Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Důvod předložení:

Materiál se předkládá v souladu s paragrafem 9 zákona 171/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Obsah:

I. Usnesení a stanovisko vlády ČR

II. Zpráva auditora o ověření účetní závěrky k 31.12.1993 včetně účetních výkazů

III. Výroční zpráva za rok 1993

IV. Stanoviska dozorčí rady

Předkládá:

Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.

předseda vlády České republiky

Vláda

I. přijímá k roční účetní závěrce Fondu národního majetku České republiky k 31. prosinci 1993 a výroční zprávě Fondu národního majetku České republiky za rok 1993 stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení;

II. pověřuje předsedu vlády předložit roční účetní závěrku Fondu národního majetku České republiky k 31. prosinci 1993 a výroční zprávu Fondu národního majetku České republiky za rok 1993 včetně stanoviska vlády uvedeného v bodě I tohoto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ke schválení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.

Provede:

předseda vlády

Vláda projednala roční účetní závěrku Fondu národního majetku České republiky k 31. prosinci 1993 a výroční zprávu Fondu národního majetku České republiky za rok 1993 (dále jen "Fond" a "Zpráva"). S účetní závěrkou Fondu k 31. prosinci 1993 vyslovila vláda souhlas bez připomínek.

Ke Zprávě má vláda následující připomínky:

1. Rychlost realizace privatizačních projektů konstatovanou ve Zprávě vláda nepovažuje za uspokojivou. Týká se to zejména bezúplatných převodů majetku, veřejných dražeb a soutěží a majetku předávaného v návaznosti na uplatněné restituční nároky. Jak vyplývá ze zprávy, bylo k 31. 12. 1993 ukončeno jen zhruba 50 % uvedených převodů majetku. Zpráva se nezabývá příčinami takto pomalého postupu a opatřeními, která by měla být přijata k zamezení zbytečných průtahů při převodu majetku soukromým vlastníkům.

2. Ze Zprávy vyplývá poměrně závažný problém s vymáháním plateb za privatizovaný majetek. Stav pohledávek po lhůtě splatnosti u 243 provozních jednotek k 31. 12 1993 ve výši 6,583 mld Kč vláda považuje za závažný a je toho názoru, že orgány Fondu by měly uplatnit efektivnější nástroje k jejich eliminaci. opatření uvedená ve Zprávě (12 případů zpětvzetí majetku, soudní žaloby na nezaplacení kupní ceny po vleklém procesu upomínek) vláda považuje za dostatečná.

3. Komentář k některým výdajovým položkám na straně 16 obsahuje v odstavci 3 nepřesnou formulaci. Fond neuhradil do státního rozpočtu 9,5 mld Kč, ale na základě zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, a změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, uvedené výdaje financoval.

4. V přehledu o celkovém stavu majetku Fondu jsou v tabulce na straně 22 do peněžních prostředků zahrnuty i prostředky zvláštního účtu ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ve výši 32 106 966 tis. Kč. Vláda upozorňuje na skutečnost, že Fond není vlastníkem, ale pouze správcem uvedených prostředků.

Vláda v souvislosti s projednáváním Zprávy považuje za důležité upozornit na některé další problémy spojené s činností Fondu, jichž se Zpráva nedotýká a na jejichž řešení by orgány Fondu měly soustředit svou pozornost:

1. Fond je držitelem významného množství akcií, které jsou určeny pro prodej na kapitálovém trhu. Vláda doporučuje orgánům Fondu postupovat pří těchto operacích takovým způsobem, aby byla zajištěna stabilita kapitálového trhu, pravidla rovného přístupu účastníků trhu a upřednostňována maximalizace výnosů Fondu před rychlostí prodeje těchto akcií.

2. Vláda postrádá koncepční přístup Fondu k výkonu vlastnických práv vyplývajících z dlouhodobě držených majetkových účastí Fondu v akciových společnostech. Vláda zastává názor, že efektivní zastupování zájmů státu v orgánech těchto společností vyžaduje těsnější spolupráci Fondu s odborně kompetentními ministerstvy.

3. Smlouvy uzavírané Fondem musí zajistit možnost vynucení závazků vyplývajících z rozhodnutí o privatizaci. V zájmu dodržování závazků zakotvených v kupní smlouvě je třeba zlepšit systém jejich sledování a včasného sankcionování v případech, kdy nejsou důsledně plněny.

