kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 26 odst. 1 včetně odkazu7a) zní:
"(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky, je oprávněna podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby banka nebo pobočka zahraniční banky ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména omezila některé povolené činnosti nebo ukončila nepovolené činnosti, vyměnila osoby ve vedení banky nebo pobočky zahraniční banky, vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, nebo aby banka snížila základní jmění ve stanoveném rozsahu,
b) změnit povolení působit jako banka vyloučením nebo omezením některých činností uvedených v § 1 odst. 3,
c) zavést nucenou správu,
d) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,
e) snížit základní jmění banky o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20% vlastního kapitálu banky.
(2) Postup podle odstavce 1 písmene b) až e) se uplatní při nesplnění požadavku podle odstavce 1 písmene a); podle povahy zjištěného nedostatku, zejména nesnese-li věc odkladu, lze tento postup uplatnit i bez předchozího požadavku podle odstavce 1 písmene a). Postup podle odstavce 1 písmene c) nelze uplatnit vůči pobočce zahraniční banky.
(3) Nedostatkem v činnosti se rozumí
a) porušení podmínek stanovených v povolení působit jako banka,
b) porušení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů a opatření vydaných Českou národní bankou,
c) provádění obchodů bankou způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu bankovního systému,
d) řízení banky osobami, které nemají dostatečnou odbornou způsobilost nebo nejsou občansky bezúhonné,
e) jestliže bankou vytvořený souhrn rezerv a opravných položek nepostačuje k pokrytí rizik vyplývajících z bankou vykázaného objemu klasifikovaných aktiv7a).
(4) Na řízení o změně povolení působit jako banka, zavedení nucené správy, skončení nucené správy, uložení pokuty a snížení základního jmění prováděném mimo režim nucené správy se vztahují předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Účastníkem řízení je pouze dotčená banka.
(6) Řízení může být zahájeno doručením rozhodnutí .
(7) Doručení do vlastních rukou provede Česká národní banka předáním rozhodnutí členovi představenstva banky nebo členovi dozorčí rady banky nebo osobě pověřené řízením banky nebo pobočky zahraniční banky. Odmítne-li některá z těchto osob rozhodnutí převzít, je doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.
(8) Proti rozhodnutí lze podat rozklad. Podaný rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.
(9) Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí činí alespoň 24 hodin.
(10) Pokutu podle odstavce 1 písmene d) může Česká národní banka uložit i osobám, které porušily ustanovení § 2 nebo 3.
(11) Uložením pokuty podle odstavce 1 písmene d) není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.
(12) Pokuta podle odstavce 1 písmene d) je příjmem státního rozpočtu. Tuto pokutu lze uložit do jednoho roku od zjištění nedostatku, nejpozději však do deseti let ode dne, v němž nedostatek vznikl.
______________
7a) Např. Opatření České národní banky č. ".
2. § 27 zní:
Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje:
a)důvody pro zavedení nucené správy,
b)jméno, příjmení a rodné číslo správce,
c)případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností,
d)případné částečné nebo úplné pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.".
3.§ 28 zní:
(1) Správce jmenuje a odvolává bankovní rada České národní banky, která rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Správce je zaměstnancem České národní banky.
(2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby. Tyto osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.".
4. § 29 včetně odkazu7b) zní:
(1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky. Postavení statutárního orgánu má správce, který svolává valnou hromadu a má právo se jí zúčastnit.
(2) O věcech v působnosti
valné hromady rozhoduje správce s výjimkou
rozhodnutí o zrušení banky. Rozhodnutí
o věcech v působnosti valné hromady činí
s předchozím souhlasem České národní
banky. Rozhodnutí valné hromady o zrušení
banky lze provést pouze po písemném schválení
správcem.
(3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem České národní banky v dohodě s Ministerstvem financí částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.
(4) S předchozím souhlasem valné hromady může správce podat návrh na vyrovnání7b).
(5) Zjistí-li správce předlužení banky, je oprávněn s předchozím souhlasem České národní banky podat návrh na prohlášení konkursu.
_____________
7b) § 46 a násl. zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.".
5. § 31 včetně odkazu 7c) zní:
Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku7c). Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Česká národní banka.
_____________
7c) § 27 a násl. Obchodního zákoníku.".
6. § 33 zní:
Nucená správa končí
a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy;
b) prohlášením konkursu nebo
c) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.".
7. V § 35 odst. 1 se slova za středníkem "tomuto dni musí předcházet zveřejnění rozhodnutí Státní banky československé v Obchodním věstníku, u pobočky zahraniční banky navíc oznámení" nahrazují slovy "rozhodnutí se zveřejní v Obchodním věstníku, u pobočky zahraniční banky se navíc oznámí".
8. V § 38 odst. 2 se za dosavadní text doplňuje věta, která zní: "Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu.".
9. Za § 44 se vkládá § 44a, který zní:
"Za závazky Konsolidační banky, státního peněžního ústavu, ručí stát.".
