Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky) ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb., zákona České národní rady č. 516/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zásada číslo 1 - cíl úpravy

Cílem předložené úpravy je novelou zákona o rozpočtových pravidlech republiky:

a) stanovit pravidla pro hospodaření vyšších územních samosprávných celků (dále jen "vyšších územních celků") s rozpočtovými prostředky,

b) upravit způsob zřizování a stanovit hlavní zásady hospodaření s finančními prostředky trvalých nebo dočasných fondů vyššího územního celku.

Pro splnění tohoto cíle se navrhuje vložit do zákona o rozpočtových pravidlech republiky novou část-šestou, nazvanou "ROZPOČTY VYŠŠÍCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ". Ta bude mít sedm paragrafů, jejichž obsah vymezují zásada čís. 2 až zásada čís. 8: ostatní části a paragrafy se přečíslují.

Zásada číslo 2 - Úloha rozpočtu vyššího územního celku

1) Financování vyšších územních celků se řídí jejich rozpočtem.

2) Rozpočet vyššího územního celku je se státním rozpočtem republiky spojen finančními vztahy, jímž je dotace popř. návratná finanční výpomoc.

3) Při stanovení dotace ze státního rozpočtu republiky do rozpočtu vyššího územního celku, nebo jejich podílů na daních a poplatcích odváděných do státního rozpočtu republiky, se přihlédne k úhradě nákladů, které jim vzniknou v souvislosti se zabezpečováním úkolů v přenesené působnosti.

4) Odvody do státního rozpočtu republiky lze vyššímu územnímu celku uložit jen na základě zákona.

Vyšší územní celky charakterizuje Ústava ve svém Čl. 101 jako veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Navrhuje se, aby rozpočet vyššího územního celku byl napojen na státní rozpočet zejména dotacemi, které by měly činit cca 30% jeho plánovaných potřeb. Dalších 70% by měly tvořit tzv. "vlastní příjmy" vyššího územního celku, jejichž přidělení nebude záviset na vůli Parlamentu České republiky, protože budou získány hospodářskou činností nebo půjdou do jeho rozpočtu prostřednictvím finančních orgánů přímo, jako předem stanovený adresát celého příjmu nebo jeho části.

Povinnosti nahradit vyššímu územnímu celku náklady, které mu vzniknou v souvislosti se zabezpečováním úkolů v přenesené působnosti, se stanovuje obdobně, jako je tomu u obcí.

V zájmu zachování co největší nezávislosti rozpočtu vyššího územního celku na vnějších zásazích se stanoví možnost odvodů do státního rozpočtu republiky jen na základě zákona.

Zásada číslo 3 - Obsah rozpočtu vyššího územního celku:

1) Vyšší územní celek hospodaří podle svého rozpočtu příjmů a výdajů.

2) Rozpočet obsahuje příjmy a výdaje vyššího územního celku, v nichž jsou vyjádřeny všechny finanční vztahy:

a) k právnickým osobám a zařízením, které zřídil nebo které přejdou podle zvláštního zákona do jeho majetku.

b) k ostatním subjektům, k nimž má finanční vztah na základě zákona nebo uzavřené smlouvy.

Zásada, obdobně jako je tomu v případě rozpočtu obce, stanovuje, co je obsahem rozpočtu vyššího územního celku.

Zásada číslo 4 - Příjmy rozpočtu vyššího územního celku

Příjmy vyššího územního celku tvoří:

a) výnosy z vlastního majetku a převody prostředků z vlastních peněžních fondů,

b) odvody a daně právnických osob a zařízení, které vyšší územní celek založil nebo které na základě zvláštního zákona přejdou do jeho majetku,

c) příjmy ze společné podnikatelské činnosti vyššího územního celku s právnickými a fyzickými osobami,

d) příjmy z daně darovací a dědické

e) správní poplatky za úkony prováděné orgány vyššího územního celku,

f) podíly na dani z přidané hodnoty, dani silniční, dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,

g) úvěry, půjčky a nenávratné výpomoci,

h) sdružené prostředky, dary, výnosy z cenných papírů, sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy,

i) příjmy stanovené právními předpisy.

Vytvořením vyšších územních celků se nesmí zvýšit daňové zatížení občanů. Proto se nenavrhuje zavedení nových daní ani zvýšit sazby stávajících. Financování se navrhuje zabezpečit přesuny mezi jednotlivými veřejnými rozpočty. Tzv. "vlastní příjmy" vyššího územního celku jsou navrhovány vytvářet ze dvou zdrojů:

a) z výnosů hospodaření vlastním majetkem,

b) z výnosů daní, které se vyberou na jeho území (daň darovací, daň dědická) nebo z podílů výnosů na některých celorepublikových daních (u daně z přidané hodnoty 15%, u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 25%, u daně silniční 40%), popř. poplatků (např. z uvažovaného poplatku za užívání dálnic 50%).

