Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník zaslal odpověď na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka dopisem ze dne 24. ledna 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci, ve které žádáte prošetřit způsob stanovení maximálních cen benzinu od 1. 1. 1994, podávám následující vysvětlení:

Zvýšení maximálních cen automobilových benzinů k 1. 1. tr. o 0,40 Kč/l je výsledkem kumulovaného vlivu zvýšení spotřební daně o 665.- Kč/t, K.t, tj. v přepočtu 0.50 - 0.51 Kč/l a po započtení daně z přidané hodnoty 0,61 a 0,63 Kč/l a snížení cen rafinerií o cca 0,21 - 0,23 Kč/l. Úroveň obchodních přirážek prodejců zůstala oproti stavu z konce roku 1993 nezměněna. Tabulku s porovnáním cen a obchodních přirážek v prosinci 1993 a lednu 1994 přikládám.

Zvýšení spotřební daně bylo zmíněno v důvodové zprávě k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1994 jako jeden z dodatečných zdrojů vyrovnaného státního rozpočtu a bylo rovněž nedílnou součástí návrhu novely zákona o spotřební dani. Oba zákony byly v závěru minulého roku schváleny Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.

Příjmy ze spotřební daně se významnou měrou podílejí na krytí výdajů státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že spotřební daně jsou stanoveny pevnou částkou za jednotku množství, příjmy z nich zpravidla stagnují zatímco nezbytné výdaje vlivem míry inflace rostou rychleji. Vzhledem k nutnosti zachovat podíl výnosu ze spotřebních daní na příjmech státního rozpočtu byla tato úprava nezbytná. Lze předpokládat, že tyto změny budou více méně pravidelné. Ke zvýšení spotřebních daní došlo nejen u autobenzinů, ale i u tabákových výrobků a lihovin.

Ke zvýšení spotřební daně bych chtěl dále uvést, že celkové snížení autobenzinů je stále výrazně nižší než obvyklá úroveň v zemích Evropského společenství. Podíl souhrnu spotřební daně a daně z přidané hodnoty v ČR činí v průměru u olovnatých benzinů 65 - 78% a bezolovnatých 60- 75%. Důležité však je, že v rámci harmonizace daňových soustav Evropského společenství byly stanoveny minimální sazby spotřebních daní a ty jsou oproti našim sazbám na rok 1994 stále ještě vyšší o 3,20 Kč/l. Lze tedy říci, že kromě fiskálních motivů pro zvýšení spotřební daně šlo i o krok k postupnému sbližování naší daňové soustavy k soustavě Evropského společenství, což je nezbytnou podmínkou budoucího členství.

Pokud jde o ceny autobenzinů z rafinerií a jejich vztah k vývoji cen ropy na světovém trhu v roce 1993, je třeba vzít v úvahu několik skutečností:

- České rafinerie v lednu 1994 nakupovaly ropu o cca 17% levněji než v lednu 1993, na druhé straně rostly náklady na přepravu ropy a náklady spojené s údržbou a provozem rafinerií,

- do cen automobilových benzinů, motorové nafty a topných olejů, tj. položek podléhajících cenové regulaci věcným usměrňováním, mohou rafinerie zahrnout pouze ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk. Přitom změny cen ropy jako nejdůležitější, avšak nikoliv jedině složky nákladů mohou zahrnout do cen uvedených položek diferencovaně s přihlédnutím k podmínkám na trhu.

- zpracovaní ropy je štěpená výroba a bez současné produkce těžkých frakcí nelze vyrobit frakce lehké (benzin tvoří cca 15% z každé tuny zpracované ropy, cca 35% tvoří motorová nafta, lehký topný olej a letecký petrolej, 45% těžký topný olej). Prodej benzinu stoupá, u ostatních frakcí klesá v důsledku poklesu spotřeby a enormních dovozů. Odbytové problémy u motorové nafty a topných olejů se zatím řeší především pružnou cenovou politikou, a zčásti nevýhodným exportem.

Při respektování těchto skutečností ceny automobilových benzinů z rafinerií v lednu 1994 oproti lednu 1993 klesly v poměru o 2,1% (z toho u Speciálu stouply o 2,2%, u benzinu Super zůstaly beze změny a u Naturalu klesly o 10%), ceny motorové nafty klesly o 9%, lehkého topného oleje o 13% a těžkého topného oleje a 28%, vážený průměr celkového snížení cen činí cca 11%.

Ceny autobenzinů v průběhu roku 1993 v podstatě stagnovaly, postupně klesaly pouze ostatní produkty zpracování ropy. K poklesu cen autobenzinů došlo teprve k 1. 1. 1994 v důsledku dalšího výraznějšího snížení cen ropy na světovém trhu na přelomu listopadu a prosince 1993. Tohoto snížení cen bylo plně využito při stanovení nových maximálních cen autobenzinů ke zmírnění dopadu ze zvýšené spotřební daně.

Ceny autobenzinů a ostatních položek zpracování ropy rozhodně nejsou zdrojem nepřiměřeného zisku rafinerií. Rentabilita z nákladů za rok 1993 u obou chemických závodů klesla oproti roku 1992 výrazně, u a. s. Chemopetrol Litvínov téměř o dvě třetiny a u a. s. Kaučuk Kralupy téměř o polovinu.

Uvedené údaje nijak nevybočují ze situace ve vývoji cen ropy a autobenzinů v Evropském společenství. Podle údajů "Oil Bulletin" zpracovávaného periodicky generálním ředitelstvím pro energii Komise ES, průměrné ceny autobenzinů v zemích ES se v uplynulém roce snížily o cca 5% a průměrné ceny nákupů ropy (poslední údaje za září 93 oproti lednu 1993) o cca 15%.

Na základě výše uvedených údajů a informací považuji postup při zvýšení maximálních cen automobilových benzinů od 1. 1. 1994 za korektní a plně v souladu s platnými zásadami pro cenovou regulaci.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Zdeněk Vorlíček

člen hospodářského výboru

Poslanecké sněmovny

Sněmovní 4

Praha 1

++) Obchodní přirážka pro prodejní organizace se v roce 1993 dvakrát zvyšovala, k 1. 2. o 0,30 Kč/l a k 1. 7. o dalších 0,30 Kč/l; tím dosáhla úrovně blízké ve vyspělých státech.