(1) Uzavření smlouvy na podkladě písemné výzvy zaslané zadavatelem zájemcům o veřejnou zakázku se připouští v případech:
a) naléhavé potřeby (havárie, přírodní katastrofa),
b) jde-li o specializovanou veřejnou zakázku v případech, kdy plnění veřejné zakázky může poskytnout omezený počet zájemců, nejvýše sedm,
c) na tutéž veřejnou zakázku byla již vyhlášena obchodní veřejná soutěž a byla zrušena z důvodů uvedených v §34 odst. 5, §48 odst. 1 a §66 písm. a),
d) veřejných zakázek, kdy výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty je nižší než 5 000 000 Kč, jde-li o nemovitost s výjimkou nájmu, nebo o soubor strojů a zařízení tvořících samostatný funkční celek a 1 000 000 Kč v ostatních případech.
(2) Zadavatel zasílá výzvu k podání nabídek v případech:
a) podle odstavce 1 písmen a) a c) nejméně třem zájemcům o veřejnou zakázku,
b) podle odstavce 1 písmene d) nejméně pěti zájemcům o veřejnou zakázku,
c) podle odstavce 1 písmene b) nejméně všem zájemcům poskytujícím plnění specializované veřejné zakázky v České republice.
(3) V případě výzvy k podání nabídky podle odstavce 1 je zadavatel povinen stanovit pro všechny zájemce o veřejné zakázky shodné požadavky a uvést kritéria hodnocení jejich nabídek. Při hodnocení nabídek postupuje zadavatel též podle §11 a 36 tohoto zákona.
(4) Pokud zadavatel uzavře na základě výzvy s uchazečem smlouvu, může ji uzavřít pouze s uchazečem, který předložil nejvýhodnější nabídku podle stanovených kritérií hodnocení nabídek.
Uzavření smlouvy na podkladě písemné výzvy zaslané zadavatelem jednomu zájemci o veřejnou zakázku k podání nabídky se připouští v případech:
a) naléhavé potřeby, jde-li o ohrožení životů nebo zdraví lidí nebo hrozí nebezpečí škody velkého rozsahu,
b) specializované veřejné zakázky v případech, kdy plnění veřejné zakázky může poskytnout jediný zájemce o veřejnou zakázku,
c) dodatečné nebo opakované veřejné zakázky (především z důvodu standardizace nebo slučitelnosti předmětu veřejné zakázky), pokud svým rozsahem nepřekročí 50% ceny původní veřejné zakázky, a pokud výzva bude zadavatelem učiněna do 12 měsíců od splnění veřejné zakázky,
d) kdy poskytnutí plnění jinou osobou by vedlo k porušení práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví,
e) kdy zveřejnění podmínek soutěže by mohlo ohrozit státní tajemství, zejména obranu a bezpečnost státu,
f) kdy vítěz architektonické soutěže na předmět zakázky se dohodne se zadavatelem na vypracování projektové dokumentace.
Dohled nad dodržováním tohoto zákona při zadávání veřejných zakázek vykonává Ministerstvo pro hospodářskou soutěž České republiky (dále jen "orgán dohledu").
(1) Dohled nad dodržováním zákona při zadávání veřejných zakázek spočívá zejména v:
a) přezkoumávání námitek uchazečů vznesených proti úkonům zadavatele,
b) v kontrole postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek stanovených tímto zákonem,
c) účasti zástupců orgánu dohledu při otevírání obálek s nabídkami,
d) zabezpečování statistických údajů o zadávání veřejných zakázek a jejich zveřejňování.
e) ukládání sankcí podle hlavy IV.
(2) Postup při výkonu kontroly, vztahy mezi orgánem dohledu a kontrolovanými zadavateli se řídí zvláštním předpisem16) s výjimkou ustanovení o pořádkových pokutách.
(1) Uchazeč, popřípadě účastník předkvalifikačního řízení může vznést, pokud to zákon nevylučuje, proti jednotlivým úkonům zadavatele učiněným v průběhu obchodní veřejné soutěže námitky z důvodu, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona.
(2) Námitky nemůže podat uchazeč, který byl ze soutěže vyloučen s výjimkou námitek proti rozhodnutí o jeho vyloučení.
Námitky nejsou přípustné proti:
a) rozhodnutí zadavatele o způsobu zadání veřejné zakázky,
________________________
16) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákonů č. 166/1993 Sb., č. 331/1993 Sb. a č. 117/1994 Sb.
b) rozhodnutí zadavatele o konání dvoustupňové obchodní veřejné soutěže,
c) rozhodnutí zadavatele o konání předkvalifikačního řízení,
d) rozhodnutí zadavatele o odmítnutí všech nabídek, popřípadě proti rozhodnutí o zrušení soutěže, pokud si to vyhradil v podmínkách soutěže,
e) rozhodnutí zadavatele o omezení soutěže jen na tuzemské osoby,
f) požadavku zadavatele na poskytnutí jistoty.