Předkládá:

Ing. Jiří Skalický

předseda prezídia FNM ČR a

ministr pro správu národního

majetku a jeho privatizaci ČR

Identifikační údaje

Prověřovaná účetní jednotka

FOND NÁRODNÍHO MAJETKU ČR

Sídlo: Rašínovo nábř. 42

128 00 Praha 2

IČO: 41692918

Prověřovatel

A.D.U., spol. s r.o. - pověřený auditor

Štěpánská 33

110 00 Praha 1

č.pověření č.j. V/1-51 535/92

Prověrku provedli jmenovaní auditoři:

ing. Alena Svobodová, č. oprávnění 055

ing. Karel Kasík, CSc., č. oprávnění 002

Předmět ověření

Předmětem ověření je účetní závěrka FNM ČR k 31.12.1993. Ověřována byla správnost, průkaznost a úplnost vedení účetnictví v období roku 1993 a správnost sestavení účetní závěrky k 31.12.1993.

Výrok auditora

Ověření účetní závěrky FNM ČR bylo provedeno v souladu se zákonem č. 524/92 Sb. o auditorech a Komoře auditorů ČR a Auditorskými směrnicemi Komory auditorů ČR č. 1 - 4.

Za vedení účetnictví, jeho úplnost, průkaznost a správnost odpovídá statutární orgán účetní jednotky.

Auditorům byly poskytnuty veškeré požadované dokumenty a písemnosti, účetní doklady, výkazy, informace a vysvětlivky, které byly dle názoru auditorů nezbytné pro ověření účetní závěrky. Ověření bylo provedeno výběrovým způsobem při respektování významnosti vykazovaných skutečností.

Účetní závěrka byla sestavena na základě účetnictví vedeného v souladu s platnými právními předpisy a normami.

Účetnictví je vedeno úplně, průkazným způsobem a správně.

Podle našeho názoru účetní závěrka podává správný pohled na stav majetku, závazků a fondů vykázaných účetní jednotkou v závěrce k 31.12.1993. Hospodaření FNM ČR za období roku 1993 se uskutečňovalo v souladu s úkoly vyplývajícími ze zákona č. 171/91 Sb. ve znění pozdějších předpisů a v souladu se schváleným rozpočtem.

Údaje v účetní závěrce správně zobrazují stav majetku, závazků, vlastního jmění, finanční situaci a výsledek hospodaření za účetní období 1993.

Na základě zjištěných skutečností doporučují auditoři

Přestože dáváme výrok bez výhrad, doporučujeme některé oblasti k metodickému dořešení.

V zastoupení auditorské organizace A.D.U. spol. s r.o. Praha

V Praze dne 5. 4. 1994

Vyřizuje: Ing. E. Čiháková

tel. 24911907/252

FOND NÁRODNÍHO MAJETKU ČR,

Rašínovo nábř. 42, 128 00 Praha

člen výkonného výboru

sekční šéf

197 994 810 - Výdej akcií kupónová privatizace.

4 366 435 - Převod akcií na RIF

9 500 000 - Čerpání fondu v souladu se zákonem ČNR č. 10/93

1 121 443 - Dotace pozemkový fond

2 286 089 - Úroky z dluhopisů

Vyřizuje: Ing. E. Čiháková

tel. 24911907/252

Předkládá: Ing. Jiří Skalický

předseda prezídia FNM ČR a

ministr pro správu národního

majetku a jeho privatizaci ČR

Obsah:

1. Realizace privatizačních projektů

2. Hlavní aktivity Fondu národního majetku ČR v roce 1993

3. Finanční hospodaření Fondu národního majetku ČR k 31. 12. 1993

I. Souhrnná bilance peněžních příjmů a výdajů

II. Přehled o vydaných a splacených obligacích

III. Přehled o celkovém stavu majetku

IV. Přehled o zprivatizovaném majetku a o privatizaci akcií

V. Přehled o poskytnutých zárukách

4. Čerpání rozpočtových prostředků v roce 1993

Od začátku privatizace do 31. 12. 1993 bylo FNM ČR předáno Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci celkem 2962 privatizačních projektů představujících majetek v rozsahu 871,6 mld. Kč. Realizačně bylo ukončeno 1596 projektů představujících majetek o hodnotě 599,3 mld. Kč. Průměrné procento rozpracovanosti realizace projektů tedy činilo 46,12 % a bylo způsobeno zejména skutečností, že projekty převážně obsahují několik transformačních forem, které se realizují postupně. Pozemkovému fondu bylo předáno k realizaci 194 privatizačních projektů v hodnotě 10,6 mld. Kč.

