(1) Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise ; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.
(2) V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede:
a) doba počátku a ukončení hlasování, popř. jeho přerušení,
b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu a počet platných hlasů celkem,
f) počet voličů politické strany nebo koalice, kteří využili práva přednostního hlasu,
g) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala a jejich stručné zdůvodnění.
(3) K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. g) komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení voleb pro tento účel výslovně označil předseda za přítomnosti komise.
(1) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně okresní volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.
(2) Nesplní-li předseda okrskové volební komise na výzvu okresní volební komise povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování, může okresní volební komise zpracovat výsledky hlasování v ostatních okrscích a předat je krajské volební komisi. Po uplynutí stanovené lhůty a podepsání zápisu okresní volební komise (§ 45) se k došlým výsledkům již nepřihlíží.
(3) Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a výpisy ze stálých seznamů nebo ze zvláštních seznamů a předá je spolu s ostatními volebními dokumenty obecnímu úřadu do úschovy.
(1) Okresní volební komise sčítá hlasy v okrese na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování, zaslaných okrskovými volebními komisemi.
(2) V místnosti, kde okresní volební komise sčítá hlasy, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci zařazení do jejího sekretariátu a sumarizačního útvaru, členové krajské volební komise a pracovníci zařazení do jejího sumarizačního útvaru, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.
(1) Okresní volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku hlasování v okrese. Zápis podepíší všichni členové okresní volební komise ; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.
(2) V zápise okresní volební komise o výsledku hlasování se uvede:
a) počet volebních okrsků ve volebním okrese a počet okrskových volebních komisí, které zaslaly výsledek hlasování,
b) počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů ve volebním okrese,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu a počet platných hlasů celkem,
f) počet voličů politické strany nebo koalice, kteří využili práva přednostního hlasu,
g) počet přednostních platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okresní volební komisi, usnesení, která komise přijala a jejich stručné zdůvodnění.
(3) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně krajské volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy okresnímu úřadu, v hlavním městě Praze obvodnímu nebo místnímu úřadu a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistrátům těchto měst.
(1) Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okresními volebními komisemi.
(2) V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci zařazení do jejího sekretariátu a sumarizačního útvaru, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.
(1) Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku hlasování ve volebním kraji. Zápis podepíší všichni členové krajské volební komise ; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.
(2) V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování se uvede:
a) počet volebních okrsků ve volebním kraji a počet okrskových volebních komisí, které zaslaly výsledek hlasování,
b) počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů ve volebním kraji,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu a počet platných hlasů celkem,
f) počet voličů politické strany nebo koalice, kteří využili práva přednostního hlasu,
g) počet přednostních platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské volební komisi, usnesení která komise přijala a jejich stručné zdůvodnění.
(3) Po podepsání obou stejnopisů zápisů o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně Ústřední volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy Ministerstvu vnitra.
(1) Ústřední volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny ve všech volebních krajích. Tento údaj vydělí počtem poslanců. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.
(2) Republikovým mandátovým číslem dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.
(3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, přidělí Ústřední volební komise tyto mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.
(1) Ústřední volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu a každou koalici.
(2) Ústřední volební komise dále zjistí:
a) které politické strany získaly méně než pět procent,
b) které koalice, složené ze dvou politických stran, získaly méně než sedm procent,
c) které koalice, složené ze tří politických stran, získaly méně než devět procent.
d) které koalice, složené z nejméně čtyř a více politických stran, získaly méně než jedenát procent z celkového počtu platných hlasů.
(3) Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.
(4) Zjistí-li Ústřední volební komise, že do prvního skrutinia nepostupují alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana, nebo dvě politické strany, sníží:
a) u politických stran hranici pěti procent na hranici čtyř procent,
b) u koalic podle odstavce 2 písm. b) hranici sedmi procent na hranici šesti procent,
c) u koalic podle odstavce 2 písm. c) hranici devíti procent na hranici osmi procent,
d) u koalice podle odstavce 2 písm. d) hranici jedenácti procent na hranici deseti procent.
Nebude-li ani poté dosaženo postupu do prvního skrutinia podle tohoto odstavce, sníží Ústřední volební komise hranici o další procento.