Námitky se podávají písemně ve dvojím vyhotovení zadavateli bezodkladně po tom, co se uchazeč, který námitky podává, o porušení tohoto zákona dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do 7 dnů od doručení oznámení o výběru nejvýhodnější nabídky. V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá.
(1) Statutární orgán zadavatele, popřípadě u obcí starosta přezkoumá oprávněnost podaných námitek do 7 dnů od doručení zadavateli. V této lhůtě rozhodne též o nápravě, zjistí-li, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona a uvědomí o tom neprodleně uchazeče, který námitky podal; to platí s výjimkou námitek proti rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky.
(2) Pokud statutární orgán zadavatele, popřípadě u obcí starosta námitkám nevyhoví, postoupí je ve lhůtě uvedené v odstavci 1 k rozhodnutí orgánu dohledu. K námitkám připojí své stanovisko a dokumentaci o zadání veřejné zakázky.
(3) O námitkách proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvýhodnější nabídky statutární orgán, popřípadě starosta nerozhoduje a postoupí je ve lhůtě uvedené v odstavci 1 k rozhodnutí orgánu dohledu; k námitkám připojí své stanovisko a dokumentaci o zadání veřejné zakázky.
(4) Námitky podané po uplynutí lhůty stanovené k jejich předložení, statutární orgán zadavatele, popřípadě starosta vrátí uchazeči.
Přezkoumávání úkonů zadavatele orgánem dohledu je zahájeno dnem, kdy tento orgán obdrží námitky postoupené statutárním orgánem zadavatele, pokud řízení nezahájil z vlastního ponětu. Řízení z vlastního podnětu může orgán dohledu zahájit do 4 let poté, kdy došlo k porušení zákona.
(1) Účastníky řízení jsou vždy zadavatel a v řízení zahájeném na podkladě námitek uchazeče též uchazeč, který je podal.
(2) V řízení o námitkách proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvýhodnější nabídky jsou účastníky i uchazeči, kteří se umístili v prvním až třetím pořadí.
Jsou-li podány námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvýhodnější nabídky, orgán dohledu po jeho přezkoumání
a) rozhodnutí zadavatele zruší, shledá-li námitky důvodnými a zadavateli uloží provést nový výběr, popřípadě vyhlásit novou soutěž,
b) námitky zamítne a rozhodnutí zadavatele potvrdí, neshledá-li porušení zákona.
(1) Jsou-li podány námitky proti jinému úkonu zadavatele, než je rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky, orgán dohledu po přezkoumání tohoto úkonu konstatuje, že úkonem zadavatele
a) nedošlo k porušení tohoto zákona a námitky zamítne,
b) byl porušen tento zákon a uloží zadavateli provést nápravu.
(2) Je-li řízení zahájeno z vlastního podnětu orgánu dohledu, platí ustanovení §59 a 60 odst. 1 obdobně.
Na přezkoumávání úkonů zadavatele u orgánu dohledu se použijí ustanovení správního řádu17), není-li stanoveno jinak tímto zákonem.
________________________
17) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
(1) Zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, uloží mu pokutu do výše 0,5% ceny zakázky, nejméně však ve výši 10 000 Kč. Pokutu lze uložit jen do 6 měsíců ode dne, kdy orgán dohledu se dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení.
(2) Orgán dohledu může uložit osobám, které mu ve stanovené lhůtě neposkytnou požadované podklady nebo pravdivé informace, popřípadě se bez vážných důvodů nedostaví k nařízenému ústnímu jednání pokutu až do výše 10 000 Kč.
(3) Za nesplnění vykonatelného rozhodnutí orgánu dohledu může tento orgán uložit pokutu do výše 50 000 Kč.
(4) Pokuty podle odstavců 2 a 3 lze uložit nejpozději do dvou měsíců od zjištění nesplnění povinnosti. Pokuty lze uložit i opakovaně, nejpozději však do 1 roku od uplynutí doby určené ke splnění.
(5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Ke správě pokut je příslušný orgán dohledu.
(1) Je-li pravomocně odsouzen pro trestný čin pletichy při veřejné soutěži18) pracovník uchazeče, vyloučí orgán dohledu příslušného uchazeče z účasti při zadávání veřejných zakázek po dobu, kterou stanoví ve svém rozhodnutí, nejdéle však na dobu 5 let.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije též na uchazeče, dopustí-li se trestného činu pletichy při veřejné soutěži podnikatel jako fyzická osoba, společník obchodní společnosti nebo člen kontrolního či dozorčího orgánu uchazeče.
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže mezinárodní smlouva, která je pro Českou republiku závazná a byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, neobsahuje odlišnou úpravu.
(1) Jestliže zadavatel neomezí obchodní veřejnou soutěž pouze na tuzemské osoby, jedná se o obchodní veřejnou soutěž se zahraniční účastí.
________________________
18) §128a, 128b trestního zákona.
(2) Při konání obchodní veřejné soutěže se zahraniční účastí musí zadavatel v podmínkách soutěže stanovit jazyk, kterým budou:
a) zpracovány nabídky,
b) uchazeči uplatňovat upřesňující informace od zadavatele k prokazování dalších kvalifikačních předpokladů.
(3) Při obchodní veřejné soutěži se zahraniční účastí musí zadavatel stanovit v podmínkách soutěže určení nabídkové ceny a poskytnutí jistoty v české měně.
(4) Kvalifikaci prokazují zahraniční osoby doklady podle právního řádu platného v zemi jejich sídla, popřípadě bydliště.
(5) Zahraniční osoby které se účastní soutěže podle odstavce 1, podávají své námitky v českém jazyce.
Zadavatel je povinen soutěž zrušit, aniž by si toto právo vyhradil ve vyhlášených podmínkách soutěže, kromě důvodů stanovených v §34 odst. 5 a v §48 odst. 1 tohoto zákona i tehdy:
a) odmítne-li uzavřít smlouvu uchazeč umístěný ve třetím pořadí nebo neuzavře-li smlouvu v době, po kterou je svou nabídkou vázán,
b) jestliže v důsledku podstatné změny okolností, za nichž byla soutěž vyhlášena a které nemohl zadavatel předvídat, ani je nezpůsobil, pominuly důvody pro pokračování soutěže,
c) jestliže tak pravomocně rozhodne orgán dohledu.
(1) Při použití tohoto zákona je rozhodující celková výše peněžitého závazku, který vznikne zadavateli ze zadání veřejné zakázky. Spočívá-li zadání veřejné zakázky v uzavření několika samostatných smluv, je rozhodující součet všech peněžitých závazků, které zadavateli vzniknou ze zadání veřejné zakázky v jednom rozpočtovém roce.
(2) U smluv uzavíraných na dobu neurčitou je rozhodující výše peněžitého závazku, která vznikne zadavateli za čtyři roky trvání smlouvy.
(1) Veškeré úkony, učiněné zadavatelem vůči uchazečům podle tohoto zákona musí mít písemnou formu.
(2) Rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, musí být odeslány doporučeně s doručenkou.
(3) Pokud je úkon učiněný zadavatelem nebo uchazečem telefonicky, popřípadě faxem nebo dálnopisem, musí být do tří dnů potvrzen písemně.
(1) Zadavatel může pověřit činností, k níž je povinen podle tohoto zákona, pouze osobu, do jejíhož předmětu podnikání nespadá předmět plnění veřejné zakázky a která splňuje požadavek nepodjatosti podle §32 tohoto zákona. Pověřená osoba musí mít podnikatelské oprávnění k poskytování uvedených služeb. Na tuto osobu však zadavatel nemůže převést rozhodovací oprávnění stanovená tímto zákonem.
Smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v rozporu s tímto zákonem je neplatná.
Zadávání veřejných zakázek zahájené před účinností tohoto zákona podle dosud platných předpisů a opatření se dokončí v souladu s těmito předpisy a opatřeními.
Vláda České republiky může nařízením zvýšit částky uvedené v §2 písm. a) bod 2 a §49 odst. 1 písm. d) tohoto zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.
I. Údaje o průběhu zadání veřejné zakázky
1. Zadavatel - IČO . . . . . . . . . . . . název
adresa
2. Organizátor soutěže (liší-li se od b.1) - IČO
název . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . adresa
3. Forma zadání veřejné zakázky
A veřejná soutěž B výzva více C výzva jednomu
zájemcům zájemci
4. Datum vyhlášení veřejné soutěže (odeslání výzvy)
5. Termín pro podání nabídek
6. Kritéria pro výběr nejvýhodnější nabídky (vždy max.50 znaků)
a)
b)
c)
Při formě zadání A nebo B :