V § 762 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Ustanovení § 187, 191, § 211 odst. 1, § 213 odst. 4, § 215 a § 216 odst. 1 tohoto zákona se nepoužije, přistoupí-li Česká národní banka k postupu podle § 26 odst. 1 písm. e) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. /1994 Sb.".
V § 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání se připojuje nový odstavec 4, který zní:
"(4) Má-li banka více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky, nemohou věřitelé po dobu nucené správy účinně podat návrh na prohlášení konkursu.".
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.
I. Obecně
Obsahem předkládaného
návrhu novely zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
jsou nová ustanovení týkající
se jednak pravomocí České národní
banky při řešení nápravy nedostatků
zjištěných v rámci jejího bankovního
dohledu. Smyslem úpravy je rozdělit participaci
na důsledcích hospodaření
bank přiměřeněji mezi klienty, majitele
a stát. Opatření, jimiž se navrhuje
posílit pravomoci centrální banky při
výkonu jí svěřeného bankovního
dohledu, mají též lépe preventivně
působit proti tomu, aby ke krizové situaci v některé
bance vůbec došlo.
Nedávné zkušenosti
potvrdily, že také stávající
legislativní úprava spoluzodpovědnosti
majitelů (akcionářů) za výsledky
hospodaření banky je neuspokojivá. Nerespektuje
totiž specifika bankovního podnikání,
spočívající zejména v tom,
že
- banky hospodaří
převážně s cizími, svěřenými
prostředky. V současné době představují
vklady klientů cca sedminásobek vlastního
kapitálu a rezerv bank, tento podíl se ovšem
u špatně hospodařících bank zvyšuje,
- mnohé banky zvýhodnily
přímo nebo nepřímo své majitele
- např. formou úvěrů, poskytovaných
ze zdrojů získaných od ostatních klientů
- a to tak, že tato zvýhodnění výrazně
převyšuje hodnotu akcií, jimiž se majitel
podílí na jmění banky,
- v důsledku toho se v
některých bankách projevuje absolutní
nezájem majitelů o budoucí osud banky a tím
samozřejmě i jejích klientů. Konkurz
či likvidace pak nepředstavuje pro majitele takovou
hrozbu, jakou je u jiných obchodních společností.
Novela zákona proto navrhuje
zavést možnost, aby objektivní orgán,a
tím může být jen Česká
národní banka, mohl vyžadovat, resp. přijímat
některá opatření, kterými by
se preventivně zabránilo, aby důsledky ať
už záměrného či neodborného
konání managementu a orgánů banky
nesli především klienti a stát. Jsou
to opatření, která by v ostatních
oborech podnikání byla zřejmě neadekvátní;
oprávněnost jejich použití jedině
v bankovnictví lze zdůvodnit nejen výše
uvedenými charakteristikami tohoto odvětví,
ale i tím, že všechny navrhované
postupy mají svou analogii
v zákonné úpravě bankovnictví
ve státech s rozvinutou tržní ekonomikou. V
návrhu se modifikují některá ustanovení
správního řádu, která nevyhovují
bud zvláštní povaze vztahů mezi Českou
národní bankou a bankami (pobočkami zahraničních
bank), anebo požadavkům na rychlost a neodkladnost
provedení některých
opatření.
Návrh nemá dopad
na státní rozpočet.
II. K jednotlivým ustanovením
k § 26
Stanoví se postup České
národní banky jako vykonavatele bankovního
dohledu v případech, kdy jsou v činnosti
banky zjištěny nedostatky. Po zjištění
nedostatků má Česká národní
banka možnost zvolit takový postup, který nejlépe
zajistí nápravu. Písmeno a) odstavce 1 zavádí
postup obvyklý u orgánů bankovního
dohledu (centrálních bank) ve státech s vyspělou
tržní ekonomikou tím, že v prvním
kroku umožňuje České
národní bance uplatnit její autoritu neformálním
vyžádáním nápravy. Demonstrativní
výčet nejčastěji aplikovaných
požadavků je připojen.
Pod písmeny b), c), d)
a e) jsou uvedeny závažnější zásahy
České národní banky do práv
bank a poboček zahraničních bank, které
jsou realizovatelné pouze ve správním řízení.
Případné omezení některé
činnosti banky podle písm. c) souvisí s již
existujícím oprávněním České
národní banky omezit některou činnost
již při vydání licence. Nově
se oproti stávající právní
úpravě navrhuje právo České
národní banky snížit základní
jmění banky o částku, odpovídající
ztrátě po jejím zúčtování
s rezervními a dalšími fondy. Podle stávající
právní úpravy (211 obchodního zákoníku)
o snížení základního jmění
rozhoduje na návrh představenstva
valná hromada přítomných akcionářů.
Pokud valná hromada přijme rozhodnutí, které
je v rozporu s obezřetným chováním,
stabilitou banky a zájmy vkladatelů, není
možnost ze strany České národní
banky takovéto rozhodnutí změnit. Snížení
základního jmění banky
znamená v průběhu čtvrtletí
zreálnit vykazované údaje o situaci banky
(kvantifikovat hrozící ztrátu) a tím
zabránit možnému přesunu důsledků
špatného hospodaření banky z akcionáři
na vkladatele. Jako důsledek uplatnění tohoto
postupu se předpokládá následné
navýšení základního jmění
(obstarání nového kapitálu) do výše,
která by korespondovala s požadavky právních
předpisů a opatření. Pro snížení
základního jmění bude podstatné
vykazování klasifikovaných aktiv. V pochybnostech
může Česká národní banka
nařídit jejich
ověření auditorem, což zajistí
objektivizaci sporné skutečnosti.
