Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předkládá:

Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády České republiky

Vláda České republiky na svém zasedání dne 4.5.1994 projednala v souladu s § 6, odst.(2) zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, výroční zprávu o činnosti Pozemkového fondu České republiky a roční účetní závěrku Pozemkového fondu České republiky za rok 1993 a předkládá je Parlamentu České republiky ke schválení.

I. POSLÁNÍ POZEMKOVÉHO FONDU ČR

Pozemkový fond byl ustanoven zákonem č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ke správě nemovitostí ve vlastnictví státu uvedených v § 1 odst. (1) téhož zákona. Ke zřízení Pozemkového fondu došlo zákonem České národní rady o Pozemkovém fondu č. 569/1991 Sb. dne 16. 12. 1991. Pozemkový fond je právnickou osobou a dne 29. července 1992 byl zapsán do obchodního rejstříku. Sídlem Pozemkového fondu je Praha.

Posláním Pozemkového fondu je výkon správy k nemovitostem ve vlastnictví státu uvedeným v § 1 odst. (1) zákona č. 229/1991 Sb. v platném znění (dále jen zákona). Správa nemovitého majetku je vymezena § 17 zákona, ze kterého vyplývá, že Pozemkový fond převádí jím spravovaný majetek státu na jiné osoby v souladu se zákonem č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby v platném znění na základě schválených privatizačních projektů. Do schválení privatizačního projektu může Pozemkový fond jím spravovaný nemovitý majetek dávat do užívání jiným osobám. Kromě toho může Pozemkový fond nemovitosti, které spravuje a na které nebylo řádně uplatněno právo na vydání, převádět:

a) do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20,

b) na spoluvlastníky těchto nemovitostí za cenových a jiných podmínek platných pro nabyvatele státního majetku převáděného Pozemkovým fondem na fyzické osoby postupem podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, stanovených podle cenových předpisů platných ke dni převodu,

c) v naléhavých případech na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu,

d) směnou za jiné nemovitosti,

e) na nabyvatele ze schváleného privatizačního projektu, pokud pozemky uvedené v § 1 odst. (1) tohoto zákona byly z privatizačního projektu vyňaty před jeho schválením a nelze je použít jako pozemky náhradní.

V případech, kdy podle § 11 odst. (1) zákona pozemky, na které bylo uplatněno právo na vydání, nelze vydat, převádí Pozemkový fond oprávněné osobě bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu postupem podle § 8 odst. (4) zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb., a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí. Stejným způsobem převádí Pozemkový fond pozemky podle § 11 odst. (3) zákona, pokud o to oprávněná osoba požádá.

Na návrh vlastníka pozemku vyměňuje Pozemkový fond jeho pozemek za jiný pozemek ve vlastnictví státu v případech uvedených v § 22 odst. (6) a (8) a § 24 odst. (7) zákona a v § 2 odst. (3) zákona o Pozemkovém fondu.

Dále Pozemkový fond poskytuje náhrady oprávněným osobách v případech, kdy je povinnou osobou obec nebo okresní úřad. Poskytla-li náhradu obec před účinností zákona, poskytne této povinné osobě náhradu Pozemkový fond.

Náhrada spočívá v poskytnutí nemovitostí ve správě Pozemkového fondu nebo v poskytnutí hotovosti ve výši do 10.000,- Kč, popřípadě v cenných papírech, které nemají povahu státních dluhopisů.

V rámci rozhodnutí o privatizaci Pozemkový fond především:

- zakládá akciové a jiné obchodní společnosti,

- nabývá akcie na základě své účasti na podnikání akciových společností a vykonává práva akcionáře, včetně účasti na valných hromadách,

- podílí se na hospodářském výsledku obchodní společnosti, jejíhož podnikání se účastní,

- uzavírá smlouvy o prodeji podniků, jejich organizačních složek a části jejich majetku; při tom využívá též veřejné soutěže a veřejné dražby,

- převádí majetek státu na obce.

II. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA POZEMKOVÉHO FONDU ČR

Prezidium

Nejvyšším orgánem Pozemkového fondu ČR je devítičlenné prezidium. Je voleno Parlamentem ČR a jeho předsedou je ze zákona č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu v platném znění ministr zemědělství ČR. Jeho dalšími členy byli na začátku roku Ing. Karel Burda, místopředseda, JUDr. Slavomír Mlčoch, Ing. Ondřej Kavla, CSc., Ing. Alois Čaněk, Ing. Jan Mrázek, CSc., Ing. Karel Mach, Ing. Pavel Hnilica, CSc. a Otakar Řezáč.