7. Celkový počet přijatých nabídek
8. Počet nabídek splňujících podmínky zadání
9. Nejvyšší nabídková cena (tis.Kč)
10. Průměrná nabídková cena (tis.Kč)
11. Nejnižší nabídková cena (tis.Kč.)
II.Údaje o veřejné zakázce
12. Vybraný uchazeč - IČO . . . . . . . . . . . název
adresa
13. Předmět zakázky (max.30 znaků)
- měrná jednotka
- množství měrné jednotky
14. Místo a okres plnění - název . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . kód
15. Datum počátku plnění zakázky (MMRR př.0195)
16. Termín dokončení zakázky (MMRR př. 1095)
17. Cena (tis.Kč)
18. Podíl zahraničního dodavatele z celk.ceny zakázky (%)
19. Země původu dovozu
20. Datum uzavření smlouvy o zakázce
Jméno, podpis a razítko zadavatele:
Poznámky:
1. Byla-li veřejná zakázka zadána v jiné formě než A uveďte důvody zvolené formy zadání.
2. Byla-li veřejná obchodní soutěž zrušena, uveďte důvod (§34 odst.5, §48 odst.2, §66).
3. V případě dvoustupňové obchodní veřejné soutěže vyplňte pro první stupeň samostatně v rozsahu řádků 1. až 8.
I. Obecně
Zadávání veřejných zakázek v České republice nemá dosud právní úpravu, obvyklou ve vyspělých státech, především v Evropské unii. Vláda svými usneseními č. 1 a č. 7/1993 uložila ministerstvu hospodářství zpracovat zásady zákona, které byly schváleny usnesením vlády č. 419/1993 a projednány rozpočtovým a hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu v říjnu 1993. Vládní návrh zákona byl schválen usnesením vlády č. 359/1994. Jeho cílem je aplikovat tržní mechanismus do hospodaření veřejnými prostředky uplatněním systému obchodní veřejné soutěže při udělování veřejných zakázek. Vytvoří se tím podmínky pro zabezpečení průhlednosti postupu zadávání s vyloučením diskriminace, protekce a s minimalizací možnosti pletich či korupce. Do návrhu byly zapracovány všechny akceptovatelné připomínky nejen od oficiálních účastníků připomínkového řízení, ale i dalších orgánů a organizací, které přistoupily na spolupráci, aby zákon postihl všechny oblasti zadávání. Cílem je zákon, který bude platit delší dobu bez potřeby novelizace a kde bude jednodušší dodržet jeho postupy než hledat postupy k jeho obcházení.
Zákonem o zadávání veřejných zakázek jsou stanoveny postupy průběhu a vyhodnocování soutěží, zajištění dohledu nad dodržováním zákona včetně přezkoumávání úkonů zadavatele a přijímání opravných rozhodnutí. Ideově se navazuje na systém, který v Československu fungoval od 31. 12. 1920, a který byl zrušen až počátkem padesátých let při zavádění plánovitého hospodářství. Prakticky však, z důvodu slučitelnosti, vychází z posledních znění směrnic Evropských společenství a dalších podkladů uvedených v právním a ekonomickém rozboru a podle vyjádření oddělení kompatibility s právem ES při Legislativní radě vlády je tento návrh slučitelný s právem Evropské unie.
II. K jednotlivým ustanovením
Zákon je rozdělen do pěti částí:
1. Obecná ustanovení zahrnují předmět zákonné úpravy, pojmy a způsoby zadávání veřejných zakázek.
K § 1 - Zákon se nevztahuje na případy, které se řídí zvláštními předpisy. Např. při podpoře vědecké činnosti a vývoji technologií není účelem vybrat jedinou nabídku, ale co nejvíce projektů, které mají šanci být přínosem. Státní fond tržní regulace musí rychle reagovat na momentální pohyb nabídky a poptávky ve vývoji farmářských a spotřebitelských cen zemědělských a potravinářských výrobků. Regulace trhu není řešena pouze nákupem, ale také prodejem a zahrnuje i oblast dovozu a vývozu. Rovněž není možno soutěžit o předmět, který je chráněn autorským zákonem.
K § 2 - Důležité je vymezení, co je veřejnou zakázkou. V zásadách zákona byly definovány pojmy práce, zboží a služby v souladu s předpisy ES, které však náš právní řád nezná. Na základě připomínek byly tyto pojmy vypuštěny a byla upravena definice pojmu veřejná zakázka s využitím hodnotových limitů doporučených příslušnými výbory Parlamentu. Jsou zde definované základní pojmy použité v zákoně (zadavatel, zájemce, uchazeč, tuzemský uchazeč, nabídka, nabídková cena, dvoustupňová soutěž, předběžná nabídka a dokumentace o zadání).
