje
komplexní zpráva o odsouzeném, v níž
se na základě chování odsouzeného,
výsledků jeho vyšetření a dostupných
materiálů k jeho osobě zhodnotí jeho
sociální úroveň, osobnostní
rysy a s přihlédnutím k délce uloženého
trestu, předchozímu odsouzení a míře
nebezpečnosti odsouzeného se zváží
možnosti výchovného působení
a předpoklady jeho účinnosti.
(3) Informace o odsouzeném získané v souvislosti
se zpracováním komplexní zprávy
podle odstavce 2 jsou důvěrné a nesmí
být sdělovány nebo zpřístupněny
nepovolané osobě.
(1) Pro odsouzené zpracovává
věznice resocializační programy, které
představují souhrn pracovních, vzdělávacích,
terapeutických a zájmových aktivit s diferencovaným
přístupem při jejich realizaci. Skladba resocializačního
programu vždy sleduje dosažení účelu
výkonu trestu.
(2) Odsouzený má
možnost si zvolit resocializační program z
těch, které správa věznice vzhledem
k hlediskům uvedeným v § 5, § 6 odst.
2 a § 7 odst. 2 považuje za vhodné. Pokud si
žádný z těchto programů nezvolí,
zúčastní se minimálního programu
stanoveného vnitřním řádem
věznice. Jeho základ tvoří pracovní
činnost odpovídající zdravotnímu
stavu odsouzeného.
(3) Resocializační
programy musí být v závislosti na vývoji
osobnosti odsouzeného, jeho chování a délce
trestu aktualizovány.
(1) Ředitel věznice
může rozhodnout o přeřazení odsouzeného
do věznice jiného typu, který se od věznice,
v niž dosud odsouzený trest vykonává,
může lišit o jeden stupeň (§ 5 odst.
1).
(2) O přeřazení
odsouzeného do věznice s mírnějším
režimem rozhodne ředitel věznice tehdy, jestliže
chování odsouzeného a způsob, jakým
plní své povinnosti, odůvodňují
závěr, že přeřazení přispěje
k dosažení účelu výkonu trestu.
(3) O přeřazení
odsouzeného do věznice s přísnějším
režimem může ředitel věznice rozhodnout,
jestliže
a) odsouzený závažným
způsobem nebo opakovaně porušil stanovený
pořádek nebo kázeň.
b) odsouzený byl pravomocně
uznán vinným trestným činem, který
spáchal během výkonu trestu.
(4) Z věznice se zvýšenou
ostrahou nelze přeřadit
a) odsouzeného, kterému byl uložen výjimečný trest a který dosud nevykonal alespoň deset let tohoto trestu,
b) jiného odsouzeného,
který trest vykonává ve věznici se
zvýšenou ostrahou, před výkonem alespoň
jedné třetiny uloženého trestu.
(5) Do věznice s dozorem
a věznice s dohledem nelze přeřadit
a) odsouzeného, který se má na základě rozhodnutí soudu podrobit ochrannému léčení v ústavní formě,
b) odsouzeného, u něhož
je důvodná obava, že by mohl takového
zařazení v takové věznici zneužít.
(6) Na návrh odsouzeného,
který ve věznici určitého typu vykonal
nepřetržitě alespoň jednu třetinu
uloženého trestu, nejméně však
šest měsíců, může ředitel
věznice rozhodnout o jeho přeřazení
do věznice s mírnějším režimem;
to neplatí pro odsouzeného, kterému byl uložen
trest na doživotí a vykonává jej ve
věznici se zvýšenou ostrahou. Ředitel
věznice je povinen o takovém návrhu rozhodnout
do 30 dnů.
(7) Není-li návrhu
podle odstavce 6 vyhověno, může jej odsouzený
opakovat až po uplynutí šesti měsíců
od skončení řízení o jeho předchozím
návrhu.
(8) Jestliže bylo rozhodnuto
o přeřazení odsouzeného do jiného
typu věznice, stanoví generální ředitelství
Vězeňské služby věznici, v níž
bude odsouzený nadále trest vykonávat.
(1) Rozhodnutí podle §
9 ředitel věznice vyhotoví vždy písemně
a doručí odsouzenému Na řízení
o přeřazování odsouzených se
nevztahují obecné předpisy o správním
řízení.