Stav realizace v jednotlivých transformačních formách vyjádřených jednak počtem a jednak objemem majetku přehledně uvádí tabulka a znázorňují grafy na konci této kapitoly.

Na celkovém počtu 7533 transformačních forem obsažených v projektech předaných FNM ČR se nejvíce podílely bezúplatné převody majetku (2318), dále přímé prodeje předem určenému vlastníkovi (1680) a transformace prostřednictvím akciové společnosti (1432 transformací státního podniku na akciovou společnost a 345 transformací majetkové účasti státu v akciové společnosti).

Struktura transformačních forem byla obdobná i u ukončených transformací. I na nich se nejvíce podílely bezúplatné převody majetku (v celkovém počtu 1157), přímé prodeje předem určeným vlastníkům (1143) a transformace prostřednictvím akciové společnosti (1145 transformací státního podniku na akciovou společnost a 278 transformací majetkové účasti státu v akciové společnosti).

Pohled na strukturu transformačních forem velikostí privatizovaného majetku je poněkud odlišný a to jak u předaných, tak u realizovaných projektů. Jestliže celkově byl FNM ČR v privatizačních projektech předán majetek v hodnotě 871,6 mld. Kč, pak majetek v hodnotě 754,3 mld. Kč, tedy celých 86,5 % byl privatizován prostřednictví.m akciové společnosti. Ve významu transformačních forem pak následovaly přímé prodeje (46,3 mld. Kč) a bezúplatné převody (30 mld. Kč).

U ukončených transformací je pořadí významnosti transformačních forem na prvních dvou místech stejné: transformace s využitím akciové společnosti a přímé prodeje, na třetím místě však se zde objevuje veřejná soutěž, jejímž prostřednictvím se k novým majitelům dostalo 10,1 mld. Kč majetku. Bezúplatně byl převeden majetek v celkové hodnotě 10 mld. Kč. Restituce se podílely na transformačních formách u ukončených projektů přibližně 5,5 mld. Kč, restituce s dokoupením majetku pak představovaly 5,3 mld. Kč privatizovaného majetku.

x) Tato hodnota je převzata z aktualizovaných privatizačních projektů a je o cca 23 ml. Kč vyšší oproti hodnotě majetku vedenému v účetnictví (viz tab. část IV. kapitoly 3). Jde o rozdíl mezi hodnotou majetku vykazovanou státním podnikem v aktualizovaném privatizačním projektu a hodnotou majetku dle účetní závěrky zpracované ke dni převodu majetku na Fond. Tento rozdíl představuje cca 4 % z celkové hodnoty převzatého majetku uvedeného v aktualizovaných privatizačních projektech a je výsledkem hospodaření státních podniků od dne aktualizace do dne převodu majetku na Fond.

Hlavním posláním FNM ČR bylo i v roce 1993 realizovat privatizační projekty schválené vládou ČR nebo Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci. S naplňováním tohoto poslání souvisela celá řada aktivit.

Největší podíl majetku je privatizován prostřednictvím privatizačních projektů, u nichž bylo rozhodnuto o transformaci státních podniků na formu obchodních, vesměs akciových společností, nebo o privatizaci majetkové účasti státu.

S tímto typem privatizace byly spojeny tři dominantní druhy aktivit:

1. zakládání obchodních, převážně akciových společností,

2. vlastní privatizace podle schváleného privatizačního projektu,

3. výkon akcionářských práv v rozsahu dočasného nebo trvalého držení akcií FNM ČR včetně účasti na řádných a mimořádných valných hromadách jednotlivých akciových společností. V roce 1993 pracovníci FNM ČR zajistili ve spolupráci s pověřenými pracovníky státní správy účast na více než 700 valných hromadách. Ve většině případů se jednalo o výkon práv FNM ČR jako majoritního akcionáře, jehož zástupci museli v rámci svěřených kompetencí rozhodovat o zásadních otázkách existence společnosti.

Zvláštní postavení mezi uvedenými aktivitami zaujímala příprava druhé vlny kupónové privatizace. V této souvislosti je třeba upozornit na jednu skutečnost. Zatímco první vlna kupónové privatizace se týkala akciových společností, kde až na výjimky byl jediným vlastníkem FNM ČR, druhá vlna proběhne i u společností již zprivatizovaných, kde je účast FNM ČR minoritní. Zde byla příprava nabídky pro kupónovou privatizaci obtížnější, narážela na problémy ustanovení existujících právních předpisů a zajištění aktuálních údajů. Přes veškeré problémy a existující časové omezení se FNM ČR podařilo včas zajistit všechny nezbytné právní úkony pro zpracování nabídky pro druhou vlnu. Ta ve svém souhrnu představuje v rámci celkové nabídky 784 akciových společností se základním jměním v objemu 479,3 mld. Kč a výší nabídky pro kupóny v rozsahu 148,5 mld. Kč. Tím se Fond podílel na celkové nabídce z více než 95 %. Ve výše uvedeném počtu akciových společností je zahrnuto i 185 společností, které již byly nabízeny v první vlně kupónové privatizace.

