Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Miroslava Řezníčka na
ministra spravedlnosti Jiřího Nováka a ministra
zdravotnictví Luďka Rubáše. Interpelace
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
V Praze dne 7. 12. 1993 |
Vážený pane ministře, vážený
pane generální prokurátore,
nešvary a přímo podezřelé jednání
okolo privatizace zdravotnických a lázeňských
zařízení nabyly bohužel mimořádné
proslulosti mezi privatizačními skandály.
Patrně nejzávažnějším důvodem
je tu spojení privatizace těchto zařízení
s tzv. obálkovou metodou při veřejných
soutěžích.
Na tuto skutečnost upozorňovala již zpráva
ministerstva státní kontroly České
republiky ze 2. prosince 1992. Na str. 3 této zprávy
se uvádí jako příklad sedm zvláště
závažných porušení zákona
při veřejných soutěžích
v nejrůznějších oborech.
Ani po této zprávě však nebyla zjednána
náprava. Dosvědčuje to mimo jiné i
případ privatizace sanatoria Florencie v Karlových
Varech, kterým jsem nucen se v této interpelaci
zabývat. Nejvíce zaráží, že
na výsost podezřelému průběhu
veřejných soutěží na privatizaci
tohoto sanatoria nebyl schopen přes projevenou snahu zabránit
ani sám předseda Fondu národního majetku.
Jednalo se de facto o čtyři veřejné
soutěže:
První veřejná soutěž byla
vyhlášena s minimální cenou natolik
nízkou, že karlovarská privatizační
komise prosadila její odvolání, údajně
pro započítání příliš
nízké ceny pozemků.
Druhá veřejná soutěž již
počítala s cenou pozemků ve výši
25 000,- Kč za metr 2 a proto stanovila minimální
cenu 125 miliónů Kč. Tím ovšem
ztratila privatizace sanatoria jakýkoliv smysl, neboť
návratnost takovéto investice se dostala do nedohledna.
Do soutěže se tudíž nikdo nepřihlásil.
Třetí veřejná soutěž
byla vyhlášena jako "Opakovaná veřejná
soutěž", při níž bylo 125
miliónů Kč uvedeno pouze jako orientační
kupní cena. Vítězem soutěže se
stal pan Jaroslav Kopačka, a to za kupní cenu 60
miliónů Kč. 0 regulérnosti průběhu
svědčí skutečnost, že na protest
dalších účastníků předseda
Fondu národního majetku, ing. Tomáš
Ježek, CSc., soutěž zrušil.
Místopředseda VV FNM ČR ing. Jindřich
Kapoun, CSc., odmítl v tomto kole soutěže s
odvoláním na vysoké náklady zajistit
účast notáře při otevírání
obálek s nabídkami jednotlivých účastníků.
Vytvořil tak prostor pro nekontrolovatelné rozhodování
svých podřízených. Vítěz
soutěže přitom ani nesplnil zadané podmínky
a vzápětí beztak místo něj
veřejně vystupoval - např. při setkání
s pracovníky sanatoria Florencie, 26. dubna 1993 - jako
vítěz a nový majitel JUDr. Radan Večerka,
předseda lázeňské komise a poslanec
města Karlovy Vary za ODA.
Vzhledem k tomu podal jeden z účastníků
soutěže i přes její zrušení
generálnímu prokurátorovi České
republiky JUDr. Jiřímu Šetinovi trestní
oznámení na "případné
spáchání trestného činu...podvodu,
nekalé soutěže, zneužívání
pravomocí veřejného činitele či
jiných". Generální prokuratura postoupila
toto oznámení Městské prokuratuře
v Praze. Od 11. 8. 1993, kdy Městská prokuratura
sdělila oznamovateli, že oznámení předala
vyšetřovateli, se však nestalo po této
stránce vůbec nic.
Mezi tím však byla vyhlášena čtvrtá
veřejná soutěž, opět s orientační
kupní cenou 125 miliónů Kč, s termínem
doručení nabídek 29. 7. 1993. Vítězem
této soutěže se stal JUDr. Radan Večerka.
Nezávislá kontrola nabídek notářem
již ani nebyla v podmínkách soutěže
uvedena.
Na podmínkách soutěží je mimo
jiné zvláštní, že v nich sice vždy
byla uváděna povinnost nadále zajišťovat
v sanatoriu lázeňskou léčbu, nicméně
se připouští změnit se souhlasem ministerstva
zdravotnictví tento způsob využití.
Vzhledem k orientační ceně objektu i výši
kupní ceny zaplacené vítězem zrušené
třetí soutěže lze předpokládat,
že ministerstvu nezbyde než tento souhlas vydat, leda
by se novému majiteli podařil zázrak a zajistil
zcela exkluzivní zahraniční klientelu. Jak
málo je to pravděpodobné svědčí
skutečnost, že kvalifikovaný personál
sanatoria, včetně primáře, odchází.
Vzhledem k tomu, že předseda FNM zjevně není
přes projevenou dobrou vůli schopen bránit
podezřelým aktivitám karlovarských
funkcionářů své strany a možná
ani vysokých činitelů pražského
ústředí fondu při privatizaci státního
majetku do jejich rukou, nežádám již jeho
vyjádření ani vyjádření
ministra pro správu a privatizaci národního
majetku.
Obracím se touto interpelací na generálního
prokurátora, na ministra spravedlnosti a ministra zdravotnictví
a dávám současně podnět Nejvyššímu
kontrolnímu úřadu:
Zjistit, zda při opakovaných soutěžích
na privatizaci lázeňské léčebny
Florencie, Mariánskolázeňská 25, Karlovy
Vary byla dodržena všechna zákonná ustanovení,
zda bylo prošetřeno trestní oznámení
podané dne 13. června 1993 generálnímu
prokurátorovi Michaelem Gregorem a zda rozhodnutí
posledního kola soutěže převést
vlastnictví léčebny na JUDr. Radana Večerku
nepotvrzuje v kontextu s výše uvedenými skutečnostmi
- zejména s jeho vystupováním, jakožto
majitele po rozhodnutí, převést sanatorium
v předchozím kole soutěže na Jaroslava
Kopačku - podezření z manipulace při
veřejné soutěži.
Od ministra zdravotnictví žádám sdělit,
zda a jak hodlá zajistit, aby nový majitel sanatoria
Florencie pokračoval v zajišťování
lázeňské léčby a za jakých
podmínek či z jakých důvodů
je ochoten povolit prodat sanatorium dalšímu nabyvateli,
případně vypustit lázeňskou
léčbu z náplně činnosti sanatoria.