Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Petra Kavana dopisem ze dne 4. července 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Petra Kavana. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci, kterou jste vznesl na 19. schůzi Poslanecké sněmovny na vládu ve věci časového harmonogramu realizace projektů Nové huti a. s. a Třineckých železáren a. s. na výstavbu minihutě na ploché výrobky. K věci uvádím:

Modernizace a rozšíření výroby plochých ocelářských výrobků se staly v průběhu let 1992 a 1993 předmětem zájmu a. s. Nová huť Ostrava (dále NH) a a. s. Třinecké železárny (dále TŽ). Uvedený zájem je v souladu se studií restrukturalizace českého hutnictví, zpracované v roce 1992, kde bylo doporučeno nahradit zastaralé výrobní zařízení v NH výstavbou minihutě na výrobu plochých výrobků o kapacitě cca 1 mil. tun ročně. Zájem NH je motivován požadavkem na obnovu a modernizaci provozovaných výrobních kapacit, zájem TŽ snahou udržet diverzifikací výrobního programu plné využití kyslíkokonvertorové ocelárny v případě poklesu odbytu dlouhých výrobků.

O projektech obou společností byla informována porada ministrů materiálem "Výstavba minihutě na výrobu plochých výrobků v severomoravském regionu", který připravilo MPO ve spolupráci s FNM (majoritním vlastníkem obou hutních společností). Porada projednala materiál dne 22. února 1994 a mimo jiné přijala následující závěry a doporučení:

- porada se shodla, že z kapacitních důvodů je možné realizovat pouze jeden projekt minihutě a doporučila preferovat výstavbu minihutě v Nové huti, a. s. před výstavbou minihutě Třineckých železárnách, a. s.

- porada uložila předsedovi FNM Ježkovi vyjasnit, zda je FNM schopen nést záruky za leasingové splátky

- porada vyslovila s projektem předběžný souhlas, zároveň však konstatovala, že pro definitivní rozhodnutí není dosud dostatek informací. Uložila ministrům Dlouhému a Dybovi a předsedovi FNM Ježkovi pokračovat spolu s vedením Nové huti v jednáních se zahraničními partnery. Poradě ministrů budou výsledky jednání předloženy ke schválení.

Za účelem realizace uvedených závěrů z porady ministrů vlády ČR byla, po dohodě mezi MPO a FNM, sestavena pracovní skupina, složená ze zástupců FNM, MPO, MH, ČNB, NH a poradců MSNMP US AID. Úkolem této skupiny bylo vyjasnit s předkladateli projektu všechny problémy spojené s navrhovanou formou financování. Hlavním úkolem bylo vyjasnit konkrétní formu garanci, které podle doporučen porady ministrů může FNM na realizaci projektu poskytnout.

Vzhledem k tomu, že podle platné legislativy nemůže FNM poskytnout záruky za leasingové splátky, bylo vypracováno řešení, přijatelné pro českou stranu, podle kterého za leasingové splátky poskytne garance NH. Pro tento účel by NH zajistila u některé domácí nebo zahraniční banky příslib na poskytnutí úvěru, který by čerpala v případě, že bude nutno převzít splácení leasingových splátek za společnost ISC NH. Tento časově rozložený úvěr by FNM garantoval akciemi NH a to do výše počtu akcií, který bude v držení FNM, tj. maximálně do částky, rovnající se podílu 64.4% základního jmění této společnosti, což odpovídá 8.67 mld Kč (cca 300 mil. USD).

Z jednání se zahraničními partnery vyplynulo, že garance, které může FNM poskytnout na financování projekt u Sears-Fischer, nemohou zajistit efektivní financování tohoto projektu v původním rozsahu. Realizace uvedeného projektu je i nadále podmiňována poskytnutím státní garance na financování a proto není v této podobě pro českou stranu přijatelná.

Současně s probíhajícím jednáním s předkladateli původního projektu, skupinou Sears-Fischer, projevila zájem o výstavbu minihutě, jak v Nové huti, a. s. tak v Třineckých železárnách, a. s., řada dalších zahraničních investorů. Nové projekty počítají s využitím stávajících oceláren a s kapacitou výroby pásu válcovaného za tepla cca 1 mil. tun ročně, přičemž náklady na realizaci nepřesahují cca 350 mil. USD. Realizace takového projektu by vyřešila v původním projektu nedořešené problémy:

- k zabezpečení výstavby postačí garance FNM

- nevznikne napětí ve zdrojích šrotu, které by mohlo nastat při realizaci výstavby elektroocelárny s kapacitou 2,2 mil. tun

- odpadnou rizika zabezpečování konkurenceschopnosti exportu na mimoevropské trhy (vysoké přepravní náklady)

- ČR nebude vystavena kritice ze strany EU, že zvyšuje výrobní kapacity v hutnictví.

Většina nově předložených nabídek je v základních parametrech podobná. Současný stav jednání se zahraničními partnery, kde jsou zatím známy pouze rámcové záměry bez bližších ekonomických a finančních údajů, neumožňuje detailní posouzení navrhovaných projektů. Kvalifikovaný výběr nejvhodnějšího projektu lze očekávat v průběhu června 1994. Bezprostředně po vyhodnocení nabídek bude poradě ministrů vlády ČR předložen materiál s doporučením poskytnutí garance FNM tomu projektu, který bude z hlediska efektivnosti navrhovaného řešení nejpříznivější. V daném případě se již jedná pouze o garance na standardní úvěry (např. firma ICF Kaiser předpokládá garanci na půjčku ve výši 150 mil. USD).

Nelze se ztotožnit s názorem, že při rozhodování o restrukturalizačních akcích hutnictví v severomoravském regionu, včetně problematiky výstavby minihutě na ploché výrobky, není bráno v potaz kriterium životního prostředí, i když není tato problematika vždy výslovně uváděna.

Východiskem pro rozhodovací procesy v českém hutnictví zůstává materiál "Postup privatizace a strukturálních změn v českém hutnictví železa" projednaný poradou ministrů vlády ČR 1. prosince 1992, který uvažuje, vedle strukturálních změn, i s celkovým poklesem hutní výroby. Ochrana životního prostředí je v první fázi strukturálních změn hutnictví v severomoravském regionu řešena zejména postupným omezováním hutni výroby v a. s. Vítkovice. Jedná se především o postupné omezování a zastavování koksovny a vysokých pecí včetně aglomerací. K omezování těchto výrob, které jsou mezi hutními technologiemi největším zdrojem ekologické zátěže, dochází i v dalších hutních společnostech. Dokončení rozestavění kontilití ve všech třech rozhodujících podnicích, jako prvních vládou schválených restrukturalizačních akcí, se rovněž kladně promítne do životního prostředí regionu.

Pokud se týká vlastního projektu minihutě na ploché výrobky, na vládní úrovni se posuzuje především strategický záměr, jeho finanční zabezpečení a celková efektivnost. Kterýkoliv z vládou preferovaných projektů podléhá při realizaci platným předpisům a to včetně ekologického auditu. Přitom je zřejmé, že doporučovaná náhrada zastaralého zařízení na výrobu plochých výrobků v NH moderním zařízením minihutě povede i ke zlepšení ekologie.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Petr Kavan

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha