Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

5. Vývoj státní zadluženosti

Vývoj vnitřního státního dluhu České republiky je v roce 1993 charakteristický snižováním přímých závazků státu vůči bankovní soustavě a růstem emisí státních dluhopisů vč. státních pokladničních poukázek. Část přímých závazků státu vůči. ČNB a ČSOB byla těmito emisemi cíleně transformována do státních cenných papírů.

Do konce roku 1993 se nezmění stav přímých závazků státu vůči ČNB převzatých od bývalé federace ve výši 43,4 mld Kč (z převzetí vládních úvěrů a z vypořádání důsledků devalvací a revalvací u čs. bank), neboť vedení ČNB vyhovělo žádosti ministra financí o roční odklad splátek těchto závazků. Závazky za rozpočtové schodky z minulých let nekryté emisemi státních dluhopisů, zahrnující na počátku roku 1993 ještě závazek za rozpočtových schodek ČR roku 1991 ve výši 9,9 mld Kč a převzatý dluh za rozpočtový schodek federace z roku 1992 ve výši 4,7 mld Kč, se za 1.- 3. čtvrtletí 1993 výrazně snížily.

Závazek za rozpočtový schodek 1991 ve formě přímého bankovního úvěru je postupně transformován do formy střednědobých státních dluhopisů. Tři emise těchto dluhopisů proběhly následovně:

Zbylá výše závazku vůči ČNB v částce 1 605,4 mil. Kč bude sekuritizována do konce roku 1993. Vzhledem k výrazné převaze poptávky nad nabídkou byly výnosy do doby splatnosti dosažené u 2. a 3. emise státních dluhopisů pro MF velmi výhodné. Nižší výnos u 3, emise je ovlivněn zrušením zdanění u státních dluhopisů (zákon č. 196/93 Sb.).

Na krytí schodku státního rozpočtu ČR za rok 1992 ve výši 1,7 mld Kč a převzatého dluhu za rozpočtový schodek federace z roku 1992 byly 1. března 1993 emitovány státní pokladniční poukázky v nominální hodnotě 6,7 mld Kč se splatností 4 měsíce. Předtím se realizovaly 3 emise SPP i na krytí počátečních schodků běžného rozpočtového hospodaření roku 1993.

Vzhledem k příznivému vývoji běžného rozpočtového hospodaření po 10. únoru 1993 nebylo nutné již provádět další emise na krytí běžných rozpočtových schodků.

Závazek státu vůči ČSOB na aktivní saldo z převzetí zahraničních pohledávek a závazků vznikl na základě jedné z dohod mezi MF ČR a ČSOB deklarujících v rámci transformace ČSOB v čistě komerční banku převzetí položek státní povahy z bilance ČSOB do státních finančních aktiv a pasív. Podle této dohody byla splatnost uvedeného úvěru stanovena do 30.4.1993 a úročení dohodnuto na 15 % p.a. Později byla smlouvou mezi MF ČR a ČSOB splatnost úvěru prodloužena do 31.7.1993 (první polovina dluhu), resp. do 31.8.1993 (druhá polovina dluhu) při úročení 17, 5 % p. a.

V průběhu června a na počátku července se však podařilo uvedený úvěr splatit z výnosů emisí SPP k 25.6.1993 (v nominální hodnotě 5 mld Kč), k 30.6.1993 (v nominální hodnotě 7 mld Kč) a k 9.7.1993 (v nominální hodnotě 5 mld Kč). Z výnosů těchto emisí SPP o zhruba 1 měsíční splatnosti byl současně uhrazen závazek z březnové emise SPP ke krytí rozpočtových schodků za rok 1992. Do konce roku 1993 se počítá s jejich dalším revolvingem a nejdříve od roku 1994 s jejich přeměnou na formu střednědobých dluhopisů, jejichž vydání ve výši 16 802 mil. Kč bylo již Parlamentem ČR schváleno (zákonem PS č. 172/93 Sb.).