K § 3 - Zákon preferuje zadání veřjené zakázky na základě veřejné soutěže, pouze ve výjimečnýách, přesně stanovených případech lze postupovat jiným způsobem.
2. Obchodní veřejná soutěž je nejrozsáhlejší částí zahrnující postupy veřejné soutěže od jejího vyhlášení přes průběh soutěže včetně vyhlášení jejích výsledků až po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Veřejná soutěž je povinná nad limity 5 mil. Kč u nemovitostí nebo souboru strojů a zařízení tvořících samostatný funkční celek a 1 mil. Kč v ostatních případech.
K § 4 - Vyhlášení soutěží bude povinné v Obchodním věstníku, což je i v souladu s nařízením vlády č. 63/1992 Sb. Pro zvýšení průhlednosti oblasti zadávání budou zde rovněž uveřejňovány výsledky řízení, tj. vybrané nejvýhodnější nabídky. To nebrání zadavateli vyhlásit soutěž také v jiném periodiku např. regionálním tisku.
K § 5 - Formalizováním vyhlašovaných podmínek soutěže se zvýší průhlednost soutěží pro všechny účastníky a možnosti kontroly orgánem dohledu. Důležité je rozdělení podmínek na povinné a na další podmínky soutěže podle povahy a účelu veřejné zakázky.
K § 6 - Hodnocení nabídek podle jediného kritéria (ceny) přichází v úvahu pouze v případech, kde jsou ostatní požadované parametry jednoznačně definovány a stanoveny. Pokud by se nabídky dodavatelů nelišily např. servisními podmínkami ztrácela by konkurence na trhu smysl a výběr vítězné veřejné zakázky by mohl být řešen např. losem a nikoliv veřejnou obchodní soutěží. Proto bude patrně převažovat vícekriteriální hodnocení.
K § 7 - Je nezbytné zabezpečit, aby jednotliví uchazeči měli dostatečný čas na zpracování nabídky a nebyli diskriminováni tím, že se dozvědí o vyhlášení soutěže o něco později než jejich konkurenti. V předpisech EU je tato doba 52 dnů případně 40 dnů. Náš zákon stanovuje lhůtu jako minimální, což nebrání zadavatelům v případě mezinárodních soutěží stanovit tuto dobu v souladu s EU.
K § 8 - Zadávací lhůta zabraňuje uchazeči v odstoupení od své nabídky.
K § 9 - Průhlednost soutěže zabezpečí také dodržení způsobu podávání nabídek, které zabrání nedovolené manipulaci s nabídkami. Každý uchazeč smí podat pouze jednu nabídku.
K § 10 - Téměř každý stát chrání nebo částečně zvýhodňuje uchazeče své země. Navržený způsob zabezpečuje legální možnost řešení regionálních problémů.
K § 11 - Při soutěžích s mezinárodní účastí může zadavatel využít cenové preference tuzemských uchazečů do 10% a v případě účasti uchazeče zaměstnávajícího více než 60% občanů se změněnou pracovní schopností z celkového počtu zaměstnanců 20% cenovou preferenci.
K § 12 - Správné a jednoznačné zpracování nabídky je závislé na precizním vypracování podmínek soutěže a zadávací dokumentace nezbytné pro zpracování nabídky. Pečlivost při přípravě soutěže předurčuje i její další průběh a vytváří základ pro uzavření soutěže bez podezření z diskriminace nebo nepřípustné preference. Zadavatel nesmí vyhlášené podmínky soutěže měnit, pokud si tuto možnost nevyhradí v podmínkách soutěže.
K § 13 - Účast v soutěži je součástí rizika podnikání. Z evropských zkušeností lze zjistit, že účastník je úspěšný 1x z osmi podaných nabídek. Ustanovení o nemožnosti přiznání úhrady zpracovacích nákladů vylučuje uchazeče, kteří by přežívali nepříznivé období pouze za "startovné" v různých soutěžích. Rovněž zadavatel nesmí požadovat od účastníků žádné "vložné" pro vstup do soutěže.
K § 14 - Jedním z předpokladů úspěšného provedení veřejné zakázky je kvalifikace uchazeče, popř. zájemce o tuto zakázku. Zákon dělí kvalifikační předpoklady na základní a další. Způsob prokázání kvalifikace a jejího hodnocení musí být stejně průhledný jako vlastní soutěž.
K § 15 - U složitějších zakázek, kde budou hodnoceny další kvalifikační předpoklady, může být zpracována kvalifikační dokumentace, která vymezí požadované doklady a stanoví kritéria hodnocení kvalifikace. Zadavatel může požadovat úhradu za jejich rozmnožení. Upřesňující údaje smí uchazeč požadovat nejpozději 7 dnů před uplynutím soutěžní doby.