(5) V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.
(1) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany a koalice, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny zvětšeným o jednu; číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky, je krajským volebním číslem.
(2) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana nebo koaliace v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně, popřípadě koalici se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato politická strana nebo koalice získala.
(3) Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající mandát té politické straně nebo koalici, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně nebo koalici, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.
(4) V rámci jednotlivých politických stran a koalic obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu nebo koalici, práva přednostního hlasu, obdrřží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně deset procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu nebo koalici v rámci celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu nebo koalici v rámci volebního kraje. V případě, že je politické straně nebo koalici přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.
(5) Nejmenovala-li některá politická strana nebo koalice tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků prvého skrutinia přísluší mandátů, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.
(6) Předseda Ústřední volební komise vyhlásí ukončení prvního skrutinia a vyrozumí o jeho výsledcích zástupce politických stran a koalic, které do prvého skrutinia postoupily.
(1) Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvém skrutiniu, přikáže Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran a koalic pro ně odevzdaných a nedostala-li politická strana nebo koalice v prvém skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ní odevzdané.
(2) Nejpozději do 12 hodin po ukončení prvního skrutinia odevzdají předsedové politických stran nebo pověření zástupci koalic předsedovi Ústřední volební komise kandidátní listiny svých stran pro druhé skrutinium. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana nebo koalice však na ně může zařadit pouze ty kandidáty, kteří kandidovali v některém volebním kraji a nebyli zvoleni v prvním skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit kandidáty ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině. V případě, že předsedové politických stran nebo pověření zástupci koalic uvedenou lhůtu nedodrží, sestaví za ně kandidátní listinu pro druhé skrutinium Ústřední volební komise podle preferenčních hlasů pro jednotlivé kandidáty této politické strany nebo koalice.
(3) Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran a koalic. Tento součet vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvém skrutiniu obsazeny, zvětšeným o jednu. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky, je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně a koalici tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu nebo koalici.
(4) Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty, přikáže Ústřední volební komise zbývající mandáty postupně těm politickým stranám a koalicím, které vykazují největší zbytek dělení podle odstavce 3; při rovnosti zbytků se přikáže mandát politické straně nebo koalici, jež má větší součet zbytků převáděný do druhého skrutinia. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát politické straně nebo koalici, jež obdržela více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los. Stejně se postupuue, jestliže politická strana nebo koalice ohlásila pro druhé skrutinium méně kandidátů než kolik mandátů na ni připadá.
(5) Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně nebo koalici, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té politické straně nebo koalici, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los.
(6) V rámci jednotlivých politických stran a koalic obdrží mandáty přikázané politické straně nebo koalici kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium.
(7) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky.
(1) Po provedení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Ústřední volební komise zápis o výsledku voleb. Zápis podepíší členové Ústřední volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.
(2) V zápise Ústřední volební komise o výsledku voleb se uvede:
a) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů,
b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
c) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu zvlášť a pro jednotlivé kraje zvlášť,
d) jména a příjmení kandidátů, kteří byli z jednotlivých kandidátních listin zvoleni v prvním skrutiniu spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování, a kandidátů zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky.
(3) Ústřední volební komise uveřejní celkové výsledky voleb ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb. Může též uveřejnit přeběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).
Ústřední volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance Poslanecké sněmovny do jednoho měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o zvolení.
(1) Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže politické strany nebo koalice uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb v prvním skrutiniu. Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické srany nebo koalice podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.
(2) Není-li náhradníka téže politické strany nebo koalice, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.
(3) Byla-li politická strana zrušena, náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce volebního období.
(4) Nastoupení náhradníka vysloví Poslanecká sněmovna do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem a kterým dnem se jím stal.
(5) Byla-li činnost politické strany pozastavena, po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.
Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracují se lhůty podle § 12 odst. 1, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1, § 31 ost. 1 a 3 o jednu třetinu. Lhůty podle § 32 odst. 1, § 33 odst. 1 a § 34 odst. 1 se zkracují o 20 dnů.
Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů [Čl. 16 odst. 2 Ústavy České republiky].
Senátorem může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva, s výjimkou překážky uvedené v § 2 písm. a).