V průběhu roku rezignovali na členství v prezidiu Ing. Jan Mrázek, CSc. a Ing. Karel Mach. Usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byli z funkcí členů prezidia odvoláni Ing. Ondřej Kavela, CSc. a Ing. Pavel Hnilica, CSc. Členy prezidia byli Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR zvoleni Ing. Milan Křivohlavý a Ing. Martin Kocourek.

Základními úkoly prezidia jsou:

- jmenovat a řídit výkonný výbor a dohlížet na jeho činnost,

- předkládat vládě k projednání návrh statutu, rozpočtu, roční uzávěrky a výroční zprávy předtím, než jsou předloženy ke schválení Parlamentu ČR.

Výkonný výbor

Činnost Pozemkového fondu ČR řídí v rámci pokynů prezidia devítičlenný výkonný výbor. Začátkem roku 1993 měl v důsledku odvolání předsedy a člena výkonného výboru v prosinci 1992 pouze 7 členů. Tvořili jej:

Dne 11. 1. 1993 byl prezidiem jmenován do funkce předsedy výkonného výboru Ing. Jan Mrázek, CSc. a dne 13. 4. 1993 byl jmenován členem výkonného výboru Mgr. Zdeněk Zajíček, který byl pověřen vedením právní sekce.

Na svém zasedání dne 29. 4. 1993 odvolalo prezidium z funkce předsedy Ing. Jana Mrázka, CSc. a z funkce člena výkonného výboru Ing. Janu Holasovou. Do funkce předsedy výkonného výboru byl dne 31.5. 1993 jmenován Ing. Karel Mach a členem výkonného výboru byl jmenován Ing. Petr Javorský, CSc.

V průběhu roku byly za účelem zkvalitnění činnosti výkonného výboru zrušeny sekce organizační a personální a byly zřízeny sekce nepřímých restitucí a náhrad a sekce řízení územních pracovišť.

Dozorčí rada

Dozorčí rada dozírá na činnost a hospodaření Pozemkového fondu, jeho prezidia a výkonného výboru. Projednává návrh rozpočtu, roční účetní uzávěrku a výroční zprávu před jejich předložením vládě ČR. Dozorčí rada je pětičlenná a je volena Parlamentem ČR. Členy dozorčí rady jsou Jaroslav Kelnar - předseda, Ing. Jaromír Stibic, CSc. - místopředseda, Ing. Jan Litomiský, Ing. Vladimír Budínský, Ing. Josef Maier.

III. ČINNOST POZEMKOVÉHO FONDU

Činnost Pozemkového fondu řídí v rámci pokynů prezidia výkonný výbor Pozemkového fondu. Tato činnost je zajišťována jednotlivými sekcemi buď přímo na ústředí Pozemkového fondu v Praze nebo metodicky na územních pracovištích.

1) Sekce správy nemovitostí

Zabezpečuje výkon správy nemovitostí v rozsahu stanoveném § 17 zákona o půdě po stránce metodického řízení ÚP PF a současně sekce zajišťuje i přímý výkon správy v rozsahu stanoveném § 17 odst. 3 písm. b; c; d; t. j. uzavírání kupních a směnných smluv.

Do 31. 12. 1993 bylo Pozemkovým fondem:

O odložení splátek nájemného požádalo písemně 150 nájemců (zpravidla nájemci větších hospodářských celků) z titulu druhotné platební neschopnosti. Zdůvodněné žádosti o odložení splátek nájemného se akceptují, v případech kdy nebylo požádáno o odložení splátky, jsou nájemci vyzváni upomínkou k úhradě nájemného. V roce 1993 bylo vyzváno 1200 nájemců, z toho 650 nájemců po upomínce provedlo úhradu nájemného.

2) Sekce nepřímých restitucí a náhrad pozemků

Sekce nepřímých restitucí a náhrad pozemků zabezpečuje převod nemovitostí k uspokojení nároku na náhradu podle § 17 odst. 3a zákona o poskytování náhrad v případech, kdy je povinnou osobou obec nebo okresní úřad podle § 18a zákona. Dále zabezpečuje převod náhradních pozemků podle § 11 odst. (2) zákona v prvé etapě pouze v těch obcích, kde má Pozemkový fond k dispozici nesporně větší výměru pozemků než bude činit celková potřeba náhradních pozemků.