(2) Proti rozhodnutí o
přeřazení do věznice s přísnějším
režimem může odsouzený do osmi dnů
ode dne doručení jeho písemného vyhotovení
podat odvolání k okresnímu soudu v jehož
obvodu je věznice, jejíž ředitel o přeřazení
rozhodl. Odvolání nemá odkladný účinek.
Na řízení před soudem se vztahuje
zvláštní předpis.1)
1) § 250 l až
§ 250s občanského soudního řádu."
4. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový
odstavec 2, který zní:
"(2) Umístit odsouzeného
tak, že na něj připadne menší ubytovací
plocha, než je uvedená v odstavci 1. lze pouze za
mimořádných okolností na nezbytně
nutnou dobu.".
Dosavadní odstavec 2, 3
a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.
5. V § 11 odst. 3 se slova
"osmihodinový spánek" nahrazují
slovy "nepřetržitá osmihodinová
doba ke spánku".
6. § 12 včetně
nadpisu zní:
(1) Odsouzený smí
přijímat a na svůj náklad odesílat
písemná sdělení (dále jen "korespondence")
bez omezení. Vězeňská služba
je oprávněna obsah korespondence zkontrolovat, s
výjimkou korespondence mezi odsouzeným a advokátem,
státním orgánem České republiky
nebo mezinárodní organizací, která
je podle mezinárodní úmluvy, jíž
je Česká republika vázána, příslušná
k projednávání podnětů týkajících
se ochrany lidských práv. Právo
kontroly zahrnuje i oprávnění seznámit
se s obsahem sdělovaných informací. Pokud
obsah korespondence zakládá podezření,
že je připravován nebo páchán
trestný čin, Vězeňská služba
korespondenci zadrží a předá ji orgánu
činnému v trestním řízení.
(2) Odsouzený smí
přijímat návštěvy blízkých
osob v závislosti na typu věznice, ve kterém
je zařazen. Období mezi termíny návštěv
však nesmí být delší než tři
týdny ve věznici s dohledem nebo s dozorem a šest
týdnů ve věznici s ostrahou nebo se zvýšenou
ostrahou. Nestanoví-li
vnitřní řád věznice počet
vyšší, mohou odsouzeného současně
navštívit nejvýše čtyři
osoby. V zájmu nápravy odsouzeného nebo z
jiného závažného důvodu lze odsouzenému
povolit návštěvu jiné osoby."
Dosavadní poznámka
pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka
č. 2.
7. V § 13 odst. 2 se slova
"V zařízeních pro výkon trestu
(§ 3)" nahrazují slovy "Ve věznicích".
8. V § 14 nadpis ní:
"Nákup potravin a věcí osobní
potřeby a příjem balíčků"
V odstavci 1 se vypouští slovo "jiné".
9. § 14 odst. 2 zní:
"(2) Odsouzený smí
čtyřikrát ročně přijmout
balíček s potravinami a věcmi osobní
potřeby. V řádu výkonu trestu lze
stanovit právo odsouzeného na častější
příjem balíčků, zejména
s přihlédnutím k jednotlivým typům
věznice. Tím není dotčeno ustanovení
19 odst. 2 písm. c)".
10. V § 15 odst. 1 větě
druhé se slova "V zařízeních
pro výkon trestu" nahrazují slovy "Ve
věznicích" a ve větě třetí
se slova "Náčelník ústavu"
nahrazují slovy "Ředitel věznice".
11. § 15 odst. 2 zní:
"(2) Orgány Vězeňské
služby bez odkladu vyrozumí ředitele věznice,
státního zástupce, soudce nebo orgán,
který provádí kontrolu věznice, o
žádosti odsouzeného o rozmluvu a na jejich
pokyn takovou rozmluvu ve věznici umožní.".
12. § 15 odst. 3 zní:
"(3) Odsouzený má právo na poskytování
právní pomoci advokátem, jenž má
oprávnění v mezích svého zmocnění
vést s odsouzeným korespondenci a hovořit
s ním bez omezení. Ředitel věznice
je povinen vytvořit podmínky umožňující
pověřené osobě Vězeňské
služby rozhovor mezi odsouzeným a advokátem
vidět, ne však slyšet.".