Vzhledem k technickým obtížím při vybírání 25 %ní srážkové daně z úrokových výnosů státních pokladničních poukázek byly emise SPP od 25.6.1993 do 30.7.1993 prováděny holandskou dražbou, při níž je stanovena jednotná cena všech SPP na úrovni nejhorší nabízené úrokové sazby pokrývající výši draženého objemu. Od 1.8.1993 byly zákonem PS č. 196/93 Sb. úrokové výnosy ze státních dluhopisů osvobozeny od daně z příjmů. Emise SPP jsou proto od této doby prováděny americkou aukcí, při níž jsou přijímány cenově nejvýhodnější nabídky až do výše draženého ob jemu.

Závazek státu vůči Investiční bance, a.s. Praha za úvěr na KTUK Dolinská vznikl na základě smlouvy MF ČR s Investiční bankou podložené dohodou o nástupnictví České republiky a Slovenské republiky k mezinárodním dohodám o účasti na výstavbě Krivorožského těžebního a úpravárenského kombinátu na Ukrajině a o vypořádání závazků státního rozpočtu federace z této účasti. Z ní vyplývá povinnost státu splácet uvedený úvěr po dobu 10 let pravidelně ve dvou pololetních splátkách při úročení za diskont +0,7 % p.a. Do stanovených terminů (tj. do konce března a do konce října) byly již provedeny splátky jistiny za rok 1993 a čtvrtletně je splácen i úrok z tohoto úvěru. S jeho přeměnou na státní dluhopisy se nepočítá.

U dalších forem vnitřního státního dluhu ČR nedošlo za 1.- 3. čtvrtletí 1993 k výraznějším změnám. V únoru a srpnu byly uhrazeny pololetní kupóny první emise obligací na KBV v celkové částce 465 mil. Kč, v květnu pak pololetní kupón druhé emise v částce 417 mil. Kč. Nominální hodnota emitovaných dluhopisů na KBV se v březnu o 65 mil. Kč snížila v důsledku provedeného zpětného odkupu od dvou slovenských bank financovaného ze státního rozpočtu.

Státní rehabilitační dluhopisy byly za leden až září 1993 na území České republiky přiděleny v nominální hodnotě 554,6 mil. Kč. Na účet Investiční banky, a.s. Praha bylo ze státních prostředků převedeno 177,5 mil. Kč na úhradu splatných kupónů a 11,2 mil. Kč jako odměna za zajišťování činnosti v této oblasti státních cenných papírů. Vzhledem ke zkráceni splatnosti rehabilitačních dluhopisů (do konce roku 1995) se ve státním rozpočtu počítá pro rok 1993 se splácením tří kupónů.

Zahraniční státní dluh České republiky tvoří od 1.1.1993 především od federace převzaté vládní závazky z přijatých zahraničních půjček na podporu platební bilance, kde v červenci 1993 bylo dokončeno jejich čerpání a splácení začne až od roku 1997.

Čerpání se týkalo pouze půjčky SAL od IBRD. Na úhradu úroků a jiných náklad dluhové služby bylo ze státního rozpočtu (prostřednictvím umořovacího účtu) poukázáno do konce září u všech půjček přijatých ze zahraničí formou vládních úvěrů celkem 1 466,4 mil. Kč, z toho u půjčky SAL 519,6 mil. Kč.

Stavy zahraničních závazků převzatých od ČSOB se za 1.- 3.čtvrtletí 1993 snížily, což souvisí zejména se splácením zadluženosti ve volných měnách z titulu tzv. centrálního devizového zdroje, kde podle zákona ČNR o státním rozpočtu č.10/93 Sb. je korunová úhrada splátek jistiny i úroků zajištěna z prostředků Fondu národního majetku.

Z předpokládané celoroční úhrady ve výši 6,5 mld Kč bylo do konce září prostřednictvím zvláštního účtu ve státních finančních aktivech uhrazeno z Fondu národního majetku 3,8 mld Kč. Z toho na úhradu splátek jistiny bylo vydáno 2,8 mld Kč, na splátky úroků cca 1,7 mld Kč a o cca 620 mil. Kč byly úhrady kráceny v důsledku rektifikace jistin CDZ a došlých úhrad aktiv CDZ. Rozdíl mezi nižším poklesem korunové protihodnoty závazků CDZ a rozsahem úhrad jistiny představuje vliv změn kurs$ volných měn, v nichž jsou tyto závazky vedeny.