Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministerstvo financí České republiky

Čj. 20/66 530/1993

Materiál pro schůzi Parlamentu ČR

Předkládá se podle § 10, odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Obsah materiálu:

Zpráva vlády o plnění státního rozpočtu ČR za 1.- 3. čtvrtletí 1993

I. Ekonomický vývoj v ČR v 1.- 3.čtvrtletí 1993

II. Plnění státního rozpočtu za leden až září 1993

III. Výsledky rozpočtového hospodaření okresních úřadů a obcí k 30.9.1993

IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Tabulková část

Předkládá: Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády

Zpracoval: Ing. Ivan Kočárník, CSc.

místopředseda vlády ČR a ministr financí

Část první - Ekonomický vývoj v České republice v 1.- 3. čtvrtletí 1993

1. Hlavní vývojové tendence české ekonomiky

2. Ekonomický výkon

3. Ceny

4. Nezaměstnanost

5. Vztahy k zahraničí

6. Příjmy a výdaje obyvatelstva

7. Měnová politika

Část druhá - Plnění státního rozpočtu za leden až záři 1993

1. Celkové výsledky státního rozpočtu

2. Vývoj příjmů státního rozpočtu

3. Plnění výdajů státního rozpočtu

4. Výsledky rozpočtového hospodaření ke konci října

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

Část třetí - Výsledky rozpočtového hospodaření okresních úřadů a obcí k 30. září 1993

Část čtvrtá - Vývoj státních finančních aktiv a pasív

1. Operace na účtech státních finančních aktiv u ČNB

2. Státní finanční aktiva vůči zahraničí

3. Majetkové účasti státu u tuzemských společností a směnky tuzemských společností v držbě státu

4. Návratné finanční výpomoci a státní záruky za bankovní úvěry

5. Vývoj státní zadluženosti

Tabulková část

Tabulka č. 1 - Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu ČR

Tabulka č. 2 - Časová řada pokladního plnění daňových příjmů v jednotlivých měsících 1993

1. Hlavní vývojové tendence české ekonomiky

Přes pokračující nepříznivé vnější podmínky (recese ve vyspělých ekonomikách) a přes velké změny, které v počátku roku nastaly, zejména rozdělení federace, vznik české měny a daňovou reformu, se základní makroekonomické veličiny vyvíjejí v zásadě příznivě a pokračuje i transformace mikrosféry.

Převažujícími charakteristikami byly:

a) Pokračování tendence reálného ekonomického růstu:

Podle odhadů ČSŮ (na základě modelového propočtu) vzrostl ve třetím čtvrtletí 1993 hrubý domácí produkt v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 0,5 (ve druhém čtvrtletí 1993 to bylo 0 1,1 g).

Základními faktory hospodářského růstu byly:

- růst poptávky domácností (maloobchodní prodej vzrostl ve třetím čtvrtletí oproti stejnému období minulého roku srovnatelně o 4,2, za tři čtvrtletí o 3,6 %),

- oživení poptávky zahraniční (vláda oceňuje zejména skutečnost, že přes pokračující recesi ekonomik našich hlavních obchodních partnerů vzrostl objem exportu za tři čtvrtletí - bez exportu na Slovensko - 0 15,7 proti stejnému období minulého roku, v samotném třetím čtvrtletí o 19,8 %).

b) Stabilita ekonomiky a další rozvoj jednotlivých trhů:

Výrazným rysem je i nadále cenová stabilita, kdy se po počátečním výkyvu, daném vlivem zavedení nových daní, pohyb cen zklidnil.

Stabilní je i devizový kurz, dále se zvýšily devizové rezervy, jejichž celková výše překročila v listopadu 6 mld. USD.

Stabilita veřejných financí, projevující se přebytkem jak centrálního tak i místních rozpočtů.

c) Pokrok transformace ekonomiky:

Daňovou reformou došlo k vytvoření tržně konformní daňové struktury a ke snížení přímého daňového zatížení podnikatelského sektoru.

Vznikl a rozvíjí se kapitálový trh. Výrazným impulzem pro jeho rozvoj bylo ukončení první vlny kupónové privatizace.

Prudce se zvyšuje váha nestátního sektoru na ekonomickém výkonu. Zatímco v 1. čtvrtletí 1993 činil podíl nestátního sektoru na HDP 32 %, ve 2. čtvrtletí se zvýšil na 44 % a podle odhadů ve 3. čtvrtletí přesáhne 50 %.. Na průmyslovém outputu odhaduje vláda jeho podíl na 35% a na výkonech stavebnictví 63 %.

