kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu uskutečnění výcvikových činností jednotek AČR mimo území České republiky a s krátkodobou přítomností jednotek cizích ozbrojených sil na území České republiky za účelem
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
I. souhlasí s tím, že
a) jednotky AČR se budou zúčastňovat činností mimo území České republiky dle níže uvedených kriterií,
b) na území ČR budou probíhat výcvikové činnosti jednotek ozbrojených sil cizích zemí společně s AČR dle níže uvedených kriterií;
II. žádá vládu, aby o níže uvedených činnostech předem informovala Poslaneckou sněmovnu;
III. usnáší se, že toto usnesení se vztahuje
1. na činnosti probíhající mimo území České republiky, jichž se po dobu nepřekračující 30 dní účastní organické jednotky AČR v hodnotě ne vyšší, než prapor nebo v celkovém počtu ne vyšším než 700 osob pro každou jednotlivou činnost, vyslané:
a) k výcviku v přípravě velitelů, štábů a jednotek k mírovým, humanitárním, pátracím, záchranným a dalším operacím, které mohou být dohodnuty, prováděnému společně s ozbrojenými silami cizích států;
b)k výcviku takových činností jednotek letectva a protivzdušné obrany AČR, které nelze provést na území ČR a které jsou nezbytné pro udržení bojeschopnosti těchto složk AČR.
2. na činnosti probíhající na území ČR, jichž se účastní organické jednotky ozbrojených sil jednoho nebo více států, v hodnotě ne vyšší než jeden prapor ozbrojených sil každého jednoho cizího státu, účastnícího se společné činnosti, k výcviku mírových, humanitárních, pátracích, záchranných a dalších operací společně s AČR nebo samostatně, jehož trvání na území ČR nepřesáhne 21 dní, přičemž celkový počet vojáků ozbrojených sil cizích států přítomných na území ČR za uvedeným účelem nepřesáhne 3.000 osob pro každou jednu výcvikovou činnost, v žádném okamžiku však více než 5.000 osob celkem.
I.
Zánik bipolárního bezpečnostního uspořádání mezinárodních vztahů, jakkoli žádoucí, přispěl ke vzniku řady lokálních ozbrojených konfliktů uvniř států i mezi nimi. Na řešení krizí a konfliktů se podílí řada mezinárodních organizací; mechanismy kolektivní bezpečnosti mohou až nyní, po skončení studené války, začít uplatňovat výrazněji svou roli. Zásadní roli v řešení krizí a konfliktů hrají i nadále jednotlivé světvoé i regionální mocnosti.
Úsilí mnohostranných a individuálních subjektů mezinárodního společenství o prevenci konfliktů a řešení krizí má řadu forem: od misí preventivní diplomacie KBSE a pozorovatelských misí OSN a EU, přes tzv. mírové operace OSN, akce ve vztahu k ohrožení míru, porušení míru a aktům agrese (dle hlavy VII. Charty OSN), až po ralizaci práva států na individuální a kolektivní obranu (dle čl. 51 hlavy VII. Charty OSN).
Vývoj mechanismů mezinárodní bezpečnosti nevede k poklesu významu vojenské síly. Vojenská strategie aliancí i jednotlivých demokratických zemí mění orientaci; nepočítá již s definovanými protivníky, předpokládá však řadu hrozeb menšího rozsahu, akcentuje použití síly k udržení či vynucení mezinárodního míru a bezpečnosti, na rozdíl od dřívějších strategií zaměřených na odražení rozsáhlé agrese.
Schopnost jednotlivých zemí podílet se na řadě typů operací, od humanitárních, přes záchranné a pátrací, po operace k udržení míru a v krajních případech i k jeho vynucení je jedním z kriterií odpovědnosti v mezinárodním měřítku a politického kreditu. Snaha vytvořit nové uspořádání mezinárodní bezpečnosti musí mít oporu v národních ozbrojených silách schopných plnit úkoly, s nimiž tradiční vojenský výcvik nepočítá.
Tyto změny v úloze národních ozbrojených sil se promítají i do výcviku a přípravy vojsk pro součinnost v mezinárodním rámci.
II.
Nezbytnou podmínkou pro udržení a další možné zvýšení našeho podílu na aktivitách mezinárodního společenství k udržení mezinárodní stability a bezpečnosti je intenzivní výcvik našich ozbrojených sil. Probíhající rozsáhlá transofmrace Armády České republiky (AČR) počítá i s vytvářením jednotek lépe vycvičených a vybavených pro účast v mezinárodních mírových operacích.
Stále intenzivnější zapojení AČR do společného výcviku s armádami demokratických zemí je jedním z předpokladů úspěchu rozsáhlé transformace našich ozbrojených sil a udržení jejich bojeschopnosti.
Vláda počítá s tím, že AČR bude zapojena především do společného výcviku v mírových, humanitárních, pátracích, záchranných a dalších dohodnutých operacích v rámci projektu Partnerství pro mír.
Tento výcvik bude probíhat většinou v zahraničí, je však v zájmu ČR, aby byla připravena plánovat a provádět výcvik tohoto typu i na vlastním území.
Samostatnou kategorií výcvikové činnosti odlišnou od výše uvdených a nezbytnou pro udržení bojeschopnosti AČR je výcvik letectva a protivzdušné obrany. Z řady důvodů je žádoucí provádět tento výcvik mimo území ČR. Konkrétně se jedná o výcvik bojových činností letectva protivzdušné obrany, včetně ostrých střeleb, který má AČR možnost provádět v Polsku.
III.
Ozbrojené síly ČR, jejich příslušníci, složky a jednotky, mohou vstupovat do velmi širokého spektra situací a činností zahrnujících cizí prvek: od cest jednotlivých příslušníků AČR za pracovními či studijními účely do zahraniční až po krajní možnost vyslání jednotek ozbrojených sil k uplatnění práva jiné země k individuální či kolektivní sebeobraně a vstup ČR ve válečný stav.
Pouze malá část tohoto
širokého spektra situací a činností
není dostatečně právně vyjasněna;
jde právě o oblast společného výcviku
v zahraniční nebo na území ČR,
v němž se účastní jednotky AČR
spolu s jednotkami ozbrojených sil dalších
zemí. Nelze totiž jednoznačně určit,
zda účast jednotek AČR ve společném
výcviku v zahraniční je "vysláním
ozbrojených sil do zahraničí" ve smyslu
Ústavy resp. zda časově omezená účast
jednotek ozbrojených sil ve společném výcviku
s AČR na území ČR je "pobytem
cizích vojsk".
Ostatní oblasti aktivit AČR, zahrnující cizí prvek, budou jednoznačně upraveny resortními a zákonnými normami nebo Ústava ČR rozhodování o jejich uskutečnění svěřuje Parlamentu. To se týká především vyslání ozbrojených jednotek AČR do mírových a dalších operací mezinárodního společenství, zcela jednoznačně pak vyslání ozbrojených sil ČR do zahraniční za účelem realizace práva jiné země na individuální či kolektivní obranu. Vláda považuje za žádoucí, aby Parlament rozhodoval o jednotlivých případech vyslání jednotek AČR do zahraničí za účely provádění mírových operací.
Parlament rovněž rozhoduje a bude rozhodovat o všech smluvních závazcích, které by ČR mohla v budoucnu převzít a z nichž by vyplývala možnost pobytu cizích vojsk na území ČR, např. pro účely kolektivní obrany.
Aktuálním vnitřním a zahraničně-politickým zájmem ČR je vyjasnění legislativních otázek spojených s účastí jednotek AČR ve výcvikových činnostech v zahraniční a s přítomností jednotek cizích ozbrojených sil při výcvikových činnostech na území ČR.
Právní řád České
republiky upravuje vysílání jednotek AČR
do zahraničí a pobyt cizích vojsk na území
ČR v článcích Ústavy 43, rsp.
39 a v § 16, odst. 3 zákona č. 2/1969 Sbírky,
ve znění pozdějších změn
a doplňků, úplné znění
vyhlášeno pod č. 69/1993 Sb., ("Ministerstvo
obrany v rámci evropských bezpečnostních
struktur organizuje součinnost s armádami jiných
států").
Ústava je nejvyšší právní normou, nestanovuje jednoznačně způsob rozhodování o účasti jednotek AČR ve dvoustranných i mnohostranných výcvikových aktivitách v zahraničí i na území ČR, které nelze chápat jako "vyslání ozbrojených sil" resp, "pobyt cizích vojsk". Tzv. kompetenční zákon rovněž není v tomto směru dostatečně explicitní.
IV. Návrh řešení
Praktickým řešením legislativního rozměru výcvikových činností AČR zahrnujících cizí prvek, a to řešením s nejvyšší mírou právní i politické legitimity, by bylo rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PSP), jímž by PSP vyslovila souhlas s tím, aby
se jednotky AČR účastnily
výcvikových činností v zahraničí
a na území ČR krátkodobě pobývaly
jednotky ozbrojených sil cizích zemí za účelem
výcviku, s tím, že o těchto výcvikových
činnostech bude vláda informovat Parlament.
Předkládaný návrh usnesení PSP uplatňuje následující základní omezující kriteria:
- druh činnosti, jichž by se zúčastnily jednotky AČR a které by probíhaly na území ČR,
- okruh partnerů, účastnících se takové spolupráce,
- charakter, velikost a počet jednotek AČR nebo jednotek cizích zemí,
- délka trvání výcvikové činnosti.
Druhy činností, jejichž by se rozhodnutí týkalo, jsou omezeny na výcvikové, nebojové aktivity, které nezapadají do rámce tradičního chápání "vyslání ozbrojených sil".
Okruh cizích partnerů je omezen na členské země aliančního seskupení, do nichž se ČR chce integrovat, na účastníky Partnerství pro mír a na evropské neutrální země. Výběr účastníků společných výcvikových činností bude předmětem politické volby.
Charakter jednotek je možno vymezit pojmem "organická jednotka", tj. taková, která je schopna samostatné činnosti pod jedním velitelem. Zpravidla se jedná o jednotku s příslušnou výzbrojí. Nejnižší organickou jednotkou v tomto pojetí je družstvo.
Společného výcviku v zahraničí se mohou zúčastnit všechny druhy vojsk ASŘ.
Velikost jednotek a jejich počet jsou navrženy po zvážení výcvikových potřeb AČR a kriterií bezpečnosti země. Uplatněné limity přítomnosti jednotek cizích ozbrojených sil za účelem výcviku na našem území jsou hluboko pod prahem teoretického ohrožení vojenské bezpečnosti země. V úvahu byly vzaty i rellevantní mezinárodní závazky ČR. Proto jsou např. početní limity krátkodobé přítomnosti jednotek cizích ozbrojených sil na našem území stanoveny tak, aby nemusela být uplatněna ustanovení Vídeňského dokumentu k opatřením k posílení důvěry a bezpečnosti z r. 1992 o předběžném oznamování některých druhů vojenských činností. Omezení trvání společných výcvikových činností vychází z potřeb AČR i z obecných zkušeností z délky trvání cvičení v partnerských zemích.
V.
Vláda proto předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh usnesení obsažený v příloze k této zprávě vedena záměrem
- vytvořit pevnější rámec pro uplatnění role Parlamentu v otázkách souvisejících s obranou a bezpečností země
- usnadnit transformaci Armády České republiky jejím operativnějším zapojením do mezinárodní spolupráce v oblasti výcviku a
- zvýšit důvěryhodnost
země navenek tím, že bude upřesněna
legislativní opora pro spolupráci AČR ve
společných výcvikových aktivitách.