K § 16 - Je určeno, ve kterých případech zadavatel zjišťuje kvalifikaci uchazečů.
K § 17 - Základní kvalifikační předpoklady jsou povinné a zákon tyto předpoklady jednoznačně definuje.
K § 18 - V tomto ustanovení zákon stanoví způsob prokazování základních kvalifikačních předpokladů.
K § 19 - Nesplnění základních kvalifikačních předpokladů znamená vyřazení ze soutěže.
K § 20 - Další předpoklady jsou nepovinné a jejich uplatnění záleží na potřebách zadavatele a složitosti zakázky. Údaje poskytnuté uchazeči jsou důvěrné a nesmí jich být použito pro jiné účely než v rámci veřejné obchodní soutěže.
K § 21 - Pomocí předkvalifikace může zadavatel zúžit okruh potencionálních uchazečů, což přinese úsporu času při vyhodnocování a je významné především u zakázek uskutečňovaných podle rozsáhlé a složité zadávací dokumentace. Cílem však musí být získání kvality a nikoli diskriminace určité skupiny uchazečů.
K § 22 - Pravidla musí být stejná pro všechny účastníky. Uchazeči jsou povinni ohlásit změny, které se dotýkají požadované kvalifikace i v průběhu soutěže a zadavatel, vzniknou-li mu důvodné pochybnosti o neplnění požadavků, je oprávněn v průběhu soutěže požádat uchazeče o znovuprokázání zpochybněných skutečností. Zjištění nesprávných údajů v základních kvalifikačních předpokladech má za následek vyloučení ze soutěže.
K § 23 až 24 - Splnění povinností uchazečů, které vyplývají z podmínek soutěže, může
zadavatel zabezpečit požadavkem složení jistoty. Povolené formy stanovuje tento zákon. Kromě případů, kdy složení jistoty je povinné, je využití těchto ustanovení v pravomoci zadavatele. Tato část zákona nebude využívána při postupech směřujících k uzavření smlouvy na dodávky sériových výrobků.
K § 25 - Zákon zabezpečuje vázání jistoty jen na nezbytně nutnou dobu. Postup uvolňování jistot je přesně stanoven.
K § 26 - V případě porušení zákona uchazečem jistota připadá zadavateli.
K § 27 až 29 - Řádný průběh soutěže vyžaduje náležité administrativní zajištění soutěže
od samého začátku. Nediskriminace obchodní veřejné soutěže musí být zajištěna v celém jejím průběhu tedy i při přijímání nabídek a otvírání obálek s nabídkami. Důležité je stanovit, kdo smí být přítomen při této činnosti. Předkladatelé nepřipouštějí účast veřejnosti, která by mohla být zneužita nejen pro zjištění údajů o konkurenci, ale svým způsobem k průmyslové špionáži.
K § 30 - Protokol z otvírání obálek dokládá dodržení předepsaného postupu a umožní řešit neoprávněné námitky.
K § 31 - Na výběru členů komise pro posouzení a hodnocení nabídek záleží kvalita výsledků tj., že bude vybrána opravdu nejvýhodnější nabídka. Jmenování náhradníků má zabezpečit, aby komise mohla pokračovat ve své činnosti, i když některý z členů se z jakýchkoliv důvodů nemůže podílet na práci komise.
K § 32 - Členové komise ani náhradníci nesmí mít žádný zájem na některé nabídce. O své nepodjatosti učiní vůči zadavateli písemné čestné prohlášení. Jména členů komise se nezveřejňují, aby byli chráněni před možným ovlivňováním.
K § 33 až 35 - Stanovené postupy zabezpečí průhlednost a možnost následné kontroly.
Zdánlivá podrobnost procesů bude sloužit k přesné specifikaci případných námitek k postupu zadavatele a k rozhodnutí o jejich oprávněnosti. Důležitá je povinnost zachovávat mlčenlivost.
K § 36 - Je nutno zabezpečit, aby nemohla zvítězit dumpingová nabídka. Je-li některá nabídková cena mimořádně nižší než ostatní, musí být prokázán její reálný důvod. Pokud se to nepodaří, musí být taková nabídka vyloučena.
K § 37 - Pro zvětšení průhlednosti a možnosti následné kontroly je důležité stanovit obsah závěrečné zprávy o posuzování a hodnocení nabídek, která se předkládá zadavateli. Tím práce komise končí.