V porovnání se stejným obdobím roku 1992 vzrostla za 1.-9. měsíc 1993 výroba průmyslových podniků s méně než 25 zaměstnanci (kde je nejvyšší váha soukromých firem) 0 21,0, zatímco u organizací nad 25 zaměstnanců došlo k poklesu o 7,4 %. Ve stavebnictví vzrostla výroba u podniků s méně než 25 zaměstnanci o 2,6 % proti stejnému období 1992, kdežto u organizací nad 25 zaměstnanců poklesla o 6,2 %.

Vláda odhaduje, že v nestátním sektoru je zaměstnána již více než třetina všech pracujících, v odvětvích terciárního sektoru již polovina. Navzdory razantnímu poklesu zaměstnanosti ve velkých státních podnicích neroste výrazněji nezaměstnanost. V průběhu prvních tří čtvrtletí 1993 se oproti stejnému období minulého roku snížila zaměstnanost v průmyslových organizacích nad 25 zaměstnanců o 6,2 %. Uvolňovaní pracovníci nacházejí uplatnění převážně v soukromém sektoru.

O rychlém postupu transformace a adaptabilitě české ekonomiky svědčí i změny v teritoriální struktuře a růst dynamiky vývozu. Podíl států s vyspělou ekonomikou na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR (mimo obrat se Slovenskem) představuje již 70,7 %.

Souhrnnou informaci o základních ukazatelích ekonomického vývoje podává následující tabulka:

Pramen: ČSŮ - objemové ukazatele ve stálých cenách, pokud není uvedeno jinak

Přes celkově pozitivní vyznění dosavadního vývoje je vláda znepokojena některými negativními tendencemi.

Jde především o podstatně vyšší růst mezd než produktivity práce. Na tento disproporcionální vývoj, který má za následek prohlubování nákladově inflačních tlaků, byla vláda nucena reagovat přijetím regulačního opatření ve mzdové oblasti. Po dílčím vyhodnocení dosavadního vývoje v této oblasti nelze zatím předpokládat takovou změnu trendů, která by umožnila zrušení mzdové regulace pro rok 1994.

Přetrvává i nadále značný rozsah platební neschopnosti, která je k 30.9.1993 odhadována na úrovni okolo 160 mld. Kč. Poměr platební neschopnosti k hrubému domácímu produktu v běžných cenách (jakožto souhrnnému nominálnímu ukazateli ekonomické aktivity) však od 2. čtvrtletí 1992 klesá - ze 102% na 72%. Nicméně platební disciplína zůstává neuspokojivá a vláda očekává, že v procesu ozdravení v této oblasti sehrají aktivnější úlohu soudy.

S rozsahem platební neschopnosti souvisí i otázka úpadku podniků. I když určitý počet úpadku podniků je pro ekonomiku zdravý a vede k podpoře pozitivních strukturálních změn, vláda nemůže podceňovat hrozbu lavinovitých bankrotů a proto připravila řadu opatření, umožňujících průběh bankrotů kontrolovat.

2. Ekonomický výkon

Podle odhadů ČSŮ (na základě modelového propočtu) pokračoval i ve 3. čtvrtletí růst hrubého domácího produktu (o 0,5 % proti stejnému období minulého roku). Za období leden až září 1993 dosáhla podle odhadu tvorba hrubého domácího produktu prakticky úrovně loňského roku (ve stálých cenách byl jen o cca 0,2 nižší než ve stejném období m.r.).

Z dlouhodobějšího pohledu zůstává zachován růstový trend. Úhrn posledních dvanácti měsíců (t.j. období od 1.10.1992 do 30.9.1993) je proti předcházejícím dvanácti měsícům vyšší o 0,9 % (k 30. 6. 1993 činil tento ukazatel 1,0 %).

Krátkodobá predikce

Vláda očekává, že ve čtvrtém čtvrtletí bude pozitivní vývoj reálného HDP pokračovat. Celoročně by měl HDP ve stálých cenách překročit úroveň loňského roku o 0,7 - 0,9 %.

3. Ceny

V průběhu tří čtvrtletí letošního roku došlo ke zvýšení spotřebitelských cen o 15,3 % (září 1993 proti prosinci 992). Ke konci října činil tento růst 16,6 %. Cenový výkyv v počátku roku, vyvolaný daňovou reformou a dalšími faktory (promítnutí rostoucích nákladů z předchozího období do cen, expektace podnikatelů) rychle odezněl. Významným rysem české ekonomiky je nadále stabilita cenového vývoje. To svědčí o globální stabilitě ekonomiky i o relativně hladké adaptaci na novou daňovou soustavu a o nevýrazném cenovém vlivu rozsáhlých změn likvidity při měnové odluce.

V závěru třetího čtvrtletí se začíná projevovat (podobné jako v minulém roce, ale s menší intenzitou) sezónní zrychlení růstu cen. V září 1993 se proti předchozímu měsíci zvýšily spotřebitelské ceny o 1,4 % (v roce 1992 v září činil růst cen 1,9 %), v říjnu o 1,1 % (v říjnu 1992 o 1,9 %).

Krátkodobá predikce

V dalším období vláda očekává mírné sezónní výkyvy cen s nižší intenzitou, než v jaké se projevovaly v závěru loňského roku. Hladina spotřebitelských cen koncem roku 1993 bude o cca 19 % vyšší než v prosinci 1992.

4. Nezaměstnanost

Počet registrovaných nezaměstnaných ve 3. čtvrtletí postupně vzrůstal a ke konci září dosáhl téměř 167 tisíc. V říjnu prakticky stagnoval a činil 169 tisíc. Míra nezaměstnanosti podle údajů úřadů práce v průběhu tohoto období rovněž plynule stoupala - od 2,6 % na konci června až do hodnoty 3,2 % koncem září (ke konci října 3,2 %).

Kriteriím pro přiznání příspěvku v nezaměstnanosti vyhovovalo na konci sledovaného období 48,5 neumístěných uchazečů o zaměstnání. Na 1 volné pracovní místo připadalo v září zhruba 2,5 uchazeče, přičemž v průběhu 3. čtvrtletí poměrně rychleji než v jiných kategoriích vzrůstal počet neumístěných absolventů škol a občanů se změněnou pracovní schopností. Vzrůstající počet uchazečů o 1 volné pracovní místo je způsoben kromě nárůstu počtu nezaměstnaných i úbytkem počtu nabízených volných míst.

Setrvale je výrazně nejnižší míra nezaměstnanosti v hlavním městě Praze (ke konci října 0,3 %) a nejhorší situace je v kraji Severomoravském (ke konci října 5,7 %), kde je koncentrována i většina mikroregionů s mírou nezaměstnanosti přesahující 6 %.

Krátkodobá predikce

Vzhledem k poměrně stabilizovanému ekonomickému prostředí a postupné se rozvíjejícímu trhu práce není předpoklad, že by nezaměstnanost do konce roku dramaticky vzrostla. Míra nezaměstnanosti se bude pohybovat pod 4 %, počet registrovaných uchazečů o zaměstnání lze očekávat do 200 tisíc.

5. Vztahy k zahraničí

5.1. Obchodní bilance

Za období leden až září 1993 byla obchodní bilance v pojetí celní statistiky aktivní ve výši 7,8 mld. Kč, z toho 6.9 mld. Kč se Slovenskou republikou.

Vývoz z České republiky se vyvíjel dynamičtěji, než vláda původně očekávala. Za prvních devět měsíců dosáhl 265,8 mld. Kč, bez Slovenska 211,4 mld. Kč, což je o 15,7 % více proti stejnému období loňského roku. V prvním pololetí vzrostl proti srovnatelnému období o 13,7 %, v 3. čtvrtletí o 19,8 %. Nejdůležitější vývozní skupiny představovaly průmyslově zboží podílem 32,5 % na exportu bez Slovenska a stroje a přepravní zařízení (28,3 %). V minulém roce se podílely tyto komodity na českém exportu v odpovídajícím období 32,7 %, resp. 24,4 %.

Z teritoriálního hlediska měl nadprůměrnou dynamiku zejména export do zemí s vyspělou tržní ekonomikou, který vzrostl o 17,8 %, do ES o 19,1 %. Naproti tomu výrazně poklesl vývoz do oblasti bývalého SSSR o 8,0 %, do evropských zemí s transformující se ekonomikou dokonce o 16,3 %.

Dovoz za leden až září 1993 dosáhl výše 258,1 mld. Kč, bez Slovenska 210,5 mld.Kč. Růst oproti stejnému období minulého roku činil 17,0 %, přičemž dynamika se v průběhu roku příliš nemění. Nevýznamnější dovozní skupinu s podílem 34,6 % představovaly stroje a přepravní zařízení, bez Slovenska činí odpovídající podíl 37,4 %. V minulém roce se podílely tyto komodity na českém importu 35,3 %. Během prvních devíti měsíců stoupl import z vyspělých tržních ekonomik o 27,8 %, z toho z ES o 27,2 %.