Další specifickou aktivitou související s privatizací majetkových účastí. státu bylo uzavírání kupních smluv o prodeji akcií. Tyto smlouvy, zejména se zahraničními nabyvateli, se staly složitým smluvním procesem, přesahujícím v mnoha případech možnosti FNM ČR. Požadavky kupujících na různá odškodnění a záruky ze strany prodávajícího - Fondu - dokazují značnou míru jejích obezřetnosti, ve svém důsledku však komplikují a zpomalují proces privatizace. V komplikovaných případech trvalo uzavření smlouvy o prodeji akcií tří až šest měsíců.

U privatizace majetkových účastí státu byla zvláště významná spolupráce s orgány státní správy. Soudnictví, geodézie a kartografie. Nejvýznamnější byla v roce 1993 spolupráce s MSNMP ČR při rozhodování o návrzích několika set změn a doplňků privatizačních projektů a při řešení komplikovaných smluvních případů včetně řešení ekologického odškodnění. Spolupráce s resortními ministerstvy probíhala především v oblasti výkonu akcionářských práv.

Pracovníci FNM ČR se podíleli i na řešení některých strukturálních změn privatizovaných akciových společností, zejména v souvislosti s hutnictvím a strojírenstvím. Jako příklad je možno zmínit iniciativu FNM ČR a MPO ČR při projednávání a schvalování výstavby zařízení na nepřetržité odlévání oceli a.s. Třinecké železárny, a.s. Vítkovice a a.s. Nová Huť, stejně tak jako řešení výstavby tzv. Minihutě. Ve všech případech bude FNM ČR - bude-li o to požádán vládou - poskytovat garance za úvěr konzorcií a bank. Hledání optimálního způsobu privatizace se pracovníci FNM ČR zúčastnili i v souvislosti s privatizací dalších podniků - a.s. ČKD Praha, a.s. Poldi Kladno, a.s. Avia atd.

Významný podíl majetku je privatizován přímo, bez zprostředkující úlohy zakládání akciových společností. Tento majetek je prodáván ve veřejných dražbách, veřejných soutěžích, přímých prodejích předem určeným vlastníkům, je bezúplatně převáděn na obce nebo se vrací k původním majitelům či jejich zákonným dědicům - restituentům.

Veřejné dražby majetku státu ve velké privatizaci představují tradiční formu privatizace. Z celkového počtu 514 privatizačních jednotek určených pro veřejnou dražbu jich bylo ke konci roku 1993 vydraženo 278. Celková vydražená cena dosáhla hodnoty 2,885 mld. Kč.

Důsledné postupuje FNM ČR vůči vydražitelům, kteří nezaplatili. Dochází ke zrušení vlastnického práva, předání majetku zpět Fondu a realizaci nové dražby. Od počátku privatizace bylo takto řešeno 12 případů. Dražitelům, kteří nezaplatili a zmařili tak výsledek dražby, propadlo 55 mil. Kč, které připadly FNM ČR. Vůči vydražitelům, kteří nezaplatili a odmítli vydat majetek zpět, uplatnil FNM ČR čtyři soudní žaloby.

Od počátku privatizace do konce roku 1993 se uskutečnilo celkem 28 veřejných soutěží. Účetní hodnota majetku prodávaného veřejnými soutěžemi činila 9 mld. Kč a celková smluvní cena 11 mld. Kč. V roce 1993 byla veřejná soutěž hlavní metodou - co do počtu transformací i co do objemu majetku - při transformaci tiskárenských podniků a mlékárenského průmyslu. Poměrně rozšířené jsou i veřejné soutěže na privatizaci stavebních podniků a hotelů.

V roce 1993 došlo k úpravě metodiky veřejné soutěže. Upustilo se od vyžadování bankovních příslibů, které nahradila povinnost kupujících složit na konto FNM ČR před uzavřením kupní smlouvy 10 % kupní ceny. Tato změna spolu s rozšířením splátkových režimů platby vedla ke zvýšení průměrného počtu účastníků v soutěži.

