Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Hranice důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, činí podle § 54 odst. 1 a § 68 odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení [Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.] 2040 Kč měsíčně a podle § 54 odst. 2 a § 68 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení¹⁾ 3520 Kč měsíčně.

(2) Důchody vyplácené ke dni účinnosti tohoto zákona, které byly upraveny jako jediný zdroj příjmu, se zvýší bez žádosti od splátky důchodu splatné po 31. březnu 1994.

(3) Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí oboustranně osiřelých dětí, které dosud nebyly upraveny jako jediný zdroj příjmu a nedosahují výše stanovené v odstavci 1, se upraví na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po 31. březnu 1994.

(1) Výše sociálního důchodu podle § 52 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení¹⁾ činí nejvýše 2040 Kč měsíčně u jednotlivce a nejvýše 3520 Kč měsíčně, je-li na takový důchod odkázán též rodinný příslušník.

(2) Sociální důchody podle § 52 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení¹⁾ mohou být přiznásny nebo zvýšeny až do částek uvedených v odstavci 1 na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po 31. březnu 1994.

K důchodům, které jsou v dubnu 1994 upraveny jako jediný zdroj příjmu, náleží v dubnu 1994 ještě částka ve výši dvojnásobku rozdílu mezi výší důchodu náležející při splátce důchodu splatné v dubnu 1994 a výší důchodu, která by náležela při splátce důchodu splatné v dubnu 1994 podle předpisů platných před účinností tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1994.

Stanovení hranic nejnižší výše důchodů specielně pro ty důchodce, jejichž důchod je jediným zdrojem jejich příjmu, začalo být v systému našeho důchodového zabezpečení uplatňováno na počátku 70. let. Rovněž zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, stanovil, že je-li starobní, invalidní, vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte jediným zdrojem příjmu důchodce a nedosahuje zákonem stanovené hranice, zvyšuje se důchod na tuto částku a je-li na starobní nebo invalidní důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, zvyšuje se důchod tak, aby úhrn jejich příjmů dosahoval hranice stanovené zákonem pro tyto případy.

Hranice nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodců, byly zvyšovány prakticky při každém zvýšení vyplácených důchodů, a to jak pro jednotlivce tak i pro dvojici, přičemž výše hranice pro dvojici byly stanovovány tak, aby odpovídaly cca 170% hranice pro jednotlivce. Od listopadu 1993 činí platná hranice minimální výše důchodu, který je jediným zdrojem příjmu, 1940 Kč pro jednotlivce a 3220 Kč pro dvojici. Spolu se státním vyrovnávacím příspěvkem, který od července 1990 náleží všem důchodcům, a tedy i k důchodům upraveným z titulu jediného zdroje příjmu, činí minimální příjem osamělého důchodce 2160 Kč a dvojice důchodců 3660 Kč.

Počet důchodů upravených z titulu jediného zdroje příjmu se v důsledku zvyšování důchodů postupně snižoval. Zatímco v roce 1982 bylo vypláceno 304 tis. a v roce 1991 150 tis. těchto důchodů, při zvýšení důchodů v listopadu 1993 bylo upraveno na nové hranice jediného zdroje příjmu 68 tis. důchodů, tj. 2,8% všech a náklady na jejich zvýšení činily v tomto měsíci 12 mil. Kč, tj. 0,2% celkových nákladů na důchody.

Zvýšením životního minima dojde ke sjednocení výše životního minima s minimálním příjmem osamělého důchodce, přičemž dosud byl minimální příjem důchodce vždy vyšší, v jednotlivých obdobích mezi úpravami o 100 - 280 Kč měsíčně. Minimální výše příjmu dvojice důchodců bude však po zvýšení životního minima o 200 Kč nižší než nově stanovené životní minimum, takže tito důchodci se stanou sociálně potřebnými a bude třeba jim poskytovat pomoc v rámci systému sociální péče.

Sjednocení výše životního minima a minimálního důchodu je cílovým řešením, k němuž bude směřovat připravovaná transformace systému důchodového zabezpečení na systém důchodového pojištění. V současné době je však třeba přihlédnout i k tomu, že důchodci s nízkými důchody upravenými na hranici jediného zdroje příjmu jsou nejstaršími důchodci, vdovy bez vlastního důchodu a bývalé osoby samostatně hospodařící. Tito občané mají v důsledku svého věku značně omezené možnosti řešit vzniklou sociální situaci vlastními silami, a to nejen pokud jde o možnost zvýšení svých příjmů, ale i při zvyšování životních nákladů v oblastech, v nichž lze již obtížně regulovat rozsah spotřeby. Zatímco mladší občané se dostávají do pásma životního minima většinou pouze dočasně a s perspektivou na změnu tohoto stavu, pro důchodce je tento stav vesměs již doživotní, přičemž starší člověk se současným trendem životních nákladů nepočítal a ani počítat nemohl, a proto je na něj zcela nepřipraven.

Navrhuje se proto zvýšit hranice jediného zdroje příjmu pro důchodce tak, aby byla o 100 Kč vyšší, než životní minimum, tj. pro jednotlivce na 2040 Kč a pro dvojici na 3520 Kč. Spolu se státním vyrovnávacím příspěvkem by tak minimální příjem osamělého důchodce činil 2260 Kč a minimální příjem dvojice důchodců 3960 Kč. Na stejné výše se navrhuje zvýšit hranice pro sociální důchody.

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1994, s ohledem na nezbytnou technickou přípravu plátce důchodů. Vzhledem k tomu, že částky životního minima mají být zvýšeny k 1. únoru 1994, navrhuje se, aby k důchodům, které budou v dubnu 1994 upraveny jako jediný zdroj příjmu ve výši podle tohoto zákona, byla v tomto měsíci vyplacena ještě částka ve výši dvojnásobku rozdílu mezi částkou důchodu upraveného jako jediný zdroj příjmu podle navrhované právní úpravy a částkou, která by náležela podle dosavadní právní úpravy.

Ekonomický dopad:

Zvýšení hranice nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce, o 100 Kč měsíčně pro jednotlivce by se týkalo cca 86 tis. důchodců, přičemž zvýšení výdajů bude činit 7,8 mil. Kč měsíčně (včetně zvýšení sociálních důchodů). Zvýšení hranice pro dvojici o 300 Kč by se týkalo cca 10 tis. důchodů (včetně sociálních). Vzhledem k tomu, že současná hranice jediného zdroje příjmu pro dvojici je o 200 Kč nižší než odpovídající životní minimum, stali by se prakticky všichni tito důchodci bez úpravy důchodu sociálně potřebnými a bylo by třeba jejich příjem zvýšit administrativně složitější cestou v systému sociální pomoci. Zvýšení o 300 Kč bude vyžadovat další 1 mil. Kč měsíčně.