Příznivě se vyvíjely směnné relace. Index vývozních cen byl v lednu až srpnu o 2,9 % vyšší než ve stejném období m.r., index dovozních cen o 2,3 % poklesl. Směnné relace se zlepšily o 5,3 % proti stejnému období minulého roku, zůstaly stejné jako v prvních šesti měsících letošního roku.

Očekáváme, že letošní vývoz včetně Slovenska by měl dosáhnout úrovně 370 mld. Kč, dovoz 380 mld. Kč.

5.2. Platební bilance

Podle předběžných údajů za leden až září se aktivum platební bilance v položce běžného účtu ve volně směnitelných měnách zvýšilo na 16,2 mld. Kč tj. 556 mil. USD. Došlo tedy ke zlepšení proti konci 2. čtvrtletí, kdy bylo aktivum na běžném účtu 9,3 mld. Kč, tj. 321 mil. USD.

V oblasti kapitálového účtu v konvertibilních měnách je vývoj pozitivní. Čistý příliv kapitálu ze zahraničí za prvních devět měsíců dosáhl 51,1 mld. Kč (1,76 mld. USD). Z toho přímé investice představovaly 455 mil. USD). Půjčky čerpané českými podniky přímo ze zahraničí se odhadují na cca 450 mil. USD a patří k nejdynamičtějším položkám kapitálového účtu. Saldo portfoliových investic činí 20,7 mld. Kč (713 mil. USD), ostatního dlouhodobého kapitálu 8,8 mld. Kč (300 mil. USD). Saldo krátkodobého kapitálu činí 9,9 mld. Kč 340 mil. USD).

Stav devizových rezerv se během prvních letošních devíti měsíců zvýšil o 2,2 mld. USD na 5,8 mld USD. Koncem října pak dosáhly devizové rezervy celé bankovní soustavy 5,9 mld. USD. Nadále pokračuje dynamický růst devizových rezerv ČNB, které k 30. září činily 3,1 mld. USD, ke konci října 3,3 mld. USD (k 30.6.93 2,3 mld. USD, na začátku roku pouze 0,8 mld USD). Hrubá zadluženost činila k 30.9. 8,4 mld. USD.

Krátkodobá predikce

Celoroční přebytek na běžném účtu platební bilance v konvertibilních měnách by měl dosáhnout 18 mld. Kč (cca 600 mil. USD), na kapitálovém účtu 60 mld. Kč (cca 2 mld. USD). Devizové rezervy by měly koncem roku dosáhnout úrovně přes 6 mld. USD, z toho rezervy ČNB cca 3,7 mld. USD.

6. Příjmy a výdaje obyvatelstva

Ve srovnání se stejným obdobím roku 1992 došlo podle předběžných údajů v období leden - září 1993 k velmi výraznému nárůstu jak příjmů tak i výdajů obyvatelstva.

6.1. Příjmy

Nominální příjmy celkem stouply za devět měsíců proti stejnému období minulého roku o 28,2 %, což představuje reálný nárůst o 5,3 %, přičemž příjmy z mezd v tomto období vzrostly nominálně o 27,1 %.

Alarmující je skutečnost, že se za 1. pololetí 1993 při disproporcionálním vývoji mezd a produktivity práce zvýšila celková průměrná mzda proti stejnému období minulého roku o 27,8 % (dosáhla 5492 Kč), což vedlo k vyhlášení částečné mzdové regulace od 3. čtvrtletí t.r. (V průmyslu vzrostly za leden-červen průměrné nominální mzdy o 24,9 % a reálné o 2,6 % při reálném poklesu produktivity práce o 0,6 %. Ve stavebnictví činil přírůstek průměrné nominální mzdy 31,5 %, reálné 8,1 % a produktivita práce se snížila o 10,6 %.)

I přes mírný pokles dynamiky mezd v září lze konstatovat, že jejich vývoj je stále v rozporu s dynamikou produktivity práce. V průmyslu (organizace nad 24 zaměstnanců) byly za 9 měsíců roku 1993 proti stejnému období 1992 průměrné mzdy vyšší o 25,1 % při poklesu produktivity práce o 1,2 %, ve stavebnictví vzrostly průměrné mzdy ve stejném období o 31,0 % při poklesu produktivity práce o 8,3 %. Vzhledem k trvalému charakteru tohoto trendu nebude možno mzdovou regulaci pro příští rok zrušit.

Ve 4. čtvrtletí t.r. lze očekávat mírné sezonní zvýšení příjmů obyvatelstva. Vzhledem k podmínkám mzdové regulace by však nemělo dojít k dramatickému vývoji ve mzdové oblasti.

