Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zásada č. 1

Tento zákon upravuje postavení příslušníků Bezpečnostní informační služby (dále jen "příslušník"), jejich služební poměr, specifické prostředky získávání informací a jejich používání. Postavení, úkoly a kontrolu Bezpečnostní informační služby, jakož i spolupráci s ostatními zpravodajskými službami České republiky a jejich koordinaci upravuje zvláštní zákon.

Odůvodnění:

Tato zásada vychází ze zásady č. 16 vládního návrhu zásad zákona o zpravodajských službách České republiky,která předpokládá vydání zvláštního zákona o Bezpečnostní informační službě.

Zásada č. 2

Úkoly Bezpečnostní informační služby plní její příslušníci, kteří jsou k ní ve služebním poměru.

Příslušníci jsou povinni při plnění úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná újma zřejmě nepřiměřená k charakteru služebního úkolu.

Příslušníci podléhají ustanovením trestního zákona o trestných činech vojenských.

Příslušníci jsou oprávněni držet a nosit služební střelnou zbraň (dále jen "zbraň").

Odůvodnění:

Zásada přejímá současnou osvědčenou právní úpravu, neboť z dosavadní praxe nebyl shledán důvod pro její změnu.

Zásada č. 3

Úkoly při ochraně objektů Bezpečnostní informační služby plní k tomu určení příslušníci, kteří jsou po prokázání příslušnosti k Bezpečnostní informační službě oprávněni vyzvat osobu, která se bezdůvodně zdržuje v bezprostřední blízkosti těchto objektů, aby prokázala svou totožnost; osoba je povinna výzvě vyhovět.

pokud osoba svoji totožnost neprokáže, určený příslušník ji vyzve, aby setrvala na místě, než se dostaví příslušníci Policie České republiky, kteří dále postupují podle zvláštního zákona (§ 13 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů).

pokud osoba výzvy neuposlechne, může proti ní určený příslušník podle okolností použit po předchozím upozornění zvláštních prostředků, kterými jsou

a/ hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,

b/ slzotvorné prostředky,

c/ obušek,

d/ pouta,

e/ zásahová výbuška,

f/ úder střelnou zbraní.

Proti zjevně těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let může určený příslušník použít pouze hmatů a chvatů sebeobrany, vyjma případů, kdy jednání těchto osob přechází v útok bezprostředně ohrožující život nebo zdraví určeného příslušníka nebo jiné osoby nebo hrozí-li větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak. V tomto případě je určený příslušník oprávněn použít podle povahy věci i ostatních zvláštních prostředků.

Jestliže určený příslušník zjistí, že při použití zvláštních prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Každé použití zvláštních prostředků je určený příslušník povinen bezodkladně písemně hlásit svému nadřízenému.

Určený příslušník může použít zbraň v případě, že nelze jinak odvrátit nebezpečný útok, který ohrožuje chráněný objekt nebo uzavřený střežený prostor, to však po předchozí marné výzvě, aby bylo od útoku upuštěno a po varovném výstřelu.

Od výzvy, popřípadě i varovného výstřelu, může určený příslušník upustit jen v případě, že je ohrožen život nebo zdraví jeho nebo jiné osoby.

Při použití zbraně je určený příslušník povinen dbát nutné opatrnosti, aby zejména neohrozil život nebo zdraví dalších osob a co nejvíce šetřil život a zdraví osoby, proti níž použití střelné zbraně směřuje.

Použít zbraně podle odstavce 6 této zásady nelze proti zjevně těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let; vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví určeného příslušníka nebo jiných osob.

Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby je určený, příslušník povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony k řádnému objasnění oprávněnosti použití zbraně. Každé použití zbraně je určený příslušník povinen bezodkladně hlásit písemně svému nadřízenému.

Příslušníci, kteří neplní úkoly při ochraně objektů Bezpečnostní informační služby, mohou použít zbraň pouze v případech nutné obrany a krajní nouze. Jejich povinnost po použití zbraně se řídí podle předchozího odstavce této zásady.

Odůvodnění:

Tato zásada stanoví Bezpečnostní informační, službě stejnou povinnost, která je jinými zákony dána všem ostatním ozbrojeným službám, Policií České republiky a Armádě České republiky. Pouze v souvislosti s touto povinností jsou dána vybranému okruhu příslušníků oprávnění používat zvláštní prostředky nebo zbraň. Tato oprávnění ne jsou takového rozsahu jako je tomu u ostatních výše uvedených subjektů a současné obsahují podstatně větší omezení. Toto vyplývá ze skutečnosti, že charakter Bezpečnostní informační služby nevykazuje žádné známky represe jako je tomu u již zmíněných subjektů.

Zásada č. 4

Příslušníci prokazují svou příslušnost k Bezpečnostní informační službě služebním průkazem a slovním prohlášením "Bezpečnostní informační služba".

Příslušník zabezpečující ochranu objektů Bezpečnostní informační služby musí být ve služebním stejnokroji a viditelně označen identifikačním štítkem s textem "Služba". Vzor služebního stejnokroje a identifikačního štítku s textem "Služba" bude uveden v příloze paragrafovaného znění tohoto zákona.

Odůvodnění:

Ta to zásada stanoví prokazování příslušníků Bezpečnostní informační služby způsobem postačujícím k identifikaci příslušníka. Současně se výslovně stanoví obsah ústního prohlášení.

Zásada č. 5

Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou

a) zpravodajská technika,

b) krycí prostředky,

c) sledování.

Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou a odcizením.

Odůvodnění:

Tato zásada stanoví taxativní výčet zpravodajských prostředků a povinnost jejich ochrany.

Nutnost této ochrany vyplývá zejména z utajování zpravodajské činností a vyloučení případného zneužití nebo poškození zpravodajských prostředků.

Zásada č. 6

Pro účely tohoto zákona se zpravodajskou technikou rozumí zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně - chemické, radiotechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení nebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem při

a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a jejich vyhodnocování,

b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního a radiokomunikačního a jiného obdobného provozu,

c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů v případě, že jejich pořizováním nebo použitím je zasahováno do základních práv a svobod občanů,

d) vyhledávání použití technických prostředků, které by mohly znemožnit nebo znesnadnit plnění úkolů v rámci působnosti Bezpečnostní informační služby, pokud jím je zasahováno do základních práv a svobod občanů,

e) identifikaci osob nebo předmětů, popřípadě při zjišťování jejich pohybu za použití zabezpečovací a nástrahové techniky, pokud je tím zasahováno do základních práv a svobod občanů.

Odůvodnění:

Tato zásada stanoví, jaké prostředky, popřípadě zařízení nebo je jich soubory se považují za zpravodajskou techniku a taxativně vymezuje okruh činností,při kterých má být zpravodajská technika utajovaným způsobem používána.

Protože se jedná o činnosti, jimiž může být zasahováno do základních práv a svobod občanů, je nezbytné používání zpravodajské techniky upravit zákonem.

Zásada č. 7

Bezpečnostní informační služba může používat zpravodajskou techniku jen v oboru své působnosti po předchozím písemném povolen í soudce (zásada č. 9).

Zpravodajskou techniku lze použít jen za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností, pro než má být použita, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné.

Použití zpravodajské techniky smí omezit základní práva a svobody občanů jen v nezbytně nutné míře.

Bezpečnostní informační služba může technicky zabezpečit použití zpravodajské techniky i pro potřeby jiných oprávněných orgánů, pokud o to požádají a předloží příslušné povoleni k použití. zpravodajské techniky vydané podle zvláštního zákona.

Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat technické zabezpečení použití zpravodajské techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinna doložit, že použití zpravodajské techniky bylo podle tohoto zákona povoleno.

Odůvodnění:

Navrhovaná právní úprava povolování používán zpravodajské techniky vychází z dosavadní osvědčené právní úpravy.

Stanoví se podmínky pro použití zpravodajské techniky a možnost poskytovat technické zabezpečení použití zpravodajské techniky pro jiné oprávněné orgány, ze strany Bezpečnostní informační služby a naopak.

Zásada č. 8

Žádost o povolení k použití zpravodajské techniky předkládá Bezpečnostní informační služba soudci (zásada č. 9) písemně a musí obsahovat

a) druh zpravodajské techniky, která má být použita, navrhovanou dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o objektu zájmu, vůči kterému má být zpravodajská technika použita, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech,popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské techniky; má-li být zpravodajská technika použita vůči ústavnímu činiteli, musí být tata informace součástí žádosti,

b) odůvodnění, ve kterém se zejména uvedou skutečnosti stanovené v zásadě č. 7, z nichž je patrné, že jiný způsob odhalováni nebo dokumentování činností, pro něž má být zpravodajská technika použita, by byl neúčinný, podstatně ztížený nebo nemožný,

c) informaci o jakémkoliv předchozím požadavku na použití zpravodajské techniky ve vztahu k osobě uvedené v písmenu a) včetně rozhodnutí o tomto požadavku.