Ve třech případech využil FNM ČR v roce 1993 práva odstoupit od kupní smlouvy z důvodu prodlení kupujícího při placení. Jednalo se o s.p. Lázeňský dům Thermal v Karlových Varech, s.p. SUPRO Praha a s.p. Oděvní služba Diplomat Praha.

Na základě usnesení vlády ČR a kupní smlouvy uzavřené mezi Fondem a nabyvatelem se uskutečňovaly přímé prodeje předem určenému vlastníkovi. Od počátku privatizace do konce roku 1993 bylo FNM ČR předáno 1680 privatizačních projektů založených na této privatizační metodě, v samotném roce 1993 jich bylo 726. Se zahraničními investory bylo uzavřeno 12 kupních smluv na majetek v celkovém rozsahu 1,77 mld. Kč.

Bezúplatně převáděl. FNM ČR převážně majetek, který přímo souvisel s činností privatizovaných státních podniků. Jednalo se především o bytový fond a předškolní zařízení. Tento majetek se v souladu se schválenými privatizačními projekty převádí na města a obce. V roce 1993 bylo uzavřeno celkem 439 dohod na bezúplatné převody. V některých případech však obce odmítají - zejména z ekonomických důvodů - majetek převzít, nebo převod podmiňují získáním finanční dotace od příslušného státního podniku nebo od FNM ČR.

Restituční nároky řeší FNM ČR v souladu se schválenými privatizačními projekty třemi základními způsoby - formou naturální restituce, odškodněním akciemi a.s. RIF (Restituční investiční fond, který byl Fondem k tomuto účelu založen) a odškodněním pomocí akcií konkrétní akciové společnosti. V roce 1993 bylo uzavřeno 71 dohod na restituce a 77 dohod na restituce s odkoupením majetku. Prostřednictvím akcií a.s. RIF bylo vyřízeno 2533 případů mimosoudních rehabilitací.

V roce 1 993 založil FNM ČR akciovou společnost Nadační investiční fond (NIF, a.s.). Učinil tak zakladatelskou listinou, přijetím stanov a jmenováním orgánů akciové společnosti NIF. NIF, a.s. byla zapsána v obchodním rejstříku dne 2. listopadu 1993. Smyslem existence Nadačního investičního fondu je možnost podpory nadací z výnosů tohoto fondu. Představenstvo a dozorčí rada Nadačního investičního fondu zahájily svou činnost v roce 1993, pro další období budou postupovat podle připravovaného usnesení vlády ČR.

S realizací privatizačních projektů souvisí celá řadu navazujících aktivit FNM ČR. K nejvýznamnějším pak patří především aktivity legislativního rázu.

FNM ČR se např. aktivně podílel na návrzích legislativních úprav. Šlo zejména o zpracování podkladů pro novelizaci zákona č. 171/1991 Sb. a zákona č. 92/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 500/1990 Sb. o působnosti orgánů ČR ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů a mnohé další novely zákonů a právních předpisů.

Pracovníci FNM ČR průběžně poskytovali právní porady a metodickou pomoc, navrhovali smlouvy a dohody (jedná se o smlouvy týkající se oblastí upravených občanským zákoníkem - např. o zřízení zástavního práva k nemovitým a movitým věcem, kupní, o obstarání záležitostí, nájemní apod., obchodním zákoníkem - komisionářské, o díle, o převodu cenných papírů, zákoníkem práce - o rozvázání pracovního poměru aj. a dalšími předpisy) zpracovával i stanoviska k nejrůznějším problémům z oblasti privatizace (k ukončení likvidace podniku, k určení pojmu realizace aktualizovaného privatizačního projektu, ke zvýšení základního jmění akciových společností, k režimu zaměstnaneckých akcií, k náhradám škod vzniklých odcizením věci atd.).

FNM ČR vystupoval jako pasivní i aktivní účastník soudního řízení v obchodních a občanskoprávních věcech. V roce 1993 bylo registrováno celkem 186 podání, ve kterých je FNM ČR pasivně legitimován. Z tohoto počtu bylo proti FNM ČR ve 35 případech řízení zastaveno, nebo byly žaloby zamítnuty. Za hodnocené období nebyl FNM ČR pravomocně odsouzen. Z hlediska aktivní procesní legitimace bylo podáno v roce 1993 celkem 71 žalob. Ve většině případů se jedná o podání na zaplacení kupní ceny, dále na vydání věcí, zrušení rozhodnutí valné hromady aj.