Volby do Senátu se konají podle zásady většinového systému ve volebních obvodech na území České republiky.
(1) Pro volby do Senátu se na území České republiky vytváří 81 volebních obvodů. V každém volebním obvodu se volí jeden senátor. Volební obvody jsou stanoveny v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona.
(2) V případě, že počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesne nebo se zvýší o 15% oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v České republice, změní se území volebních obvodů. Změna se provádí pouze v letech, kdy jsou vyhlášeny volby do Senátu.
(1) Do obvodní volební komise může delegovat nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana nebo koalice, která přihlašuje svého kandidáta k registraci v tomto volebním obvodu, dva členy a dva náhradníky.
(2) První zasedání obvodní volební komise svolá přednosta okresního úřadu v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze, ve městech Brně, Ostravě a Plzni, primátoři těchto měst tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 3 dnů po uplynutí lhůty, uvedené v odstavci 1.
(3) Obvodní volební komise:
a) dozírá na dodržování předpisů o volbách,
b) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových volebních komisí a o odvoláních proti jejich rozhodnutím; rozhodnutí obvodní volební komise je pro okrskovou volební komisi závazné,
c) registruje kandidáty pro volby do Senátu,
d) zjišťuje výsledky voleb ve volebním obvodu a oznamuje je Ústřední volební komisi,
e) předá spisy o volbách do úschovy okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistrátům těchto měst,
f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů, popř. úkoly, kterými ji pověří Ústřední volební komise.
(1) Kandidáty pro volbu do Senátu mohou přihlašovat politické strany nebo koalice. Nezávislý kandidát podává přihlášku sám. Každá politická strana nebo koaliace mohou přihlásit ve volebním obvodu k registraci pouze jednoho kandidáta. Přihlásí-li politická strana kandidáta v rámci koalice, nemůže již podat přihlášku samostatně nebo jako součást jiné koalice.
(2) Každý kandidát může kandidovat pouze v jednom volebním obvodu.
(3) Přihláška k registraci se podává zapisovateli obvodní volební komise ve dvojím vyhotovení nejpozději 60 dnů přede dnem voleb.
(4) Přihláska k registraci obsahuje:
a) jméno a příjmení kandidáta, jeho rodné číslo, datum narození, adresu trvalého bydliště, jeho povolání a doklad o státním občanství 5),
b) název politické strany nebo koaliace, která kandiáta přihlašuje k registraci s podpisem jejího statutárního orgánu nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta,
c) příslušnost kandidáta k určité politické straně nebo skutečnost, že kandidát není členem žádné politické strany,
d) číslo a název volebního obvodu, ve kterém kandiduje,
e) prohlášení kandidáta s vlastnoručním podpisem, že souhlasí se svou kandidaturou a že nedal souhlas k tomu, aby byla jeho kandidatura předložena v jiném volebním obvodu a že mu nejsou známy překážky jeho volitelnosti a že je členem určité politické strany nebo skutečnost, že není členem žádné politické strany.
(5) Zjistí-li zapisovatel obvodní volební komise, že přihláška k registraci nesplňuje předepsané náležitosti podle odstavce 4 a 6, upozorní na to kandidáta. Až po uplynutí lhůty podle odstavce 3 může kandidát nedostatky odstranit. Převzetí přihlášky je zapisovatel povinen na žádost kandidáta potvrdit.
(6) K přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a bydliště. Podpis pod peticí nelze vzít zpět.
(1) Obvodní volební komise projedná všechny podané přihlášky do 55 dnů přede dnem voleb.
(2) Obvodní volební komise odmítne přihlášky, pokud:
a) kandidát nesplňuje podmínky své volitelnosti (§ 57)
b) přihláška k registraci obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje,
c) nezávislý kandidát nepředložil petici, nebo tato petice obsahuje neúplné nebo nepravdivé údaje anebo padělané podpisy.
(3) Proti rozhodnutí o odmítnutí přihlášky se může kandidát odvolat do 24 hodin ode dne převzetí rozhodnutí k Ústřední volební komisi, která rozhodne o odvolání do 2 dnů.
(1) Obvodní volební komise předá 51 dnů přede dnem voleb seznam všech přihlášených kandidátů Ústřední volební komisi.