Dosavadní poznámka
pod čarou č. 2) se vypouští.
13. V § 15 odst. 4 se slova
"Sboru nápravné výchovy" nahrazují
slovy "Vězeňské služby".
14. V § 16 odst. 1 se slova
"nápravně výchovných skupinách"
nahrazují slovem "věznicích".
15. V § 16 odst. 3 větě
druhé za středníkem se slova "náčelníkovi
ústavu" nahrazují slovy "řediteli
věznice" a slova "náčelníkem
ústavu" se nahrazují slovy "ředitelem
věznice".
16. V § 17 odst. 1 se slova
"Sboru nápravné výchovy" nahrazují
slovy "Vězeňské služby" a
slova "ústavního řádu" se
nahrazují slovy "vnitřního řádu
věznice".
17. V § 17 se za odstavec
1 vkládá nový odstavec 2, který včetně
poznámky pod čarou č. 2a) zní:
"(2) Odsouzený nesmí
vyrábět, přechovávat a konzumovat
alkoholické nápoje a jiné návykové
látky, vyrábět a přechovávat
předměty, které by mohly být použity
k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo
k útěku, nebo které by svým množstvím
nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit
zdraví.".
2a) § 89 odst. 13 trestního zákona.
Dosavadní odstavce 2, 3
a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.
18. Nadpis v § 18 zní:
"Vnitřní řád věznice".
19. V § 18 odst. 1 věta
prvá zní: "Pro každou věznici stanoví
její ředitel se souhlasem generálního
ředitele Vězeňské služby vnitřní
řád věznice, kterým se řídí
chod života a činnost odsouzených.".
Ve větě druhé
a v odstavci 2 se slova "Ústavním řádem"
nahrazují slovy "Vnitřním řádem
věznice".
20. V § 20 odst. 6 se slova
"denně" nahrazují slovy "nejméně
jedenkrát za týden".
21. V § 21c odst. 2 větě
prvé se vypouštějí slova "správou
Sboru nápravné výchovy".
22. V § 22 odst. 3 větě
prvé se slova "náčelník nápravně
výchovného ústavu" nahrazují
slovy "ředitel věznice".
23. V § 23 se slova "Sboru
nápravné výchovy" nahrazují slovy
"Vězeňské služby"
24. § 26 zní:
(1) Věznice vytvářejí
podmínky pro zaměstnávání odsouzených
buď v rámci vlastní podnikatelské činnosti,
nebo na smluvním základě s jiným podnikatelským
subjektem nebo organizací. Odsouzení jsou v souladu
s účelem výkonu trestu zařazováni
do práce podle jejich zdravotního stavu a pracovních
schopností.
(2) Smlouva mezi věznicí
a podnikatelským subjektem nebo organizací, na jejímž
základě se uskutečňuje zařazení
odsouzených do práce, stanoví podrobnější
podmínky, za nichž budou odsouzení vykonávat
práce, případně i postup při
zaškolení odsouzených k výkonu určených
prací a způsob zvyšování jejich
pracovní kvalifikace. Při vytváření
podmínek k bezpečnosti a ochraně zdraví
při práci mají podnikatelský subjekt
nebo organizace stejné povinnosti, jaké by měly
vůči pracovníkům v pracovním
poměru.
(3) Odsouzený, který
byl zařazen do práce, je povinen pracovat, pokud
mu to dovoluje jeho zdravotní stav.".
25. § 27 odst. 1 zní:
"(1) Podnikatelské subjekty a organizace
uvedené v § 26 odst. 1 poskytují věznicím
za práci odsouzených dohodnuté plnění
(§ 26 odst. 2).".
26. V § 27 odst. 2 větě
druhé se slova "Náčelník ústavu"
nahrazují slovy "Ředitel věznice"
a slovo "republiky" se vypouští.
V odstavci 3 větě
prvé se slova "nápravně výchovného
ústavu" nahrazují slovem "věznice".
27. § 29 odst. 1 zní:
"(1) Odsouzeným přísluší
odměna podle vykonané práce. Výši
odměny a podmínky pro její poskytování
stanoví vláda nařízením.".
28. § 31 zní:
Odsouzeným, u nichž
jsou pro to předpoklady vzhledem k jejich schopnostem,
věku a délce trestu, se obvykle umožní,
aby získali základní nebo i vyšší
vzdělání, anebo se zúčastnili
dalších forem vzdělávání."
