Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Miroslava Řezníčka na ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického a místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

POSLANEC

POSLANECKÉ SNĚMOVNY

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

na ministra pro správu a privatizaci národního majetku, ministra zemědělství a přdsedu Fondu národního majetku

V Praze dne 27. 4. 1994

Vážení páni ministři a pane předsedo FNM,

činitelé této vlády a osobně předseda FNM několikrát zdůrazňovali, že podniky patřící mezi tzv. rodinné stříbro nebudou prodávány cizímu kapitálu. Mezi tyto podniky patří zcela nepochybně karlovarská Becherovka. Podnik má pevné postavení na evropském a světovém trhu, je ziskový a nemá problémy se získáním finančních prostředků.

S touto skutečností počítala řada privatizačních projektů, podaných českými zájemci. Podle mých informací však instituce, jimž stojíte v čele, společně vypracovaly další privatizační projekt na Becherovku, v němž se počítá s rozdělením majetku ve výši 472 mil. účetní hodnoty /včetně ochranné známky/ takto:

- 29,5 % pro Zdravotní fond

- 29,5 % pro Sociální fond

- 3,0 % pro restituční fond

- 3,0 % pro město

- 1,0 % pro nadační fond

- 34,0 % pro přímý prodej.

Tento projekt údajně schválila rada ekonomických ministrů a komise ve složení náměstek ministra privatizace ing. Soukup, náměstek ministra zemědělství ing. Burda a náměstek předsedy FNM dr. Kapoun. Schválila firmu, která bude vybírat účastníky mezinárodního tendru na podíl přímo prodávaný.

Upozorňuji na skutečnost, že přes opačné ujišťování vládních míst již došlo k převodu podniků do rukou zahraničního kapitálu v takových případech, jako Nové silnice Plzeň, Obalex Znojmo apod. Privatizační projekt na Becherovku vytváří vzhledem k neexistenci fondů, pro které byly majetkové podíly vyhraženy, ještě lepší podmínky pro obdobné manipulace, při nichž není ani nutno sahat k navýšení kapitálu a podobným metodám.

Žádám proto o odpověď na následující otázky:

a/ Jsou tyto informace pravdivé a pokud ano, jako hodláte zajistit zachování Becherovky jako podniku po majetkové stránce českého?

b/ Jak je možné, že byl majetkový podíl vyhrazen dosud neexistujícím institucím, tj. Zdravotnímu a Sociálnímu fondu?

c/ Jak budou chráněny možnosti českých podnikatelských subjektů prosadit se ve vypsaném tendru? Vzhledem k tomu žádám především sdělit, zda bude podle obvyklých zásad při hodnocení nabídek v mezinárodním tendru brána jako základní kritérium výše nabídnuté ceny.