Odůvodnění:

Tato zásada stanoví obligatorně písemnou formu žádosti o povolení použití zpravodajské techniky a taxativně vymezuje její obsah. Obsah žádosti je stanoven v zájmu objektivního posouzení její důvodnosti soudcem.

Zásada č. 9

Povolení k použití zpravodajské techniky vydává předseda senátu vrchního soudu (dále jen "příslušný soudce").

Příslušný soudce o žádosti o povolení zpravodajské techniky rozhodne bezodkladně.

Rozhodnutí o povolení k použití zpravodajské techniky obsahuje druh zpravodajské techniky, která může být použita dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o objektu zájmu, vůči kterému má být zpravodajská technika použita, číslo telefonní stanice nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské techniky a odůvodnění.

Rozhodne-li příslušný soudce o povolení k použití zpravodajské techniky kladně, vydá současně výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje nejnutnější identifikační údaje, nikoli.v však odůvodnění.

Zamítne-li příslušný soudce žádost o povolení k použití zpravodajské techniky, obsahuje rozhodnutí odůvodnění.

Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení k použití zpravodajské techniky není přípustný opravný prostředek.

Použití zpravodajské techniky lze povolit jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu šesti měsíců.

Odůvodnění:

Zásada stanoví, kteří soudci jsou oprávněni vydávat povolení k použití zpravodajské techniky.

Stanoví se postup příslušného soudce při rozhodování o použití zpravodajské techniky, který je odlišný od postupu upraveného obecným předpisem.

Zásada č. 10

Příslušný soudce je oprávněn požadovat od Bezpečnostní informační služby informace k posouzení, zda důvody pro používání zpravodajské techniky trvají.

Zjistí-li příslušný soudce, že důvody používání zpravodajské techniky pominuly, rozhodne o odejmutí povolení k použití zpravodajské techniky.

O ukončeni používání zpravodajské techniky Bezpečnostní informační služba informuje písemně příslušného soudce.

Ředitel stanoví vnitřním předpisem podrobnosti o postupu před povolováním, při používání, využívání a evidování použití zpravodajské techniky.

Odůvodnění:

V zájmu ochrany základních práv a svobod se příslušnému soudci stanoví povinnost kontrolovat průběh používání zpravodajské techniky í po jejím povolení.

Zásada č. 11

Krycí prostředky slouží k utajení skutečné totožnosti příslušníka, jeho příslušnosti k Bezpečnostní informační službě, nebo k utajení skutečných zájmů či objektů Bezpečnostní informační služby a toto utajení je nutné pro plnění úkolů Bezpečnostní informační služby.

Krycími prostředky nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády; člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební státního zástupce, soudce nebo příslušníka jiné zpravodajské služby České republiky anebo diplomatický pas.

Krycí prostředky vydává, zřizuje nebo k jejich zřízení dává podnět Bezpečnostní informační služba na základě rozhodnutí ředitele.

Bezpečnostní informační služba vede evidenci vydaných nebo zřízených krycích prostředků.

Ředitel stanoví bližší podrobnosti o vyžadování, vydávání nebo zřizování, používání a evidenci krycích prostředků.

Odůvodnění:

Z praktické činnosti Bezpečnostní informační služby vyplynulo, že pod pojem "krycí doklady" nelze zahrnout pouze listiny a předměty, ale i právnické osoby, objekty a podobně, které slouží k utajení skutečné totožnosti příslušníka nebo jeho příslušnosti k Bezpečnostní informační službě nebo k utajení skutečných zájmů či objektů Bezpečnostní informační služby, a proto se nahrazuje dosavadní název "krycí doklady" názvem "krycí prostředky".

Výslovně se stanoví, které doklady nemohou být krycími prostředky.

Zásada č. 12

O použití sledování a jeho dokumentaci rozhoduje ředitel Bezpečnostní informační služby nebo jím určený vedoucí organizačního útvaru Bezpečnostní informační služby.

Ředitel stanoví podrobnosti o vyžadování, povolování, průběhu a evidenci sledování.