K § 38 - Za rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky je plně odpovědný zadavatel. Pokud se jeho rozhodnutí liší od závěrů komise, je povinen provést písemné zdůvodnění svého rozhodnutí pro případné námitkové řízení. Tyto odchylky budou statisticky sledovány.
K § 39 - Dalším prvkem, který přispívá k průhlednosti postupů při zadání veřejné zakázky, je povinnost oznámit všem uchazečům, pokud nebyli vyloučeni, výsledek soutěže s poučením o možnosti podat námitku. Uvádějí se i uchazeči umístěni na druhém a třetím místě, kteří jsou svou nabídkou vázáni až do doby uzavření smlouvy s vítězem.
K § 40 - V souladu s výsledky obchodní veřejné soutěže je zadavatel povinen uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvýhodnější po uplynutí lhůty pro podání námitek. Při podání námitek se podpis smlouvy pozdrží až do pravomocného rozhodnutí o nich. Údaje ve smlouvě se nesmí lišit od údajů uvedených v podmínkách soutěže.
K § 41 - Zákon řeší i případy, kdy nedojde k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, a to výzvou pro druhého případně i třetího v pořadí k uzavření smlouvy. Důvodem je, aby nebylo nutno opakovat soutěž, pouze se prodlužuje zadávací lhůta.
K § 42 - Zavedení dosud neexistující centrální evidence na jedné straně ulehčí práci kontrolním orgánům v případě námitek nebo trestních oznámení a na druhé straně umožní zvýšit informovanost veřejnosti zveřejňováním vítězů jednotlivých soutěží a tím podpoří důvěru občanů ve spravedlivost systému.
K § 43 až 45 - Dvoustupňové obchodní veřejné soutěže může zadavatel použít, když
usiluje o optimální řešení, ale vzhledem k povaze veřejné zakázky nemůže jednoznačně definovat zadávací podmínky, aniž by předem nevyloučil některá možná řešení veřejné zakázky. Doplňují se podmínky obchodní veřejné soutěže a umožňuje se jednání se zájemci o veřejnou zakázku pouze o technických problémech. Jednání jsou důvěrná.
K § 46 - Na základě vyhlášených podmínek soutěže pro první stupeň vypracuje zájemce o veřejnou zakázku předběžnou nabídku. Přijímání nabídek, otevírání obálek a jejich posuzování se neliší od postupů veřejné obchodní soutěže.
K § 47 až 48 - Do druhého stupně na základě upřesnění podmínek musí postoupit
nejméně tři uchazeči, kteří se zúčastnili prvního stupně, aby soutěž mohla pokračovat. Jinak zadavatel musí soutěž zrušit.
3. Jiné způsoby zadávání veřejných zakázek představují postupy při zadávání veřejných zakázek v taxativně stanovených případech.
K § 49 až 50 - V případech naléhavé potřeby se v žádném případě nejedná o odstranění
následků havárií či katastrof, ale o nezbytná opatření k minimalizaci těchto následků. Také v případech specializovaných nebo dodatečných zakázek (rozšíření, standardizace, slučitelnost) by vyhlašování soutěže bylo plýtváním veřejnými prostředky. V souladu s doporučením hospodářského výboru Parlamentu byl stanoven rozsah limitů, kdy není soutěž povinná. Smyslem zde uvedených limitů je nevydávat finanční prostředky na organizaci a průběh soutěže tam, kde by to nebylo ekonomické. Bude zabezpečena ochrana předmětů tvořících státní tajemství a ochrana práv vlastníků průmyslového nebo duševního vlastnictví. Všichni vyzvaní zájemci musí obdržet shodné podklady a hodnocení jejich nabídek musí probíhat podle stejných kritérií.
4. Dohled nad dodržováním zákona je nezbytný pro zabezpečení jeho účinnosti.
K § 51 až 52 - Zákonem je dohled svěřen Ministerstvu pro hospodářskou soutěž. Tím
však nebude dotčena povinnost kontroly dalších kompetentních orgánů ani pravomoc soudů. Zrušením instituce dohledu by zákon ztratil na své účinnosti. Možnost kontroly a nápravných opatření dává uchazečům větší jistotu, že v případě porušení zákona bude zjednána náprava.
K § 53 až 54 - K zajištění nediskriminačního přístupu zadavatele k přípravě,
organizování a vyhodnocení obchodní veřejné soutěže je nezbytné, aby každý uchazeč mohl postup zadavatele konfrontovat s ustanoveními zákona, vznášet námitky a požadovat přezkoumání jeho rozhodnutí. Zákon vylučuje námitky proti stanoveným úkolům zadavatele, které vyplývají z jeho kompetencí. Je zároveň nutno zabránit námitkám, které by neoprávněně blokovaly uzavření smlouvy s vítězem soutěže, a tím prodlužovaly vázanost dalších uchazečů jejich nabídkami.