Na řízení
o změně povolení působit jako banka,
zavedení a skončení nucené správy,
uložení pokuty a snížení základního
jmění prováděné mimo režim
nucené správy se vztahují předpisy
o správním řízení. Správní
řízení však musí být zákonem
modifikováno, neboť správní řád
ne ve všech ustanoveních vyhovuje specifickému
vztahu České národní banky vůči
bankám (pobočkám zahraničních
bank) a taktéž požadavku rychlosti a bezodkladnosti
uplatnění
některých postupů České národní
banky (zejména nucené správy). Změny
oproti obecné úpravě správního
řízení se dotýkají okruhu účastníků,
který je zúžen pouze na dotčenou banku,
zahájení řízení, doručování
a opravného prostředku. Lhůta k plnění
doručeného
rozhodnutí je stanovena na nejméně 24 hodin
(požadavek stanovit ve zvláštním předpisu
tuto lhůtu vyplývá přímo ze
správního řádu).
k § 7
Stanoví se náležitosti
písemného vyhotovení rozhodnutí o
zavedení nucené správy
k § 28
Správce bude v souladu se
zákoníkem práce jmenován bankovní
radou České národní banky a bude v
pracovním poměru k České národní
bance, což nemění nic na skutečnosti,
že jako osoba jedná jménem statutárních
orgánů banky, na kterou byla uvalena nucená
správa. Náklady výkonu nucené
správy spočívající v odměně
správce formou refundace mzdy zaplatí dotčená
banka. Správce je oprávněn používat
k pracem v bance dalších osob.
k § 29
Po zavedení nucené
správy přechází funkce statutárního
orgánu na správce, výkon funkci ostatních
orgánů se po dobu nucené správy pozastavuje.
Na správce přechází též
většina pravomocí valné hromady, zejména
např. rozhodnutí o zvýšení či
snížení základního jmění
/znamená to, že rozhodnout o snížení
základního jmění může
bud Česká národní banka při
uplatnění postupu
podle § 26 odst. 1 písm. e), nebo o něm může
rozhodnout nucený správce v průběhu
nucené správy/. Ponechání této,
popř. některé další pravomoce
valné hromadě by mohlo negovat účel
nucené správy. Správce má pravomoc
podat návrh na prohlášení konkursu a
taktéž může v součinnosti s valnou
hromadou podat návrh na vyrovnání.
k § 31
Zápis do obchodního
rejstříku se upravuje v souladu s obchodním
zákoníkem. Zveřejnění zápisu
je povinností rejstříkového soudu
(§ 33 odst. 1 obchodního zákoníku).
k § 33
K ukončení nucené
správy může dojít bud na základě
rozhodnutí České národní banky
nebo prohlášením konkursu. Aby nedošlo
k časově neomezené nejistotě věřitelů,
stanoví se maximální doba trvání
nucené správy na 24 měsíců.
V prvním případě bude dnem ukončení
den, kdy nabyde právní
moci rozhodnutí o ukončení nucené
správy, ve druhém případě pak
den, kdy nastanou účinky konkursu vyvěšením
usnesení o jeho prohlášení na úřední
desce soudu.
k § 35 odst. 1
Rozhodnutí o odnětí
povolení působit jako banka není žádoucí
zveřejnit před jeho vydáním (obdobně
jako u nucené správy).
k § 38 odst. 2
Bankovní dohled potřebuje
k řádnému výkonu svých funkcí,
s ohledem na vazby bank na zahraniční subjekty,
vyměňovat informace s bankovními dohledy
jiných států.
k § 44a
Státní záruka
za závazky Konsolidační banky vyplívá
ze skutečnosti, že se jedná o státní
peněžní ústav. Není narušena
hospodářská soutěž s ostatními
bankami, neboť Konsolidační banka se nezabývá
sběrem depozit od veřejnosti.
K doplnění Obchodního
zákoníku
Pro případ, že
Česká národní banka svým rozhodnutím
sníží základní jmění
banky, je nutno eliminovat ta ustanovení Obchodního
zákoníku, která svěřují
tento akt valné hromadě. Možnost České
národní banky uplatnit vůči bance
tento postup je vázána na účinnost
zákona č.
21/1992 Sb., o bankách. Vzhledem k přípravě
nového zákona o bankovnictví lze naznačit
toto oprávnění České národní
banky za dočasné.
K doplnění zákona
o konkursu a vyrovnání
Novela zákona o konkursu
a vyrovnání znemožňuje podat věřitelům
návrh na konkurz v případě, že
mají u banky zmrazené vklady. Takovým návrhem
by mohl být zmařen záměr České
národní banky na ozdravení dotyčné
banky.