V roce 1993 bylo Pozemkovým fondem:

Náhrady formou cenných papírů nebyly v roce 1993 realizovány. Jako cenné papíry bude Pozemkový fond vydávat akcie RIF.

3) Sekce privatizace

Zajišťuje realizaci rozhodnutí o privatizaci majetku státních subjektů z oblasti zemědělství. Do 31. 12. 1993 byla na PF ČR předána k realizaci rozhodnutí o privatizaci 191 státních subjektů nebo jejich částí v následující struktuře:

Přehled o stavu realizace rozhodnutí o privatizaci je zřejmý z následující tabulky:

1) projekty nerealizovány v důsledku revokace rozhodnutí MSNMP ČR

Sekce privatizace v souvislosti s nabídkou akcií pro II. vlnu kupónové privatizace zabezpečila založení akciových společností a následné přípravné práce spojené s procesem zaknihování emisí akcií. V těchto společnostech vykonává akcionářská práva Pozemkový fond.

Při uzavírání převážné většiny kupních smluv je Pozemkový fondem v závislosti na rozhodnutí o privatizaci zemědělského majetku aplikován systém splátek kupní ceny a to:

- splátkový režim pro zemědělskou prvovýrobu (20 let),

- standardní splátkový režim (4 roky).

Sekce privatizace provádí převod vlastnictví k pozemkům vyňatých z privatizačních projektů podle § 17 odst. (3) písm. e) zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

4) Sekce evidence a informatiky

Zabezpečuje provozování informačního systému Pozemkového fondu ČR. Zajišťuje technickou a programovou podporu v oblasti provozu výpočetní techniky a následné zpracování dat vybraných z databáze a jejich poskytování v požadované úpravě podle úrovně systému řízení báze dat a aplikační programové podpory. Analyzuje získané poznatky a rozpracovává je ve spolupráci s ostatními sekcemi.

5) Sekce hospodářské správy a ekonomiky fondu

Sekce hospodářské správy a ekonomiky fondu zabezpečuje úkoly operativní správy a ochrany hmotného majetku a v rámci schváleného rozpočtu dbá na účelné a hospodárné vynakládání finančních prostředků pro vnitřní činnost Pozemkového fondu na ústředí i na územních pracovištích.

Dále zabezpečuje účetní evidenci majetkového a zvláštního účtu, zabezpečuje účetní evidenci majetku převzatého fondem k privatizaci, odpovídá za čerpání finančních prostředků z majetkového účtu a za zúčtování stavu o pohybu finančních prostředků zvláštního účtu. Tato činnost zahrnuje i evidenci nájmů a splácení nájemného, evidenci rozhodnutí o kaucích a sankcích podle zákona č. 39/1993 Sb. a agendu s tím související, vyplácení finančních náhrad podle § 18a zákona, evidenci a vymáhání úvěrů ručených Pozemkovým fondem.

Pro rok 1993 byl Pozemkovému fondu schválen Parlamentem ČR rozpočet v pasivní bilanci -4.016 mil. Kč. Usnesením vlády ČR č. 662 ze dne 24. 11. 1993 bylo schváleno vyrovnání rozpočtu Pozemkového fondu z prostředků FNM ve výši 1.426 mil. Kč. Tento převod prostředků umožnil realizaci úhrady poskytnutých úvěrů peněžním ústavům ručených Pozemkovým fondem na základě usnesení vlády ČR č. 588 ze dne 14. 10. 1992.

Finanční hospodaření Pozemkového fondu v roce 1993 je zřejmé ze současně předkládané roční účetní závěrky Pozemkového fondu.

6) Sekce právní

Právní sekce Pozemkového fondu ČR zabezpečuje právní agendu pro činnost Pozemkového fondu ČR, zastupuje fond v jednání s nabyvateli majetku při sporech a vymáhání plnění z takových převodů vyplývajících. Doposud se podařilo narovnat vzniklé spory mimosoudní cestou.

Právní sekce poskytuje právní služby i ostatním sekcím a útvarům fondu zejména v oblastech pracovního práva, práva občanského, obchodního, finančního a práva autorského a podílí se na přípravě nových nebo změnách stávajících právních předpisů.