(2) Ústřední volební komise projedná přihlášky nejpozději do 49 dnů přede dnem voleb.
(3) Ústřední volební komise odmítne přihlášky kandidátů k registraci z důvodů uvedených v § 62 odst. 2. Byla-li podána přihláška některého kandidáta k registraci ve více volebních obvodech, odmítne Ústřední volební komise všechny jeho přihlášky.
(4) Zápis o výsledku jednání zašle zapisovatel Ústřední volební komise nejpozději 48 dnů přede dnem voleb obvodním volebním komisím a jednotlivým kandidátům.
(1) Po obdržení zápisu o výsledku projednání přihlášek k registraci Úsřední volební komisí zaregistruje obvodní volební komise nejpozději 45 dnů přede dnem voleb všechny řádně přihlášené kandidáty v příslušném volebním obvodu a písemně to kandidátům oznámí. V případě, že k registraci dojde na základě rozhodnutí okresní volební komise, městské volební komise nebo Ústřední volební komise o odvolání (odst. 3) nebo na základě rozhodnutí soudu podle zvláštní zákonax) zaregistruje místní nebo městská volební komise kandidátní listinu i po této lhůtě, nejpozději však do 30 dnů přede dnem voleb.
- odkaz x) pod čaro zní:"x) § 58, § 20Om občanského soudního řádu
(2) Registrace je podmínkou pro tisk hlasovacích lístků.
(3) Pokud byla po provedené registraci politická strana, která přihlásila samostatně kandidáta k registraci, zrušena nebo pokud byla její činnost pozastavena, pohlíží se na tohoto kandidáta jako na nezávislého kandidáta. Dodatečné předložení petice se na něm nepožaduje.
(1) Okresní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni, magistráty těchto měst, zřídí nejpozději v den ustavení obvodní volební komise zvláštní účet.
(2) Ten, kdo podal přihlášku k registraci složí na účet uvedený v odstavci 1 do 3 dnů po oznámení jeho registrace (§ 64 odst. 1 kauci ve výši 20 000 Kč a sdělí to nejpozději následující den obvodní volební komisi.
(3) Složení kauce je podmínkou pro zahájení tisku hlasovacích lístků. Pokud kauce není složena do 3 dnů od oznámení registrace, údaje o kandidátovi se na hlasovacím lístku neuvedou.
(4) Obvodní volební komise vrátí do 1 měsíce po vyhlášení výsledků voleb kauci tomu, kdo ji složil, pokud kandidát získá ve volebním obvodu alespoň 10% z celkového počtu platných hlasů. Částky, které se nevracejí, jsou příjmem státního rozpočtu.
(5) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou bližší podmínky způsobu vrácení kauce.
(1) Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb písemně vzdát své kandidatury. Do téhož okamžiku může politická strana nebo koalice odvolat kandidáta, kterého přihlásila k registraci.
(2) Prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o odvolání kandidáta je nutno doručit ve dvojím stejnopise předsedovi nebo zapisovateli obvodní volební komise a nelze je vzít zpět.
(3) Předseda obvodní volební komise zašle neprodleně jeden stejnopis Ústřední volební komisi a zajistí současně jeho zveřejnění vhodným způsobem.
(4) Bylo-li takové prohlášení učiněno po distribuci hlasovacích lístků voličům, při zjišťování výsledků voleb se k hlasům odevzdaným pro takovéhoto kandidáta nepřihlíží.
(1) Předseda obvodní volební komise zajistí prostřednictvím okresního úřadu v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni, prostřednictvím magistrátů těchto měst, vytištění hlasovacích lístků.
(2) Na hlasovacím lístku musí být uvedeno jméno, příjmení, datum narození, povolání a místo trvalého pobytu kandidáta, název politické strany nebo koalice, která kandidáta přihlásila k registraci nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta. Obvodní volební komise uvede na hlasovacím lístku všechny řádně zaregistrované kandidáty v abecedním pořadí. V záhlaví hlasovacího lístku se vytiskne číslo volebního obvodu.
(3) Hlasovací lístky musí být vytištěny v každém volebním obvodu písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka Ústřední volební komise.