29. § 32 zní:
Způsobí-li odsouzený
svým zaviněním škodu na majetku věznice,
která nepřevyšuje částku 5000
Kč, může mu být rozhodnutím ředitele
věznice uložena povinnost k její náhradě."
30. V § 33 odst. 1 se slova
"organizaci nebo nápravně výchovnému
ústavu" nahrazují slovy "věznici,
podnikatelskému subjektu nebo organizaci, u nichž
byl zařazen k výkonu práce,".
31. § 33 odst. 2 zní:
"(2) Podnikatelský
subjekt nebo organizace, jimž byla způsobena škoda,
projednají výši požadované náhrady
též s věznicí.".
32. § 34a zní:
Za škodu způsobenou
odsouzenému při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti
s plněním těchto úkolů odpovídá
vězníce nebo podnikatelský subjekt nebo organizace,
k nimž byl odsouzený k výkonu práce
zařazen, podle zvláštních předpisů.5)
Obdobně odpovídá věznice, podnikatelský
subjekt nebo organizace odsouzenému za škodu
vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání6)
a za škodu způsobenou na odložených věcech
a při odvracení škody.7)".
33. V § 35 se slova "náčelník
nápravně výchovného ústavu"
nahrazují slovy "ředitel věznice".
34. V § 36 odst. 1 se slova
"náčelník nápravně výchovného
ústavu" nahrazují slovy "ředitel
věznice".
35. § 36 odst. 2 zní:
"(2) Je-li třeba odsouzenému
neodkladně poskytnout léčebnou péči,
kterou nelze zajistit ve věznici nebo ve specializovaném
zdravotnickém zařízení Vězeňské
služby, může ředitel věznice odsouzenému
přerušit na nezbytně nutnou dobu výkon
trestu. Pokud si odsouzený újmu na zdraví
nezpůsobil úmyslně, doba přerušení
nepřesahující 30 dnů se započítává
do doby výkonu trestu.".
36. V § 43 odst. 2 se slova
"náčelníka nápravně výchovného
ústavu" nahrazují slovy "ředitele
věznice".
37. Nadpis oddílu 10 zní:
"Spolupůsobení při výkonu trestu
a jeho kontrola".
38. § 44 včetně
nadpisu zní:
Dozor nad dodržováním
právních předpisů při výkonu
trestu a kontrolu nad výkonem trestu provádí
ministr spravedlnosti.
39. § 47 se zrušuje.
40. V § 48 se v odstavci 1 slova "správa ústavu" nahrazují slovy "správa věznice".
V odstavci 2 se slova "Nápravně
výchovné ústavy" nahrazují slovem
"Věznice" a slova "ústavní
řád" se nahrazují slovy "vnitřní
řád věznice".
41. § 48a včetně
nadpisu zní:
Věznice vytvářejí
po dobu výkonu trestu předpoklady pro plynulý
přechod osob propuštěných z výkonu
trestu do občanského života; přitom
úzce spolupracují s příslušnými
orgány státní správy a územní
samosprávy, zejména jim poskytují včas
potřebné informace."
42. § 49 včetně
nadpisu zní:
Ve spolupráci se zájmovými
sdruženími občanů orgány státní
správy a územní samosprávy v rámci
své působnosti pečují o vytváření
vhodných podmínek pro dovršení nápravy
odsouzených po jejich propuštění z výkonu
trestu. Zejména jim jsou nápomocny při zajištění
vhodného zaměstnání a ubytování.".
43. § 50 se zrušuje.
44. V § 51 se vypouští
věta druhá.
45. V § 52 odst. 2 se slovo
"ústav" nahrazuje slovem "věznice".
46. § 53 včetně
nadpisu zní:
(1) Dovrší-li mladistvý
ve výkonu trestu osmnáctý rok věku,
rozhodne ředitel věznice, zda vykoná zbytek
trestu ve věznici pro mladistvé, nebo se přeřadí
do věznice pro ostatní odsouzené. Při
rozhodování se přihlíží
zejména k dosaženému stupni jeho převýchovy
a k délce zbytku trestu. V případě
přeřazení do věznice pro ostatní
odsouzené zároveň ředitel věznice
rozhodne, zda se tento odsouzený umístí do
věznice s dohledem nebo s dozorem.
(2) O přeřazení
odsouzeného do věznice pro ostatní odsouzené
s ostrahou může ředitel věznice rozhodnout
též tehdy, jestliže odsouzený podle odstavce
1 ve věznici pro mladistvé soustavně porušuje
nebo závažným způsobem porušil
stanovený pořádek nebo kázeň.
(3) Na řízení
podle odstavce 1 a 2 se užije ustanovení § 9a.
Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného
do věznice pro ostatní odsouzence vždy považuje
za rozhodnutí o přeřazení do věznice
s přísnějším režimem.".
47 V § 54 nadpis zní:
"Vnitřní diferenciace výkonu trestu",
vypouští se odstavec 1, zrušuje se číslování
odstavců a slova "V nápravně výchovných
ústavech pro mladistvé se mladiství"
se nahrazují slovy "Mladiství se".
48. V § 55 se vypouštějí
slova "vykonávající trest v nápravně
výchovném věznice pro mladistvé".
49. V § 56 odst. 1 se vypouštějí
slova "vykonávajících trest v nápravně
výchovném věznice pro mladistvé".
50. § 57 odst. 1 zní:
"(1) Mladistvým, u
nichž jsou pro to zejména vzhledem k délce
trestu předpoklady, se zajišťuje příprava
na budoucí povolání, a to i bez souhlasu
zákonného zástupce mladistvého."
51. V § 58 se vypouštějí
slova "vykonávajících trest v nápravně
výchovném věznice pro mladistvé".
52. § 59 a 60 se zrušují.
53. Oddíl 13 včetně
nadpisu zní:
Na výkon trestu u dále
uvedených kategorií odsouzených se užije
ostatních ustanovení tohoto zákona, pokud
tento oddíl neobsahuje ustanovení zvláštní.
(1) Vnitřní řád
věznice, obsah a formy resocializačních programů
zásadně zohledňují schopnosti, duševní
a tělesný stav odsouzených se změněnou
pracovní schopností nebo v důchodovém
věku.
(2) Odsouzeným uvedeným
v odstavci 1 lze ukládat jen takové kázeňské
tresty, které lze jinak uložit mladistvým.
(1) Odsouzení, u nichž
byla na základě komplexní zprávy doplněné
závěrem odborného lékařského
vyšetření shledána duševní
porucha nebo závislost vyžadující specifické
přístupy se podle povahy a závažnosti
takové poruchy nebo závislosti zpravidla zařadí
do zvláštních oddělení v rámci
jednotlivých typů věznic.
(2) Vnitřní řád
věznice, obsah a formy resocializačních programů
zásadně přihlížejí k nutnosti
individuálního přístupu a terapeutického
zaměření.
(1) Vnitřní řád
věznice, obsah a formy resocializačních programů
a vnitřní diferenciace zásadně přihlížejí
k psychickým, fyziologickým a věkovým
zvláštnostem odsouzených a k dalším
skutečnostem vyplývajícím z povahy
trestu.
(2) Návštěvy,
vycházky a výkon kázeňského
trestu umístění do uzavřeného
oddělení zásadně probíhají
odděleně od ostatních odsouzených.
(3) Je-li vzhledem k předchozím
projevům odsouzeného důvodná obava,
že by se mohl chovat násilným způsobem,
lze při předvádění odsouzeného
použít předváděcí řetízky,
pouta, nebo pouta s poutacím opaskem i bez splnění
podmínek, stanovených zvláštním
předpisem.7a)"
7a) § 17 odst.
1 zákona ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské
službě a justiční stráži
České republiky
Při umísťování
odsouzených cizinců do věznice se podle možnosti
postupuje tak, aby odsouzení stejné národnosti
nebo hovořící stejným jazykem spolu
mohli komunikovat, umožní se jim přístup
k četbě knih v jazyce, který ovládají,
případně v závislosti na délce
trestu se jim vytvoří vhodné příležitosti
pro výuku českého jazyka.".