Odůvodnění:

Tato zásada přejímá dosavadní právní stav.beze změny.

Zásada č. 13

Osoby jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační služby Bezpečnostní informační služba je při plnění svých úkolů oprávněna využívat poskytovaných služeb osobami jednajícími v její prospěch.

Osobou jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba starší 18 let, která dobrovolně a utajeným způsobem poskytuje služby Bezpečnostní informační službě při plnění jejích úkolů.

Osobu jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby je Bezpečnostní informační služba povinna ochraňovat před vyzrazením, způsobením újmy na cti, životě, zdraví nebo majetku, která by jí mohla vzniknout v souvislosti nebo pro poskytování služeb Bezpečnostní informační službě.

Ředitel stanoví bližší podrobnosti o poskytování služeb osobami jednajícími ve prospěch Bezpečnostní informační služby a jejich evidenci.

Odůvodnění:

Vedle zpravodajských prostředků je Bezpečnostní informační služba oprávněna využívat služeb poskytovaných osobami jednajícími v jejich prospěch. Tento institut se přebírá z dosavadní úpravy s tím, že u osob jednajících ve prospěch Bezpečnostní.informační služby se zavádí dolní věková hranice 18 let. Tato zásada je odůvodněna skutečností, že získá vání informací nelze uskutečňovat pouze pomocí technických prostředků, ale i prostřednictvím lidského faktoru. Tento faktor je v některých případech zpravodajské činnosti nezastupitelný.

Zásada č. 14

Bezpečnostní informační služba je oprávněna uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v její působnosti.

Do evidencí Bezpečnostní informační služby nelze ukládat údaje o osobách mladších 15 let.

Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou nebo odcizením.

Osobám, o nichž jsou v evidencích Bezpečnostní informační služby uchovávány informace, se tato skutečnost ani uchovávané informace nesdělují.

Bezpečnostní informační služba za účelem trvalého zachování získaných informací zřizuje a spravuje archiv zvláštního významu.

Odůvodnění:

Bezpečnostní informační služba při plnění úkolů v oboru své působností získává informace, které je nutno uchovávat, neboť mohou i do budoucnosti sloužit k plnění jejich úkolů. Proto se navrhuje možnost uchovávání informací o fyzických nebo právnických osobách za účelem uvedeným v prvém odstavci navrhované zásady.

S ohledem na zásady trestní odpovědnosti se stanoví, že údaje o osobách mladších 15 let nesmějí být do evidencí Bezpečnostní informační služby vkládány.

Vzhledem k postaveni Bezpečnostní informační služby a se zřetelem na zvláštní povahu získávaných informací se navrhuje do zákona zakotvit skutečnost, že Bezpečnostní informační služba zřizuje a spravuje archív zvláštního významu podle § 24 zákona ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

Zásada č. 15

Došlo-li u kohokoliv k poškození zdraví, k jeho smrti nebo k věcné škodě v souvislosti s pomocí, kterou poskytl Bezpečnostní informační službě s jejím vědomím, uhradí škodu tím vzniklou stát obdobně jako při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání podle zákoníku práce. Vláda může nařízením stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu náleží poškozenému i jednorázové mimořádné odškodnění a kdy se zvyšuje jednorázové odškodnění pozůstalých.

Stát uhradí i škodu způsobenou osobou uvedenou v předchozím odstavci jinému v souvislosti s pomocí poskytnutou Bezpečnostní informační službě.

Právo státu na náhradu škody vůči tomu, kdo za ni poškozenému odpovídá podle občanského zákoníku, tím není dotčeno. Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem podle zvláštního předpisu tím není dotčena.

Náhradu škody podle odstavců 1 a 2 poskytuje v zastoupení státu Bezpečnostní informační služba.

Odůvodnění:

Po zkušenostech z dosavadní praxe jsou ustanovení o náhradě škody formulována tak, aby byly kryty všechny možné případy, kdy by mohlo dojít k poškození občana jednajícího v celospolečenském zájmu.

Zásada č. 16

Služební poměr příslušníků bude v návrhu paragrafovaného znění zákona upraven shodně s platnou právní úpravou (§ 33 odst. 1, 3 a 4 a § 34 až § 158 zákona ČNR č. 52?/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky), a to jako samostatná část zákona.