(4) Takto vytištěné hlasovací lístky zašle předseda obvodní volební komise prostřednictvím okresních úřadů v sídle volebních obvodů, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni prostřednictvím magistrátů těchto měst, starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb, jakož i před zahájením hlasování všem okrskovým volebním komisím.
Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacího lístku, vstoupí volič do prostoru určeného pro úprvu hlasovacích lístků (§ 17 ost. 2). V tomto prostoru volič vyznačí pořadí kandidátů na hlasovacím lístku tím způsobem, že do rámečku před jejich jménem zapíše číslici 1 pro kandidáta, kterého volí jako prvého v pořadí, čislici 2 pro kandidáta, kterého volí jako druhého v pořadí a čislici 3 pro kandidáta, kterého volí jako třetího v pořadí. Označení pořadí kandidátů musí začínat čislící 1 a může pokračovat až do číslice 3. Bez vyznačení pořadí nejméně u jednoho z kandidátů je hlasovací lístek neplatný. K jiným úpravám hlasovacího lístku se nepřihlíží. Hlasovací lístek s vyznačeným pořadím kandidátů volič vloží do úřední obálky. Tuto obálku pak před okrskovou volební komisí vloží do volební schránky.
(1) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.
(2) Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a ze zvláštního seznamu. Neúřední obálky komise vyloučí; vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce bez úřední obálky.
(3) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí hlasovací lístky podle toho, který z kandidátů byl na nich uveden jako první v pořadí, a poté je sečte. Hlasovací lístky, na kterých není u žádného kandidáta vyznačeno první pořadí, a hlasovací lístky, na kterých bylo první pořadí uvedeno u více než jednoho z kandiátů, jsou neplatné. Tyto hlasovací lístky okrsková volební komise vyřadí a sečte zvlášť.
(4) Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.
(1) Ve prospěch kandidádta se počítá platný hlasovací lístek, na kterém byl uveden jako první v pořadí pomocí číslice 1.
(2) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise a hlasovací lístky, které jsou přetržené. Bylo-li v úřední obálce více stejně označených hlasovacích lístků, posuzují se jako jeden hlas ; bylo-li v úřední obálce více různě označených hlasovacích lístků, jsou všechny tyto lístky neplatné. Hlasovací lístek, na kterém je uvedeno stejné pořadí u více kandidátů na jiném než prvním stupni pořadí, hodnotí okrsková volební komise jako platný; takový lístek se použije pouze v prvním skrutiniu (§ 73 odst. 3).
(3) O platnosti hlasovacího lístku rohoduje s konečnou platností okrsková volební komise.
(1) Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.
(2) V zápise okrskové volební komise o průběu a výsledku hlasování se uvede:
a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho přerušení,
b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaný do výpisu ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) u každého kandidáta počet platných hlasovacích lístků, na kterých byl uveden jako první v pořadí, a celkový počet platných hlasovacích lístků odevzdaných pro všechny kandidáty,
f) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala a jejich stručné zdůvodnění.
(1) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně obvodní volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti. Hlasovací lístky pro jednotlivé kandidáty odděleně zapečetí a zašle spolu s jedním stejnopisem zápisu neprodleně obvodní volební komisi. Poté vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.
(2) Nesplní-li předseda okrskové volební komise na opakovanou výzvu obvodní volební komise povinnosti podle odst. 1 zajistí předseda obvodní volební komise zpracování výsledků hlasování za tento okrsek v obvodní volební komisi tak, aby mohlo být co nejdříve zahájeno sčítání hlasů v obvodní volební komisi.
(3) Dojde-li v důsledku živelné pohromy nebo z jiných obdobných důvodů ke zničení nebo k úplnému znehodnocení všech nebo části odevzdaných hlasovacích lístků, rozhodne Ústřední volební komise o tom, že k takto zničeným nebo znehodnoceným hlasovacím lístkům se nepřihlédne.
(1) Obvodní volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky voleb ve volebním obvodu na podkladě zápisů o výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi a předaných hlasovacích lístků, popřípadě výsledků, zjištěných podle ustanovení § 72 odst. 2
(2) V místnostech, kde obvodní volební komise a její sumarizační útvar zjišťují výsledky voleb ve volebním obvodu, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci zařazení do jejího sekretariátu a sumarizačního útvaru a osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.