54. § 65 odst. 3 zní:
"(3) Rozhodnutí o
náhradě podle odstavců 1 a 2 vydá
ředitel věznice. Způsob určení
náhrady nákladů ochrany a dopravy a nákladů
předvedení a postup při jejich náhradě
upraví ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
Úhrnná výše náhrady nákladů
jednoho předvedení však nemůže
být vyšší než 1000 Kč; toto
omezení se nevztahuje na náhradu nákladů
vzniklých v souvislosti s neúspěšným
návrhem odsouzeného na povolení obnovy řízení.".
55. V § 66 odst. 1 se slova
"Sboru nápravné výchovy" nahrazují
slovy "Vězeňské služby".
56. § 67 a 67a se zrušují.
57. V § 68 odst. 1 se vypouští
věta druhá.
58. § 70 a 71 se zrušují.
59. V § 72 věta první
zní:
"Ministerstvo spravedlnosti
vydá vyhláškou řád výkonu
trestu, v němž stanoví pravidla diferenciace
výkonu trestu v jednotlivých typech věznic
a zásady pro zabezpečení vnitřního
pořádku ve věznicích.".
1. Ustanovení tohoto zákona
se užije též na výkon trestů, jež
byly pravomocně uloženy před účinností
tohoto zákona. Dosavadní zařazení
do třetí nápravně výchovné
skupiny u odsouzeného, kterému byl uložen výjimečný
trest odnětí svobody a který dosud nevykonal
alespoň deset let tohoto trestu, nebo u odsouzeného,
který ke dni účinnosti tohoto zákona
nevykonal alespoň jednu třetinu uloženého
trestu, se považuje za umístění do věznice
se zvýšenou
ostrahou. Dosavadní zařazení ostatních
odsouzených do třetí nápravně
výchovné skupiny se považuje za umístění
do věznice s ostrahou. Dosavadní zařazení
odsouzeného do první a druhé nápravně
výchovné skupiny se považuje za umístění
do věznice s dozorem,
pokud odsouzenému, který dosud nebyl ve výkonu
trestu pro úmyslný trestný čin, byl
uložen trest za úmyslný trestný čin
ve výměře nepřevyšující
dva roky anebo pokud se odsouzený nemá podrobit
ochrannému léčení v ústavní
formě; jinak se takové zařazení považuje
za umístění do věznice s ostrahou.
Umístění odsouzeného do otevřeného
oddělení první nápravně výchovné
skupiny se považuje za umístění do věznice
s dohledem.
2. V řízení
o změně způsobu výkonu trestu odnětí
svobody podle trestního řádu soud od účinnosti
tohoto zákona nepokračuje. Věci, v nichž
nebylo pravomocně rozhodnuto, předá k rozhodnutí
příslušnému řediteli věznice.
Předseda Poslanecké
sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce
zákonů České republiky vyhlásil
úplné znění zákona o výkonu
trestu odnětí svobody, jak vyplývá
z pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 1994. "
JUDr. Miloslav Výborný v. r. | Petr Koháček v. r. |
předseda ústavně právního výboru | zpravodaj ústavně právního výboru |
Ing. Vladimír Šuman v. r. | Pavel Severa v. r. |
předseda branného bezpečnostního výboru | zpravodaj branného bezpečnostního výboru |
Ing. Josef Pavela v. r. | JUDr. Jaroslav Ortman, CSc. v. r. |
předseda výboru petičního, | zpravodaj výboru petičního, |
pro lidská práva a národnosti | pro lidská práva a národnosti |
K úvodní větě
čl. I:
Doplnit výčet novel o zákon č. 555/1992 Sb.,
VPLPN
(V uvedeném zákoně
nejde o novelizaci zákona o výkonu trestu odnětí
svobody, ale o výkladové pravidlo.)
K bodu 3:
V § 9 odst. 1 za slovem "může" slova "ředitel ústavu" nahradit slovy "soud na návrh ředitele ústavu nebo na žádost odsouzeného"; stejně upřesnit další ustanovení, zejména bod 45.
VPLPN
(Vychází se z usnesení ÚPV a BBV)
K bodu 6:
V 12 odst. 2 uvedený počet čtyř osob nahradit šesti osobami.
VPLPN
(Nejeví se účelným
zvyšovat počet osob nad rozsah stanovený v
návrhu zákona o výkonu vazby. Vychází
se z usnesení ÚPV a BBV.)
8. listopadu 1993