Zásada číslo 5 - Výdaje rozpočtu vyššího územního celku

Z rozpočtu vyššího územního celku se hradí zejména:

a) výdaje na činnost vyššího územního celku a zařízení jim zřízených,

b) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám působícím v územním obvodu vyššího územního celku nebo účelové dotace a návratné výpomoci obcím,

c) nenávratné finanční vyrovnání obcím,

d) příspěvky na společnou činnost na základě sdružení vyšších územních celků ve věci společného zájmu,

e) splátky přijatých úvěrů, půjček a úroky z nich,

f) splátky přijatých návratných finančních výpomocí,

g) výdaje na emisi cenných papírů a na úhradu výnosů jejich vlastníkům, jakož i nákupu cenných papírů realizovaných z prostředků rozpočtu vyššího územního celku.

Výdaje rozpočtu vyššího územního celku se navrhují v takovém rozsahu, aby byla zabezpečena nejen činnost jeho orgánů, ale i proporcionální rozvoj území. Navíc se vyššímu územnímu celku dává možnost poskytnout obcím nevratné finanční vyrovnání v těch případech, kdy v důsledku jimi nezaviněného nerovnoměrného rozdělení finančních zdrojů nemohou zabezpečit základní samosprávné funkce nebo plnit úkoly vyplývající z jejich samostatné působnosti.

Zásada číslo 6 - Vypracování rozpočtu a hospodaření podle něj

1) Vyšší územní celek vypracovává svůj rozpočet na stejné období, na které se vypracovává státní rozpočet republiky.

2) Rozpočet vyššího územního celku schvaluje jen jeho zastupitelstvo.

3) Rozpočet se sestavuje jako vyrovnaný. Při krytí závazků se musí dát přednost takovým, které musí vyšší územní celek plnit (podle Čl. 9 ústavního zákona) před těmi, které může plnit při dostatku vlastních zdrojů (Čl. 11 téhož zákona).

4) Přebytky finančního hospodaření koncem roku nepropadají.

5) Nebude-li schválen rozpočet vyššího územního celku na příslušný rozpočtový rok před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v období, než k jeho schválení dojde, pravidly rozpočtového provizória: pravidla stanoví zastupitelstvo.

6) Vyšší územní celek provádí kontrolu hospodaření svými rozpočtovými prostředky.

Upravuje se proces vypracování rozpočtu vyššího územního celku a stanovuje způsob hospodaření podle něj. Rozpočet se vypracovává na stejné období jako státní rozpočet republiky. V souladu se Čl. 104 Ústavy se svěřuje zastupitelstvu vyššího územního celku schvalovat vlastní rozpočet. Aby nemohlo docházet k zadlužení vyššího územního celku, stanovuje se zásada vyrovnaného rozpočtu. Určuje se pořadí krytí závazků; nejdříve musí být hrazeny závazky spojené se zabezpečováním úkolů, pro které byly vyšší územní celky vytvořeny, pak úkoly ostatní. V zájmu efektivního využívání rozpočtových prostředků (neutratit peníze koncem roku za každou cenu) se stanoví, že nevyčerpané prostředky nepropadají a mohou se převést do dalšího roku. Pro případ, že rozpočet nebude přijat do stanoveného termínu, zavádí se povinnost hospodařit podle provizória, které stanoví zastupitelstvo. Dále se ukládá vyššímu územnímu celku provádět kontrolu hospodaření s rozpočtovými prostředky.

Zásada číslo 7 - Závěrečný účet vyššího územního celku

1) Vyúčtováním hospodaření za uplynulý kalendářní rok (dále jen "závěrečný účet vyššího územního celku") obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji vyššího územního celku.

2) Součástí závěrečného úctu vyššího územního celku je vyúčtování finančních vztahů k právnickým osobám a zařízením v působnosti vyššího územního celku a ke státnímu rozpočtu republiky.

3) Závěrečný účet vyššího územního celku schvaluje jeho zastupitelstvo.

Zásada stanovuje povinnost sestavit a schválit závěrečný účet vyššího územního celku. Dále určuje, co musí být jeho obsahem, a kdo ho schvaluje.