(3) Obvodní volební komise v prvním skrutiniu zjistí, zda některý z kandidátů získal takový počet prvních pořadí, který odpovídá nadpoloviční většině odevzdaných platných hlasovacích lístků. V takovém případě prohlásí tohoto kandidáta za zvoleného. Pokud první skrutinium nevedlo ke zvolení některého z kandidátů, následuje další skrutinium.
(4) V dalším skrutiniu vyřadí obvodní volební komise kandidáta, který má nejmenší počet hlasovacích lístků, a přiřadí jeho hlasovací lístky k hlasovacím lístkům zbylých kandidátů. Přiřazuje je k hlasovacím lístkům toho zbylého kandidáta, který má na hlasovacím lístku vyřazeného kandidáta vyznačeno nejnižší číslo pořadí. Jestliže stejný nejmenší počet hlasovacích lístků získali dva nebo více kandidátů, rozhodně o vyřazení jednoho z nich los tažený předsedou obvodní volební komise.
(5) Tímto způsobem postupuje obvodní volební komise tak dlouho, dokud některý z kandidátů nezíská součtem prvých, druhých a popřípadě třetích v pořadí, takový počet hlasů, který odpovídá nadpoloviční většině odevzdaných platných hlasovacích lístků.
(1) Obvodní volební komise vyhotoví zápis o výsledku hlasování ve volebním obvodu. Zápis podepíší členové obvodní volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.
(2) V zápisu obvodní volební komise o výsledku hlasování se uvede:
a) počet okrskových volebních komisí ve volebním obvodu,
b) počet okrskových volebních komisí, které zaslaly zápis o hlasování,
c) počet okrskových volebních komisí, za které byly zjištěny výsledky hlasování podle ustanovení § 72 odst. 2,
d) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů ve volebním obvodu,
e) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
f) počet odevzdaných úředních obálek,
g) počet platných prvních pořadí odevzdaných pro každého kandidáta a počet platných prvních pořadí odevzdaných celkem pro všechny kandidáty po každém skrutiniu,
h) procento účasti na hlasování ve volebním obvodu zaokrouhlené na dvě desetinná místa,
i) údaje o zvoleném kandidátu,
j) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány obvodní volební komisí a záznam o tom, jak komise rozhodla.
(3) Po podepsání zápisu o výsledku hlasování zašle jej předseda obvodní volební komise prostřednictvím přenosové techniky ihned sumarizačnímu útvaru Ústřední volební komise. Souběžně odešle originál zápisu s přílohami Ústřední volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti. Ostatní volební dokumenty ponechá v úschově na okresním úřadě, v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni u magistrátů těchto měst.
(4) Okrsková volební komise zapečetí odděleně ostatní odevzdané hlasovací lístky, nepoužité hlasovací lístky, úřední obálky a seznam voličů a předá je spolu s ostatními volebními dokumenty obecnímu úřadu do úschovy.
Zvolen je kandidát, který získá nadpoloviční většinu platných hlasů podle § 73 odst. 3, popřípadě podle § 73 odst. 5. Pokud žádný kandidát tuto nadpoloviční většinu nezískal, je zvolen ten kandidát, který zůstane po provedení všech skrutinií jako poslední nevyřazený.
Na základě zápisů obvodních volebních komisí uveřejní Ústřední volební komise výsledky voleb do Senátu.
Ústřední volební komise vydá kandidátům zvoleným za senátory do jednoho měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o zvolení.
(1) Zanikne-li v průběhu volebního období z jakéhokoliv důvodu mandát senátora, vyhlásí prezident České republiky doplňovací volby a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté co mandát senátora zanikl.
(2) Pro doplňovací volby platí ustanovení tohoto zákona s tím, že lhůty podle § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 60 odst. 1 a § 61 odst. 3 mohou být zkráceny nejvíce o jednu třetinu. Lhůty podle § 62 odst. 1, § 63 odst. 1 a 4 a § 64 odst. 1 mohou být zkráceny o 20 dnů.
(3) Doplňovací volby se nekonají v posledním roce před uplynutím volebního období senátora.
(4) V doplňovacích volbách je senátor
volen pouze na zbytek volebního období, které
příslušelo původně zvolenému
senátoru, jehož mandát zanikl.