K § 56 - Při přezkoumávání námitek je příslušný nejdříve statutární orgán zadavatele, který může v krátké době rozhodnout u jasných případů o nápravě. Pokud nevyhoví nebo mu to zákon neumožňuje (výběr nejvýhodnější nabídky), nastupuje orgán dohledu.
K § 57 - Orgán dohledu zahajuje přezkoumávání úkonů zadavatele po obdržení námitek, případně z vlastního podnětu.
K § 59 - Výsledkem přezkoumání námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvýhodnější nabídky může být pouze zrušení rozhodnutí zadavatele nebo zamítnutí námitky.
K § 60 - V případě ostatních námitek existují také pouze dvě alternativy, byl-li zákon porušen, je zadavateli uloženo provést nápravu, nedošlo-li k porušení zákona, námitka se zamítne.
K § 62 až 63 - Porušování ustanovení zákona nemůže být bez následků, a proto tento
zákon kromě přesně vymezených postupů při dohledu a přezkumu stanoví také sankce za jeho porušení od pokut zadavateli, případně konkrétní osobě k vyloučení uchazeče ze soutěže.
5. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná uvádějí ve svých paragrafech ustanovení, která mají vztah k více částem zákona, avšak jejich charakter neodpovídá jejich zařazení do obecné části zákona.
K § 64 - Pokud je ČR zavázána mezinárodní smlouvou, je tato nadřazena zákonu o zadávání.
K § 65 - Veřejná soutěž může být se zahraniční účastí. Pokud mají být uchazeči omezeni pouze na tuzemské uchazeče, musí být tato skutečnost uvedena ve vyhlášení soutěže. Je nutno stanovit přípustný jazyk pro zpracování nabídky a vzájemný styk. Nabídková cena a jistota je pouze v české měně.
K § 66 - Paragraf stanovuje další důvody, které mohou nastat a za nichž musí být soutěž zrušena. Sleduje se tím ochrana uchazečů o veřejnou zakázku v případech, kdy složili předepsanou jistotu, která se tímto aktem uvolňuje.
K § 67 - Výše peněžitého závazku je rozhodující pro určení, zda zakázka podléhá postupům podle zákona či nikoliv. Je určen způsob stanovení této ceny při několika samostatných smlouvách a při smlouvě na dobu neurčitou. Pro důsledky z porušení tohoto ustanovení je rozhodující skutečná výše peněžitého závazku ve smlouvě.
K § 68 - Jakýkoliv styk mezi zadavatelem a uchazeči musí mít písemnou formu, aby byla zaručena průhlednost, nediskriminace a umožněna případná následná kontrola.
K § 69 - Je zdůrazněna odpovědnost jednotlivých zadavatelů za dodržení zákona, i když pověří výkonem činnosti jinou osobu.
K § 70 - Pokud by při uzavření smlouvy s uchazečem byly porušeny tímto zákonem stanovené postupy, smlouva by byla neplatná. To může znamenat i vyhlášení soutěže, pokud by byl nesprávně zvolen jiný způsob zadání.
K § 71 - Přechodná opatření dávají možnost v zájmu právní jistoty dokončit zadávací postupy v souladu s předpisy a opatřeními platnými v době zahájení těchto zadávacích řízení. Platnými předpisy a opatřeními se rozumí především obchodní zákoník, výměr Ministerstva financí č. 01/1994, zadávací řád staveb a usnesení vlády ČR č. 458/1992 k širšímu uplatnění veřejného zadávání při obstarávání zakázek financovaných z veřejných prostředků ze dne 24. června 1992.
K § 72 - Je dána možnost, aby vláda svým nařízením upravila vyhlášené částky rozhodné pro použití zákona s ohledem na stav inflace a potřeby státu.
Příloha:
Evidenční list veřejné zakázky vyplňuje každý zadavatel po uzavření smlouvy s dodavatelem předmětu veřejné zakázky. Obsahuje pouze nezbytné údaje, které dokladují vlastní zadání a charakterizují vítěznou zakázku. Na základě této evidence budou vyhlašovány výsledky veřejných soutěží, což opět doloží daňovým poplatníkům průhlednost postupu a usnadní případné kontroly. Po podpisu a ratifikaci dohody GATT z 15. dubna 1994 bude Česká republika vázána vést a zveřejňovat evidenci o veřejných zakázkách. Statistické zpracování údajů bude dále poskytováno MF a dalším zadavatelům podle jejich potřeb.