Zásada číslo 8 - Účelové fondy vyššího územního celku

1) Vyšší územní celek může zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy.

2) Trvalý nebo dočasný účelový fond vyššího územního celku může být zřízen jen pro potřeby plnění úkolů vyplývajících z jeho samostatné působnosti.

3) Fond zřizuje zastupitelstvo právním předpisem, který stanoví zásady jeho tvorby a orgán, pověřený jeho správou.

4) Peněžní prostředky fondu používá vyšší územní celek v zásadě vždy prostřednictvím příjmů a výdajů svého rozpočtu, s výjimkou převodů prostředků mezi fondy navzájem nebo případu, kdy prostředky fondu budou sloužit jen na vyrovnání časového nesouladu mezi příjmy a výdaji a průběhu rozpočtového roku.

Vyššímu územnímu celku se dává, obdobně jako má obec (viz § 25 zákona o rozpočtových pravidlech republiky), možnost zřizovat dočasné nebo trvalé účelové fondy. V této zásadě se upravuje zřizování fondů a stanovuje způsob používání peněžních prostředků fondu.

V zásadě se omezuje možnost zřizování fondů jen na ty případy, kdy půjde o zabezpečování úkolů spadajících do samosprávné působnosti vyšších územních celků. Dále obsahuje zmocnění pro zastupitelstvo vyššího územního celku k vydání právního předpisu, kterým se fond zřídí a stanovuje pravidlo používání prostředků fondu prostřednictvím příjmů a výdajů svého rozpočtu.

Zásada číslo 9

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 1995.

Doba účinnosti zákona se stanovuje shodně s dobou účinnosti dalších zákonů, které upravují činnost vyšších územních celků.

Zásady zákona podepsali tito poslanci:

J. Jegla v. r.

F. Kačenka v. r.

J. Broulík v. r.

D. Matulka v. r.

J. Navrátil v. r.

V. Frank v. r.

V. Votava v. r.

G. Mazalová v. r.

J. Kryčer v. r.

J. Bílý v.r.

J. Vraný v. r.

L. Nedorost v.r.

J. Drápela v. r.

J. Macháček v.r.

J. Hájek v.r.

J. Vik v. r.

M. Loukota v. r.

J. Valenta v. r.

P. Seifer v. r.

H. Orgoníková v. r.

M. Raška v. r.

J. Mandík v. r.

J. Křížek v. r.

V. Čechák v. r.

V. Klučka v. r.

J. Matějka v. r.

A. Hrazdíra v. r.

J. Novák v. r.

Z. Vlček v. r.

Obecná část

Ústava České republiky, zejména v hlavě sedmé, upravuje postavení vyšších územních samosprávných celků, stanovuje jejich kompetence a úkoly. Aby po svém vytvoření mohly kompetence využívat a úkoly plnit, musí k tomu mít vytvořeny především legislativní podmínky. Proto je nutné nově vydat nebo novelizovat celou řadu zákonů. Zákon o rozpočtových pravidlech republiky je jedním z nich. Stanovení pravidel hospodaření s rozpočtovými prostředky vyššího územního celku patří k nejdůležitějším úkolům, bez jejichž vyřešení není možné přistoupit k novelizaci dalších zákonů.

Navržená novela si klade za cíl nejen stanovit pravidla hospodaření vyšších územních celků s rozpočtovými prostředky, ale také vymezit úlohu, obsah, příjmy, výdaje a postup při zpracování rozpočtu a zavádí institut závěrečného účtu. Dále upravuje postup při zřizování fondů, a stanoví hlavní zásady hospodaření s jejich finančními prostředky.

V předložených zásadách se dále naznačuje, jakým způsobem by měly být novelizovány další zákony. Změna adresáta příjmů by měla být provedena např. u:

- daně darovací,

- daně dědické,

- daně z přidané hodnoty,

- daně silniční,

- daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Rovněž by bylo žádoucí zapracovat do připravované novely zákona o správních poplatcích změnu adresáta příjmů těch poplatků, které se budou vázat k úkonům, které budou provádět orgány vyššího územního celku. Připravovaný zákon o dálničním poplatku by měl vzít v úvahu, že část získaných prostředků by se měla stát příjmem vyššího územního celku (navrhuje se 50%).

V předložených zásadách se rovněž naznačuje, jaký podíl z některých daní by měl připadnout vyššímu územnímu celku. U daně z přidané hodnoty by to mělo výt 15%, u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 25% (o tento díl by se snížily příjmy obcí) a u daně silniční 40%.