Důležitou činností právní sekce je zastupování fondu při jednání před soudy. V roce 1993 Pozemkový fond ČR vedl 97 soudních sporů, z nichž je jich již 25 ukončeno. Většina soudních sporů, kde fond vystupuje na straně žalující, jsou spory vyplývající z nezákonných převodů vlastnictví k majetku, který má fond ve správě, nebo spory, týkající se neoprávněné dispozice s tímto majetkem. Do současné doby není ani jeden takový spor pravomocně soudem ukončen. Soudní agenda fondu se po novele zákona o půdě rozšířila o spory před soudy, kde se rozhoduje o odvolacím řízení o rozhodnutích pozemkových úřadů ve věci o vydání nemovitosti podle zákona o půdě.

7) Sekce řízení územních pracovišť

Činnost Pozemkového fondu ČR v okresech zajišťují územní pracoviště Pozemkového fondu v rozsahu kompetencí, které jim byly výkonným výborem uděleny.

K zajištění jednotného výkonu činnosti jsou pro územní pracoviště vydávány metodické pokyny, které jsou systematicky doplňovány.

Vzhledem k velkému počtu územních pracovišť (72) a stále narůstající složitosti a objemu řešené problematiky byla ustavena sekce řízení územních pracovišť, která zajišťuje systematicky plynulý tok informací z výkonného výboru na územní pracoviště a zároveň zpětnou vazbu, t. j. informovanost výkonného výboru.

Územní pracoviště byla úzce navázána na územní odbory ministerstva zemědělství, které jim personálně i materiálně pomáhaly. Do konce roku 1993 ředitelé územních odborů organizačně řídili územní pracoviště Pozemkového fondu. Od 1. 1. 1994 dochází k plnému osamostatnění územních pracovišť a jejich řízení sekcí územních pracovišť.

Pozemkový fond na začátku roku 1993 měl 113 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru, z toho 40 na ústředí a 73 na územních pracovištích. K 31. 12. 1993 měl Pozemkový fond 285 zaměstnanců, z toho 66 na ústředí a 219 na územních pracovištích.

Personální agendu zajišťuje personální oddělení, které je řízeno předsedou výkonného výboru Pozemkového fondu.

Kontrolní činnost a vyřizování stížností zajišťuje kontrolní oddělení, které je řízeno místopředsedou výkonného výboru Pozemkového fondu.

Činnost Pozemkového fondu se v roce 1993 rozvinula ve všech hlavních sférách.

Většina spravovaných nemovitostí je pronajata, na základě dohod mezi povinnými a oprávněnými osobami jsou vydávány nemovitosti jako náhrady. V případě, že oprávněné osoby vůči obcím či okresním úřadům projeví zájem, jsou jim poskytovány náhrady v hotovosti do výše stanovené zákonem. V obcích, kde je dostatek státních pozemků se začaly vydávat náhradní pozemky. Privatizační projekty jsou vyřizovány poměrně plynule, plněny byly požadavky spojené s 2. vlnou kupónové privatizace a navíc se Pozemkový fond vypořádal s ručením úvěru pro zemědělskou prvovýrobu.

Existují však také oblasti činnosti, které dosud neprobíhají optimálně.

1. Pozemkový fond v roce 1993 neposkytoval jako jednu z forem náhrad cenné papíry. Pozemkový fond však již dohodl s FNM, že jako náhrady budou poskytovány akcie RIF. Aby bylo možno tento proces zahájit, musí jej odsouhlasit valná hromada RIF a. s., která se bude konat na přelomu dubna a května 1994.

2. Pozemkový fond nevydával náhradní pozemky v obcích, kde je více nároků než státní půdy. Výkonný výbor zpracoval návrh novely zákona o Pozemkovém fondu a zákona o půdě, kde je navrženo řešení tohoto problému.

3. Pozemkový fond dosud nemá vlastní evidenci nemovitostí, které spravuje. Naplňování databáze je postupné a uskutečňuje se ve spolupráci s katastrálními úřady. S ČÚZK byl dohodnut postup zapisování správy Pozemkového fondu na listy vlastnictví. Naplňování databáze je limitování kapacitními možnostmi katastrálních úřadů, bez jejichž podkladů nelze zápisy uskutečňovat.

4. Na účet Pozemkového fondu jsou finanční prostředky na základě rozhodnutí okresních úřadů podle zákona č. 39/1993 Sb. (pokuty a kauce) skládány pouze v omezené míře. Pozemkový fond oznamuje příslušným okresním úřadům, že jejich rozhodnutí nejsou plněna. Vymáhání pokut a kaucí je povinností příslušného správního orgánu, který rozhodnutí vydal.

Rozšíření činností Pozemkového fondu, vyplývající z novely zákona o půdě, očekávaný masivní převod zakladatelských privatizačních projektů v roce 1994 vyvolává nezbytnost personálního posílení Pozemkového fondu na nejméně 400 pracovníků. Toto navýšení pracovních míst je nezbytné pro zajištění činností, kterými je Pozemkový fond v současné době pověřen.

Rozpočet Pozemkového fondu ČR na rok 1993 předpokládal ve svém návrhu podstatně vyšší objem výdajových položek, než bylo nakonec zúřadováno. Tento posun ve snížení výdajů ovlivnilo několik faktorů, z nichž nejpodstatnějším faktorem bylo opožděné projednání a schválení vlastního rozpočtu vládou a Parlamentem ČR. Předpokládaný rozpočet byl po několikerém připomínkování schválen až 9. července 1993. Do tohoto data nebylo možno uskutečnit platby z titulu pasivního rozpočtu (-4.016 mld. Kč) a nevyřešeného vyrovnání tohoto rozpočtu. Po dalších jednáních a úpravách rozpočtu na nejrůznějších úrovních schválila vláda teprve 24. listopadu 1993 vyrovnání rozpočtu Pozemkového fondu ČR z majetku Fondu národního majetku pouze ve výši 1,426 mld. Kč svým usnesením č. 662.

Z výše uvedených důvodů nebylo možno v průběhu roku zúřadovat hlavní položky rozpočtu. V některých případech tuto situaci podpořila nemožnost finančních vypořádání i nepřehledná situace ve zúřadování nároků z titulu obcí, pozemkových úřadů a ostatních zainteresovaných institucí.

V rámci rozpočtu nebyly tudíž zúřadovány vůbec, nebo z velmi malé části následující činnosti, určené Pozemkovému fondu zákonem č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu ČR a 229/1991 Sb. o půdě v platných zněních:

Závěrem roku byla zúřadována v podstatě jediná větší finanční úhrada - vyrovnání závazků poskytnutých překlenovacích úvěrů nájemcům zemědělské prvovýroby z titulu ručení Pozemkovým fondem dle usnesení vlády č. 588/1992 ve výši 1,100 mld. Kč

Podrobná účetní uzávěrka je předmětem následujícího rozboru.

Účetní uzávěrka Pozemkového fondu ČR za rok 1993 respektuje zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví a je sestavena z rozvahy a stavu rozvahových účtů, stavu podrozvahových účtů, bilancí malého rozpočtu (nákladů na činnost instituce) vesměs v tabulkových přehledech s případným komentářem k jednotlivým položkám. Součástí uzávěrky je dále vyúčtování dotace z Fondu národního majetku a vyúčtování dotace Meliorační správě pro údržbu hlavních melioračních zařízení. Součástí této účetní uzávěrky je ověření auditorem (viz audit).

Rozvaha Pozemkového fondu ČR 1993.

Stav účtu rozvahy je uveden v tabulce č. 1. Vzhledem k tomu, že je rozvaha předmětem auditu, jsou komentovány pouze nejdůležitější účty rozvahy. V aktivech rozvahy jsou komentovány účty 210 - běžný účet a 217 - účet zvláštních prostředků. Z účtů pasiv je komentován účet 941 - fond majetku PF.

Celkový stav rozvahy je v aktivech i pasivech vyrovnaný částkou 1 679 822 089,63 Kč.

- Účet 210 - běžný účet:

Stav finančních prostředků na běžném účtě uvádí tabulka 2. Tento účet slouží k běžnému účtování hospodářské správy chodu instituce.

- Účet 217 - účet zvláštních prostředků:

Stav finančních prostředků na tomto účtě uvádí tabulka 3. Jedná se o hlavní účet Pozemkového fondu, ze kterého probíhají úhrady, související s hlavními výdajovými činnostmi Fondu. Na analyt. účtě 217 000 jsou pohotové prostředky pro potřeby Fondu, na analyt. účtě 217 999 jsou termínované úložky okamžitě nepoužívaných finančních prostředků (rozdělené od termínovaných vkladů od 1 měsíce do 1 roku). Výnosy z úroků jsou vedeny na výše zmiňovaném běžném účtě. Účet 217 888 eviduje transakce ručených úvěrů PF.

Ostatní účty aktiv Rozvahy:

Nejsou z hlediska významu komentovány, prověrka je předmětem auditu.

Účet 941 - Fond majetku PF:

Stav majetku je evidován účetně na tomto účtě - viz tabulka 4.

Zde jsou evidovány veškeré finanční pohyby jak v tvorbě, tak v čerpání finančních prostředků.