6.2. Výdaje

Peněžní výdaje obyvatelstva stouply v kumulaci tří čtvrtletí letošního roku ve srovnání se stejným obdobím m.r. nominálně o 29,4 %, reálně o 6,5 %. O dynamickém nárůstu spotřeby obyvatelstva v tomto období svědčí tempo růstu nákupu zboží (35,5 %), v samotném září 1993 pak vzrostly výdaje za zboží proti září 1992 o 27,8 % v nominálních hodnotách, tj. o 5,8 % reálně.

Míra úspor, tj. podíl přírůstku nerealizovaných peněžních prostředků z celkových příjmů, činila za období leden - září 5,1 %, což je pouze o 0,9 % procentního bodu méně než ve stejném období minulého roku. Na koncil. pololetí činil tento rozdíl 2,7 % procentního bodu. Lze tedy konstatovat, že chování obyvatelstva v oblasti úspor se od 2. čtvrtletí přiblížilo k trendům předchozích let s tím, že přírůstky úspor v jednotlivých měsících vykazovaly méně výkyvů.

7. Měnová politika

Měnovou politiku lze po restrikci v období měnové odluky charakterizovat jako stabilizační až mírně expanzívní.

7.1. Měnové agregáty

Po mírném poklesu na počátku roku od začátku 2. čtvrtletí objem peněžní zásoby (agregát M2) roste a koncem září dosáhl 652,8 mld. Kč. To je o 9,2 % více než na počátku roku. Tento vývoj je možno z makroekonomického hlediska hodnotit jako odpovídající potřebám ekonomiky vzhledem k pozitivnímu vývoji indikátorů ekonomické aktivity, relativní cenové stabilitě a poklesu podílu platební neschopnosti na HDP.

Stále pokračuje trend poklesu podílu dlouhodobých vkladů (jejich objem vzrostl pouze o 0,1 %), kde vzniká možnost výhodnějšího uložení volných prostředků na finančním trhu. Nedostatek dlouhodobých zdrojů v ekonomice se tak spíše prohlubuje.

7.2. Úvěry

Ve stavu domácích úvěrů v České republice se po stagnaci v 1. čtvrtletí začala opět projevovat růstová dynamika. Koncem září dosáhl jejich objem 694,6 mld. Kč, což je proti počátku roku více o 8,9 %.

časového hlediska nadále pokračuje trend poklesu podílu dlouhodobých úvěrů (z 35,9 % počátkem roku na 29,0 % koncem září) ve prospěch úvěrů krátkodobých (z 37,4 % na 43,5 %) a střednědobých (z 26,7 % na 27,4 %). Příčiny lze hledat jednak v postupném splácení starších dlouhodobých úvěrů, jednak v nedostatku dlouhodobých zdrojů a jednak v neochotě bank poskytovat nové dlouhodobé půjčky vzhledem k velké poptávce po úvěrech s kratší dobou splatnosti a vzhledem k větší rizikovosti dlouhodobých úvěrů.

Dále se zvýšila úroková marže (v červenci dosáhla 7,3 % procentních bodů při průměrné úrokové míře z úvěrů 14,3 % p.a. a z vkladů 7,0 % p.a.).

Vývoj kreditních a debetních úrokových sazeb vedl v průběhu 1. pololetí ke zvýšení objemu zisku komerčních bank na 13,3 mld. Kč, což je více než dvojnásobek zisku vytvořeného za 1. pololetí 1992, přičemž objemu výnosů meziročně vzrostl pouze o 68,1 %.

Největší strukturní podíl na stavu domácích úvěrů mají již úvěry soukromým nefinančním organizacím (včetně družstev a živnostníků). Koncem září činily 294,8 mld. Kč, což bylo již 42,4 % domácích úvěrů. Významný strukturní podíl mají stále ještě státní podniky (37,9 % koncem září 1993), jejich objem však i v absolutním vyjádření neustále klesá.

Objem půjček obyvatelstvu (44,4 mld. Kč, tj. 6,4 % ze stavu domácích úvěrů k 30.9. 1993) je dosti nízký, dlouhodobě stagnuje až mírně klesá.

Velikost čistého úvěru vládě se z 74,7 mld. Kč počátkem roku (po započtení převzetí dluhů ČSOB apod.) především díky úspěšnému rozpočtovému hospodaření vládního sektoru snížila na 49,1 mld. Kč koncem září.

Krátkodobá predikce

Ke konci roku lze očekávat mírný pokles objemu oběživa mimo banky, růst objemu peněžní zásoby o 17-18,5 % a růst objemu domácích úvěrů o 16-17 %.