Odůvodnění:

Právní úprava služebního poměru příslušníků Bezpečnostní informační služby bude jako cílové řešení s dlouhodobou působností nově koncipována v rámci předpokládané samostatné obecné zákonné úpravy

V současné době není proto vhodné, aby tuto zcela novou právní úpravu předjímaly zásady zákona o Bezpečnostní informační službě.

Zásada proto beze změny akceptuje současnou právní úpravu služebního poměru příslušníků Bezpečnostní informační služby, a to v zájmu nezbytnosti zachování právní jistoty a služebního postavení příslušníků Bezpečnostní informační služby. Vychází se přitom z požadavku na stabilitu právního řádu a faktu ze každá změna v úpravě služebního poměru zasahuje do mnoha dalších právních vztahů a vyvolává tak nepředvídatelný řetězec dalších změn.

Zásada č. 17

pokud se v obecně závazných právních předpisech mluví o Bezpečnostní informační službě České republiky, rozumí se tím Bezpečnostní informační služba.

Bezpečnostní informační služba provádí výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Bezpečnostní informační služby, vede jejich evidence a schvaluje technickou způsobilost služebních vozidel.

Odůvodnění:

Zásadou se provádí změna názvu Bezpečnostní informační služby spočívající ve vypuštění slov "České republiky".

Dále zásada přejímá osvědčenou právní úpravu v oblasti výcviku řidičů služebních vozidel, schvalování technické způsobilosti těchto vozidel a jejich evidencí.

Zásada č. 18

Zrušuje se zákon České národní rady č. 527/1992 Sb., c Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.

Zásada č. 19

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. června 1994.

Odůvodnění:

Datum nabytí účinnost vychází z předpokládané účinnosti zákona a zpravodajských službách České republiky.

Platná zákonná úprava činnosti Bezpečnostní informační služby, právního postavení jejích příslušníků včetně zřízení Bezpečnostní informační služby je zakotvena v zákoně ČNR č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky.

Česká národní rada citovaný zákon přijala pouze s omezenou účinností do konce roku 1993 a s předpokladem, že na něj bude bezprostředně navazovat nový zákon o Bezpečnostní informační službě.

Během doby po přijeti tohoto zákona se však pohled na potřebu a způsob právní úpravy zpravodajských služeb vyvíjel a tyto tendence vyústily v návrh zásad zákona o zpravodajských službách, kterým vláda definovala základní úkoly a působnost tří zpravodajských služeb působících v České republice. Přitom na uvedený zákon mají navazovat zákonné úpravy jednotlivých zpravodajských služeb.

Návrh zásad zákona o zpravodajských službách byl v listopadu 1993 vládou předložen Parlamentu a v jeho orgánech byl projednán v únoru 1994, tedy v době, kdy návrh zásad zákona o Bezpečnostní informační službě byl již předložen vládě.

Za této situace nebylo možné vypracovat návrh nového zákona o Bezpečnostní informační službě tak, aby mohl nabýt účinnosti k 1. lednu 1994 a proto vláda předložila Parlamentu návrh jeho novely, která měla účinnost zákona prodloužit do 30. června 1994. Parlament zákonem č. 316/1993 Sb. prodloužil účinnost zákona do 31. července 1994.

Vzhledem k tomuto uvedenému časovému nesouladu legislativních prací na obou zákonech a k nezbytnosti zachování právní kontinuity existence a činnosti Bezpečnostní informační služby předkládá se návrh zásad zákona o Bezpečnostní informační službě koncipovaný tak, že vychází ze zásady č. 16 vládního návrhu zásad zákona o zpravodajských službách České republiky, která předpokládá jeho vydání a je s tímto návrhem v souladu. Vychází také z těch ustanovení dosavadního zákona o Bezpečnostní informační službě, která se při jeho uplatňování v praxi osvědčila.

Předložený návrh obsahuje upřesnění celé řady institutů dosavadního zákona a návrhy některých nových ustanovení tak, takže blíže objasněno v odůvodnění jednotlivých zásad.

Předložený návrh zásad zákona předpokládá upravit služební poměr příslušníků Bezpečnostní informační služby shodně s dosavadní právní úpravou. Byl tak respektován požadavek, aby nová právní úprava služebního poměru příslušníků byla nově řešena až společně a jednotně pro všechny ozbrojené zpravodajské služby.

Předložený návrh zásad zákona si nevyžádá zvýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu České republiky.