Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna

1994

I. volební období

978 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance Jiřího Hájka

na předsedu vlády Václava Klause

ve věci přístupu České republiky k úmluvě č. 116 o odškodňování obětí násilných trestných činů, kterou členské státy Rady Evropy přijaly v roce 1983

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jiřího Hájka dopisem ze dne 6. června 1994. Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jiřího Hájka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 15. června 1994

Milan Uhde v. r.

Příloha



Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

 V Praze dne 6. června 1994
 Čj. 26599/94-OVA

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ve věci přístupu České republiky k Úmluvě Rady Evropy č. 116 o odškodňování obětí násilných trestných činů (tisk 978) sděluji:

Otázka přístupu České republiky k uvedenému dokumentu je v současné době projednávána příslušnými resorty v rámci prováděné analýzy celého smluvního systému Rady Evropy a připravovaného harmonogramu přístupu k. nejvýznamnějším dohodám ze zahraničně politického hlediska.

Při zvažování připravenosti ČR je třeba vzít mimo jiné v úvahu skutečnost, že Úmluvu dosud ratifikovalo pouze devět zemí Rady Evropy (Dánsko, Finsko, Francie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie) a jenom čtyři další státy ji podepsaly (Kypr, SRN, Řecko a Turecko). Z uvedeného výčtu je zřejmé, že k Úmluvě přistoupily prozatím jen ty členské země Rady Evropy, jejichž právní řády, takový přístup umožňují. Srovnáme-li s námi v tomto ohledu stav smluvní zapojenosti sousedních států Maďarska a Polska do systému Rady Evropy, můžeme konstatovat, že ačkoliv jejich smluvní zapojenost je rozsáhlejší než v případě České republiky, ke zmíněné Úmluvě tyto státy prozatím rovněž nepřistoupily.

Úmluva předpokládá, že v případě nemožnosti odškodnění obětí násilných trestných činů, převezme na sebe závazek příspěvku na odškodnění těchto osob stát. Stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, odškodní za stejných podmínek i oběti násilných trestných činů, tj. občany dalších států, které jsou stranou této Úmluvy, pokud k trestnému činu došlo na jeho území.

Přístup k této Úmluvě vyžaduje tedy především úpravu právního řádu ČR a vytvoření rozpočtové částky ke kryti výdajů spojených s odškodňováním poškozených. Při celkovém posouzení se proto přístup České republiky k Úmluvě jeví jako důležitý, nicméně však náročný krok, který vyžaduje předchozí pečlivé zabezpečení jeho právní i faktické realizace.

S pozdravem

 Václav Klaus


Vážený pan

JUDr. Jiří Hájek,

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP