Předseda vlády Václav
Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jiřího
Hájka dopisem ze dne 6. června 1994. Podle §
89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím
řádu České národní rady,
v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď předsedy
vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jiřího
Hájka. Odpověď je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Václav KLAUS
předseda vlády České
republiky
| V Praze dne 6. června 1994 | |
| Čj. 26599/94-OVA |
Vážený pane
poslanče,
k Vaší interpelaci
ve věci přístupu České republiky
k Úmluvě Rady Evropy č. 116 o odškodňování
obětí násilných trestných činů
(tisk 978) sděluji:
Otázka přístupu
České republiky k uvedenému dokumentu je
v současné době projednávána
příslušnými resorty v rámci prováděné
analýzy celého smluvního systému Rady
Evropy a připravovaného harmonogramu přístupu
k. nejvýznamnějším dohodám ze
zahraničně politického hlediska.
Při zvažování
připravenosti ČR je třeba vzít mimo
jiné v úvahu skutečnost, že Úmluvu
dosud ratifikovalo pouze devět zemí Rady Evropy
(Dánsko, Finsko, Francie, Lucembursko, Nizozemí,
Norsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká
Británie) a jenom čtyři další
státy ji podepsaly (Kypr, SRN, Řecko a Turecko).
Z uvedeného výčtu je zřejmé,
že k Úmluvě přistoupily prozatím
jen ty členské země
Rady Evropy, jejichž právní řády,
takový přístup umožňují.
Srovnáme-li s námi v tomto ohledu stav smluvní
zapojenosti sousedních států Maďarska
a Polska do systému Rady Evropy, můžeme konstatovat,
že ačkoliv jejich smluvní zapojenost je rozsáhlejší
než v případě
České republiky, ke zmíněné
Úmluvě tyto státy prozatím rovněž
nepřistoupily.
Úmluva předpokládá,
že v případě nemožnosti odškodnění
obětí násilných trestných činů,
převezme na sebe závazek příspěvku
na odškodnění těchto osob stát.
Stát, který je smluvní stranou této
Úmluvy, odškodní za stejných podmínek
i oběti násilných trestných činů,
tj. občany dalších států, které
jsou stranou této Úmluvy, pokud k trestnému
činu došlo na jeho území.
Přístup k této
Úmluvě vyžaduje tedy především
úpravu právního řádu ČR
a vytvoření rozpočtové částky
ke kryti výdajů spojených s odškodňováním
poškozených. Při celkovém posouzení
se proto přístup České republiky k
Úmluvě jeví jako důležitý,
nicméně však náročný krok,
který vyžaduje předchozí pečlivé
zabezpečení jeho právní i faktické
realizace.
S pozdravem
| Václav Klaus |
Vážený pan
JUDr. Jiří Hájek,
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky